Doba na přečtení článku jsou 3 minuty

Jaké zásady dodržovat, aby bylo klouzání na ledu zábavné a bezpečné zároveň

S postupem času, jak začíná více a více mrznout, nás to také více a více láká na zamrzlé vodní plochy, na kterých ve většině případů jen tak skotačíme nebo se na nich pouštíme i do provádění různých zimních sportů (hokej apod.).

Klouzání na ledu má však také svá rizika a můžete se tak při něm snadno poranit, a nejen to. Dnes se tedy zaměříme na zásady, které by měl člověk dodržovat, aby byly tyto radovánky nejen zábavné, ale především bezpečné, a jak případné komplikace řešit.

  1. Nevstupujte na tekoucí vody 
    U tekoucích vod je velkým rizikem především příliš tenký led, který by pod vaší váhou nemusel vydržet a vy byste se tak mohli propadnout. Proud by vás také mohl začít stahovat směrem pod led.
     
  2. U rybníků počkejte na dostatečnou tloušťku ledu
    Rybníky a jezera patří mezi stojaté vody. Pokud se na takových vodách chcete klouzat, měli byste vyčkat minimálně do té doby, než tloušťka ledu dosáhne 5 cm. Nezapomeňte však, že led není po celé ploše stejně silný – jeho tloušťku zeslabují především různé nečistoty, přítoky, a také odtoky.
     
  3. Buďte vždy minimálně ve dvou
    Nikdy nevíte, kdy se může přihodit něco špatného, a je v takových případech žádoucí, aby u vás byl někdo, kdo vám bude schopen pomoci. Děti by pak měly veškeré aktivity provozovat jen pod dohledem rodičů.
     
  4. Nepanikařte
    Hlavním bodem úspěchu v případě nepříznivé situace je zachování chladné hlavy! Panika lidem totiž mnohem výrazněji ubírá síly. Pokud se pod vámi probořil led, zkuste se po vyšplhání nahoru po ledu pohybovat plížením, aby se tak váha rovnoměrně rozprostřela po celé ploše.
     
  5. Zajistěte suché oblečení 
    Pokud se vám podaří postiženou osobu úspěšně vytáhnout z vody, převlečte ji do suchého oblečení, aby nedošlo k podchlazení. V případě nutnosti aplikujte zásady první pomoci.

 

Jak je to však se zvířaty?

Hasiči se mimo záchranu lidí zabývají také zachraňováním zvířat, která mohla nešťastnou náhodou ve vodě uváznout. Důležité však je nejdříve zavolat na tísňovou linku a incident oznámit, neměli bychom zde tak spoléhat na své vlastní síly.

 

Nejdříve volejte!

Pakliže jste svědky nějaké nehody, zavolejte ještě před vlastním zachraňováním na linku 112. Pokud byste se totiž nejdříve snažili o záchranu postiženého, může se stát, že se podobný nešťastný osud přihodí i vám, a v problému tak budete naráz oba.

Při hovoru byste měli oznámit především kdo jste, co se děje, kde k tomu došlo, před jakou dobou k tomu došlo, jak daleko je postižený člověk od břehu, a na jakém čísle vás může záchranná služba kontaktovat. Zkuste také popsat nejvhodnější přístupovou trasu, jakou se k vám mohou záchranné složky dostat.

Po zavolání se snažte postiženého co nejčastěji informovat o tom, že pomoc je již na cestě, a že vše bude v pořádku.

Záchrana se k vám vždy snaží přijet co možná nejrychleji a situaci zvládnout tak, aby nikdo nepřišel k vážnějším problémům. Z předchozích řádků však také vyplívá, že celková úspěšnost zásahu spočívá také na tom, jak se budete chovat vy sami. Nepodceňujte tedy situaci a vždy myslete nejen na bezpečí svoje, ale i druhých.

 

06.04.2026

Genetika vs. životní styl: Co ovlivňuje riziko Alzheimerovy choroby více?

Kdy má genetika hlavní slovo

Existuje takzvaná familiární (dědičná) forma Alzheimerovy nemoci, která je sice vzácná, protože tvoří méně než jedno procento případů, ale u ní hraje genetika hlavní roli. V takových rodinách se nemoc často objevuje velmi brzy, klidně už po čtyřicítce, a dědičnost je zde dominantním faktorem. V těchto specifických případech tedy genetiku rozhodně nelze zlehčovat. Nejde o to, že by tito lidé žili „špatně“. Jejich mozek má v sobě zapsaný kód, který nemoc spustí bez ohledu na počet uběhnutých kilometrů nebo snězené zeleniny.

