S postupem času, jak začíná více a více mrznout, nás to také více a více láká na zamrzlé vodní plochy, na kterých ve většině případů jen tak skotačíme nebo se na nich pouštíme i do provádění různých zimních sportů (hokej apod.).
Klouzání na ledu má však také svá rizika a můžete se tak při něm snadno poranit, a nejen to. Dnes se tedy zaměříme na zásady, které by měl člověk dodržovat, aby byly tyto radovánky nejen zábavné, ale především bezpečné, a jak případné komplikace řešit.
Jak je to však se zvířaty?
Hasiči se mimo záchranu lidí zabývají také zachraňováním zvířat, která mohla nešťastnou náhodou ve vodě uváznout. Důležité však je nejdříve zavolat na tísňovou linku a incident oznámit, neměli bychom zde tak spoléhat na své vlastní síly.
Nejdříve volejte!
Pakliže jste svědky nějaké nehody, zavolejte ještě před vlastním zachraňováním na linku 112. Pokud byste se totiž nejdříve snažili o záchranu postiženého, může se stát, že se podobný nešťastný osud přihodí i vám, a v problému tak budete naráz oba.
Při hovoru byste měli oznámit především kdo jste, co se děje, kde k tomu došlo, před jakou dobou k tomu došlo, jak daleko je postižený člověk od břehu, a na jakém čísle vás může záchranná služba kontaktovat. Zkuste také popsat nejvhodnější přístupovou trasu, jakou se k vám mohou záchranné složky dostat.
Po zavolání se snažte postiženého co nejčastěji informovat o tom, že pomoc je již na cestě, a že vše bude v pořádku.
Záchrana se k vám vždy snaží přijet co možná nejrychleji a situaci zvládnout tak, aby nikdo nepřišel k vážnějším problémům. Z předchozích řádků však také vyplívá, že celková úspěšnost zásahu spočívá také na tom, jak se budete chovat vy sami. Nepodceňujte tedy situaci a vždy myslete nejen na bezpečí svoje, ale i druhých.
Česká alzheimerovská společnost (ČALS) nabízí širokou škálu služeb, které mohou pomoci jak pacientům, tak jejich pečujícím. Zaměřuje se na poskytování individuálních konzultací a svépomocných podpůrných skupin pro rodiny a pečující o osoby se syndromem demence. Cílem jejich služeb je podpora, pomoc a zlepšení kvality života.
Jednou z aktivit ČALS je Čaj o páté, což je setkání svépomocné nebo také podpůrné skupiny pro rodinné pečující. Setkání rodinným pečujícím nabízejí místo, kde mohou získat řadu informací. Proto jsou často na setkání zváni odborníci, kteří odpovídají na konkrétní otázky. Třeba o tom, jak pomáhat člověku s demencí, jak pečovat o něj i o sebe a zároveň jsou bezpečným prostorem pro sdílení zkušeností, které s sebou život s člověkem postiženým demencí přináší.
Další skupinou jsou Toulky pamětí a duší, které jsou určené lidem v počínající fázi demence, kterým pomáhá vyrovnávat se s příznaky i důsledky nemoci. Pomáhá jim také udržet si nadhled a samozřejmě poskytuje psychosociální podporu.
Česká alzheimerovská společnost poskytuje také na území Prahy respitní neboli odlehčovací péči pro lidi s diagnózou demence ve věku nad 50 let. Tato služba umožňuje pečujícím si odpočinout nebo zařídit osobní záležitosti.
Konečně ČALS poskytuje rozsáhlou databázi všech služeb týkajících se Alzheimerovy choroby napříč Českou republikou.
Vedle ČALS existují i další možnosti, jak zlepšit kvalitu péče o lidi s Alzheimerovou chorobou. Například jsou to denní centra, která nabízejí péči a aktivity pro seniory s demencí. Příkladem mohou být zařízení jako Centrum denních služeb pro seniory Anděl nebo Centrum denních služeb pro seniory Vysočany v Praze. Klub Aktiv 2000 provozuje denní stacionáře a centra denních služeb pro seniory, které mohou být vhodné i pro lidi s Alzheimerovou chorobou. V každém městě by měla umět pomoct jakákoliv sociální služba.
Speciální službou je Tísňová péče. Ta je za poplatek poskytovaná prostřednictvím distanční hlasové nebo elektronické komunikace, která zajišťuje okamžitou pomoc v případě nouze. Telefonickou linku má i ČALS.
Pokud by měli zájemci chuť se vzdělávat, mohou využít školení a setkání pro pečovatele pořádané organizacemi jako ČALS a Nadační fond Kapka naděje. Jejich workshopy jsou zaměřené na péči o lidi s demencí, které jsou určeny pro pečovatele a zdravotnický personál.
Pomoc mohou lidé najít i na webu v online komunitách. Vybrat si mohou například Alzheimernet.cz, Reddit komunity nebo Facebookové skupiny typu Pečující o Alzheimerovu nemoc a Podpora pro pečující osoby, které poskytují prostor pro sdílení zkušeností a získání podpory od ostatních pečujících.
Pro pečující rodiny je důležité nejen poskytovat kvalitní péči a podporu svým blízkým s onemocněním, ale také se starat o vlastní zdraví a pohodu. Zde je několik tipů:
V České republice existuje řada zařízení, která se specializují na péči o lidi s Alzheimerovou chorobou a jinými neurodegenerativními onemocněními. Mohou to být domovy pro seniory, které nabízí nepřetržitou péči. „Kvalita zařízení se může lišit, proto je důležité navštívit několik zařízení a vybrat to nejvhodnější,“ uvedl spoluzakladatel domovů pro seniory Senlife Lukáš Drásta. Důležité je, aby se v domovech lidé i návštěvy cítili příjemně a i ti nejmenší měli chuť se do takového prostředí vracet.
Některé specializované kliniky se mohou zaměřovat na léčbu a péči o pacienty s demencí. Dále určité pečovatelské domy poskytují širokou škálu služeb včetně zdravotní péče, fyzioterapie a aktivit pro seniory. Zájemci se ovšem budou muset připravit na čekací lhůty do podobných zařízení, v případě soukromých provozovatelů i na dražší poplatky.
Pečování o blízké s Alzheimerovou chorobou je náročné, ale dostupné služby a podpora mohou tuto cestu usnadnit. Nezapomínejte, že nejste sami a že existuje mnoho zdrojů, které vám mohou pomoci zvládnout tuto náročnou situaci. Někdy pomůžou polohovací postele, jindy terénní domácí služby nebo společné aktivity či psychická podpora.
Na vývoji léků pro Alzheimerovu chorobu se podílí i Češi
Za 25 let se zdvojnásobí počet Čechů trpících Alzheimerovou nemocí