Doba na přečtení článku jsou 3 minuty

Jaké zásady dodržovat, aby bylo klouzání na ledu zábavné a bezpečné zároveň

S postupem času, jak začíná více a více mrznout, nás to také více a více láká na zamrzlé vodní plochy, na kterých ve většině případů jen tak skotačíme nebo se na nich pouštíme i do provádění různých zimních sportů (hokej apod.).

Klouzání na ledu má však také svá rizika a můžete se tak při něm snadno poranit, a nejen to. Dnes se tedy zaměříme na zásady, které by měl člověk dodržovat, aby byly tyto radovánky nejen zábavné, ale především bezpečné, a jak případné komplikace řešit.

  1. Nevstupujte na tekoucí vody 
    U tekoucích vod je velkým rizikem především příliš tenký led, který by pod vaší váhou nemusel vydržet a vy byste se tak mohli propadnout. Proud by vás také mohl začít stahovat směrem pod led.
     
  2. U rybníků počkejte na dostatečnou tloušťku ledu
    Rybníky a jezera patří mezi stojaté vody. Pokud se na takových vodách chcete klouzat, měli byste vyčkat minimálně do té doby, než tloušťka ledu dosáhne 5 cm. Nezapomeňte však, že led není po celé ploše stejně silný – jeho tloušťku zeslabují především různé nečistoty, přítoky, a také odtoky.
     
  3. Buďte vždy minimálně ve dvou
    Nikdy nevíte, kdy se může přihodit něco špatného, a je v takových případech žádoucí, aby u vás byl někdo, kdo vám bude schopen pomoci. Děti by pak měly veškeré aktivity provozovat jen pod dohledem rodičů.
     
  4. Nepanikařte
    Hlavním bodem úspěchu v případě nepříznivé situace je zachování chladné hlavy! Panika lidem totiž mnohem výrazněji ubírá síly. Pokud se pod vámi probořil led, zkuste se po vyšplhání nahoru po ledu pohybovat plížením, aby se tak váha rovnoměrně rozprostřela po celé ploše.
     
  5. Zajistěte suché oblečení 
    Pokud se vám podaří postiženou osobu úspěšně vytáhnout z vody, převlečte ji do suchého oblečení, aby nedošlo k podchlazení. V případě nutnosti aplikujte zásady první pomoci.

 

Jak je to však se zvířaty?

Hasiči se mimo záchranu lidí zabývají také zachraňováním zvířat, která mohla nešťastnou náhodou ve vodě uváznout. Důležité však je nejdříve zavolat na tísňovou linku a incident oznámit, neměli bychom zde tak spoléhat na své vlastní síly.

 

Nejdříve volejte!

Pakliže jste svědky nějaké nehody, zavolejte ještě před vlastním zachraňováním na linku 112. Pokud byste se totiž nejdříve snažili o záchranu postiženého, může se stát, že se podobný nešťastný osud přihodí i vám, a v problému tak budete naráz oba.

Při hovoru byste měli oznámit především kdo jste, co se děje, kde k tomu došlo, před jakou dobou k tomu došlo, jak daleko je postižený člověk od břehu, a na jakém čísle vás může záchranná služba kontaktovat. Zkuste také popsat nejvhodnější přístupovou trasu, jakou se k vám mohou záchranné složky dostat.

Po zavolání se snažte postiženého co nejčastěji informovat o tom, že pomoc je již na cestě, a že vše bude v pořádku.

Záchrana se k vám vždy snaží přijet co možná nejrychleji a situaci zvládnout tak, aby nikdo nepřišel k vážnějším problémům. Z předchozích řádků však také vyplívá, že celková úspěšnost zásahu spočívá také na tom, jak se budete chovat vy sami. Nepodceňujte tedy situaci a vždy myslete nejen na bezpečí svoje, ale i druhých.

 

09.02.2026

Vědecky doloženo: Střeva řídí naši paměť

Zatímco péče o paměť se tradičně spojuje s luštěním křížovek a hlavolamy, neméně důležité procesy se odehrávají o patro níže. Ne nadarmo se proto střevům často přezdívá „druhý mozek“. Vědecké studie v posledních letech potvrdily existenci takzvané osy střevo-mozek. Nejde o pouhou metaforu, ale o reálné fyzické a chemické propojení, které funguje jako informační dálnice mezi zažíváním a hlavou.

Pokud je provoz na této trase plynulý, mozek může pracovat na plný výkon. V opačném případě se mohou objevit potíže jako „mozková mlha“, úzkostné stavy nebo zhoršená schopnost soustředění.

Střevo mluví, mozek poslouchá

Dlouho panoval názor, že mozek funguje jako generál, který autoritativně rozdává rozkazy zbytku těla. Realita je však mnohem demokratičtější a v případě trávicího traktu dokonce opačná. Hlavním komunikačním spojením je nervus vagus neboli bloudivý nerv. Studie ukazují, že většina vláken tohoto nervu přenáší signály ze střev směrem do mozku, nikoliv naopak. Břicho tedy mozek doslova zásobuje nepřetržitým tokem zpráv.