U naprosté většiny pacientů, kdy mluvíme o takzvané pozdní formě, je ale situace mnohem složitější. Tady už genetika není osudem, ale spíše jedním z mnoha hráčů. Mozek totiž není izolovaný ostrov, který si žije sám pro sebe. Je to orgán extrémně závislý na tom, v jakém stavu je zbytek těla, jak nám funguje srdce, v jaké kondici jsou cévy a jak běží náš metabolismus.

Pokud mozek není dobře zásobován krví kvůli poškozeným cévám nebo pokud tělo bojuje s chronickým zánětem z nadváhy, riziko demence prudce stoupá.

Generali penzijní společnost

Životní styl

„Zdravý životní styl“ může často znít jako prázdná fráze z časopisu. Pokud ho ale rozložíme na konkrétní faktory, uvidíme jasné medicínské souvislosti.

Mozek je mimořádně náročný na přísun kyslíku a živin, které mu dodává hustá síť drobných cév. Pokud trpíme dlouhodobě neléčeným vysokým krevním tlakem, tyto cévy se poškozují, tuhnou a zužují se. Výsledkem je, že mozek začíná „hladovět“.

Vysoká hladina cukru v krvi a inzulínová rezistence neznamenají problém jen pro slinivku, ale představují obrovskou zátěž i pro nervovou tkáň. Diabetes je proto v odborných studiích uváděn jako jeden z nejvýznamnějších rizikových faktorů a jeho včasná léčba a dobrá kompenzace jsou důležité i z pohledu ochrany mozku.

Mozek není oddělený od našich emocí. Psychický stav a duševní pohoda souvisí s ochranou některých oblastí mozku. Dlouhodobý stres a deprese patří mezi faktory, které jsou spojované s vyšším rizikem demence.

Člověk je sociální bytost a náš mozek potřebuje ke svému fungování interakci. Pokud zůstáváme delší dobu v izolaci, mozek přichází o přirozený trénink, který mu kontakt s lidmi poskytuje. Osamělost je dnes prokazatelným rizikovým faktorem, který urychluje nástup demence.

Existují vlivy, které mozek poškozují zcela přímo. Mezi ty nejvýznamnější patří nadměrná konzumace alkoholu a kouření. Dále je to také vliv prostředí, konkrétně znečištění ovzduší a dlouhodobé vystavování se škodlivinám.

 

Co si ohlídat?

  1. Hlídejte si „čísla“: Léčba vysokého tlaku nebo cukrovky není jen prevence infarktu, je to i ochrana vaší paměti.
  2. Pečujte o své duševní zdraví: Deprese, úzkosti nebo chronické vyčerpání nejsou slabost, ale rizikový faktor pro mozek, který je potřeba řešit s odborníkem.
  3. Hýbejte se a vídejte se s lidmi: Jsou to ty nejjednodušší a zároveň nejúčinnější nástroje, které mozek udržují v kondici.
  4. Vnímejte prostředí: Alkohol, kouření, ale i špatné ovzduší mozek prokazatelně zatěžují.

Souhra u pozdní formy

Genetika a životní styl nejsou soupeři, ale partneři. Geny mohou nastavit určitou míru zranitelnosti. To, zda se promění v nemoc, ale z velké části ovlivňuje náš zdravotní stav a prostředí, ve kterém žijeme.

U někoho může být dědičnost tak silná, že ji životní styl pouze mírně zpomalí. U většiny lidí je to ale naopak. Právě souhra ovlivnitelných faktorů rozhodne o tom, jestli se nemoc projeví v sedmdesáti, v devadesáti, nebo vůbec.

 

Generali penzijní společnost si uvědomuje závažnost neurodegenerativního onemocnění. Proto se aktivně zapojuje do šíření osvěty a podpory prevence a výzkumu Alzheimerovy choroby v rámci iniciativy #SpoluProtiAlzheimeru.

Alzheimer v rodině

Rodinná zátěž neznamená automatický rozsudek. Vnímejte rodinnou anamnézu jako důležitou informaci, která vám říká, že váš mozek může být citlivější, proto o něj budete pečovat o to víc. Stejně tak je fér přiznat, že ani ten nejzdravější životní styl není stoprocentní zárukou. Je to ale nejlepší investice do sebe a našeho zdraví, kterou můžeme udělat.

Důležité je neignorovat první signály. Pokud si všimnete nápadných výpadků paměti, zhoršené orientace nebo změn v chování, neodkládejte vyšetření s tím, že je to jen věk.

Přečtěte si

Alzheimerova nemoc a první elektronický test paměti v Česku

Vědecky doloženo: Střeva řídí naši paměť

Proč spánek čistí mozek a jak věda pomáhá s prevencí

Vyberte kategorii