Podobně jako nevhodně zvolené kolo, i špatný výběr oblečení a doplňků může vaši vyjížďku výrazně znepříjemnit. Volbu a nákup speciálního oděvu bychom proto před jízdou neměli brát na lehkou váhu. Poradíme vám, na co si dát pozor.
Na trhu se objevuje široký sortiment cyklistického oblečení a doplňků, při výběru bychom ale měli myslet převážně na to, zda budeme díky vybavení při jízdě chráněni a dobře vidět.
Neměli bychom zapomenout na reflexní prvky a přemýšlet nad tím, jak nás vidí ostatní účastníci silničního provozu. I když se zrovna vydáváme mimo hlavní silnice, neberme výrazné barvy a materiály odrážející světlo na lehkou váhu. Jsou-li součástí našeho cyklistického outfitu, mohou výrazně přispět k naší bezpečnosti a předcházet nečekaným situacím na cestách obzvláště ve večerních a nočních hodinách.
Helmu mají ze zákona povinnost nosit pouze děti do 18 let, rozumný dospělý cyklista by si ji však měl pořídit také. Cyklistická přilba sice nezabrání pádu, ale můžeme díky ní předejít závažným poraněním hlavy. Abychom zvolili správnou velikost, je dobré si při výběru helmu i vyzkoušet. Nastavitelný systém zapínání pak zajistí, že bude na hlavě sedět pevně a pohodlně. Vždy je ale nutné, aby byla helma při jízdě pod krkem zapnutá, jinak by mohla při brzdění sklouznout a nechránit.
Výběr sportovního oblečení může být často náročnou disciplínou. Nabídka je široká a výrobci se předhání v tom, který z jejich kousků bude stylovější. To, jak vypadají, by pro nás ale nemělo být tím hlavním. Před nákupem hodnotíme i následující faktory:
Voděodolnost: Voděodolnost oděvu zajišťuje to, že žádná vlhkost z okolí nepronikne k tělu a materiál je tak nepromokavý. Ideální je proto na delší cesty a při nepřízni počasí. S voděodolností nebo větruvzdorností si ale u cyklistického oblečení nevystačíme, je potřeba aby bylo zároveň i prodyšné.
Prodyšnost a paropropustnost: Okolní vlhkost není jediná, se kterou se na svých cestách potýkáme. Důležité je odvádět ji také směrem od těla ven. Pokud zvolíme neprodyšné materiály, hrozí přehřátí organismu, zvlhnutí spodního oděvu potem a následné prochladnutí, jakmile s aktivitou přestaneme. Žádoucí proto je, aby se pot odpařoval již v průběhu cyklojízdy, což zajišťuje paropropustnost materiálu. Paropropustnost je označení vlastnosti materiálu převádět výpary do vnějšího prostředí (dýchat) a udává se v g/m2/24 hod, tedy kolik vlhkosti v g propustí 1m2 látky za den. Čím vyšší hodnota je u oděvu uvedena, tím materiál lépe „dýchá".
Reflexní prvky: Z reflexního materiálu se vyrábí buď celé cyklistické dresy a kombinézy, nebo jsou zakomponovány pouze do jejich částí. Narazit můžeme na speciální švy nebo zipy odrážející světlo, ale také na estetické reflexní obrazce. Ať už se rozhodneme pro jakoukoliv variantu, je rozhodně doporučeno je zakomponovat a zvýšit tak své bezpečí na cestách.
Cyklovložka: Jedním z nejdůležitějších aspektů cyklistických kalhot je správný výběr vložky v sedací části. Ta hraje klíčovou roli při zajišťování pohodlí a v prevenci podráždění během dlouhých cest na kole. Aby vás ale mohla správně chránit, je nutné abyste si pod cyklokalhoty nebrali spodní prádlo, které často způsobuje nepříjemné tření. Cyklovložka je vytvořena na přímý kontakt s pokožkou, tření minimalizuje a často má také antibakteriální funkci. Důležitým aspektem je také tloušťka vložky, která ovlivňuje množství síly, jakou budeme muset u jízdy vynaložit. Během šlapání se naše sedací kosti ponoří do sedla na tom nejtvrdším místě, což nám umožňuje dávat do šlapání co nejvíc síly. Čím silnější vložka bude, tím více se nadřeme.
