Superpotraviny jsou v dnešní době mezi nadšenci zdravé stravy mimořádně oblíbené. Co ale vlastně znamenají? A kde je můžete najít? Jestli si myslíte, že jsou to pouze exotické, neznámé a předražené suroviny, jejichž jméno si ani nedokážete zapamatovat, mýlíte se. Za superpotraviny můžeme označit i spoustu běžně dostupných a v našich končinách dobře známých surovin, které by měl mít na talíři každý a to bez věkového rozdílů.
Co jsou to superpotraviny?
Superpotraviny jsou potraviny, které obsahují velké množství živin (často i málo kalorií) a mají ověřený přínos pro naše zdraví od snižování cholesterolu až po prevenci kardiovaskulárních chorob. Přinášíme vám několik příkladů těchto skvělých potravin a také pár jednoduchých způsobů, jak je začlenit do vašeho běžného stravování s jejich maximálním využitím. To se vyplatí v každém věku.
Jak je zařadit do jídelníčku?
Pojďme začít snídaní - nastartujte si den se smoothie ze superpotravin a šálkem zeleného čaje. Borůvky, brokolice a červená řepa jsou pouze tři příklady z mnoha druhů ovoce a zeleniny, které se mezi superpotraviny řadí. Například jeden hrnek brokolice obsahuje více než 100 % doporučeného denního příjmu vitamínu C! Zelený čaj, který se dlouhé roky používá v čínské medicíně, je další superpotravinou s velkým přínosem pro zdraví. Dopřejte si šálek tohoto teplého nápoje plného povzbuzení nebo vyzkoušejte zelený čaj matcha. Ten obsahuje až 137 krát více antioxidantů než ten běžný.
Naši prarodiče věděli už dávno, co je dobré pro jejich zdraví. Na talíři měli často mák, včelí med, pohanku, oves, špaldu a ořechy - hlavně ty vlašské. Jestli chcete výživnou teplou snídani, dopřejte si ovesnou kaši s mletým mákem, který je plný vápníku. Dochuťte ji medem a ozdobte vlašskými ořechy, které jsou skvělé pro zdravý mozek a snižují cholesterol. Med přidávejte až na konci, abyste zbytečně teplem nezničili jeho protizánětlivé a antibakteriální účinky. Tady je důležitá jeho kvalita. Vybírejte med od ověřených českých včelařů a vyzkoušejte i super med - medovicový. Ten má výjimečné složení a antibakteriální vlastnosti. Využívá se například při léčení ran a mohl by se tak klasifikovat jako medicínský. Nezapomínejte ani na další superpotraviny z včelí produkce - například pyl. Samozřejmě pokud nejste alergičtí.
Až budete příště vařit oběd s rýží, vyzkoušejte ji nahradit špaldovými kroupami, které obsahují spoustu vlákniny a vitamínů A, B i E, nebo pohankou. Ta je bohatá na rutin a prospívá našim cévám.
Středomořská strava je známá tím, že je jedním z nejzdravějších způsobů stravování na světě. Proto vás asi nepřekvapí, že v ní najdete mnoho superpotravin. Začleňte její prvky do svého jídelníčku a vyzkoušejte olejnaté ryby (např. makrelu či sardinky), které se vyznačují vysokým obsahem vitamínu D a omega-3 mastných kyselin. Dochuťte své jídlo antibakteriálním, antivirovým a fungicidním česnekem bohatým na potřebné C, B6 a mangan.
Máme dobré zprávy i pro milovníky čokolády! Superpotravinami můžete obohatit své dezerty. Přidejte do nich kakao, nejlépe to nepražené, a zlepšete si náladu nebo podpořte své zdraví díky jeho antioxidačním vlastnostem. Ještě než se pustíte do čokoládového dortu, berte na vědomí, že se to týká pouze tmavé čokolády (alespoň 70%). Dopřát si můžete i pár kostiček po večeři. Tím zaženete chuť na sladké a uděláte něco pro své zdraví.
Kdo řekl, že zdravý životní styl musí být nudný a bez chuti?
Zatímco péče o paměť se tradičně spojuje s luštěním křížovek a hlavolamy, neméně důležité procesy se odehrávají o patro níže. Ne nadarmo se proto střevům často přezdívá „druhý mozek“. Vědecké studie v posledních letech potvrdily existenci takzvané osy střevo-mozek. Nejde o pouhou metaforu, ale o reálné fyzické a chemické propojení, které funguje jako informační dálnice mezi zažíváním a hlavou.
Pokud je provoz na této trase plynulý, mozek může pracovat na plný výkon. V opačném případě se mohou objevit potíže jako „mozková mlha“, úzkostné stavy nebo zhoršená schopnost soustředění.
