V rámci přípravy na závod samozřejmě trénujeme tělo, aby uběhlo danou vzdálenost. Ale důležité je také vědět, co nás čeká, a dobře si všechno naplánovat. Běžecká trenérka a bývalá elitní běžkyně Jo Wilkinsonová vysvětluje, o co se je v den závodu potřeba postarat.
Jak se tam dostanete
Jak se dostanete na start je docela klíčové a já to vždycky plánuji odzadu. Najděte si, kde bude cíl, a naplánujte od něj cestu zpátky do auta nebo na zastávku hromadné dopravy nebo do hotelu, jestli v místě závodu přespáváte (pomůžou třeba mapy.seznam.cz). Dostat se na start tak těžké není, protože budete svěží a plní energie. Ale při návratu po doběhu do cíle, zvlášť delší trati, až budete unavení, dlouhý pochod zcela jistě neoceníte. Plánování dělám několik týdnů dopředu a cestu si připravím co nejvíc do detailů.
Rozehřátí před závodem
Někdy je problém s dostatkem místa, zvlášť na větších závodech. Nicméně když se vám předem natrénovanou zahřívací rozcvičku udělat podaří, poběžíte lépe než bez ní. Běhání je proces – čím lépe se vám podaří zopakovat dobré návyky, které jste si zajeli při tréninku, tím lépe budete připravení na závod.
Naplánujte si sprint na toaletu
Je to jasné, ale také zásadní: vždycky si před začátkem závodu zajděte na toaletu. Ale pochopitelně totéž budou mít v plánu i všichni ostatní. Pokaždé to zabere mnohem víc času, než jste počítali. Také stojí za to si dopředu prostudovat trasu závodu, abyste věděli, kde jsou po cestě toalety.
Startovní číslo a čip
Když to jde, vždycky si už večer předem přišpendlím číslo na tílko a dám čip do boty. Mám pak v den samotný na starosti o jednu věc méně. Jestli číslo dostanete až v den závodu, přišpendlete si spínací špendlíky na triko už doma, abyste věděli, že to máte hotové, a nemuseli na to myslet.
Hodinky nebo sporttester
Jestli si budete běh stopovat na hodinkách, přesvědčte se, že jsou v nich nové baterie nebo že jsou nabité doplna. Kdyby vám hodinky z nějakého důvodu selhaly, důvěřujte svým schopnostem a běžte tempem, které vám vyhovuje. Držte si svou rychlost a hlavně se nenechte zlákat k pokusům držet krok s rychlými běžci.
Běžecké boty
Nikdy nezávoďte v nových nevyzkoušených botách. Většina běžeckých bot vydrží 500 až 800 kilometrů. Měli byste v nich mít za sebou minimálně čtyři nebo pět běhů, abyste věděli, že s nimi nejsou problémy. A totéž platí o ponožkách: nezkoušejte nový typ běžeckých ponožek v den závodu – a i kombinaci bot a ponožek si předem několikrát otestujte. V den závodu se tak vyhnete ošklivým překvapením v podobě puchýřů.
Běžecké oblečení
Co si vezmete na sebe, záleží na podmínkách, takže sledujte předpověď počasí, naposledy ráno před závodem (například na www.meteocentrum.cz). Moje pravidlo obecně je, co je pohodlné a v čem se budete cítit sebevědomě. Lidé mi říkávali: „Proč běháte ve zkráceném topu a spodních kalhotkách?“ A já jsem jim odpovídala, že právě moje závodní oblečení, když si ho nasadím, mě psychicky vyladí na závod. Oblečte si, v čem se vám pohodlně běhalo při tréninku a čemu věříte.
Teplé vrstvy oblečení
Před populárním závodem budete na startu stát klidně 20 nebo 30 minut, takže si s sebou přineste vrstvu, o kterou vám nevadí přijít. Já si beru starou mikinu, kterou zahodím, když závod začne. Nicméně často je teplá vrstva důležitější po závodě než před ním. Na konci budete upocení a rozpálení, ale velice brzy vychladnete – zvlášť u tras od půlmaratonu výše. Když není možné nechat si batoh na bezpečném místě a mezi diváky nemám někoho, kdo mi oblečení pohlídá, zastrčím někam starou mikinu, pro kterou si pak přijdu. Protože je stará a můžu si dovolit o ni přijít, tolik se toho nestane, když se ztratí.
