Přihlásili jste se na běžecké závody, možná na maraton, možná jen na krátký charitativní běh. Příprava vrcholí. Tělo vás bolí a každý další den tréninku je jen otázkou vůle. Zmítají vámi pochybnosti, zda vše zvládnete.
Nebojte se, nejste v tom sami! Většina běžců se před závodem dostane do stádia, kdy se pro ně trénink stává nejen fyzickou, ale také psychickou zátěží. Obávají se, zda byla jejich příprava dostatečná. Mají strach z nečekaného zranění. Někteří bojují se samotnou motivací a pociťují nedostatek vůle dotáhnout vše do konce.
Abychom vám přípravu na vybraný závod usnadnili, připravili jsme pro vás několik zásadních tipů od renomovaných expertů: fyzioterapeuta Garyho Jones, vedoucího kliniky 206 Physio ve West Middlands a profesora sportovní psychologie Andy Lana z Univerzity ve Wolverhamptonu a spoluautora knihy A Runner’s Guide To Sport Psychology and Nutrition (Běžecká příručka sportovní psychologie a výživy).
Drobná zrabění
Zranění při tréninku bývají častá. „Většinou k nich dochází z důvodů každotýdenního prodlužování běžecké trasy,” upozorňuje Jones a zároveň varuje před příliš rychlým prodlužováním trasy a zvyšováním rychlosti. „Podle obecného pravidla byste proto při každém dalším tréninku neměli svou zátěž zvyšovat o více než 10 %.”
Nové trasy
Aby vás běhání neomrzelo, zamyslete se nad tím kudy běháte a s kým. „Pokud jste dosud běhali sami, možná byste si měli najít parťáka nebo partu, ke které byste se mohli připojit,” navrhuje Lane. "Prozkoumejte místní mapu nebo aplikace typu Strava nebo MapMyRun a poohlédněte se po nových trasách. Různé cíle mohou být novou inspirací, pokud vás známé trasy začaly nudit.”
Změňte trénink
„Máte-li pocit, že u vás při běžecké přípravě dochází k rozvoji zranění, zkuste cross trénink,” doporučuje Jones. „Cross trénink je cvičení, při kterém si uchováváte kardiovaskulární kondici třeba prostřednictvím jízdy na kole, plaváním, jízdy na rotopedu či cvičení na veslovacím trenažeru,” dodává. „ Důležité je, abyste snížili zátěž u poraněného svalu či kloubu, a tím mu poskytli čas na rekonvalescenci, přičemž sami zůstanete i nadále aktivní.”
Odměňte se
Lehký stimul v posledních týdnech vám může pomoci zpříjemnit závěr tréninku. „Když se odměníte novým běžeckým vybavením, určitě vás to nakopne,” radí Lane. „Navíc budete mít čas vybavení před závodem otestovat.”
Uvolněte napětí
Když už teď běháte pravidelně, dopřejte svému tělu zaslouženou láskyplnou péči. „K uvolnění napětí v namožených a ztuhlých svalech zkuste použít pěnový válec,” navrhuje Jones. „Jako prevenci vzniku zranění, si dopřejte hloubkovou sportovní masáž pár dní před závodem.”
Najděte svou mantru
Posledních pár týdnů koncentrujte svou mysl na závod. „Samomluva může být účinným motivačním nástrojem, který vás na výzvu, kterou máte před sebou, pomůže připravit,” uvádí Lane. „Uvědomte si těžké chvíle, které jste při přípravě zažili a zároveň si připomeňte nejpozitivněji naladěného člověka, který vás při jejich překonávání povzbuzoval. Vzpomeňte si jaká slova přitom používal a opakujte si je pro sebe před závodem i během něj.”
Jde to napravit
Zranění v pozdní fázi tréninku nemusí znamenat konec vaší účasti v závodu. „Zranění v intenzivní části tréninku může být frustrující. Avšak pokud jde o poranění měkké tkáně nebo svalu, máte s pomocí fyzioterapeuta stále šanci se závodu zúčastnit,” říká Jones. „Některá běžná zranění, jako třeba únavové zlomeniny v chodidle či kotníku, mohou být ovšem problematičtější. Hojení obvykle vyžaduje cca 6 týdnů a nelze při nich běhat. Většina zranění způsobených při běhání, je však úspěšně léčitelná, takže neztrácejte naději!”
