Doba na přečtení článku jsou 3 minuty

Jaké zásady dodržovat, aby bylo klouzání na ledu zábavné a bezpečné zároveň

S postupem času, jak začíná více a více mrznout, nás to také více a více láká na zamrzlé vodní plochy, na kterých ve většině případů jen tak skotačíme nebo se na nich pouštíme i do provádění různých zimních sportů (hokej apod.).

Klouzání na ledu má však také svá rizika a můžete se tak při něm snadno poranit, a nejen to. Dnes se tedy zaměříme na zásady, které by měl člověk dodržovat, aby byly tyto radovánky nejen zábavné, ale především bezpečné, a jak případné komplikace řešit.

  1. Nevstupujte na tekoucí vody 
    U tekoucích vod je velkým rizikem především příliš tenký led, který by pod vaší váhou nemusel vydržet a vy byste se tak mohli propadnout. Proud by vás také mohl začít stahovat směrem pod led.
     
  2. U rybníků počkejte na dostatečnou tloušťku ledu
    Rybníky a jezera patří mezi stojaté vody. Pokud se na takových vodách chcete klouzat, měli byste vyčkat minimálně do té doby, než tloušťka ledu dosáhne 5 cm. Nezapomeňte však, že led není po celé ploše stejně silný – jeho tloušťku zeslabují především různé nečistoty, přítoky, a také odtoky.
     
  3. Buďte vždy minimálně ve dvou
    Nikdy nevíte, kdy se může přihodit něco špatného, a je v takových případech žádoucí, aby u vás byl někdo, kdo vám bude schopen pomoci. Děti by pak měly veškeré aktivity provozovat jen pod dohledem rodičů.
     
  4. Nepanikařte
    Hlavním bodem úspěchu v případě nepříznivé situace je zachování chladné hlavy! Panika lidem totiž mnohem výrazněji ubírá síly. Pokud se pod vámi probořil led, zkuste se po vyšplhání nahoru po ledu pohybovat plížením, aby se tak váha rovnoměrně rozprostřela po celé ploše.
     
  5. Zajistěte suché oblečení 
    Pokud se vám podaří postiženou osobu úspěšně vytáhnout z vody, převlečte ji do suchého oblečení, aby nedošlo k podchlazení. V případě nutnosti aplikujte zásady první pomoci.

 

Jak je to však se zvířaty?

Hasiči se mimo záchranu lidí zabývají také zachraňováním zvířat, která mohla nešťastnou náhodou ve vodě uváznout. Důležité však je nejdříve zavolat na tísňovou linku a incident oznámit, neměli bychom zde tak spoléhat na své vlastní síly.

 

Nejdříve volejte!

Pakliže jste svědky nějaké nehody, zavolejte ještě před vlastním zachraňováním na linku 112. Pokud byste se totiž nejdříve snažili o záchranu postiženého, může se stát, že se podobný nešťastný osud přihodí i vám, a v problému tak budete naráz oba.

Při hovoru byste měli oznámit především kdo jste, co se děje, kde k tomu došlo, před jakou dobou k tomu došlo, jak daleko je postižený člověk od břehu, a na jakém čísle vás může záchranná služba kontaktovat. Zkuste také popsat nejvhodnější přístupovou trasu, jakou se k vám mohou záchranné složky dostat.

Po zavolání se snažte postiženého co nejčastěji informovat o tom, že pomoc je již na cestě, a že vše bude v pořádku.

Záchrana se k vám vždy snaží přijet co možná nejrychleji a situaci zvládnout tak, aby nikdo nepřišel k vážnějším problémům. Z předchozích řádků však také vyplívá, že celková úspěšnost zásahu spočívá také na tom, jak se budete chovat vy sami. Nepodceňujte tedy situaci a vždy myslete nejen na bezpečí svoje, ale i druhých.

 

23.07.2025

Technologie pomáhají včas rozpoznat změny v našem mozku

Mozek je nejsložitější orgán v našem těle a skrývá mnoho tajemství. A když začne selhávat, ovlivní nejen paměť nebo pohyb, ale i samotnou identitu člověka. Neurodegenerativní onemocnění nejsou jen výzvou pro pacienty a jejich blízké, ale i pro celý zdravotní systém. Jen v Evropě žije přes 7 milionů lidí s demencí a jejich počet každým rokem roste.

Proto přichází na scénu technologie. Už dávno nejsou jen pomocníkem. Stávají se rovnocenným partnerem v pochopení toho, jak mozek funguje, proč někdy přestane fungovat správně a co se s tím dá dělat.

Co jsou neurodegenerativní nemoci

Neurodegenerativní nemoci postupně ničí buňky nervového systému. Nejčastěji začínají nenápadně. Třeba zapomnětlivostí, třesem ruky nebo poruchami řeči.

Nejznámější z nich jsou například Alzheimerova choroba, která postihuje hlavně paměť a orientaci. Dále Parkinsonova nemoc ovlivňující pohyb a motoriku. A ALS (amyotrofická laterální skleróza), která napadá nervy, které ovládají svaly.

