Hledáte inspiraci na vaření během zimy? Když udeří chladné počasí, je základem mít připravenou kuchařku s vydatnými pokrmy, které nestojí majlant. Mezi oblíbená jídla v této roční době patří hlavně dušené nebo pečené maso, guláš, polévky a kari. Zimní pokrmy musí mít všechny potřebné živiny a přitom být plné chuti.
Abyste ušetřili, je ideální vždycky navařit ve velkém a potom pokrm zamrazit po jednotlivých porcích, které se budou hodit během náročného týdne. Mezi fintami, které vám pomůžou s vyváženými, výživnými a chutnými zimními jídly, za která neutratíte moc peněz, patří využití zbytků na vývar, nebo na polévku, pěstování vlastní zeleniny nebo její nákup na tržnici, kupování menšího množství masa, a také, když se při nákupech potravin budete držet předem naplánovaného rozpočtu. Tady jsou užitečné tipy na vaření zimních jídel za rozumnou cenu:
Při nákupu potravin se člověk snadno nechá unést. Pravidlo číslo jedna je – nechoďte na nákup s hladovým žaludkem! Stanovte si rozpočet, sepište si seznam toho, co potřebujete, a ten pak také dodržte. Když si všimnete, že se vám měsíční náklady na jídlo zvyšují, porovnejte si ceny s jinými supermarkety, hledejte levnější výrobky a ověřte si, že na seznamu máte jen základní položky.
Maso, drůbež a ryby bývají drahé. Zkuste tedy omezit jejich množství. Bílkoviny získáte i z čočky, fazolí a tofu, které jsou levnější a lepší pro životní prostředí (chov dobytka produkuje skleníkové plyny) i vaše zdraví. Jste-li „masožrout“, zkuste kupovat levnější kousky určené k pomalému vaření.
Vyhazování jídla je velký problém. Zkuste zbytky místo vyhození raději zpracovat. Až budete k večeři péct kuře, nechte si kosti na domácí vývar. A zeleninové slupky se můžou hodit do smoothies nebo jako hnojivo. Když něčeho uvaříte moc, dejte zbytky do ledničky a vezměte si je s sebou následující den k obědu.
Lidé rádi pěstují zeleninu doma na zahrádce: pěstovat si nejrůznější potraviny je uspokojivé i finančně výhodné, a navíc můžete přebytky rozdat sousedům. Další výborný způsob, jak snížit výdaje na potraviny, je „zachraňování“ vyhozeného ovoce a zeleniny – jen si takové plodiny dobře prohlédněte, jestli jsou ještě jedlé!
Jeden z nejlepších způsobů, jak se vejít do stanoveného rozpočtu, je vařit ve velkém. Když něco navaříte ve velkém, můžete to rozdělit na porce a zamrazit a budete mít rychle dostupná jídla.
A co dobrého si můžete na zimu uvařit?
Krása pomalého vaření je v tom, že jednoduše hodíte všechny přísady do hrnce, necháte maso vařit při mírné teplotě, aby krásně změklo a vy dorazíte domů k vydatné večeři. A ještě o něco víc si pochutnáte, když použijete stehýnka, která jsou navíc levnější a zároveň šťavnatější. Dušené maso se dá doplnit nejrůznější zeleninou, ve které je zdravá vláknina, a jako přílohu si můžete dát třeba bramborovou kaši, nebo hnědou rýži.
Jestli vám z podzimní výzdoby zbyla dýně, můžete ji zužitkovat v pikantním dýňovém kari – je levné a díky koření pěkně zahřeje. Pokud s vařením kari nemáte moc zkušeností, vypomozte si už hotovou kari směsí nebo pastou.
Guláš je klasický zimní pokrm. Dá se udělat ve spoustě variací s přidanou zeleninou a menším množstvím masa – nebo úplně bez něj. Klíčem k nejlepšímu guláši je velké množství cibule, která má být až stejně jako masa, a samozřejmě maďarská paprika. Čím horší hovězí koupíte, tím déle ho vařte – od 2 do 4 hodin – aby krásně zkřehlo. Když do hrnce přihodíte i brambory a zeleninu, dostanete vynikající gulášovou polévku.
