Podobně jako nevhodně zvolené kolo, i špatný výběr oblečení a doplňků může vaši vyjížďku výrazně znepříjemnit. Volbu a nákup speciálního oděvu bychom proto před jízdou neměli brát na lehkou váhu. Poradíme vám, na co si dát pozor.
Na trhu se objevuje široký sortiment cyklistického oblečení a doplňků, při výběru bychom ale měli myslet převážně na to, zda budeme díky vybavení při jízdě chráněni a dobře vidět.
Neměli bychom zapomenout na reflexní prvky a přemýšlet nad tím, jak nás vidí ostatní účastníci silničního provozu. I když se zrovna vydáváme mimo hlavní silnice, neberme výrazné barvy a materiály odrážející světlo na lehkou váhu. Jsou-li součástí našeho cyklistického outfitu, mohou výrazně přispět k naší bezpečnosti a předcházet nečekaným situacím na cestách obzvláště ve večerních a nočních hodinách.
Helmu mají ze zákona povinnost nosit pouze děti do 18 let, rozumný dospělý cyklista by si ji však měl pořídit také. Cyklistická přilba sice nezabrání pádu, ale můžeme díky ní předejít závažným poraněním hlavy. Abychom zvolili správnou velikost, je dobré si při výběru helmu i vyzkoušet. Nastavitelný systém zapínání pak zajistí, že bude na hlavě sedět pevně a pohodlně. Vždy je ale nutné, aby byla helma při jízdě pod krkem zapnutá, jinak by mohla při brzdění sklouznout a nechránit.
Výběr sportovního oblečení může být často náročnou disciplínou. Nabídka je široká a výrobci se předhání v tom, který z jejich kousků bude stylovější. To, jak vypadají, by pro nás ale nemělo být tím hlavním. Před nákupem hodnotíme i následující faktory:
Voděodolnost: Voděodolnost oděvu zajišťuje to, že žádná vlhkost z okolí nepronikne k tělu a materiál je tak nepromokavý. Ideální je proto na delší cesty a při nepřízni počasí. S voděodolností nebo větruvzdorností si ale u cyklistického oblečení nevystačíme, je potřeba aby bylo zároveň i prodyšné.
Prodyšnost a paropropustnost: Okolní vlhkost není jediná, se kterou se na svých cestách potýkáme. Důležité je odvádět ji také směrem od těla ven. Pokud zvolíme neprodyšné materiály, hrozí přehřátí organismu, zvlhnutí spodního oděvu potem a následné prochladnutí, jakmile s aktivitou přestaneme. Žádoucí proto je, aby se pot odpařoval již v průběhu cyklojízdy, což zajišťuje paropropustnost materiálu. Paropropustnost je označení vlastnosti materiálu převádět výpary do vnějšího prostředí (dýchat) a udává se v g/m2/24 hod, tedy kolik vlhkosti v g propustí 1m2 látky za den. Čím vyšší hodnota je u oděvu uvedena, tím materiál lépe „dýchá".
Reflexní prvky: Z reflexního materiálu se vyrábí buď celé cyklistické dresy a kombinézy, nebo jsou zakomponovány pouze do jejich částí. Narazit můžeme na speciální švy nebo zipy odrážející světlo, ale také na estetické reflexní obrazce. Ať už se rozhodneme pro jakoukoliv variantu, je rozhodně doporučeno je zakomponovat a zvýšit tak své bezpečí na cestách.
Cyklovložka: Jedním z nejdůležitějších aspektů cyklistických kalhot je správný výběr vložky v sedací části. Ta hraje klíčovou roli při zajišťování pohodlí a v prevenci podráždění během dlouhých cest na kole. Aby vás ale mohla správně chránit, je nutné abyste si pod cyklokalhoty nebrali spodní prádlo, které často způsobuje nepříjemné tření. Cyklovložka je vytvořena na přímý kontakt s pokožkou, tření minimalizuje a často má také antibakteriální funkci. Důležitým aspektem je také tloušťka vložky, která ovlivňuje množství síly, jakou budeme muset u jízdy vynaložit. Během šlapání se naše sedací kosti ponoří do sedla na tom nejtvrdším místě, což nám umožňuje dávat do šlapání co nejvíc síly. Čím silnější vložka bude, tím více se nadřeme.
Elasticita a obepnutí: Pro silniční cyklistiku je vhodné zvolit elastické a upnuté oblečení, které těsně přiléhá k tělu. Minimalizuje odpor větru, což vám pomůže dosáhnout vyšších rychlostí. Pro horské cyklisty je vhodnější volnější oblečení, které umožňuje větší volnost pohybu při technicky náročných jízdách v terénu.
Termo vlastnosti: V závislosti na počasí bychom měli volit délku i materiál oděvů. V nabídce je celá řada zimních a podzimních cyklodresů z funkčních materiálů, bránících úniku tepla. Ty hravě nahradí více vrstev oblečení, které by mohly opět tvořit nežádoucí tření.
Těhotenské cyklistické oblečení: Během těhotenství je důležité zajistit si pohodlnou oporu břicha a zad. V současné době již existují speciální typy oblečení s vložkami a elastickými pásky, které zajišťují stabilizaci a zlepšují celkové pohodlí během jízdy.
