S postupem času, jak začíná více a více mrznout, nás to také více a více láká na zamrzlé vodní plochy, na kterých ve většině případů jen tak skotačíme nebo se na nich pouštíme i do provádění různých zimních sportů (hokej apod.).
Klouzání na ledu má však také svá rizika a můžete se tak při něm snadno poranit, a nejen to. Dnes se tedy zaměříme na zásady, které by měl člověk dodržovat, aby byly tyto radovánky nejen zábavné, ale především bezpečné, a jak případné komplikace řešit.
Jak je to však se zvířaty?
Hasiči se mimo záchranu lidí zabývají také zachraňováním zvířat, která mohla nešťastnou náhodou ve vodě uváznout. Důležité však je nejdříve zavolat na tísňovou linku a incident oznámit, neměli bychom zde tak spoléhat na své vlastní síly.
Nejdříve volejte!
Pakliže jste svědky nějaké nehody, zavolejte ještě před vlastním zachraňováním na linku 112. Pokud byste se totiž nejdříve snažili o záchranu postiženého, může se stát, že se podobný nešťastný osud přihodí i vám, a v problému tak budete naráz oba.
Při hovoru byste měli oznámit především kdo jste, co se děje, kde k tomu došlo, před jakou dobou k tomu došlo, jak daleko je postižený člověk od břehu, a na jakém čísle vás může záchranná služba kontaktovat. Zkuste také popsat nejvhodnější přístupovou trasu, jakou se k vám mohou záchranné složky dostat.
Po zavolání se snažte postiženého co nejčastěji informovat o tom, že pomoc je již na cestě, a že vše bude v pořádku.
Záchrana se k vám vždy snaží přijet co možná nejrychleji a situaci zvládnout tak, aby nikdo nepřišel k vážnějším problémům. Z předchozích řádků však také vyplívá, že celková úspěšnost zásahu spočívá také na tom, jak se budete chovat vy sami. Nepodceňujte tedy situaci a vždy myslete nejen na bezpečí svoje, ale i druhých.
„Na celém světě je podle odhadu přes 400 milionů potenciálních pacientů s aktivní nemocí v mozku, byť většina ještě nemá klinické příznaky,“ říká český neurolog a vědec Martin Tolar, který založil neziskový globální vědecký institut International Neurodegenerative Disorders Research Center, INDRC, a spolu se svým týmem v americké biotechnologické společnosti Alzheon, Inc. objevil lék na tuto nemoc a stojí před potenciálním průlomem v léčbě.
Alzheimerovou chorobou trpí v České republice přibližně 160 tisíc osob. Odhaduje se však, že pokud přidáme také pacienty, kteří ještě nemají klinické příznaky může jí trpět až 400 tisíc českých občanů, přičemž většina případů zůstává nediagnostikována.
Za posledních pět let se počet lidí trpících Alzheimerovou chorobou zvýšil o 14 % a předpokládá se, že do roku 2050 se počet nemocných v České republice oproti současnosti zdvojnásobí.
Podle Asociace pro Alzheimerovu chorobu trpí touto nemocí ve Spojených státech 6,5 milionu Američanů. Bez efektivní léčby se očekává, že do roku 2050 se tento počet zvýší na 12,7 milionu.
V celosvětovém měřítku postihuje Alzheimerova choroba nejméně 55 milionů lidí a vědci předpovídají, že tento počet se každých 20 let téměř zdvojnásobí. Odhaduje se, že v roce 2030 bude žít 78 milionů osob s Alzheimerovou chorobou a v roce 2050 by tento počet mohl dosáhnout 139 milionů.
„Protože se lidé dnes dožívají vyššího věku, hovoří se až o epidemii demencí, které z valné většiny způsobuje právě Alzheimerova choroba. Představuje obrovský socioekonomický problém, lidé vyžadují péči, která je pro rodinu nemocného velmi náročná, a navíc zdravotní systém stojí hodně peněz,“ tvrdí Kateřina Sheardová, lékařka z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.
Nejvýznamnějším rizikovým faktorem pro vznik Alzheimerovy choroby je věk. Postihuje především osoby starší 65 let a riziko vzniku onemocnění prudce stoupá s postupujícím věkem. Mezi léty 65 až 74 let postihuje Alzheimerova choroba pět procent osob, ve věku 75 až 84 let třináct procent a ve věku nad 85 let nemocí trpí třetina populace. Zhruba každý třetí senior s tímto onemocněním zemře.
Alzheimerova choroba se nevyhýbá ani mladším osobám. Pod 65 let se vyskytuje u pěti až deseti procent případů. Ačkoli studie sledující mladší pacienty s demencí nejsou tak časté, vědci podle asociace pro Alzheimerovu chorobu odhadují, že přibližně 110 z každých 100 tisíc jedinců ve věku 30 až 64 let, konkrétně v přepočtu na USA celkem asi 200 000 Američanů, může trpět demencí s časným nástupem.
Se stárnutím světové populace se demence stává epidemií a Alzheimerova choroba se stává jedním z nej významnějších zdravotních a socioekonomických problémů lidstva. Představuje 60 až 80 procent všech případů demence. Například cévní demence, způsobená sníženým průtokem krve mozkem, představuje pouze 5 až 10 procent případů.
Společnost Generali penzijní společnost se spojila v roce 2023 s neziskovým globálním institutem INDRC, aby ho podpořila v boji proti Alzheimerově chorobě.