Hledáte inspiraci na vaření během zimy? Když udeří chladné počasí, je základem mít připravenou kuchařku s vydatnými pokrmy, které nestojí majlant. Mezi oblíbená jídla v této roční době patří hlavně dušené nebo pečené maso, guláš, polévky a kari. Zimní pokrmy musí mít všechny potřebné živiny a přitom být plné chuti.
Abyste ušetřili, je ideální vždycky navařit ve velkém a potom pokrm zamrazit po jednotlivých porcích, které se budou hodit během náročného týdne. Mezi fintami, které vám pomůžou s vyváženými, výživnými a chutnými zimními jídly, za která neutratíte moc peněz, patří využití zbytků na vývar, nebo na polévku, pěstování vlastní zeleniny nebo její nákup na tržnici, kupování menšího množství masa, a také, když se při nákupech potravin budete držet předem naplánovaného rozpočtu. Tady jsou užitečné tipy na vaření zimních jídel za rozumnou cenu:
Při nákupu potravin se člověk snadno nechá unést. Pravidlo číslo jedna je – nechoďte na nákup s hladovým žaludkem! Stanovte si rozpočet, sepište si seznam toho, co potřebujete, a ten pak také dodržte. Když si všimnete, že se vám měsíční náklady na jídlo zvyšují, porovnejte si ceny s jinými supermarkety, hledejte levnější výrobky a ověřte si, že na seznamu máte jen základní položky.
Maso, drůbež a ryby bývají drahé. Zkuste tedy omezit jejich množství. Bílkoviny získáte i z čočky, fazolí a tofu, které jsou levnější a lepší pro životní prostředí (chov dobytka produkuje skleníkové plyny) i vaše zdraví. Jste-li „masožrout“, zkuste kupovat levnější kousky určené k pomalému vaření.
Vyhazování jídla je velký problém. Zkuste zbytky místo vyhození raději zpracovat. Až budete k večeři péct kuře, nechte si kosti na domácí vývar. A zeleninové slupky se můžou hodit do smoothies nebo jako hnojivo. Když něčeho uvaříte moc, dejte zbytky do ledničky a vezměte si je s sebou následující den k obědu.
Lidé rádi pěstují zeleninu doma na zahrádce: pěstovat si nejrůznější potraviny je uspokojivé i finančně výhodné, a navíc můžete přebytky rozdat sousedům. Další výborný způsob, jak snížit výdaje na potraviny, je „zachraňování“ vyhozeného ovoce a zeleniny – jen si takové plodiny dobře prohlédněte, jestli jsou ještě jedlé!
Jeden z nejlepších způsobů, jak se vejít do stanoveného rozpočtu, je vařit ve velkém. Když něco navaříte ve velkém, můžete to rozdělit na porce a zamrazit a budete mít rychle dostupná jídla.
A co dobrého si můžete na zimu uvařit?
Krása pomalého vaření je v tom, že jednoduše hodíte všechny přísady do hrnce, necháte maso vařit při mírné teplotě, aby krásně změklo a vy dorazíte domů k vydatné večeři. A ještě o něco víc si pochutnáte, když použijete stehýnka, která jsou navíc levnější a zároveň šťavnatější. Dušené maso se dá doplnit nejrůznější zeleninou, ve které je zdravá vláknina, a jako přílohu si můžete dát třeba bramborovou kaši, nebo hnědou rýži.
Jestli vám z podzimní výzdoby zbyla dýně, můžete ji zužitkovat v pikantním dýňovém kari – je levné a díky koření pěkně zahřeje. Pokud s vařením kari nemáte moc zkušeností, vypomozte si už hotovou kari směsí nebo pastou.
Guláš je klasický zimní pokrm. Dá se udělat ve spoustě variací s přidanou zeleninou a menším množstvím masa – nebo úplně bez něj. Klíčem k nejlepšímu guláši je velké množství cibule, která má být až stejně jako masa, a samozřejmě maďarská paprika. Čím horší hovězí koupíte, tím déle ho vařte – od 2 do 4 hodin – aby krásně zkřehlo. Když do hrnce přihodíte i brambory a zeleninu, dostanete vynikající gulášovou polévku.
Vždycky je dobré mít po ruce recept na zdravou polévku ze zeleniny a čočky. Do polévky můžete dát pět i víc druhů zeleniny a když přidáte čočku, nebude chybět ani bílkovina, která zasytí a dodá živiny. Jestli se vám zdá, že na vás něco leze, nudlová kuřecí polévka se silným vývarem vás zase postaví na nohy.
