Hledáte inspiraci na vaření během zimy? Když udeří chladné počasí, je základem mít připravenou kuchařku s vydatnými pokrmy, které nestojí majlant. Mezi oblíbená jídla v této roční době patří hlavně dušené nebo pečené maso, guláš, polévky a kari. Zimní pokrmy musí mít všechny potřebné živiny a přitom být plné chuti.
Abyste ušetřili, je ideální vždycky navařit ve velkém a potom pokrm zamrazit po jednotlivých porcích, které se budou hodit během náročného týdne. Mezi fintami, které vám pomůžou s vyváženými, výživnými a chutnými zimními jídly, za která neutratíte moc peněz, patří využití zbytků na vývar, nebo na polévku, pěstování vlastní zeleniny nebo její nákup na tržnici, kupování menšího množství masa, a také, když se při nákupech potravin budete držet předem naplánovaného rozpočtu. Tady jsou užitečné tipy na vaření zimních jídel za rozumnou cenu:
Při nákupu potravin se člověk snadno nechá unést. Pravidlo číslo jedna je – nechoďte na nákup s hladovým žaludkem! Stanovte si rozpočet, sepište si seznam toho, co potřebujete, a ten pak také dodržte. Když si všimnete, že se vám měsíční náklady na jídlo zvyšují, porovnejte si ceny s jinými supermarkety, hledejte levnější výrobky a ověřte si, že na seznamu máte jen základní položky.
Maso, drůbež a ryby bývají drahé. Zkuste tedy omezit jejich množství. Bílkoviny získáte i z čočky, fazolí a tofu, které jsou levnější a lepší pro životní prostředí (chov dobytka produkuje skleníkové plyny) i vaše zdraví. Jste-li „masožrout“, zkuste kupovat levnější kousky určené k pomalému vaření.
Vyhazování jídla je velký problém. Zkuste zbytky místo vyhození raději zpracovat. Až budete k večeři péct kuře, nechte si kosti na domácí vývar. A zeleninové slupky se můžou hodit do smoothies nebo jako hnojivo. Když něčeho uvaříte moc, dejte zbytky do ledničky a vezměte si je s sebou následující den k obědu.
Lidé rádi pěstují zeleninu doma na zahrádce: pěstovat si nejrůznější potraviny je uspokojivé i finančně výhodné, a navíc můžete přebytky rozdat sousedům. Další výborný způsob, jak snížit výdaje na potraviny, je „zachraňování“ vyhozeného ovoce a zeleniny – jen si takové plodiny dobře prohlédněte, jestli jsou ještě jedlé!
Jeden z nejlepších způsobů, jak se vejít do stanoveného rozpočtu, je vařit ve velkém. Když něco navaříte ve velkém, můžete to rozdělit na porce a zamrazit a budete mít rychle dostupná jídla.
A co dobrého si můžete na zimu uvařit?
Krása pomalého vaření je v tom, že jednoduše hodíte všechny přísady do hrnce, necháte maso vařit při mírné teplotě, aby krásně změklo a vy dorazíte domů k vydatné večeři. A ještě o něco víc si pochutnáte, když použijete stehýnka, která jsou navíc levnější a zároveň šťavnatější. Dušené maso se dá doplnit nejrůznější zeleninou, ve které je zdravá vláknina, a jako přílohu si můžete dát třeba bramborovou kaši, nebo hnědou rýži.
Jestli vám z podzimní výzdoby zbyla dýně, můžete ji zužitkovat v pikantním dýňovém kari – je levné a díky koření pěkně zahřeje. Pokud s vařením kari nemáte moc zkušeností, vypomozte si už hotovou kari směsí nebo pastou.
Guláš je klasický zimní pokrm. Dá se udělat ve spoustě variací s přidanou zeleninou a menším množstvím masa – nebo úplně bez něj. Klíčem k nejlepšímu guláši je velké množství cibule, která má být až stejně jako masa, a samozřejmě maďarská paprika. Čím horší hovězí koupíte, tím déle ho vařte – od 2 do 4 hodin – aby krásně zkřehlo. Když do hrnce přihodíte i brambory a zeleninu, dostanete vynikající gulášovou polévku.
Vždycky je dobré mít po ruce recept na zdravou polévku ze zeleniny a čočky. Do polévky můžete dát pět i víc druhů zeleniny a když přidáte čočku, nebude chybět ani bílkovina, která zasytí a dodá živiny. Jestli se vám zdá, že na vás něco leze, nudlová kuřecí polévka se silným vývarem vás zase postaví na nohy.
Marinara je klasická italská omáčka k těstovinám, kterou ale není vůbec těžké uvařit. Je nabitá vitaminem C a česnek jí dodá vynikající chuť i sílu bojovat proti zimním neduhům. Hodí se k jakýmkoli těstovinám, jako základ na pizzu nebo jako omáčka k rybě, masu i zelenině. Nejlepší je navařit ji obrovskou porci, protože v lednici vydrží až týden. Případně se dá i zamrazit. Přijde vhod, až budete chtít chutné jídlo bez námahy, které nadchne celou rodinu. Navrch pak stačí přidat trochu bazalky či strouhaného parmezánu. Zkuste si to.
![]()
Zatímco péče o paměť se tradičně spojuje s luštěním křížovek a hlavolamy, neméně důležité procesy se odehrávají o patro níže. Ne nadarmo se proto střevům často přezdívá „druhý mozek“. Vědecké studie v posledních letech potvrdily existenci takzvané osy střevo-mozek. Nejde o pouhou metaforu, ale o reálné fyzické a chemické propojení, které funguje jako informační dálnice mezi zažíváním a hlavou.
