Doba na přečtení článku jsou 2 minuty

Povzbuďte své zdraví s běžně dostupnými superpotravinami

Superpotraviny jsou v dnešní době mezi nadšenci zdravé stravy mimořádně oblíbené. Co ale vlastně znamenají? A kde je můžete najít? Jestli si myslíte, že jsou to pouze exotické, neznámé a předražené suroviny, jejichž jméno si ani nedokážete zapamatovat, mýlíte se. Za superpotraviny můžeme označit i spoustu běžně dostupných a v našich končinách dobře známých surovin, které by měl mít na talíři každý a to bez věkového rozdílů.

Co jsou to superpotraviny?

Superpotraviny jsou potraviny, které obsahují velké množství živin (často i málo kalorií) a mají ověřený přínos pro naše zdraví od snižování cholesterolu až po prevenci kardiovaskulárních chorob. Přinášíme vám několik příkladů těchto skvělých potravin a také pár jednoduchých způsobů, jak je začlenit do vašeho běžného stravování s jejich maximálním využitím. To se vyplatí v každém věku. 

 

Jak je zařadit do jídelníčku?

Pojďme začít snídaní - nastartujte si den se smoothie ze superpotravin a šálkem zeleného čaje. Borůvky, brokolice a červená řepa jsou pouze tři příklady z mnoha druhů ovoce a zeleniny, které se mezi superpotraviny řadí. Například jeden hrnek brokolice obsahuje více než 100 % doporučeného denního příjmu vitamínu C! Zelený čaj, který se dlouhé roky používá v čínské medicíně, je další superpotravinou s velkým přínosem pro zdraví. Dopřejte si šálek tohoto teplého nápoje plného povzbuzení nebo vyzkoušejte zelený čaj matcha. Ten obsahuje až 137 krát více antioxidantů než ten běžný.

 

Naši prarodiče věděli už dávno, co je dobré pro jejich zdraví. Na talíři měli často mák, včelí med, pohanku, oves, špaldu a ořechy - hlavně ty vlašské. Jestli chcete výživnou teplou snídani, dopřejte si ovesnou kaši s mletým mákem, který je plný vápníku. Dochuťte ji medem a ozdobte vlašskými ořechy, které jsou skvělé pro zdravý mozek a snižují cholesterol. Med přidávejte až na konci, abyste zbytečně teplem nezničili jeho protizánětlivé a antibakteriální účinky. Tady je důležitá jeho kvalita. Vybírejte med od ověřených českých včelařů a vyzkoušejte i super med - medovicový. Ten má výjimečné složení a antibakteriální vlastnosti. Využívá se například při léčení ran a mohl by se tak klasifikovat jako medicínský. Nezapomínejte ani na další superpotraviny z včelí produkce - například pyl. Samozřejmě pokud nejste alergičtí.

 

Až budete příště vařit oběd s rýží, vyzkoušejte ji nahradit špaldovými kroupami, které obsahují spoustu vlákniny a vitamínů A, B i E, nebo pohankou. Ta je bohatá na rutin a prospívá našim cévám.

 

Středomořská strava je známá tím, že je jedním z nejzdravějších způsobů stravování na světě. Proto vás asi nepřekvapí, že v ní najdete mnoho superpotravin. Začleňte její prvky do svého jídelníčku a vyzkoušejte olejnaté ryby (např. makrelu či sardinky), které se vyznačují vysokým obsahem vitamínu D a omega-3 mastných kyselin. Dochuťte své jídlo antibakteriálním, antivirovým a fungicidním česnekem bohatým na potřebné C, B6 a mangan.

 

Máme dobré zprávy i pro milovníky čokolády! Superpotravinami můžete obohatit své dezerty. Přidejte do nich kakao, nejlépe to nepražené, a zlepšete si náladu nebo podpořte své zdraví díky jeho antioxidačním vlastnostem. Ještě než se pustíte do čokoládového dortu, berte na vědomí, že se to týká pouze tmavé čokolády (alespoň 70%). Dopřát si můžete i pár kostiček po večeři. Tím zaženete chuť na sladké a uděláte něco pro své zdraví.

Kdo řekl, že zdravý životní styl musí být nudný a bez chuti?

06.05.2026

Alzheimer: Jak technologie a prevence mění léčbu mozku

Zásadním problémem Alzheimerovy choroby je její plíživý nástup. „Alzheimerova nemoc je velmi dlouhé onemocnění, které trvá asi 30 let průměrně a 15 až 20 let probíhá nepozorovaně, že člověk nemá žádné obtíže a okolí na něm ani nic nevidí,“ říká profesor Jakub Hort z motolské nemocnice.

V tomto období se v mozku již ukládají škodlivé bílkoviny (beta-amyloid) a mění se metabolismus, ale pacient nepociťuje žádné obtíže a jeho okolí na něm nic nepozná. Moderní neurověda se proto zaměřuje na to, jak tuto „tichou“ fázi zachytit a začít s pomocí dříve, než dojde k nevratnému poškození mozkových buněk.

Jak dnes probíhá moderní vyšetření mozku

Cesta pacienta k diagnóze obvykle začíná u praktického lékaře nebo obvodního neurologa, který na základě subjektivních obtíží (výpadky paměti, zmatenost) vystaví doporučení do specializovaného centra. Součástí pravidelné preventivní prohlídky, která se provádí každé dva roky, by měl být i krátký test, který ověří, jak na tom je vaše paměť a další kognitivní schopnosti.

