Doba na přečtení článku jsou 2 minuty

Povzbuďte své zdraví s běžně dostupnými superpotravinami

Superpotraviny jsou v dnešní době mezi nadšenci zdravé stravy mimořádně oblíbené. Co ale vlastně znamenají? A kde je můžete najít? Jestli si myslíte, že jsou to pouze exotické, neznámé a předražené suroviny, jejichž jméno si ani nedokážete zapamatovat, mýlíte se. Za superpotraviny můžeme označit i spoustu běžně dostupných a v našich končinách dobře známých surovin, které by měl mít na talíři každý a to bez věkového rozdílů.

Co jsou to superpotraviny?

Superpotraviny jsou potraviny, které obsahují velké množství živin (často i málo kalorií) a mají ověřený přínos pro naše zdraví od snižování cholesterolu až po prevenci kardiovaskulárních chorob. Přinášíme vám několik příkladů těchto skvělých potravin a také pár jednoduchých způsobů, jak je začlenit do vašeho běžného stravování s jejich maximálním využitím. To se vyplatí v každém věku. 

 

Jak je zařadit do jídelníčku?

Pojďme začít snídaní - nastartujte si den se smoothie ze superpotravin a šálkem zeleného čaje. Borůvky, brokolice a červená řepa jsou pouze tři příklady z mnoha druhů ovoce a zeleniny, které se mezi superpotraviny řadí. Například jeden hrnek brokolice obsahuje více než 100 % doporučeného denního příjmu vitamínu C! Zelený čaj, který se dlouhé roky používá v čínské medicíně, je další superpotravinou s velkým přínosem pro zdraví. Dopřejte si šálek tohoto teplého nápoje plného povzbuzení nebo vyzkoušejte zelený čaj matcha. Ten obsahuje až 137 krát více antioxidantů než ten běžný.

 

Naši prarodiče věděli už dávno, co je dobré pro jejich zdraví. Na talíři měli často mák, včelí med, pohanku, oves, špaldu a ořechy - hlavně ty vlašské. Jestli chcete výživnou teplou snídani, dopřejte si ovesnou kaši s mletým mákem, který je plný vápníku. Dochuťte ji medem a ozdobte vlašskými ořechy, které jsou skvělé pro zdravý mozek a snižují cholesterol. Med přidávejte až na konci, abyste zbytečně teplem nezničili jeho protizánětlivé a antibakteriální účinky. Tady je důležitá jeho kvalita. Vybírejte med od ověřených českých včelařů a vyzkoušejte i super med - medovicový. Ten má výjimečné složení a antibakteriální vlastnosti. Využívá se například při léčení ran a mohl by se tak klasifikovat jako medicínský. Nezapomínejte ani na další superpotraviny z včelí produkce - například pyl. Samozřejmě pokud nejste alergičtí.

 

Až budete příště vařit oběd s rýží, vyzkoušejte ji nahradit špaldovými kroupami, které obsahují spoustu vlákniny a vitamínů A, B i E, nebo pohankou. Ta je bohatá na rutin a prospívá našim cévám.

 

Středomořská strava je známá tím, že je jedním z nejzdravějších způsobů stravování na světě. Proto vás asi nepřekvapí, že v ní najdete mnoho superpotravin. Začleňte její prvky do svého jídelníčku a vyzkoušejte olejnaté ryby (např. makrelu či sardinky), které se vyznačují vysokým obsahem vitamínu D a omega-3 mastných kyselin. Dochuťte své jídlo antibakteriálním, antivirovým a fungicidním česnekem bohatým na potřebné C, B6 a mangan.

 

Máme dobré zprávy i pro milovníky čokolády! Superpotravinami můžete obohatit své dezerty. Přidejte do nich kakao, nejlépe to nepražené, a zlepšete si náladu nebo podpořte své zdraví díky jeho antioxidačním vlastnostem. Ještě než se pustíte do čokoládového dortu, berte na vědomí, že se to týká pouze tmavé čokolády (alespoň 70%). Dopřát si můžete i pár kostiček po večeři. Tím zaženete chuť na sladké a uděláte něco pro své zdraví.

Kdo řekl, že zdravý životní styl musí být nudný a bez chuti?

22.04.2024

Alzheimerova nemoc se stává epidemií 21. století

Týden mozku, tak se jmenuje akce, kterou pořádá Akademie věd ČR u příležitosti Dne mozku. Tento festival, který se koná vždy v březnu, se zaměřuje na popularizaci neurovědy. Jedna z prvních letošních přednášek se věnovala také Alzheimerově chorobě. Podle profesora Aleše Stuchlíka, který vede oddělení zaměřené na neurofyziologii paměti, je nemoc v populaci čím dál více rozšířená.