Marinara je klasická italská omáčka k těstovinám, kterou ale není vůbec těžké uvařit. Je nabitá vitaminem C a česnek jí dodá vynikající chuť i sílu bojovat proti zimním neduhům. Hodí se k jakýmkoli těstovinám, jako základ na pizzu nebo jako omáčka k rybě, masu i zelenině. Nejlepší je navařit ji obrovskou porci, protože v lednici vydrží až týden. Případně se dá i zamrazit. Přijde vhod, až budete chtít chutné jídlo bez námahy, které nadchne celou rodinu. Navrch pak stačí přidat trochu bazalky či strouhaného parmezánu. Zkuste si to.
![]()
„Musíme najít nové způsoby, jak motivovat lidi k větší fyzické aktivitě s ohledem na faktory, jako je věk, prostředí a kultura. Snižováním rizika výskytu chronických onemocnění můžeme tak budovat zdravější a produktivnější populaci.“
– Rüdiger Krech, ředitel Oddělení ochrany zdraví Světové zdravotnické organizace.
Jeho poselství platí pro všechny společnosti a věkové skupiny, ale je obzvláště důležité pro lidi ve věku mezi 30 a 40 lety. Přibývá pracovních i rodinných povinností a často nezbývá mnoho času na péči o vlastní zdraví. Právě tehdy se ale začínají formovat návyky, které ovlivní naši kondici v dalších desetiletích.
Nedávné studie ukazují, že přijetí zdravějšího životního stylu v dospělosti souvisí s nižší úmrtností.
Když hovoříme o „dospělosti“, nemáme na mysli stáří, nýbrž právě věk mezi 30 a 40 lety. V tomto období se tělo začíná měnit a pociťovat dopady škodlivých návyků, jako je kouření, nadměrná konzumace alkoholu, nevhodná strava a nedostatek pohybu.
Výzkumy ukazují, že muži ve věku mezi 30 a 40 lety, kteří dodržují zdravé stravovací návyky a pravidelně cvičí, si mohou očekávanou délku života prodloužit až o 24 let ve srovnání s těmi, kteří tak nečiní. U žen je to okolo 21 let.
Není vždy snadné najít v této fázi života rovnováhu, ale dospělost také znamená přebírání odpovědnosti. Nezbytnou součástí tohoto procesu je právě péče o zdraví. V budoucnu možná budeme muset pečovat o děti nebo podporovat stárnoucí rodiče, proto je důležité dospět do této fáze v dobrém zdravotním stavu. Přemýšlení o tom všem může být až zdrcující, dokonce může být lákavé to ignorovat, ale řešení těchto otázek dnes může být velmi důležité pro naši budoucnost.
Přemýšlet o naší budoucnosti a zdraví neznamená si jen jít každé ráno zaběhat. Znamená to také pečovat o naši duševní pohodu:
Ve věku 30 - 40 let se často zvyšuje tlak v pracovním i osobním životě. Možná trávíte dlouhé hodiny v práci, běháte z jedné schůzky na druhou a cítíte se ve stresu. To je normální, avšak nemělo by to vést k zanedbávání zdravých návyků.
Zásadní význam má pravidelná fyzická aktivita, vyvážená strava s dostatkem ovoce a zeleniny a omezení konzumace tabáku a alkoholu.
Přestaňte před spaním trávit čas surfováním v mobilu. Je naprosto zásadní mobil odložit a dobře se vyspat.
Právě proto, že se nás v tomto věku může zmocňovat úzkost, může být velmi prospěšné vyhradit si čas na odpočinek, držet se v klidu a čerpat novou energii.
To má dvojí přínos, protože na jedné straně se díky regeneraci cítíme lépe a hezčí a na druhé straně udržování mladistvého a zdravého vzhledu pokožky pomáhá předcházet rakovině kůže, vzniku melanomu a dalším podobným onemocněním.
Mnozí si myslí, že když je člověku „teprve“ 30 let, je riziko onemocnění nižší. Avšak v těle se již může začínat projevovat cukrovka, vysoký krevní tlak a další nemoci související se životním stylem. Jejich včasné odhalení prostřednictvím preventivních programů umožňuje přijmout okamžitá opatření a potenciálně tak změnit průběh onemocnění. To platí zejména pro jedince, v jejichž rodinné anamnéze je zapsána rakovina či srdeční choroby.