S prodlužující se délkou života roste počet lidí, kteří těmito nemocemi trpí. A přestože věda postupuje, diagnóza často přichází pozdě. Někdy až roky po prvních změnách v mozku. A proč tedy tradiční přístup nestačí? Nemoci se totiž vyvíjejí pomalu a individuálně, neexistuje jeden univerzální lék a důležitě je zasáhnout ještě před prvními příznaky.

 

Víte, že…?

  • víc než 50 milionů lidí na světě trpí demencí
  • do roku 2030 se zdvojnásobí roční náklady na péči
  • až 7 % populace má genetickou variantu APOE4 spojenou s rizikem Alzheimerovy choroby
  • Alzheimerova nemoc začíná deset i více let před prvními příznaky

AI v praxi

Umělá inteligence a technologie dnes pomáhají na všech frontách. Třeba u predikce a prevence. Na základě dat z nemocnic, zobrazovacích metod nebo řeči může AI předpovědět riziko rozvoje demence ještě před prvními příznaky. Chytré hodinky, mobilní testy nebo aplikace jako Terappiono nebo Cogni Trainee dokážou sledovat jemné změny v paměti, pohybu nebo řeči. Místo letitých pokusů na pacientech se nové látky testují virtuálně, třeba na buněčné úrovni či v laboratoři na modelech napodobující fungování mozku.

Technologie nejsou všemocné. Nenahradí lidský kontakt, empatii, rodinnou podporu ani odbornou diagnózu. Využití aplikací nebo nositelné elektroniky závisí na ochotě lidí je používat, což může být u starší generace limitující.

Technologie, které už pomáhají

  • Virtuální realita (VR) – trénink rovnováhy a paměti
  • Robotika – asistované pohyby i přesnější diagnózy
  • Teleneurologie – videohovory s odborníky z pohodlí domova
  • Genové „trucky“ – cílený zásah do konkrétních typů neuronů
  • Neuročipy – měření mozkové aktivity v reálném čase

Tým CLARA

Světový výzkum s českým srdcem

Ne všechno ale vzniká za oceánem. Důležitým hráčem je i Mezinárodní centrum pro výzkum neurodegenerativních onemocnění (INDRC). Právě zde se propojuje medicína, biologie a technologie. Vědci z INDRC se zaměřují na nejranější stádia Alzheimerovy choroby, kdy je šance na zpomalení největší. Pomáhají jim v tom mimo jiné analýzy dat pomocí AI, díky kterým lze přesněji odhalovat rizikové faktory a biomarkery.

Zajímavé je, že výzkum se tu netočí jen kolem samotné nemoci, ale i kolem lidí, kteří s ní žijí – tedy pacientů a jejich blízkých. Součástí výzkumu jsou totiž i nástroje, které usnadňují každodenní fungování, zlepšují komunikaci nebo pomáhají pečujícím zvládat náročné situace.

Jedním z nejambicióznějších evropských projektů je pak CLARAcentrum pro umělou inteligenci a kvantové výpočty ve výzkumu mozku, jehož vznik a rozvoj je výrazně spojený s Českem. Vědci z CLARA spojují výpočetní sílu superpočítačů a kvantových systémů s umělou inteligencí a snaží se simulovat procesy, které dřív nebylo možné vůbec zachytit. Studují se proteiny jako APOE4, modeluje se aktivita neuronů, zkoumají se data pacientů. Výsledky můžou přinést lepší diagnózu, vývoj léků i porozumění nemoci jako celku.

 

Generali penzijní společnost se dlouhodobě zaměřuje na to, aby lidé mohli prožít důstojné a zdravé stáří. Proto se stala partnerem vědeckého institutu INDRC, který se věnuje výzkumu lidského mozku s využitím strojového učení a umělé inteligence s cílem pomoci včasně detekovat neurodegenerativní onemocnění, včetně Alzheimerovy choroby. Společným cílem této spolupráce je zvýšit povědomí o prevenci, moderních diagnostických metodách a nových léčebných postupech.

Etika a důvěra

Velkými dějišti technologické revoluce jsou také etika a důvěra. Pokud máme dávat svá data, musíme vědět komu, proč a jak budou chráněna. CLARA proto buduje tzv. CLARA Collaboratorium, kde se řeší i témata jako informovaný souhlas, práce s citlivými daty a prediktivní diagnostika. Cílem je nejen eticky citlivý přístup k datům, ale také otevřená komunikace o tom, jak nové technologie do života lidí zasahují a jak s nimi zacházet férově a transparentně.

Co když AI odhalí, že nemoc hrozí? Co když to ví lékař i pacient? Je to nový etický rámec, který se musí formovat spolu s vývojem technologií. Ovšem technologie nejsou kouzelný prášek, který nás zachrání. Ale díky nim můžeme nemoc rozpoznat dřív, zpomalit ji, lépe pečovat o pacienty a dát lidem delší čas prožít život důstojně. A o to přece jde.

Přečtěte si

Alzheimer mění vztahy. Jak se zachovat eticky?

Alzheimerova choroba: Jak se projevuje a jak ji zpomalit

Jak pečovat o blízké s Alzheimerovou chorobou

Nebo si poslechněte podcasty

„Alzheimer může začít zapomínáním běžných, mnohdy rutinních věcí.“

„Alzheimerova nemoc probíhá 20 let před tím, než se objeví příznaky.“

Vyberte kategorii