Změny v mozku při stárnutí

Odborné články, jak uvedl ve své přednášce profesor Stuchlík, uvádí, že pokud nás ve stáří nepostihne žádné neurodegenerativní onemocnění, úbytek našich nervových buněk v mozku není tak dramatický. Uvádí se 2–4 %. Pokud však onemocníme, situace se radikálně mění. Nervové buňky ubývají ve větším počtu a podstatně rychleji.

Lidé žijí déle, vědci by jim však měli umět pomoct i s poruchami paměti. „To, že se lidé dožívají vyššího věku, je dobře,“ říká profesor Aleš Benjamín Stuchlík z Fyziologického ústavu Akademie věd. Zároveň však zdůrazňuje, že věk je nejrizikovějším faktorem vzniku Alzheimerovy choroby.

Se stárnutím populace dochází k alarmujícímu vzestupu případů Alzheimerovy choroby, což z ní činí jednu z hlavních příčin úmrtí v posledních desetiletích. Přeskočila i onemocnění HIV, u té byl zaznamenán pokles jako příčina úmrtí o 65 procent. Zato Alzheimerova choroba vzrostla o 145 procent.

Vliv věku na výskyt Alzheimerovy choroby
*zdroj prof. Aleš Benjamín Stuchlík

 

Příznaky a léčba

Příznaky Alzheimerovy choroby jsou často dost zjevné. V těle se ale tato nemoc začíná projevovat dříve, než si jich stačí nemocní všimnout. „Neprojeví se to na fungování paměti a dalších funkcí pacienta, on má stále dobrou paměť, nezapomíná, ale už se v této fázi něco děje,“ vysvětluje Stuchlík.

Typickými projevy jsou poté porucha paměti nebo rozpoznávání. Struktury mozku, které jsou onemocněním zasaženy lékaři prozkoumat umí. Ale co se v nich přesně odehrává, vědci zatím úplně netuší.

Na léku však usilovně pracují a za poslední desetiletí značně pokročili. „Zdá se, že léku jsme blízko, ale tato naděje je tu už dlouho,” říká Aleš Stuchlík.

Například v roce 2021 vznikl globální výzkumný ústav INDRC se sídlem v Praze, který kombinuje biologické vědy a medicínu s přístupy umělé inteligence ke studiu a léčbě Alzheimerovy choroby a dalších neurodegenerativních nemocí. Institut je zároveň platforma pro výměnu poznatků a zkušeností pro přední světové odborníky.

Martin Tolar

Prevence proti Alzheimeru je jednoduchá

Zaměstnaná hlava, tělo a dobrý spánek. Tyto tři hlavní body jsou uváděny jako nejlepší prevence.

Je prokázáno, že pravidelný pohyb a okysličování mozku má pozitivní vliv na tvorbu nových nervových buněk. Stuchlík však dodává, že i běžná návštěva kavárny a posilování sociálních vztahů má na naše zdraví větší vliv, než by se mohlo zdát. Samota totiž našemu mozku neprospívá.

Poslední výzkumy naznačují, že mnoho z nás trpí problémy se spánkem. Je důležité si uvědomit, že mozek potřebuje odpočinek pro regeneraci a správné fungování. Bez spánku totiž dlouhodobá paměť nemůže dobře fungovat. „Ve spánku dochází ke konsolidaci, upevňování vzpomínek,“ upřesňuje profesor Stuchlík.

Alzheimerova nemoc se stává v populaci velkým problémem. Akce Týden mozku upozornila na důležitost porozumění této nemoci a nalezení účinné léčby. Prevence je prozatím nejlepším nástrojem ke zpomalení jejího výskytu. Proto ji nepodceňujme. Jsme rádi, že spolu s globálním institutem INDRC může Generali penzijní společnost spolupracovat na šíření osvěty v této problematice.

Generali penzijní společnost

Mohlo by Vás zajímat

Na vývoji léků pro Alzheimerovu chorobu se podílí i Češi
Za 25 let se zdvojnásobí počet Čechů trpících Alzheimerovou nemocí
Martin Tolar: „Alzheimerova nemoc probíhá 20 let před tím, než se objeví příznaky.“
Generali penzijní společnost a vědci z institutu INDRC spojují síly v boji proti Alzheimerově nemoci

Vyberte kategorii