Nezapomeňte, proč závod běžíte
Připomeňte si, proč závod běžíte. „Běžíte-li pro charitu nebo na počest někoho pro vás výjimečného, projděte si v duchu emocionální důvody, pro které jste se na závod přihlásili,” nabádá Lane. „Pokud se snažíte svou účastí v závodě získat peníze, vzpomeňte si, kolik lidí ve vás věří a vaši účast finančně podporuje. Využijte jejich pozitivní energii k povzbuzení v posledních týdnech tréninku.”
Uvědomte si pozitivní změnu
I když běháte jen krátké trasy, ale často, bude to mít pozitivní vliv na formování vašeho těla. „Pokud s běháním začínáte, uvidíte, že jakmile si tělo začne na novou rutinu zvykat, začne se také měnit,” říká Jones. „Často dojde k úbytku hmotnosti a tonizaci svalů především na nohách. Užívejte si, jak vám cvičení mění postavu k lepšímu.”
Vizualizujte si svůj úspěch
„Před tím než si představíte sebe sama, jak probíháte cílovou čárou, představte si, jak na své cestě překonáváte všechny mezníky,” nabádá Lane. „Dívejte se dopředu, jak na sebe budete hrdí, až závod dokončíte a kolem krku se vám bude pohupovat účastnická medaile.”
![]()
Neurodegenerativní onemocnění jako Alzheimerova choroba, Parkinsonova nemoc nebo ALS přibývají. Stárneme, žijeme déle a medicína potřebuje nástroje, které umí zachytit problém včas.
Doposud bylo základem diagnostiky řada tradičních, často papírových neuropsychologických testů. Technologický pokrok přesouvá diagnostiku do chytrých telefonů, tabletů a pod dohled umělé inteligence. Taková aplikace dokáže například odhalit, že pacient sice úkol splnil správně, ale trvalo mu to o 30 % déle a provedl 5 nevynucených mikropohybů navíc.
V mobilu i tabletu se dá testovat paměť nebo pozornost. Někdy zachytí i nepatrné změny v raných stádiích demence. Díky tomu se diagnostika posouvá v čase daleko dříve. Tím, že lidé hrají digitální hru, neznamená to, že by to dělali správně, či špatně. Ale jde o to, jak úlohu řeší, jak rychle a s jakými chybami.
Mobilní aplikace mohou také analyzovat tempo řeči, pauzy a slovní zásobu. Vyhodnocení akustiky či jazyka může poukázat na změny, které jsou typické pro Alzheimerovu chorobu. Stačí tedy přečíst krátký text a algoritmus vyhodnotí rozdíly v čase.
U Parkinsonovy nemoci se zase sleduje pohyblivost a chůze. Používají se k tomu náramky i aplikace, které měří změny mezi jednotlivými návštěvami lékaře. Důležitý je také spánek a jeho dlouhodobý přehled.
Spolupráce Generali penzijní společnosti a INDRC
Generali penzijní společnost dlouhodobě podporuje důstojné a aktivní stárnutí. Proto spolupracuje s INDRC, mezinárodním vědeckým institutem v Praze, který propojuje medicínu, biologii a umělou inteligenci s cílem poznat strukturu a pochopit procesy lidského mozku, včas rozpoznat změny v mozku a včas Alzheimerovu nemoc a další neurodegenerativní onemocnění diagnostikovat a tím také zlepšit péči o pacienty i jejich blízké. V rámci spolupráce klademe důraz na osvětu, prevenci a dostupné moderní nástroje, které mají lidem v Česku pomoci žít delší a kvalitnější život.
