Superpotraviny jsou v dnešní době mezi nadšenci zdravé stravy mimořádně oblíbené. Co ale vlastně znamenají? A kde je můžete najít? Jestli si myslíte, že jsou to pouze exotické, neznámé a předražené suroviny, jejichž jméno si ani nedokážete zapamatovat, mýlíte se. Za superpotraviny můžeme označit i spoustu běžně dostupných a v našich končinách dobře známých surovin, které by měl mít na talíři každý a to bez věkového rozdílů.
Co jsou to superpotraviny?
Superpotraviny jsou potraviny, které obsahují velké množství živin (často i málo kalorií) a mají ověřený přínos pro naše zdraví od snižování cholesterolu až po prevenci kardiovaskulárních chorob. Přinášíme vám několik příkladů těchto skvělých potravin a také pár jednoduchých způsobů, jak je začlenit do vašeho běžného stravování s jejich maximálním využitím. To se vyplatí v každém věku.
Jak je zařadit do jídelníčku?
Pojďme začít snídaní - nastartujte si den se smoothie ze superpotravin a šálkem zeleného čaje. Borůvky, brokolice a červená řepa jsou pouze tři příklady z mnoha druhů ovoce a zeleniny, které se mezi superpotraviny řadí. Například jeden hrnek brokolice obsahuje více než 100 % doporučeného denního příjmu vitamínu C! Zelený čaj, který se dlouhé roky používá v čínské medicíně, je další superpotravinou s velkým přínosem pro zdraví. Dopřejte si šálek tohoto teplého nápoje plného povzbuzení nebo vyzkoušejte zelený čaj matcha. Ten obsahuje až 137 krát více antioxidantů než ten běžný.
Naši prarodiče věděli už dávno, co je dobré pro jejich zdraví. Na talíři měli často mák, včelí med, pohanku, oves, špaldu a ořechy - hlavně ty vlašské. Jestli chcete výživnou teplou snídani, dopřejte si ovesnou kaši s mletým mákem, který je plný vápníku. Dochuťte ji medem a ozdobte vlašskými ořechy, které jsou skvělé pro zdravý mozek a snižují cholesterol. Med přidávejte až na konci, abyste zbytečně teplem nezničili jeho protizánětlivé a antibakteriální účinky. Tady je důležitá jeho kvalita. Vybírejte med od ověřených českých včelařů a vyzkoušejte i super med - medovicový. Ten má výjimečné složení a antibakteriální vlastnosti. Využívá se například při léčení ran a mohl by se tak klasifikovat jako medicínský. Nezapomínejte ani na další superpotraviny z včelí produkce - například pyl. Samozřejmě pokud nejste alergičtí.
Až budete příště vařit oběd s rýží, vyzkoušejte ji nahradit špaldovými kroupami, které obsahují spoustu vlákniny a vitamínů A, B i E, nebo pohankou. Ta je bohatá na rutin a prospívá našim cévám.
Středomořská strava je známá tím, že je jedním z nejzdravějších způsobů stravování na světě. Proto vás asi nepřekvapí, že v ní najdete mnoho superpotravin. Začleňte její prvky do svého jídelníčku a vyzkoušejte olejnaté ryby (např. makrelu či sardinky), které se vyznačují vysokým obsahem vitamínu D a omega-3 mastných kyselin. Dochuťte své jídlo antibakteriálním, antivirovým a fungicidním česnekem bohatým na potřebné C, B6 a mangan.
Máme dobré zprávy i pro milovníky čokolády! Superpotravinami můžete obohatit své dezerty. Přidejte do nich kakao, nejlépe to nepražené, a zlepšete si náladu nebo podpořte své zdraví díky jeho antioxidačním vlastnostem. Ještě než se pustíte do čokoládového dortu, berte na vědomí, že se to týká pouze tmavé čokolády (alespoň 70%). Dopřát si můžete i pár kostiček po večeři. Tím zaženete chuť na sladké a uděláte něco pro své zdraví.
Kdo řekl, že zdravý životní styl musí být nudný a bez chuti?
Paměť občas zradí každého. Člověk vejde do spíže a neví proč. Nemůže si vybavit jméno známého. Hledá brýle, které má na hlavě. Samo o sobě to ještě nemusí znamenat Alzheimerovu chorobu. Podle praktické lékařky a geriatričky Astrid Matějkové je ale důležité sledovat změnu v čase. Zpozornět bychom měli hlavně tehdy, když se potíže opakují, zhoršují nebo začínají zasahovat do běžného života.
