Kůže je největším orgánem lidského těla, který plní velkou řadu funkcí. I když mnohé popáleniny nemusí na první pohled vypadat nebezpečně, často je to pouze zdání, které klame. Popáleniny a opařeniny totiž patří k nejbolestivějším a nejtragičtějším zraněním, se kterými se člověk může v domácnosti setkat. Jak tedy v případě popálení kůže postupovat, abyste se vyhnuli trvalým následkům?
Popáleniny můžeme rozdělit do několika skupin. Bez lékařského zásahu je si člověk ale schopný poradit pouze s drobnými popáleninami I. stupně, tedy například od svíčky, žehličky, rozpálené pánve, kulmy, plechu atd. Jedná se o takové popáleniny, kdy je poškozená pouze povrchová část kůže na velmi malé části těla, pokožka pálí, je zarudlá, ale do pár dnů se zhojí.
V případě popálenin II. a III. stupně (poškozená je hlubší část podkoží případně i větší část těla, kůže je skvrnitě zbarvená, puchýřovitá, nebo dokonce necitlivá v důsledku odumření tkáně) je nezbytné vyhledat lékařskou pomoc.
I drobné popáleniny mohou mít však nepříjemné následky v podobě bolesti, infekcí či jizev. Pro zmírnění těchto následků je nutná včasná a správná první pomoc.
Jak se zachovat, když se popálíte?
Zamezte dalšímu kontaktu s horkým předmětem
Sundejte z postižené části těla vodiče (prsteny, náramky, náušnice…)
Začněte postižené místo chladit (naráz max. 5 % povrchu těla – plocha jedné dlaně představuje cca 1 % tělesného povrchu) – alespoň 20 minut, nejlépe pod tekoucí studenou vodou
V případě drobné popáleniny můžete potřít panthenolem
Popáleninu sterilně překryjeme, abychom se vyhnuli infekci
V závislosti na síle a rozsahu popálení případně vyhledáme lékařskou pomoc
Co naopak nedělat?
Nestrhávejte oděv přiškvařený ke kůži (chladíme přes něj)
Nechlaďte přímým kontaktem s ledem, hrozí ještě horší poškození kůže
V případě větších popálenin nikdy neaplikujte žádné zásypy, masti a krémy – o jejich použití rozhodne lékař
Nepropichujte puchýře
Podívejte se na naše pojištění, které poskytuje ochranu miminkům, teeneagerům i seniorům, a je proto ideální pro celé rodiny.
Nepotřebujete zázračné pilulky ani každodenní běhání. Stačí pár jednoduchých návyků, které vám pomůžou zůstat v pohodě i po šedesátce. Ať už chcete cestovat, pracovat na zahradě nebo jen ráno bez potíží vstát z postele.
I svižná chůze párkrát týdně dělá divy. Zlepšuje krevní oběh, posiluje imunitu, udržuje klouby v pohybu a přirozeně stabilizuje váhu. Plavání je ideální pro ty, kdo mají citlivá kolena nebo záda, protože nezatěžuje klouby, ale přitom skvěle rozhýbe celé tělo. A jóga nebo lehké cvičení s vlastní vahou pomáhá udržet rovnováhu, protáhne ztuhlé svaly a zlepší držení těla. Mimochodem právě rovnováha je s přibývajícím věkem zásadní. Čím lepší stabilita, tím menší riziko pádu.
Podle Světové zdravotnické organizace by se měli senioři hýbat aspoň dvě a půl hodiny týdně. Když to rozpočítáte, vychází to na dvacet minut denně. To zvládne každý. Třeba i na cestě pro rohlíky nebo při hraní s vnoučaty na hřišti.
S přibývajícím věkem se zpomaluje metabolismus, tělo hůř vstřebává některé živiny a zároveň rychleji ubývá svalová hmota. Z toho plyne jednoduchý závěr, že je potřeba jíst chytře.
Čím je člověk starší, tím důležitější je dbát na příjem bílkovin – tedy masa, ryb, vajec, luštěnin nebo mléčných výrobků. Právě bílkoviny pomáhají udržet svaly, což je nejlepší obrana proti pádům, zraněním a ztrátě soběstačnosti.
Nezbytná je i vláknina. Pomáhá trávení, chrání střeva a přirozeně snižuje hladinu cholesterolu. Kde ji najít? V zelenině, ovoci, celozrnném pečivu nebo třeba ovesných vločkách. A samozřejmě tekutiny. Ve vyšším věku klesá pocit žízně, ale potřeba vody zůstává. Sklenka vody po ránu, vývar k obědu, čaj k odpolednímu koláči. Není třeba do sebe lít litry, ale na 1,5 až 2 litry denně by se tělo mělo dostat.
Není třeba si odpírat radost ze sladkého nebo oblíbeného jídla. Důležité je najít rovnováhu. V pátek klidně svíčková, ale v sobotu lehčí oběd a procházka po parku. Tělo se odmění.
Jedním z největších strašáků stáří je samota. Přitom právě vztahy, blízkost a zážitky s druhými mají zásadní vliv na psychiku, a tím pádem i na celkové zdraví. Lidé, kteří udržují kontakt s rodinou, přáteli nebo komunitou, bývají duševně odolnější a mají menší sklony k úzkostem nebo depresím. A co víc, často si i lépe vedou fyzicky.
Nemusí jít o velká gesta. Někdy stačí pravidelný telefonát s dcerou, návštěva vnoučat jednou týdně nebo účast v místním klubu, kde se hrajou karty nebo tvoří keramika. Oblíbené jsou univerzity třetího věku nebo kluby turistů. I pokec na lavičce nebo sdílené pečení koláčů má cenu zlata.
I když se cítíte dobře, vyplatí se chodit pravidelně na preventivní prohlídky. Praktický lékař, zubař, oční a ušní kontrola, měření tlaku a cholesterolu, … Nic z toho nezabere moc času, ale může to včas odhalit problém.
Důležité je i naslouchat vlastnímu tělu. Změny chuti k jídlu, nevysvětlitelná únava, bolesti kloubů nebo problémy se spánkem nejsou normální jen proto, že je člověku přes šedesát. Jsou to signály. A je lepší na ně reagovat včas než až ve chvíli, kdy zasáhnou do každodenního života.
Ani při nejlepší péči o tělo se nedá stoprocentně vyhnout všemu. Úraz se může stát komukoli a v takových chvílích je dobré mít jistotu, že případná zlomenina, hospitalizace nebo trvalé následky neznamenají ještě další starosti navíc. Pro tyto situace je tu úrazové pojištění pro seniory od Generali České pojišťovny.
Žít aktivně i po šedesátce není jen možné, ale přirozené. Není třeba se vzdávat oblíbených jídel, nutit se do maratonů nebo stát každé ráno na váze. Stačí poslouchat svoje tělo, pravidelně se hýbat, jíst s rozumem, smát se s lidmi, které máte rádi. A myslet dopředu i na situace, které si zatím nepřipouštíte.
Přečtěte si
Jak se začít bezpečně hýbat po padesátce
Cestování jako senior: Jak si výlet užít bez starostí
Alzheimerova choroba: Jak se projevuje a jak ji zpomalit
Nebo si poslechněte podcast: „Průšvihem dnešní doby je, že naše mozky leniví.“