Ochrana před sluncem
Mnohem větší problém než závod na slunci je závod v horku. Horko a jeho vliv na váš výkon nikdy nepodceňujte. Když je horko, snižte rychlost. Jak se jednou přehřejete, je těžké pak dostat teplotu zase zpátky dolů. Začněte pomaleji a zkorigujte svá očekávání. Když se věci budou vyvíjet dobře, vždycky můžete zrychlit. Venku můžete být dost dlouho, proto pečlivě sleduje předpověď, a jestli má svítit slunce, namažte se opalovacím krémem – vyberte ten, který chrání před paprsky UVA i UVB, vždycky s ochranným faktorem (SPF) minimálně 30. Ale pozor, čím déle budete venku, tím menší ochranu vám jedno namazání přinese. Proto je dobré mít navíc nějakou pokrývku hlavy, která vás před sluncem ochrání.
Výživa
Většina lidí s sebou na běhy do 90 minut nepotřebuje nosit nic ,žádnou vodu, energetické nápoje, gely, pokud jste měli pořádnou snídani a tělu jste před startem dodali dostatek energie. Snídani si dejte tři až čtyři hodiny před závodem, a to i když se vám zdá, že jste na jídlo moc nervózní. Ideální je ovesná kaše s medem, sušeným ovocem nebo kolečky banánu, nebo třeba ovocné müsli cereálie, nebo toast s medem nebo marmeládou – protože tyto potraviny uvolňují energii pomalu. Následně si dejte banán nebo energetickou tyčinku přibližně dvě hodiny před během – jestli zvolíte tyčinku, zvolte nějakou s vysokým obsahem sacharidů, protože ty budou během závodu vaším hlavním zdrojem energie. Z očividných důvodů nepijte příliš kávy a čaje. Vodu, v případě potřeby, pravděpodobně dostanete na trati.
Naplánujte si doplňování energie
Jestli jste energetické gely nepoužívali při tréninku, nepoužívejte je ani během závodu (i když vám je dobrovolníci na trati budou nabízet). Celý proces, při kterém gel držíte v ruce, rozbalujete, dostáváte do pusy a polykáte, to vše za namáhavého dýchání, je docela náročné na koordinaci, a jestli jste to nikdy předtím nedělali, vaše tělo z toho bude mít docela šok. Pokud jste běželi zostra nebo jste u konce delšího závodu, vaše tělo bude vybírat, čemu dá přednost – a většinou to bude vaše kardiovaskulární soustava a doprava kyslíku do svalů. Méně se bude soustředit na trávení, a z toho pak někdy bývají zmíněné návštěvy toalety. Tělo si můžete vycvičit, aby si na to zvyklo, ale nikdy s tím nezačínejte na závodech. Zjistěte si z mapy závodu, jaké jídlo a pití bude k dispozici (a kde), a pokud si myslíte, že vám to nebude stačit, sbalte si nějaké vlastní vyzkoušené přenosné zdroje energie, jako jsou sladkosti nebo sušené ovoce.
Vyhněte se odřeninám
Jestli máte oblečení vyzkoušené z tréninků, k odřeninám byste přijít neměli, zvlášť na vzdálenostech kratších než půlmaraton. Na delších závodech nikdy neuškodí, když si muži zalepí bradavky páskou, a na problémová místa namažte krém nebo vazelínu. Měli byste vědět, že odřeniny jsou častější v horku, a připravit se podle toho.
Batohy a pásy
Některé závody jsou tolerantní a dovolují batohy a hydratační pásy, ale jiné ne, proto si dopředu zkontrolujte pravidla. Nedoporučovala bych vám to, pokud nemusíte, ale když už se pro batoh nebo pás rozhodnete, ať je navržený konkrétně pro běžce, to znamená aerodynamický, a do jehož kapes dosáhnete bez zastavování. Já osobně běhám s páskem, kde mám klíče, peníze a telefon. Klíčové pravidlo je, abyste si danou věc pořádně otestovali při tréninku – rozhodně nechcete zjistit až během závodu, že je nepohodlná.
Sluchátka
Totéž platí pro sluchátka: možná raději běháte s muzikou, ale na mnoha závodech jsou zakázaná. Najděte si to v pravidlech s dostatečným předstihem.
Orientační body
Kdybyste si dopředu studovali jen část trasy, zaměřte se na posledních pár kilometrů. Start znát nemusíte, protože v té době budete nabití energií a adrenalinem. Zato na posledních pár kilometrech, až uvidíte Prašnou bránu nebo Karlův most, budete vědět, jak daleko jste od cíle – a to vám může psychologicky docela pomoct. Hodně štěstí!