Vždycky je dobré mít po ruce recept na zdravou polévku ze zeleniny a čočky. Do polévky můžete dát pět i víc druhů zeleniny a když přidáte čočku, nebude chybět ani bílkovina, která zasytí a dodá živiny. Jestli se vám zdá, že na vás něco leze, nudlová kuřecí polévka se silným vývarem vás zase postaví na nohy.
Marinara je klasická italská omáčka k těstovinám, kterou ale není vůbec těžké uvařit. Je nabitá vitaminem C a česnek jí dodá vynikající chuť i sílu bojovat proti zimním neduhům. Hodí se k jakýmkoli těstovinám, jako základ na pizzu nebo jako omáčka k rybě, masu i zelenině. Nejlepší je navařit ji obrovskou porci, protože v lednici vydrží až týden. Případně se dá i zamrazit. Přijde vhod, až budete chtít chutné jídlo bez námahy, které nadchne celou rodinu. Navrch pak stačí přidat trochu bazalky či strouhaného parmezánu. Zkuste si to.
„Na celém světě je podle odhadu přes 400 milionů potenciálních pacientů s aktivní nemocí v mozku, byť většina ještě nemá klinické příznaky,“ říká český neurolog a vědec Martin Tolar, který založil neziskový globální vědecký institut International Neurodegenerative Disorders Research Center, INDRC, a spolu se svým týmem v americké biotechnologické společnosti Alzheon, Inc. objevil lék na tuto nemoc a stojí před potenciálním průlomem v léčbě.
Alzheimerovou chorobou trpí v České republice přibližně 160 tisíc osob. Odhaduje se však, že pokud přidáme také pacienty, kteří ještě nemají klinické příznaky může jí trpět až 400 tisíc českých občanů, přičemž většina případů zůstává nediagnostikována.
Za posledních pět let se počet lidí trpících Alzheimerovou chorobou zvýšil o 14 % a předpokládá se, že do roku 2050 se počet nemocných v České republice oproti současnosti zdvojnásobí.
Podle Asociace pro Alzheimerovu chorobu trpí touto nemocí ve Spojených státech 6,5 milionu Američanů. Bez efektivní léčby se očekává, že do roku 2050 se tento počet zvýší na 12,7 milionu.
V celosvětovém měřítku postihuje Alzheimerova choroba nejméně 55 milionů lidí a vědci předpovídají, že tento počet se každých 20 let téměř zdvojnásobí. Odhaduje se, že v roce 2030 bude žít 78 milionů osob s Alzheimerovou chorobou a v roce 2050 by tento počet mohl dosáhnout 139 milionů.
„Protože se lidé dnes dožívají vyššího věku, hovoří se až o epidemii demencí, které z valné většiny způsobuje právě Alzheimerova choroba. Představuje obrovský socioekonomický problém, lidé vyžadují péči, která je pro rodinu nemocného velmi náročná, a navíc zdravotní systém stojí hodně peněz,“ tvrdí Kateřina Sheardová, lékařka z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.
Nejvýznamnějším rizikovým faktorem pro vznik Alzheimerovy choroby je věk. Postihuje především osoby starší 65 let a riziko vzniku onemocnění prudce stoupá s postupujícím věkem. Mezi léty 65 až 74 let postihuje Alzheimerova choroba pět procent osob, ve věku 75 až 84 let třináct procent a ve věku nad 85 let nemocí trpí třetina populace. Zhruba každý třetí senior s tímto onemocněním zemře.
Alzheimerova choroba se nevyhýbá ani mladším osobám. Pod 65 let se vyskytuje u pěti až deseti procent případů. Ačkoli studie sledující mladší pacienty s demencí nejsou tak časté, vědci podle asociace pro Alzheimerovu chorobu odhadují, že přibližně 110 z každých 100 tisíc jedinců ve věku 30 až 64 let, konkrétně v přepočtu na USA celkem asi 200 000 Američanů, může trpět demencí s časným nástupem.
Se stárnutím světové populace se demence stává epidemií a Alzheimerova choroba se stává jedním z nej významnějších zdravotních a socioekonomických problémů lidstva. Představuje 60 až 80 procent všech případů demence. Například cévní demence, způsobená sníženým průtokem krve mozkem, představuje pouze 5 až 10 procent případů.
Společnost Generali penzijní společnost se spojila v roce 2023 s neziskovým globálním institutem INDRC, aby ho podpořila v boji proti Alzheimerově chorobě.