Mobilní aplikace zaměřená na screening a prevenci Alzheimerovy nemoci se jmenuje Terrapino. Kombinuje krátké kognitivní hry a úkoly, motivuje k pohybu a nabízí edukační obsah včetně kontaktu na odborníky. Staví na principu gamifikace. To znamená, že za splněné aktivity získáváte body a aplikace vás vede k pravidelnosti.
Další aplikaci Cogni Trainee vyvinul tým Pražského inovačního institutu, CIIRC ČVUT, T-Mobile a Národního ústavu duševního zdraví. Dlouhodobě testuje paměť, řeč, pozornost, prostorovou orientaci a rozhodování. Cíl je jednoduchý: včas podchytit zhoršení, kterého by si člověk jinak nevšiml. Nejde o diagnostický nástroj, ale upozorní, kdy je potřeba kontaktovat odborníka.
Brainmondo je zase aplikace pro každodenní trénink. Má rozsáhlou sadu úloh s různou obtížností. Doporučuje se používat dvakrát denně po čtvrt hodině – pravidelný trénink pomáhá udržet mozek v kondici. Výhodou je, že k tomu existuje i správcovská aplikace pro pečující, kteří mohou plánovat sady cvičení a sledovat výsledky svých blízkých.
Jak si zvolit „chytrou hračku“ a nespálit se
Jakákoliv aktivita, která povzbuzuje mozek k výkonu, pomáhá posilovat kognitivní funkce. Ať už jde o paměť, pozornost, rychlost nebo rozhodování.
Každý může začít třeba tím, že si vybere jinou cestu domů než obvykle. Začněte si psát nákupní seznam abecedně. Nebo po sepsání si položky zopakujte zpaměti odzadu. Při cestě ze schodů dolů myslete na pocity v chodidlech.
Zlatým standardem je učení se něčemu novému. Stáhněte si aplikaci a začněte s cizím jazykem. Může to být ale i hraní na jiný hudební nástroj, programovací jazyk.
Někdy postačí i malé cvičení doma. Stačí spojit tělo a mysl, tedy při vysávání přeříkávat vyjmenovaná slova. Při čtení knihu po chvíli zavřete a shrňte myšlenku jednou větou.
Nejlepší na trénink mozku je české pexeso. Hračka, kterou má rozhodně každý doma. Pokud jde o fyzické hračky, nestárnoucím evergreenem jsou deskové hry anebo sudoku či křížovky. Někdo radši vyhledá složitější mahjong nebo šachy. Na strategii jsou dobré Carcassonne nebo jiné hry, kde nestačí jen házet kostkou.
Pojďte si také s dětmi a vnoučaty zahrát slovní hry. Kromě klasického slovního fotbalu si vymyslete takovou hru, kdy zapojujete dlouhodobou paměť. Příkladem je třeba pravidlo – řeknu pět slov začínající na K a týkají se gastronomie.
Existují už i speciální hračky a trenažéry, které přímo cílí na podporu mozku a využívají moderní technologie. Příkladem je hra jménem Mindball. Princip spočívá v tom, že si hráči nasadí přídavné čelenky, které snímají mozkovou aktivitu pomocí EEG. Čím uvolněnější a soustředěnější hráč je, tím spíše se kulička posune do branky soupeře. Tyto neurohračky učí uživatele seberegulaci a efektivnímu řízení pozornosti. Například cílí na terč nebo postrčí kuličku přes překážky. Dokonce si je lze všechny vyzkoušet Mozkoherně, která je v Česku jediná.
Digitální nástroje nejsou zázračná diagnóza. Jsou to citlivá čidla trendu, která vám zdarma nebo za malé peníze dají náskok. Největší hodnotu má pravidelnost a vývoj v čase. Pokud je něco podezřelé, nejde o to propadnout panice, ale máte o důvod víc popovídat si s odborníkem a nechat se raději preventivně vyšetřit.
Přečtěte si
Jak pečovat o mozek pomocí biohackingu
Technologie pomáhají včas rozpoznat změny v našem mozku
Jak pečovat o blízké s Alzheimerovou chorobou
nebo si poslechněte podcast: „Průšvihem dnešní doby je, že naše mozky leniví.“