Jak bezpečně a efektivně ošetřit drobné popáleniny?

Kůže je největším orgánem lidského těla, který plní velkou řadu funkcí. I když mnohé popáleniny nemusí na první pohled vypadat nebezpečně, často je to pouze zdání, které klame. Popáleniny a opařeniny totiž patří k nejbolestivějším a nejtragičtějším zraněním, se kterými se člověk může v domácnosti setkat. Jak tedy v případě popálení kůže postupovat, abyste se vyhnuli trvalým následkům?

Co je drobná popálenina a co už ne?

Popáleniny můžeme rozdělit do několika skupin. Bez lékařského zásahu je si člověk ale schopný poradit pouze s drobnými popáleninami I. stupně, tedy například od svíčky, žehličky, rozpálené pánve, kulmy, plechu atd. Jedná se o takové popáleniny, kdy je poškozená pouze povrchová část kůže na velmi malé části těla, pokožka pálí, je zarudlá, ale do pár dnů se zhojí.

V případě popálenin II. a III. stupně (poškozená je hlubší část podkoží případně i větší část těla, kůže je skvrnitě zbarvená, puchýřovitá, nebo dokonce necitlivá v důsledku odumření tkáně) je nezbytné vyhledat lékařskou pomoc.

 

Jak zabránit vážným následkům popálení?

I drobné popáleniny mohou mít však nepříjemné následky v podobě bolesti, infekcí či jizev. Pro zmírnění těchto následků je nutná včasná a správná první pomoc.

 

Jak se zachovat, když se popálíte?

  • Zamezte dalšímu kontaktu s horkým předmětem

  • Sundejte z postižené části těla vodiče (prsteny, náramky, náušnice…)

  • Začněte postižené místo chladit (naráz max. 5 % povrchu těla – plocha jedné dlaně představuje cca 1 % tělesného povrchu) – alespoň 20 minut, nejlépe pod tekoucí studenou vodou

  • V případě drobné popáleniny můžete potřít panthenolem

  • Popáleninu sterilně překryjeme, abychom se vyhnuli infekci

  • V závislosti na síle a rozsahu popálení případně vyhledáme lékařskou pomoc

 

Co naopak nedělat?

  • Nestrhávejte oděv přiškvařený ke kůži (chladíme přes něj)

  • Nechlaďte přímým kontaktem s ledem, hrozí ještě horší poškození kůže

  • V případě větších popálenin nikdy neaplikujte žádné zásypy, masti a krémy – o jejich použití rozhodne lékař

  • Nepropichujte puchýře

 

Podívejte se na naše pojištění, které poskytuje ochranu miminkům, teeneagerům i seniorům, a je proto ideální pro celé rodiny.

25.09.2023

Za 25 let se zdvojnásobí počet Čechů trpících Alzheimerovou nemocí

„Na celém světě je podle odhadu přes 400 milionů potenciálních pacientů s aktivní nemocí v mozku, byť většina ještě nemá klinické příznaky,“ říká český neurolog a vědec Martin Tolar, který založil neziskový globální vědecký institut International Neurodegenerative Disorders Research Center, INDRC, a spolu se svým týmem v americké biotechnologické společnosti Alzheon, Inc. objevil lék na tuto nemoc a stojí před potenciálním průlomem v léčbě.

Každý 26. obyvatel Česka

Alzheimerovou chorobou trpí v České republice přibližně 160 tisíc osob. Odhaduje se však, že pokud přidáme také pacienty, kteří ještě nemají klinické příznaky může jí trpět až 400 tisíc českých občanů, přičemž většina případů zůstává nediagnostikována.

Za posledních pět let se počet lidí trpících Alzheimerovou chorobou zvýšil o 14 % a předpokládá se, že do roku 2050 se počet nemocných v České republice oproti současnosti zdvojnásobí.

Podle Asociace pro Alzheimerovu chorobu trpí touto nemocí ve Spojených státech 6,5 milionu Američanů. Bez efektivní léčby se očekává, že do roku 2050 se tento počet zvýší na 12,7 milionu.

Bez léku počet stoupne

V celosvětovém měřítku postihuje Alzheimerova choroba nejméně 55 milionů lidí a vědci předpovídají, že tento počet se každých 20 let téměř zdvojnásobí. Odhaduje se, že v roce 2030 bude žít 78 milionů osob s Alzheimerovou chorobou a v roce 2050 by tento počet mohl dosáhnout 139 milionů.

„Protože se lidé dnes dožívají vyššího věku, hovoří se až o epidemii demencí, které z valné většiny způsobuje právě Alzheimerova choroba. Představuje obrovský socioekonomický problém, lidé vyžadují péči, která je pro rodinu nemocného velmi náročná, a navíc zdravotní systém stojí hodně peněz,“ tvrdí Kateřina Sheardová, lékařka z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Společnost Generali penzijní společnost se spojila v roce 2023 s neziskovým globálním institutem INDRC, aby ho podpořila v boji proti Alzheimerově chorobě.

Věk není jenom číslo

Nejvýznamnějším rizikovým faktorem pro vznik Alzheimerovy choroby je věk. Postihuje především osoby starší 65 let a riziko vzniku onemocnění prudce stoupá s postupujícím věkem. Mezi léty 65 až 74 let postihuje Alzheimerova choroba pět procent osob, ve věku 75 až 84 let třináct procent a ve věku nad 85 let nemocí trpí třetina populace. Zhruba každý třetí senior s tímto onemocněním zemře.

Alzheimerova choroba se nevyhýbá ani mladším osobám. Pod 65 let se vyskytuje u pěti až deseti procent případů. Ačkoli studie sledující mladší pacienty s demencí nejsou tak časté, vědci podle asociace pro Alzheimerovu chorobu odhadují, že přibližně 110 z každých 100 tisíc jedinců ve věku 30 až 64 let, konkrétně v přepočtu na USA celkem asi 200 000 Američanů, může trpět demencí s časným nástupem.

Se stárnutím světové populace se demence stává epidemií a Alzheimerova choroba se stává jedním z nej významnějších zdravotních a socioekonomických problémů lidstva. Představuje 60 až 80 procent všech případů demence. Například cévní demence, způsobená sníženým průtokem krve mozkem, představuje pouze 5 až 10 procent případů.


Společnost Generali penzijní společnost se spojila v roce 2023 s neziskovým globálním institutem INDRC, aby ho podpořila v boji proti Alzheimerově chorobě.

Vyberte kategorii