Mnoho lidí bere praktického lékaře jako místo, kam se volá hlavně kvůli eReceptu nebo akutnímu problému. Praktický lékař se ale dlouhodobě stará také o pacienty s chronickými onemocněními, sleduje jejich zdravotní stav, léčbu i celkové fungování. A právě u paměti je právě pravidelný kontakt velkou výhodou. Praktik a často i zdravotní sestra pacienta znají dlouhodobě. Vidí, že chodí na jiné termíny, plete si léky, volá jinak než dřív nebo se chová nezvykle.
Právě kontinuita péče může být první záchytný bod. Nejde jen o jedno vyšetření, ale o znalost člověka. Když lékař ví, jak pacient běžně fungoval, snáz si všimne, že se něco změnilo.

Podezření často nepřijde od samotného pacienta, ale od rodiny. Blízcí si všimnou, že ten druhý už není stejný jako dřív. Důležité je takové změny neodbýt větou, že „v tomhle věku je to normální“.
Zároveň je dobré rozlišit náhlé a pozvolné zhoršení. Pokud se paměť zhorší rychle, nemusí jít o demenci. Příčinou může být akutní nemoc, vyčerpání nebo nový lék. Lékařka Matějková upozorňuje třeba na některé léky na spaní, úzkost nebo močový měchýř, které mohou paměť zhoršit. Proto má smysl řešit změnu s lékařem a podívat se na celý zdravotní stav.
U pomalého zhoršování je zase důležité nečekat, až bude situace neúnosná. Člověk s počínající demencí může potíže maskovat. Na otázky odpovídá přesvědčivě, někdy si i sám myslí, že je všechno v pořádku. Rodina přitom doma vidí něco jiného.
Kdo o pacienta pečuje
Pro rodinu bývá těžké dostat blízkého k doktorovi, zvlášť když si sám problém nepřipouští. Někdy je tak návštěvu ordinace chytré spojit například s problémem se zády. Pomáhá také zavolat do ordinace předem a říct, co se děje. Pokud rodina nechce mluvit před pacientem, protože se bojí konfliktu, dá se to s lékařem dopředu domluvit.
V ordinaci pak nejde o to pacienta nachytat. Citlivě vedené testy paměti mohou ukázat, zda je potřeba další vyšetření. Praktický lékař ale nemusí udělat závěr hned napoprvé. V rušné ordinaci se někdy pacient může hůř soustředit. A proto je lepší test zopakovat v klidnějších podmínkách nebo člověka poslat ke specialistovi, když zdravotní stav pacienta není zcela jasný a potřebuje širší vyšetření.
Když se řeší paměť, je potřeba hledat příčinu. Může jít o Alzheimerovu chorobu, ale také o jiné typy demence nebo jiné zdravotní potíže. „Existují například cévní změny, jiné neurologické příčiny, vliv alkoholu, léky nebo stavy, které mohou být léčitelné,“ vysvětluje Astrid Matějková.
Proto má vyšetření smysl. Nejde jen o potvrzení obavy. Někdy se najde příčina, se kterou se dá něco dělat. A i když se Alzheimerova choroba potvrdí, včasná diagnóza pomůže rodině nastavit péči, komunikaci i další kroky.
Strach je pochopitelný. Někteří lidé se vyšetření vyhýbají, protože se bojí, že přijdou o řidičský průkaz, případně se bojí samotné diagnózy. Jenže čekání většinou nepomůže. Je důležité otevřít téma včas, dokud člověk ještě může mluvit o tom, koho chce mít u rozhodování, pokud se jeho stav v budoucnu zhorší.
Pomoc přitom nejsou jen léky. Důležitý je pohyb, přiměřený trénink mozku, společenský kontakt a denní režim. Mozek potřebuje aktivitu podobně jako tělo. Jde hlavně o to vystoupit ze zavedených rituálů. Například uvařit jídlo podle nového receptu, u pletení trénovat norské vzory, začít chodit na kurz, setkávat se s lidmi nebo trénovat paměť činností, která mu dává smysl.
Velkou úlevou pro rodinu bývá také pochopení, že člověk s demencí některé věci nedělá naschvál. Když se opakovaně ptá, zlobí se nebo nerozumí situaci, není to vzdor. Je to projev nemoci. I to se rodina musí naučit.
Spolu proti Alzheimeru
Strach často pramení z nevědomosti. Proto vznikla iniciativa Spolu proti Alzheimeru, jejímž partnerem je Generali penzijní společnost. Naším cílem je bořit mýty a tabu kolem onemocnění paměti, přinášet srozumitelné informace z ordinací odborníků a ukazovat, že na prevenci není nikdy příliš brzy.
Pokud má člověk podezření u sebe nebo u blízkého, nemusí hned hledat specializované centrum. První krok může být návštěva praktického lékaře. Ideálně takového, který pacienta zná a dokáže posoudit změnu v souvislostech.
Přečtěte si
Jak pečovat o blízké s Alzheimerovou chorobou