Ve špičkových pracovištích, jako je například Fakultní nemocnice v Motole, se pak vyšetření opírá o tři základní pilíře:

  1. Funkce mozku: Zjišťuje se prostřednictvím psychologických testů, které mapují kognitivní schopnosti pacienta.
  2. Struktura mozku: Pomocí magnetické rezonance (MRI) nebo CT se zkoumá, jak mozek vypadá a zda nedochází k jeho zmenšení.
  3. Metabolismus mozku: Pokud předchozí kroky potvrdí problém, přichází na řadu vyšetření metabolismu pomocí odběru mozkomíšního moku nebo pozitronové emisní tomografie (PET).

Právě vyšetření metabolismu dokáže odhalit přítomnost beta-amyloidu ještě v době, kdy je člověk zcela bez příznaků. V blízké budoucnosti se navíc očekává masivní nástup krevních testů, které by mohly diagnostiku výrazně zjednodušit a zlevnit.

Jakub Hort
Profesor Jakub Hort je přední český neurolog a mezinárodně uznávaný odborník na Alzheimerovu nemoc a kognitivní poruchy.

Digitální revoluce v kapse: Aplikace Terrapino

Zdravotnický systém má omezené kapacity a seniorů neustále přibývá. Proto není možné, aby každý, kdo má mírné obavy o svou paměť, musel projít celým kolečkem nemocničních vyšetření. Zde nastupuje telemedicína a mobilní aplikace. Jednou z nich je například Terrapino, na jejímž vývoji se podíleli přední čeští odborníci včetně profesora Jakuba Horta.

Terrapino umožňuje lidem provést si samovyšetření v klidu domova pomocí odborně garantovaných testů paměti. Aplikace využívá prvky gamifikace, tedy uživatele testování baví, motivuje je k dosahování lepších výsledků a pravidelnosti. Kromě samotného testování aplikace funguje jako osobní průvodce prevencí. Radí, jak upravit životní styl tak, aby se snížilo individuální riziko rozvoje nemoci,“ přibližuje Hort.

Výhodou tohoto přístupu je, že digitální nástroje mohou zachytit rizikové jedince mnohem dříve, než se dostanou do ordinace specialisty. Navíc pomáhají rozlišit lidi, kteří jsou jen ve stresu nebo unavení z práce, od těch, u nichž mozek skutečně vykazuje zdravotní problém.

Umělá inteligence jako spojenec lékaře

Role technologií nekončí u aplikací. Do popředí se dostává umělá inteligence, která má potenciál zásadně změnit preventivní péči. „Zatímco lékař je při vyšetření schopen vnímat a vyhodnotit přibližně 20 klíčových údajů o pacientovi, AI je „hladová po datech“. Dokáže zpracovat tisíce až desetitisíce informací o metabolismu, životním stylu, genetice i kognitivním výkonu konkrétního člověka,“ vysvětluje profesor Hort.

Digitální nástroje jako Terrapino mohou do budoucna pomoci s přesnějším vyhodnocením rizika a doporučením preventivních kroků. AI v tomto smyslu nenahrazuje empatii a odborný úsudek lékaře, ale slouží jako silný analytický nástroj, který lékaři uvolňuje ruce pro péči o ty nejvážnější případy.

 

Generali penzijní společnost si uvědomuje závažnost neurodegenerativního onemocnění. Proto se aktivně zapojuje do šíření osvěty a podpory prevence a výzkumu Alzheimerovy choroby v rámci iniciativy #SpoluProtiAlzheimeru.

Nová éra léčby

Neurověda se momentálně nachází v bodě zlomu. Dosavadní léčba se zaměřovala hlavně na zmírnění příznaků. To znamená, že dokázala prodloužit období soběstačnosti, ale neuměla nemoc zastavit. Nyní se otevírá možnost takzvané biologické léčby, která může u některých pacientů v rané fázi onemocnění zpomalit zhoršování paměti a samostatnosti.

V Česku by měly být brzy dostupné nové léky ve formě infuzí (kapaček), které dokáží ovlivnit vlastní biologickou podstatu onemocnění tím, že z mozku odstraňují nahromaděný beta-amyloid. Tato léčba bude určena především pro pacienty v raných stádiích nemoci, což opět podtrhuje význam včasné diagnostiky a screeningu.

Prevence a screening

Vize odborníků směřuje k zavedení plošného screeningu, podobného tomu, který funguje u rakoviny prsu nebo tlustého střeva. Zdraví lidé nad určitou věkovou hranicí by mohli dostávat pozvánky na vyšetření, které by včas odhalilo začínající nepříznivé změny v mozku.

„Mohlo by to teoreticky fungovat za nějakých 3 až 5 let tak, že dostanete pozvánku na screening. To, jestli se dožijí vysokého věku a jestli to bude ve zdraví nebo v nemoci, mohou lidé prevencí zčásti sami ovlivnit,“ doplňuje Jakub Hort. Prevence a včasný záchyt tak mají reálný smysl.

Přečtěte si

Genetika vs. životní styl: Co ovlivňuje riziko Alzheimerovy choroby více?

Alzheimerova nemoc a první elektronický test paměti v Česku

Proč spánek čistí mozek a jak věda pomáhá s prevencí

Vyberte kategorii