Příznivý vliv na vaše zdraví může mít udržování kontaktů s ostatními a i pocit, že nás někdo potřebuje. Imunitní systém funguje nejlépe, pokud máme v případě potřeby k dispozici více sociálních kontaktů. V tomto ohledu nám mohou pomoct důvěryhodní přátelé a dobré vztahy vůbec. Třicítka může být náročným obdobím pro udržování přátelství vzhledem k času, který věnujeme kariéře, dětem a manželství, ale je důležité se o tato přátelství starat: někdy stačí si jen zavolat nebo si zajít po práci na skleničku.
Ve věku 30 - 40 let začíná být zaměstnání stále vážnější záležitostí a zároveň, pokud máme vztah, je to období, kdy můžete začít uvažovat o sňatku a založení rodiny. Proto je velmi důležité se v této fázi zastavit a zhodnotit, zda je vše v rovnováze a zda jedna stránka života nepřevládá příliš nad druhou. Je samozřejmě dobré se soustředit jak na práci, tak na lásku, avšak aby to vše fungovalo, je třeba se nad tím zamyslet a vyhodnotit, jak to skutečně je.
Přístup Čechů k prevenci se postupně mění. Průzkum, který se zaměřil na spokojenost, kvalitu a dostupnost zdravotní péče v České republice, zjistil, že 65 % občanů je spokojeno. Zároveň více než polovina respondentů uvedla, že kvalita zdravotní péče se za poslední rok nezměnila. Většina české veřejnosti také souhlasí s tím, že by pacienti měli být zapojeni do rozhodování o léčbě svého onemocnění.
Údaje z celostátního screeningu ukazují, že asi 40 % dospělých ve věku 25 - 64 let má problémy s vysokým tlakem, přičemž u mnoha z nich není tento stav dostatečně sledován. Na využívání preventivních prohlídek mají navíc vliv socioekonomické i demografické faktory, například příjmy, věk nebo místo bydliště.
Význam prevence proto zdůrazňuje dlouhodobá strategie Zdraví 2030, jejímž cílem je zlepšit zdravotní stav obyvatel, posílit prevenci a zvýšit zdravotní gramotnost. Na ni navazují další programy zaměřené například na prevenci rakoviny nebo kardiovaskulárních onemocnění, které podporují včasný záchyt nemocí a lepší koordinaci zdravotní péče.
Například Národní plán boje proti rakovině, schválený v roce 2022, stanoví komplexní přístup zahrnující prevenci a očkování, screening, léčbu, paliativní péči a zdravotní gramotnost. Dalším příkladem je Národní kardiovaskulární plán zahájený v roce 2024, který se zaměřuje na prevenci kardiovaskulárních onemocnění s cílem zlepšit přístup k péči efektivnější koordinací při poskytování služeb pacientům i na investice do zajištění dostatku pracovní síly a vybavení.
Česká republika také aktivně prosazuje zlepšení kvality zdravotnictví. Od roku 2023 podporuje česká vláda posun směrem ke zkracování doby hospitalizace sjednocováním sazeb úhrad. Od roku 2026 se seznam prioritních zákroků ambulantní chirurgie rozšíří asi na sto zásahů včetně operace tříselných kýl, léčby křečových žil a odstranění žlučníku.
Celkově lze říci, že význam prevence si v České republice uvědomuje stále více lidí. Zdravý životní styl a pravidelná péče o zdraví se postupně stávají běžnou součástí života a představují jednu z nejlepších investic do budoucnosti.
Představme si setkání se svým budoucím já. Co by nám asi řeklo, kdyby zjistilo, že jsme ve věku 30 až 40 let – kdy jsme měli sílu i příležitost změnit své návyky a zajistit si lepší stáří – neudělali vůbec nic a raději se nechali pohltit stresem a úzkostí?
Nechtěli bychom si poradit, že právě nastal čas jednat, dýchat hlouběji a provádět změny, dokud je ještě čas, než nás životní výzvy zcela ovládnou?
Když nám je 30 - 40 let, péče o sebe samé se musí stát každodenní praxí: pravidelné prohlídky, vyvážený režim, pozornost věnovaná spánku, výživě, pohybu a zamezení stresu. Nejde jen o reakci na něco, co se pokazilo, ale i o dlouhodobé udržování fyzického a duševního zdraví. Protože budoucnost budujeme tím, co děláme dnes a denně, a prevence je jedním z nejdůležitějších návyků, pro který se v současnosti můžeme rozhodnout.
Přečtěte si:
Proč spánek čistí mozek a jak věda pomáhá s prevencí
Technologie pomáhají včas rozpoznat změny v našem mozku
5 jednoduchých zásad vedoucích ke zdravějšímu stravování
Podcast Stačí málo: Nejde jen o délku života. Podle statistik trávíme posledních 17 let v bolestech