Střeva navíc fungují jako chemická továrna. Vzniká zde většina serotoninu a dalších látek důležitých pro psychickou pohodu. I když se tyto látky nedostanou přímo do mozku, skrze nervová spojení a chemické posly ovlivňují, jak zvládáme stres a jak se cítíme.

Zásadní roli hraje také imunita. Pokud je prostředí ve střevech narušené, stěna se stává propustnou a do krve unikají škodliviny. To v těle vyvolává zánět, na který reagují i obranné buňky v mozku. Dlouhodobý poplach však může poškozovat nervová spojení a zvyšovat riziko rozvoje demence.

 

Pokud chcete pro svou hlavu udělat maximum, začněte u talíře.

  • Různorodost: Snězte 30 různých rostlinných potravin týdně (bylinky, ořechy, semínka, koření či luštěniny).
  • Fermentace a probiotika: Dejte si denně porci kysaného zelí, kefíru nebo kimchi pro snížení zánětu. Ve vyšším věku zvažte doplňky stravy.
  • Vláknina: Cíl je 35 g denně pro tvorbu butyrátu a ochranu mozku.
  • Středomořský styl: Upravte stravu směrem k celozrnným produktům, luštěninám a zdravým tukům.

Ochrana mozku začíná u vlákniny. Modely naznačují, že když ji střevní bakterie zpracují, vzniká kyselina máselná, která zpevňuje bariéru bránící průniku škodlivin k nervovým buňkám. Zároveň podporuje tvorbu takzvaného „mozkového hnojiva“, látky nezbytné pro učení a ukládání nových vzpomínek.

Pro správný účinek je vhodné přijmout 25 až 35 gramů vlákniny denně. Tuto dávku spolehlivě zajistí například celodenní kombinace misky ovesných vloček, jablka se slupkou, porce čočky, dvou krajíců žitného chleba a hrsti mandlí.

30 rostlin týdně

Zdravý jídelníček by neměl být jednotvárný. Výzkumy potvrzují, že konzumace více než třiceti různých rostlinných potravin týdně vede k pestřejšímu složení střevních bakterií. Čím je toto společenství rozmanitější, tím lépe je mozek chráněn. Cíl je snadno splnitelný, protože se počítají nejen druhy zeleniny, ale i ořechy, semínka, luštěniny, bylinky či koření. Stačí si ranní kaši posypat směsí různých ořechů a semínek a hned máte splněno několik bodů. Důležité jsou i borůvky, hořká čokoláda nebo zelený čaj, které bakterie přeměňují na látky chránící nervové buňky.

Fermentované potraviny

Studie provedená vědci na Stanfordově univerzitě v roce 2021 přinesla zajímavé srovnání vlivu vlákniny a fermentovaných potravin. Kysané zelí, kefír nebo kombucha dokážou v těle snižovat zánět, který souvisí se stresem a stárnutím mozku. Pravidelný příjem těchto potravin navíc obohacuje střevní prostředí. Doporučuje se proto jíst „živé“ jídlo každý den. Pozor však na běžné jogurty, které často neobsahují živé kultury a bývají plné cukru. Lepší volbou jsou kefíry nebo domácí kvašená zelenina.

Kdy mají smysl probiotika

Vliv probiotik na paměť u zdravých lidí je stále předmětem zkoumání a pro obecnou populaci nebývá jejich plošné užívání považováno za nezbytné. Nicméně některé vědecké výzkumy naznačují, že u dospělých mohou určité kmeny probiotik pomoci zlepšit náladu, kognitivní funkce nebo snížit míru stresu a úzkosti. Prokazatelný přínos pak studie potvrzují u seniorů a osob s mírnými kognitivními potížemi, u kterých dochází ke zlepšení paměti a pozornosti. Protože však každá bakterie působí jinak a efekt závisí na konkrétním kmeni, dávce i délce užívání, je vhodné výběr doplňků či domácích testů konzultovat s lékařem, obzvláště při oslabené imunitě.

 

Generali penzijní společnost si uvědomuje závažnost neurodegenerativního onemocnění. Proto se aktivně zapojuje do šíření osvěty a podpory prevence a výzkumu Alzheimerovy choroby v rámci iniciativy #SpoluProtiAlzheimeru.

Kromě toho, co jíst, je dobré vědět, co vynechat. Průmyslově zpracované potraviny často obsahují přísady, které narušují ochrannou vrstvu střeva a mohou vyvolat zánět. Podobně opatrně je třeba přistupovat k umělým sladidlům, která mohou rovnováhu ve střevech vychýlit nesprávným směrem.

Osa střevo-mozek funguje jako obousměrná komunikace. Nejde pouze o stravu, ale o celkový životní styl. Stabilní spánkový režim a efektivní zvládání stresu přímo podporují zdravou aktivitu bloudivého nervu.

Ukazuje se tedy, že pro bystrou mysl nestačí jen jíst „zdravě“. Mnohem podstatnější je sestavit jídelníček tak, aby vyživoval správné druhy mikroskopických organismů v našem těle.

Přečtěte si

Proč spánek čistí mozek a jak věda pomáhá s prevencí

Aplikace a chytré hračky trénují mozek a upozorní, když není něco v pořádku

Alzheimer mění vztahy. Jak se zachovat eticky?

Vyberte kategorii