Elasticita a obepnutí: Pro silniční cyklistiku je vhodné zvolit elastické a upnuté oblečení, které těsně přiléhá k tělu. Minimalizuje odpor větru, což vám pomůže dosáhnout vyšších rychlostí. Pro horské cyklisty je vhodnější volnější oblečení, které umožňuje větší volnost pohybu při technicky náročných jízdách v terénu.
Termo vlastnosti: V závislosti na počasí bychom měli volit délku i materiál oděvů. V nabídce je celá řada zimních a podzimních cyklodresů z funkčních materiálů, bránících úniku tepla. Ty hravě nahradí více vrstev oblečení, které by mohly opět tvořit nežádoucí tření.
Těhotenské cyklistické oblečení: Během těhotenství je důležité zajistit si pohodlnou oporu břicha a zad. V současné době již existují speciální typy oblečení s vložkami a elastickými pásky, které zajišťují stabilizaci a zlepšují celkové pohodlí během jízdy.
Stále rostoucí síť cyklostezek nabízí trasy pro začátečníky i zdatné cyklisty u nás i v zahraničí. Dovolená na kole nabízí možnost přizpůsobit program a tempo schopnostem zúčastněných a během krátkého času objet větší množství destinací. Při balení na delší cyklocesty bychom určitě neměli spoléhat na předpověď počasí a počítat se všemi variantami. Ideálním doplňkem jsou pak nepromokavé cyklobrašny, které se dají připevnit ke kolu a můžeme si do nich sbalit vše, co bude potřeba. Přibalit bychom určitě měli také sadu cyklonářadí a sadu na lepení, pro případ, že by nás na cestách zastihlo něco nečekaného. Myslet bychom měli nejen na kolo, ale také na sebe.
I když se snažíme být opatrní, může dojít k nehodě a úrazové pojištění nám v takovém případě může výrazně usnadnit život. Generali Česká pojišťovna nabízí úrazové pojištění, které pokrývá náklady na lékařskou péči, hospitalizaci, rehabilitaci a mnoho dalších výdajů spojených s léčbou. Investice do úrazového pojištění vám může přinést nejen klid a jistotu, ale také větší svobodu při cestování na kole.
Ať už naše cesty míří po stopách závodníků Tour de France nebo se vydáváme jen pár kilometrů za hranice, neměli bychom zapomenout na cestovní pojištění. Částky za lékařskou péči se mohou v zahraničí vyšplhat až na několikanásobek poplatků za ošetření u nás. Správně sjednané pojištění na cesty v zahraničí nám proto může v krizových situacích ušetřit spoustu peněz a dodat nám jistotu do pedálů.
Věříme, že díky našemu článku ujedete bezpečně mnoho kilometrů. Ať Vám to šlape!
Přečtěte si více o úrazovém pojištění
Přečtěte si více o cestovním pojištění
Zajímají vás často kladené otázky k úrazovému pojištění?
Péče o člověka s Alzheimerem často začíná nenápadně. Možná se vám poprvé něco nezdá, když blízký začne zapomínat, co říkal před chvílí. Postupně se ale drobné epizody mění v neustálou nejistotu, ztrátu orientace, změny chování, někdy i agresi.
Lidé, kteří se rozhodnou pečovat doma o svoji blízkou osobu, se ocitají v roli ošetřovatele, psychologa, navigátora a občas i vyjednavače. Děti se mění v rodiče svých rodičů. Přestože svou roli přijali z lásky anebo si v minulosti s dotyčným prožili trauma, často čelí hlubokému vyčerpání, nedostatku podpory a pochybnostem, jestli to zvládají „dost dobře“.
Etické otázky pak přicházejí nečekaně. Mám mu ještě dovolit řídit auto? Jak moc ho mohu kontrolovat, aniž bych narušila jeho důstojnost? Kdo má rozhodovat o léčbě, když sám nechce nebo nemůže?
Alzheimerova choroba se obvykle dělí do tří hlavních stádií. V rané fázi se objevuje zapomínání, nejistota v prostoru, ztráta zájmu o složitější úkoly. Člověk je ještě většinou soběstačný, ale uvědomuje si změny a může pociťovat úzkost nebo frustraci.
Ve středním stádiu dochází k výraznějšímu narušení paměti, přibývá bloudění, změny chování, někdy paranoia nebo agrese. V této fázi je už potřeba každodenní pomoc. Pokročilé stádium znamená úplnou závislost. Za nemocného je už potřeba rozhodovat třeba o umělé výživě nebo hospitalizaci.
