Hledáte inspiraci na vaření během zimy? Když udeří chladné počasí, je základem mít připravenou kuchařku s vydatnými pokrmy, které nestojí majlant. Mezi oblíbená jídla v této roční době patří hlavně dušené nebo pečené maso, guláš, polévky a kari. Zimní pokrmy musí mít všechny potřebné živiny a přitom být plné chuti.
Abyste ušetřili, je ideální vždycky navařit ve velkém a potom pokrm zamrazit po jednotlivých porcích, které se budou hodit během náročného týdne. Mezi fintami, které vám pomůžou s vyváženými, výživnými a chutnými zimními jídly, za která neutratíte moc peněz, patří využití zbytků na vývar, nebo na polévku, pěstování vlastní zeleniny nebo její nákup na tržnici, kupování menšího množství masa, a také, když se při nákupech potravin budete držet předem naplánovaného rozpočtu. Tady jsou užitečné tipy na vaření zimních jídel za rozumnou cenu:
Při nákupu potravin se člověk snadno nechá unést. Pravidlo číslo jedna je – nechoďte na nákup s hladovým žaludkem! Stanovte si rozpočet, sepište si seznam toho, co potřebujete, a ten pak také dodržte. Když si všimnete, že se vám měsíční náklady na jídlo zvyšují, porovnejte si ceny s jinými supermarkety, hledejte levnější výrobky a ověřte si, že na seznamu máte jen základní položky.
Maso, drůbež a ryby bývají drahé. Zkuste tedy omezit jejich množství. Bílkoviny získáte i z čočky, fazolí a tofu, které jsou levnější a lepší pro životní prostředí (chov dobytka produkuje skleníkové plyny) i vaše zdraví. Jste-li „masožrout“, zkuste kupovat levnější kousky určené k pomalému vaření.
Vyhazování jídla je velký problém. Zkuste zbytky místo vyhození raději zpracovat. Až budete k večeři péct kuře, nechte si kosti na domácí vývar. A zeleninové slupky se můžou hodit do smoothies nebo jako hnojivo. Když něčeho uvaříte moc, dejte zbytky do ledničky a vezměte si je s sebou následující den k obědu.
Lidé rádi pěstují zeleninu doma na zahrádce: pěstovat si nejrůznější potraviny je uspokojivé i finančně výhodné, a navíc můžete přebytky rozdat sousedům. Další výborný způsob, jak snížit výdaje na potraviny, je „zachraňování“ vyhozeného ovoce a zeleniny – jen si takové plodiny dobře prohlédněte, jestli jsou ještě jedlé!
Jeden z nejlepších způsobů, jak se vejít do stanoveného rozpočtu, je vařit ve velkém. Když něco navaříte ve velkém, můžete to rozdělit na porce a zamrazit a budete mít rychle dostupná jídla.
A co dobrého si můžete na zimu uvařit?
Krása pomalého vaření je v tom, že jednoduše hodíte všechny přísady do hrnce, necháte maso vařit při mírné teplotě, aby krásně změklo a vy dorazíte domů k vydatné večeři. A ještě o něco víc si pochutnáte, když použijete stehýnka, která jsou navíc levnější a zároveň šťavnatější. Dušené maso se dá doplnit nejrůznější zeleninou, ve které je zdravá vláknina, a jako přílohu si můžete dát třeba bramborovou kaši, nebo hnědou rýži.
Jestli vám z podzimní výzdoby zbyla dýně, můžete ji zužitkovat v pikantním dýňovém kari – je levné a díky koření pěkně zahřeje. Pokud s vařením kari nemáte moc zkušeností, vypomozte si už hotovou kari směsí nebo pastou.
Guláš je klasický zimní pokrm. Dá se udělat ve spoustě variací s přidanou zeleninou a menším množstvím masa – nebo úplně bez něj. Klíčem k nejlepšímu guláši je velké množství cibule, která má být až stejně jako masa, a samozřejmě maďarská paprika. Čím horší hovězí koupíte, tím déle ho vařte – od 2 do 4 hodin – aby krásně zkřehlo. Když do hrnce přihodíte i brambory a zeleninu, dostanete vynikající gulášovou polévku.
Vždycky je dobré mít po ruce recept na zdravou polévku ze zeleniny a čočky. Do polévky můžete dát pět i víc druhů zeleniny a když přidáte čočku, nebude chybět ani bílkovina, která zasytí a dodá živiny. Jestli se vám zdá, že na vás něco leze, nudlová kuřecí polévka se silným vývarem vás zase postaví na nohy.
Marinara je klasická italská omáčka k těstovinám, kterou ale není vůbec těžké uvařit. Je nabitá vitaminem C a česnek jí dodá vynikající chuť i sílu bojovat proti zimním neduhům. Hodí se k jakýmkoli těstovinám, jako základ na pizzu nebo jako omáčka k rybě, masu i zelenině. Nejlepší je navařit ji obrovskou porci, protože v lednici vydrží až týden. Případně se dá i zamrazit. Přijde vhod, až budete chtít chutné jídlo bez námahy, které nadchne celou rodinu. Navrch pak stačí přidat trochu bazalky či strouhaného parmezánu. Zkuste si to.