![]()
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) žije na světě přes 55 milionů lidí s demencí. Zásadní zprávou je, že nemoc v mozku pracuje potichu dlouhá léta předtím, než na sobě cokoliv poznáte. Už dávno neplatí, že mozkové buňky pouze ubývají. V mozku se odehrávají změny, kdy se tam hromadí toxické bílkoviny. A podle vědců je tato tichá fáze klíčové okno pro prevenci.
Tip: Pokud se ve vaší rodině někdy vyskytlo onemocnění, při kterém postupně slábne mozek a nervy, nebojte se preventivních vyšetření už ve středním věku.
Dlouhá léta bylo pro vědce záhadou, jak se mozek zbavuje odpadních látek. Zbytek těla má lymfatický systém, ale mozek? Průlomový objev přinesl až popis tzv. glymfatického systému. Představte si ho jako vysoce výkonnou noční úklidovou četu.
Během hlubokého spánku se prostor mezi mozkovými buňkami zvětší až o 60 %. To umožní mozkomíšnímu moku proudit tkání mnohem rychleji a doslova „vypláchnout“ toxiny, které se tam nahromadily během dne intenzivním přemýšlením. Mezi tyto toxiny patří i beta-amyloid, bílkovina, jejíž hromadění je spojováno s Alzheimerovou chorobou.
Pokud dlouhodobě spíte méně než 7 hodin, nebo je váš spánek nekvalitní a přerušovaný, tato „myčka“ nestihne dokončit cyklus. Odpadní látky zůstávají v mozku a mohou startovat zánětlivé procesy. Podle některých studií je také vhodná poloha spaní na boku.
Dříve bylo zjištění onemocnění mozku složité, drahé a často nepříjemné. Vědci se proto zaměřují na hledání tzv. biomarkerů. Tedy stop, které nemoc zanechává v těle dávno předtím, než začnete zapomínat jména.
Jedním z nejslibnějších míst, kam se dívat, jsou vaše oči. Sítnice uvnitř oka vzniká už během vývoje plodu v těle matky z části mozku. Je to jediná část centrální nervové soustavy, kterou můžeme vidět pouhým okem, resp. speciální kamerou, aniž bychom museli řezat do hlavy.
Změny na sítnici – například v tloušťce nervových vláken nebo v prokrvení – mohou ukázat riziko Alzheimerovy choroby mnoho let předtím, než se objeví první příznaky.
Podobně to může fungovat i u krevních testů. Vědci, včetně těch českých, zdokonalují metody, které dokáží odhalit stopy nemoci, tzv. tau proteiny, z běžného krevního vzorku.
Dlouho panoval mýtus, že se rodíme s určitým počtem neuronů, které postupně jen odumírají.
Dnes víme, že mozek se umí měnit a přizpůsobovat. Díky této schopnosti si vytváří nová spojení po celý život – i když jsme už staří.
Představte si mozek jako síť silnic. Pokud máte do cíle (vzpomínky, dovednosti) jen jednu cestu a ta se zablokuje (nemocí, stářím), máte problém. Pokud si ale celoživotním učením vybudujete hustou dálniční síť s mnoha objížďkami, mozek dokáže poškozená místa obejít.
Nikdy není pozdě začít s něčím novým. Rutina je nepřítelem mozku. Jakmile něco umíte dokonale a děláte to „na autopilota“, mozek přestává trénovat.
Luštění křížovek je fajn, ale nestačí. Mozek potřebuje novost a výzvu. Učte se cizí jazyk, hrajte na hudební nástroj, změňte trasu do práce, nebo se naučte tančit. Tanec je mimochodem pro mozek jednou z nejnáročnějších (a nejlepších) aktivit, protože spojuje pohyb, hudbu, prostorovou orientaci a paměť.
V době, kdy téměř nepřetržitě používáme digitální technologie, často zapomínáme, že jsme lidé s přirozenými potřebami. Jsme společenské bytosti. Nejnovější studie ukazují, že osamělost a stranění se druhých je jedním z hlavních rizik pro vznik demence.
S tím souvisí i další často opomíjená věc – sluch. Pokud starší člověk hůře slyší, přestává se zapojovat do debat a jeho mozek ztrácí podněty. Nedoslýchavost tak podle studií, do kterých byli zapojení i vědci z mezinárodního vědeckého institutu INDRC, urychluje nástup demence. Řešení je přitom snadné, nestydět se za naslouchátko.
Když komunikujeme s jinými lidmi, náš mozek musí pracovat na plné obrátky.
Učí se poznávat emoce z obličeje, tvořit věty, reagovat na tón hlasu a pamatovat si, o čem byla řeč. Je to náročný trénink.