Jednou z prvních výzev je samotné sdělení diagnózy. Řada pacientů si změny uvědomuje, ale slyšet nahlas „máte demenci“ je devastující. Mnozí odborníci proto dnes volí jemnější slovník a mluví například o neurokognitivní poruše. Ať už ale použijete jakýkoli výraz, vždy je důležité pacienta informovat a být konkrétní, citlivý či dát prostor pro otázky. A dát prostor i tichu.
Druhá zásadní oblast se týká rovnováhy. Kdy je ještě v pořádku nechat člověka rozhodovat sám a kdy už hrozí reálné nebezpečí? Typickým příkladem je řízení auta. Někteří lidé s mírnou demencí jsou schopní řídit bezpečně, jiní už ne. Namísto zákazů odborníci doporučují dohodnout si předem, jaké signály povedou k ukončení řízení. Stejné dilema nastává i u správy financí, chození ven bez doprovodu nebo rozhodování o vlastní léčbě.
Třetí téma, které vstupuje do hry velmi záhy, je informovaný souhlas. Ve chvíli, kdy nemoc postupuje, se snižuje schopnost pacienta chápat složité informace a nést odpovědnost za svá rozhodnutí. Nikdo to nechce řešit dopředu. Ale právě tehdy, kdy je nemocný ještě při smyslech, je čas rozhodnout, kdo za něj bude mluvit, až to sám nezvládne. Kromě plné moci je vhodné sepsat si dopředu, jak mají příbuzní postupovat v případě pokročilého stádia. Například, kdy má smysl nemocného převézt do nemocnice nebo jestli podávat umělou výživu sondou.
Do péče vstupují i moderní technologie. Chytré hodinky, domácí senzory, kamery, automatické připomínky léků. To vše může být pomocníkem. Ale jen tehdy, když je pacientovi vysvětleno, co která technologie sleduje a proč. Každý má právo vědět, co se s ním děje, i když má demenci.
Děti vnímají změny velmi citlivě, i když jim dospělí nic neřeknou. Pokud dítě vyrůstá v domácnosti, kde se jeden z prarodičů chová „divně“, začne si brzy klást otázky. Malému dítěti můžeme říct, že babička má nemoc, kvůli které občas zapomíná nebo říká zvláštní věci. Důležité je ujistit ho, že za to nikdo nemůže a že ho babička má pořád ráda, i když už si třeba nepamatuje jeho jméno.
U starších dětí je vhodné vysvětlit i biologii, že mozek je jako mapa, kde některé cesty zhasly. Dospívající lze zapojit i prakticky. Třeba pomáhat s péčí, prohlížet staré fotografie, tvořit playlist oblíbených písní nemocného. Společný čas pomáhá udržet vztah i tam, kde slova už nestačí.
Péče o blízkého s Alzheimerovou chorobou není jen o praktičnosti. Zasahuje do emocí všech členů rodiny. Děti cítí zmatek a smutek, dospělí bojují s vyčerpáním, se strachem z budoucnosti, ale i s láskou či morální povinností. Je důležité si připustit, že péče není selhání, ale forma odvahy. A že plánování, ať už právní, zdravotní i lidské, není rezignací, ale projevem úcty k životu i důstojnosti nemocného.
Generali penzijní společnost se dlouhodobě zaměřuje na to, aby lidé mohli prožít důstojné a zdravé stáří. Proto se stala partnerem vědeckého institutu INDRC, který se věnuje výzkumu lidského mozku s využitím strojového učení a umělé inteligence s cílem pomoci včasně detekovat neurodegenerativní onemocnění, včetně Alzheimerovy choroby. Společným cílem této spolupráce je zvýšit povědomí o prevenci, moderních diagnostických metodách a nových léčebných postupech.
Přečtěte si
Alzheimerova choroba: Jak se projevuje a jak ji zpomalit
Na vývoji léků pro Alzheimerovu chorobu se podílí i Češi
Jak pečovat o blízké s Alzheimerovou chorobou
Nebo si poslechněte podcasty
„Alzheimer může začít zapomínáním běžných, mnohdy rutinních věcí.“
„Alzheimerova nemoc probíhá 20 let před tím, než se objeví příznaky.“