Pokud je provoz na této trase plynulý, mozek může pracovat na plný výkon. V opačném případě se mohou objevit potíže jako „mozková mlha“, úzkostné stavy nebo zhoršená schopnost soustředění.
Dlouho panoval názor, že mozek funguje jako generál, který autoritativně rozdává rozkazy zbytku těla. Realita je však mnohem demokratičtější a v případě trávicího traktu dokonce opačná. Hlavním komunikačním spojením je nervus vagus neboli bloudivý nerv. Studie ukazují, že většina vláken tohoto nervu přenáší signály ze střev směrem do mozku, nikoliv naopak. Břicho tedy mozek doslova zásobuje nepřetržitým tokem zpráv.
Střeva navíc fungují jako chemická továrna. Vzniká zde většina serotoninu a dalších látek důležitých pro psychickou pohodu. I když se tyto látky nedostanou přímo do mozku, skrze nervová spojení a chemické posly ovlivňují, jak zvládáme stres a jak se cítíme.
Zásadní roli hraje také imunita. Pokud je prostředí ve střevech narušené, stěna se stává propustnou a do krve unikají škodliviny. To v těle vyvolává zánět, na který reagují i obranné buňky v mozku. Dlouhodobý poplach však může poškozovat nervová spojení a zvyšovat riziko rozvoje demence.
Pokud chcete pro svou hlavu udělat maximum, začněte u talíře.
Ochrana mozku začíná u vlákniny. Modely naznačují, že když ji střevní bakterie zpracují, vzniká kyselina máselná, která zpevňuje bariéru bránící průniku škodlivin k nervovým buňkám. Zároveň podporuje tvorbu takzvaného „mozkového hnojiva“, látky nezbytné pro učení a ukládání nových vzpomínek.
Pro správný účinek je vhodné přijmout 25 až 35 gramů vlákniny denně. Tuto dávku spolehlivě zajistí například celodenní kombinace misky ovesných vloček, jablka se slupkou, porce čočky, dvou krajíců žitného chleba a hrsti mandlí.
Zdravý jídelníček by neměl být jednotvárný. Výzkumy potvrzují, že konzumace více než třiceti různých rostlinných potravin týdně vede k pestřejšímu složení střevních bakterií. Čím je toto společenství rozmanitější, tím lépe je mozek chráněn. Cíl je snadno splnitelný, protože se počítají nejen druhy zeleniny, ale i ořechy, semínka, luštěniny, bylinky či koření. Stačí si ranní kaši posypat směsí různých ořechů a semínek a hned máte splněno několik bodů. Důležité jsou i borůvky, hořká čokoláda nebo zelený čaj, které bakterie přeměňují na látky chránící nervové buňky.
Studie provedená vědci na Stanfordově univerzitě v roce 2021 přinesla zajímavé srovnání vlivu vlákniny a fermentovaných potravin. Kysané zelí, kefír nebo kombucha dokážou v těle snižovat zánět, který souvisí se stresem a stárnutím mozku. Pravidelný příjem těchto potravin navíc obohacuje střevní prostředí. Doporučuje se proto jíst „živé“ jídlo každý den. Pozor však na běžné jogurty, které často neobsahují živé kultury a bývají plné cukru. Lepší volbou jsou kefíry nebo domácí kvašená zelenina.
Vliv probiotik na paměť u zdravých lidí je stále předmětem zkoumání a pro obecnou populaci nebývá jejich plošné užívání považováno za nezbytné. Nicméně některé vědecké výzkumy naznačují, že u dospělých mohou určité kmeny probiotik pomoci zlepšit náladu, kognitivní funkce nebo snížit míru stresu a úzkosti. Prokazatelný přínos pak studie potvrzují u seniorů a osob s mírnými kognitivními potížemi, u kterých dochází ke zlepšení paměti a pozornosti. Protože však každá bakterie působí jinak a efekt závisí na konkrétním kmeni, dávce i délce užívání, je vhodné výběr doplňků či domácích testů konzultovat s lékařem, obzvláště při oslabené imunitě.
Generali penzijní společnost si uvědomuje závažnost neurodegenerativního onemocnění. Proto se aktivně zapojuje do šíření osvěty a podpory prevence a výzkumu Alzheimerovy choroby v rámci iniciativy #SpoluProtiAlzheimeru.
Kromě toho, co jíst, je dobré vědět, co vynechat. Průmyslově zpracované potraviny často obsahují přísady, které narušují ochrannou vrstvu střeva a mohou vyvolat zánět. Podobně opatrně je třeba přistupovat k umělým sladidlům, která mohou rovnováhu ve střevech vychýlit nesprávným směrem.
Osa střevo-mozek funguje jako obousměrná komunikace. Nejde pouze o stravu, ale o celkový životní styl. Stabilní spánkový režim a efektivní zvládání stresu přímo podporují zdravou aktivitu bloudivého nervu.
Ukazuje se tedy, že pro bystrou mysl nestačí jen jíst „zdravě“. Mnohem podstatnější je sestavit jídelníček tak, aby vyživoval správné druhy mikroskopických organismů v našem těle.
Přečtěte si
Proč spánek čistí mozek a jak věda pomáhá s prevencí
Aplikace a chytré hračky trénují mozek a upozorní, když není něco v pořádku