Dlouho panoval názor, že mozek funguje jako generál, který autoritativně rozdává rozkazy zbytku těla. Realita je však mnohem demokratičtější a v případě trávicího traktu dokonce opačná. Hlavním komunikačním spojením je nervus vagus neboli bloudivý nerv. Studie ukazují, že většina vláken tohoto nervu přenáší signály ze střev směrem do mozku, nikoliv naopak. Břicho tedy mozek doslova zásobuje nepřetržitým tokem zpráv.
Střeva navíc fungují jako chemická továrna. Vzniká zde většina serotoninu a dalších látek důležitých pro psychickou pohodu. I když se tyto látky nedostanou přímo do mozku, skrze nervová spojení a chemické posly ovlivňují, jak zvládáme stres a jak se cítíme.
Zásadní roli hraje také imunita. Pokud je prostředí ve střevech narušené, stěna se stává propustnou a do krve unikají škodliviny. To v těle vyvolává zánět, na který reagují i obranné buňky v mozku. Dlouhodobý poplach však může poškozovat nervová spojení a zvyšovat riziko rozvoje demence.
Pokud chcete pro svou hlavu udělat maximum, začněte u talíře.
Ochrana mozku začíná u vlákniny. Modely naznačují, že když ji střevní bakterie zpracují, vzniká kyselina máselná, která zpevňuje bariéru bránící průniku škodlivin k nervovým buňkám. Zároveň podporuje tvorbu takzvaného „mozkového hnojiva“, látky nezbytné pro učení a ukládání nových vzpomínek.
Pro správný účinek je vhodné přijmout 25 až 35 gramů vlákniny denně. Tuto dávku spolehlivě zajistí například celodenní kombinace misky ovesných vloček, jablka se slupkou, porce čočky, dvou krajíců žitného chleba a hrsti mandlí.
Zdravý jídelníček by neměl být jednotvárný. Výzkumy potvrzují, že konzumace více než třiceti různých rostlinných potravin týdně vede k pestřejšímu složení střevních bakterií. Čím je toto společenství rozmanitější, tím lépe je mozek chráněn. Cíl je snadno splnitelný, protože se počítají nejen druhy zeleniny, ale i ořechy, semínka, luštěniny, bylinky či koření. Stačí si ranní kaši posypat směsí různých ořechů a semínek a hned máte splněno několik bodů. Důležité jsou i borůvky, hořká čokoláda nebo zelený čaj, které bakterie přeměňují na látky chránící nervové buňky.
Studie provedená vědci na Stanfordově univerzitě v roce 2021 přinesla zajímavé srovnání vlivu vlákniny a fermentovaných potravin. Kysané zelí, kefír nebo kombucha dokážou v těle snižovat zánět, který souvisí se stresem a stárnutím mozku. Pravidelný příjem těchto potravin navíc obohacuje střevní prostředí. Doporučuje se proto jíst „živé“ jídlo každý den. Pozor však na běžné jogurty, které často neobsahují živé kultury a bývají plné cukru. Lepší volbou jsou kefíry nebo domácí kvašená zelenina.
Vliv probiotik na paměť u zdravých lidí je stále předmětem zkoumání a pro obecnou populaci nebývá jejich plošné užívání považováno za nezbytné. Nicméně některé vědecké výzkumy naznačují, že u dospělých mohou určité kmeny probiotik pomoci zlepšit náladu, kognitivní funkce nebo snížit míru stresu a úzkosti. Prokazatelný přínos pak studie potvrzují u seniorů a osob s mírnými kognitivními potížemi, u kterých dochází ke zlepšení paměti a pozornosti. Protože však každá bakterie působí jinak a efekt závisí na konkrétním kmeni, dávce i délce užívání, je vhodné výběr doplňků či domácích testů konzultovat s lékařem, obzvláště při oslabené imunitě.
Generali penzijní společnost si uvědomuje závažnost neurodegenerativního onemocnění. Proto se aktivně zapojuje do šíření osvěty a podpory prevence a výzkumu Alzheimerovy choroby v rámci iniciativy #SpoluProtiAlzheimeru.
Kromě toho, co jíst, je dobré vědět, co vynechat. Průmyslově zpracované potraviny často obsahují přísady, které narušují ochrannou vrstvu střeva a mohou vyvolat zánět. Podobně opatrně je třeba přistupovat k umělým sladidlům, která mohou rovnováhu ve střevech vychýlit nesprávným směrem.
Osa střevo-mozek funguje jako obousměrná komunikace. Nejde pouze o stravu, ale o celkový životní styl. Stabilní spánkový režim a efektivní zvládání stresu přímo podporují zdravou aktivitu bloudivého nervu.
Ukazuje se tedy, že pro bystrou mysl nestačí jen jíst „zdravě“. Mnohem podstatnější je sestavit jídelníček tak, aby vyživoval správné druhy mikroskopických organismů v našem těle.
Přečtěte si
Proč spánek čistí mozek a jak věda pomáhá s prevencí
Aplikace a chytré hračky trénují mozek a upozorní, když není něco v pořádku