![]()
Zásadním problémem Alzheimerovy choroby je její plíživý nástup. „Alzheimerova nemoc je velmi dlouhé onemocnění, které trvá asi 30 let průměrně a 15 až 20 let probíhá nepozorovaně, že člověk nemá žádné obtíže a okolí na něm ani nic nevidí,“ říká profesor Jakub Hort z motolské nemocnice.
V tomto období se v mozku již ukládají škodlivé bílkoviny (beta-amyloid) a mění se metabolismus, ale pacient nepociťuje žádné obtíže a jeho okolí na něm nic nepozná. Moderní neurověda se proto zaměřuje na to, jak tuto „tichou“ fázi zachytit a začít s pomocí dříve, než dojde k nevratnému poškození mozkových buněk.
Cesta pacienta k diagnóze obvykle začíná u praktického lékaře nebo obvodního neurologa, který na základě subjektivních obtíží (výpadky paměti, zmatenost) vystaví doporučení do specializovaného centra. Součástí pravidelné preventivní prohlídky, která se provádí každé dva roky, by měl být i krátký test, který ověří, jak na tom je vaše paměť a další kognitivní schopnosti.
Ve špičkových pracovištích, jako je například Fakultní nemocnice v Motole, se pak vyšetření opírá o tři základní pilíře:
Právě vyšetření metabolismu dokáže odhalit přítomnost beta-amyloidu ještě v době, kdy je člověk zcela bez příznaků. V blízké budoucnosti se navíc očekává masivní nástup krevních testů, které by mohly diagnostiku výrazně zjednodušit a zlevnit.

Profesor Jakub Hort je přední český neurolog a mezinárodně uznávaný odborník na Alzheimerovu nemoc a kognitivní poruchy.
Zdravotnický systém má omezené kapacity a seniorů neustále přibývá. Proto není možné, aby každý, kdo má mírné obavy o svou paměť, musel projít celým kolečkem nemocničních vyšetření. Zde nastupuje telemedicína a mobilní aplikace. Jednou z nich je například Terrapino, na jejímž vývoji se podíleli přední čeští odborníci včetně profesora Jakuba Horta.
„Terrapino umožňuje lidem provést si samovyšetření v klidu domova pomocí odborně garantovaných testů paměti. Aplikace využívá prvky gamifikace, tedy uživatele testování baví, motivuje je k dosahování lepších výsledků a pravidelnosti. Kromě samotného testování aplikace funguje jako osobní průvodce prevencí. Radí, jak upravit životní styl tak, aby se snížilo individuální riziko rozvoje nemoci,“ přibližuje Hort.
Výhodou tohoto přístupu je, že digitální nástroje mohou zachytit rizikové jedince mnohem dříve, než se dostanou do ordinace specialisty. Navíc pomáhají rozlišit lidi, kteří jsou jen ve stresu nebo unavení z práce, od těch, u nichž mozek skutečně vykazuje zdravotní problém.
Role technologií nekončí u aplikací. Do popředí se dostává umělá inteligence, která má potenciál zásadně změnit preventivní péči. „Zatímco lékař je při vyšetření schopen vnímat a vyhodnotit přibližně 20 klíčových údajů o pacientovi, AI je „hladová po datech“. Dokáže zpracovat tisíce až desetitisíce informací o metabolismu, životním stylu, genetice i kognitivním výkonu konkrétního člověka,“ vysvětluje profesor Hort.
Digitální nástroje jako Terrapino mohou do budoucna pomoci s přesnějším vyhodnocením rizika a doporučením preventivních kroků. AI v tomto smyslu nenahrazuje empatii a odborný úsudek lékaře, ale slouží jako silný analytický nástroj, který lékaři uvolňuje ruce pro péči o ty nejvážnější případy.
Generali penzijní společnost si uvědomuje závažnost neurodegenerativního onemocnění. Proto se aktivně zapojuje do šíření osvěty a podpory prevence a výzkumu Alzheimerovy choroby v rámci iniciativy #SpoluProtiAlzheimeru.
Neurověda se momentálně nachází v bodě zlomu. Dosavadní léčba se zaměřovala hlavně na zmírnění příznaků. To znamená, že dokázala prodloužit období soběstačnosti, ale neuměla nemoc zastavit. Nyní se otevírá možnost takzvané biologické léčby, která může u některých pacientů v rané fázi onemocnění zpomalit zhoršování paměti a samostatnosti.
V Česku by měly být brzy dostupné nové léky ve formě infuzí (kapaček), které dokáží ovlivnit vlastní biologickou podstatu onemocnění tím, že z mozku odstraňují nahromaděný beta-amyloid. Tato léčba bude určena především pro pacienty v raných stádiích nemoci, což opět podtrhuje význam včasné diagnostiky a screeningu.
Vize odborníků směřuje k zavedení plošného screeningu, podobného tomu, který funguje u rakoviny prsu nebo tlustého střeva. Zdraví lidé nad určitou věkovou hranicí by mohli dostávat pozvánky na vyšetření, které by včas odhalilo začínající nepříznivé změny v mozku.
„Mohlo by to teoreticky fungovat za nějakých 3 až 5 let tak, že dostanete pozvánku na screening. To, jestli se dožijí vysokého věku a jestli to bude ve zdraví nebo v nemoci, mohou lidé prevencí zčásti sami ovlivnit,“ doplňuje Jakub Hort. Prevence a včasný záchyt tak mají reálný smysl.
Přečtěte si
Genetika vs. životní styl: Co ovlivňuje riziko Alzheimerovy choroby více?