![]()
Poslechněte si podcast s Evou Fruhwirtovou: „Průšvihem dnešní doby je, že naše mozky leniví.“
Demence není jen nemocí jednoho člověka, ale celé rodiny. Statistiky WHO varují, že péče o blízkého s Alzheimerovou chorobou nesmírně zatěžuje zdraví i finance pečujících. Často jde o tzv. sendvičovou generaci.
Čeští odborníci se shodují: Vzdělávání je součástí péče. Když rodina ví, co ji čeká, jak mluvit s pacientem a jak řešit důležité otázky, výrazně to snižuje stres a zlepšuje život pacienta i toho, kdo o něj pečuje.
Zapomeňte na zkumavky. Moderní výzkum mozku dnes vypadá jako sci-fi. V rámci projektu CLARA, na kterém spolupracuje institut INDRC mimo jiné také s národním superpočítačovým centrem IT4Innovations v Ostravě, vzniká infrastruktura nejnovějších technologií, které budou sloužit pro další vědeckou práci. Zapojení superpočítače by mělo urychlit zpracování velkých datasetů klinických dat.
To, co by v laboratoři trvalo roky (testování hypotéz, analýza dat), zvládnou stroje napodobit velmi rychle a mohou vytvořit modely dění v mozku. Dochází tak k propojování klinických dat od lékařů s obrovskou výpočetní silou. Znamená to, že účinná prevence a léčba by měly být dostupné dříve.
Součástí projektu je i unikátní Collaboratorium. Tento prostor pro spolupráci přesahuje rámec tradičních výzkumných prostředí. Spojuje fyzickou infrastrukturu s virtuálními a online nástroji a podporuje interakci a společnou tvorbu napříč obory. Jeho jádrem je otevřený přístup, který si cení zapojení občanů, zpřístupňuje vědu a zároveň prosazuje reálná řešení neurodegenerativních onemocnění.
Všechny tyto zajímavosti spojuje jedna věc: naděje. Díky propojení medicíny, biologie a strojového učení, což je podstatou práce institutu INDRC, přestane snad být v budoucích letech Alzheimerova choroba v neporazitelným strašákem. Zatímco vědci v České republice ve spolupráci se zahraničními experty pracují s umělou inteligenci, aby nemoc mohla být odhalena včas, vy můžete trénovat svůj mozek zdravým životním stylem už nyní.
Generali penzijní společnost se aktivně zapojuje do šíření osvěty a prevence Alzheimerovy nemoci. Věříme totiž, že smyslem přípravy na stáří není jen mít prostředky na účtu, ale také zdravá mysl. Díky tomu si můžete užít podzim života naplno – aktivně, důstojně a s radostí.
Otestujte si, co jste si zapamatovali, a zjistěte, zda jste připraveni pečovat o své kognitivní zdraví.
1. Kolik lidí na světě podle WHO žije s demencí?
A) Asi 1 milion.
B) Přes 55 milionů.
C) Necelá 1 miliarda.
2. Jaká je jedna z prvních fází Alzheimerovy choroby?
A) Období, kdy pacient zapomíná jen jména.
B) Tichá fáze trvající i desítky let, kdy se nemoc rozvíjí bez viditelných příznaků.
C) Fáze, kdy se nemoc léčí bylinkami.
3. Jaký mají vědci názor na neuroplasticitu, čili schopnost mozku se měnit?
A) Je to mýtus, rodíme se s konečným počtem neuronů.
B) Neuroplasticita funguje pouze u dětí do 15 let, pak se vývoj zastaví.
C) Mozek dokáže vytvářet nová spojení mezi buňkami po celý život.
4. Kdy probíhá nejintenzivnější „čištění“ mozku od toxinů?
A) Při luštění náročných křížovek.
B) Během hlubokého spánku.
C) Při intenzivním sportu.
5. Jak vypadá moderní výzkum mozku?
A) Nic nenahradí zkumavky a mikroskopy, které zkoumají odebranou tkáň.
B) Výzkum se nejvíce zaměřuje na mechanickou robotiku.
C) Superpočítače vytvářejí virtuální modely mozku a simulují biologické procesy.
6. Který smyslový orgán je považován za okno do mozku pro včasnou diagnostiku?
A) Ucho (tvar boltce).
B) Oko (sítnice).
C) Kůže (otisky prstů).
7. Která aktivita je podle vědců komplexním tréninkem pro mozek?
A) Tanec (spojení pohybu, hudby a paměti). Sledování televizních seriálů.
B) Sledování televizních seriálů.
C) Dlouhý spánek přes den.
Správné odpovědi
1b, 2b, 3c, 4b, 5c, 6b, 7a
Přečtěte si
Kognitivní testy vedou k včasnému odhalení demence