Stále rostoucí síť cyklostezek nabízí trasy pro začátečníky i zdatné cyklisty u nás i v zahraničí. Dovolená na kole nabízí možnost přizpůsobit program a tempo schopnostem zúčastněných a během krátkého času objet větší množství destinací. Při balení na delší cyklocesty bychom určitě neměli spoléhat na předpověď počasí a počítat se všemi variantami. Ideálním doplňkem jsou pak nepromokavé cyklobrašny, které se dají připevnit ke kolu a můžeme si do nich sbalit vše, co bude potřeba. Přibalit bychom určitě měli také sadu cyklonářadí a sadu na lepení, pro případ, že by nás na cestách zastihlo něco nečekaného. Myslet bychom měli nejen na kolo, ale také na sebe.
I když se snažíme být opatrní, může dojít k nehodě a úrazové pojištění nám v takovém případě může výrazně usnadnit život. Generali Česká pojišťovna nabízí úrazové pojištění, které pokrývá náklady na lékařskou péči, hospitalizaci, rehabilitaci a mnoho dalších výdajů spojených s léčbou. Investice do úrazového pojištění vám může přinést nejen klid a jistotu, ale také větší svobodu při cestování na kole.
Ať už naše cesty míří po stopách závodníků Tour de France nebo se vydáváme jen pár kilometrů za hranice, neměli bychom zapomenout na cestovní pojištění. Částky za lékařskou péči se mohou v zahraničí vyšplhat až na několikanásobek poplatků za ošetření u nás. Správně sjednané pojištění na cesty v zahraničí nám proto může v krizových situacích ušetřit spoustu peněz a dodat nám jistotu do pedálů.
Věříme, že díky našemu článku ujedete bezpečně mnoho kilometrů. Ať Vám to šlape!
Přečtěte si více o úrazovém pojištění
Přečtěte si více o cestovním pojištění
Zajímají vás často kladené otázky k úrazovému pojištění?
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) žije na světě přes 55 milionů lidí s demencí. Zásadní zprávou je, že nemoc v mozku pracuje potichu dlouhá léta předtím, než na sobě cokoliv poznáte. Už dávno neplatí, že mozkové buňky pouze ubývají. V mozku se odehrávají změny, kdy se tam hromadí toxické bílkoviny. A podle vědců je tato tichá fáze klíčové okno pro prevenci.
Tip: Pokud se ve vaší rodině někdy vyskytlo onemocnění, při kterém postupně slábne mozek a nervy, nebojte se preventivních vyšetření už ve středním věku.
Dlouhá léta bylo pro vědce záhadou, jak se mozek zbavuje odpadních látek. Zbytek těla má lymfatický systém, ale mozek? Průlomový objev přinesl až popis tzv. glymfatického systému. Představte si ho jako vysoce výkonnou noční úklidovou četu.
Během hlubokého spánku se prostor mezi mozkovými buňkami zvětší až o 60 %. To umožní mozkomíšnímu moku proudit tkání mnohem rychleji a doslova „vypláchnout“ toxiny, které se tam nahromadily během dne intenzivním přemýšlením. Mezi tyto toxiny patří i beta-amyloid, bílkovina, jejíž hromadění je spojováno s Alzheimerovou chorobou.
Pokud dlouhodobě spíte méně než 7 hodin, nebo je váš spánek nekvalitní a přerušovaný, tato „myčka“ nestihne dokončit cyklus. Odpadní látky zůstávají v mozku a mohou startovat zánětlivé procesy. Podle některých studií je také vhodná poloha spaní na boku.
Dříve bylo zjištění onemocnění mozku složité, drahé a často nepříjemné. Vědci se proto zaměřují na hledání tzv. biomarkerů. Tedy stop, které nemoc zanechává v těle dávno předtím, než začnete zapomínat jména.
Jedním z nejslibnějších míst, kam se dívat, jsou vaše oči. Sítnice uvnitř oka vzniká už během vývoje plodu v těle matky z části mozku. Je to jediná část centrální nervové soustavy, kterou můžeme vidět pouhým okem, resp. speciální kamerou, aniž bychom museli řezat do hlavy.
Změny na sítnici – například v tloušťce nervových vláken nebo v prokrvení – mohou ukázat riziko Alzheimerovy choroby mnoho let předtím, než se objeví první příznaky.
Podobně to může fungovat i u krevních testů. Vědci, včetně těch českých, zdokonalují metody, které dokáží odhalit stopy nemoci, tzv. tau proteiny, z běžného krevního vzorku.
Dlouho panoval mýtus, že se rodíme s určitým počtem neuronů, které postupně jen odumírají.
Dnes víme, že mozek se umí měnit a přizpůsobovat. Díky této schopnosti si vytváří nová spojení po celý život – i když jsme už staří.
Představte si mozek jako síť silnic. Pokud máte do cíle (vzpomínky, dovednosti) jen jednu cestu a ta se zablokuje (nemocí, stářím), máte problém. Pokud si ale celoživotním učením vybudujete hustou dálniční síť s mnoha objížďkami, mozek dokáže poškozená místa obejít.
Nikdy není pozdě začít s něčím novým. Rutina je nepřítelem mozku. Jakmile něco umíte dokonale a děláte to „na autopilota“, mozek přestává trénovat.
Luštění křížovek je fajn, ale nestačí. Mozek potřebuje novost a výzvu. Učte se cizí jazyk, hrajte na hudební nástroj, změňte trasu do práce, nebo se naučte tančit. Tanec je mimochodem pro mozek jednou z nejnáročnějších (a nejlepších) aktivit, protože spojuje pohyb, hudbu, prostorovou orientaci a paměť.
V době, kdy téměř nepřetržitě používáme digitální technologie, často zapomínáme, že jsme lidé s přirozenými potřebami. Jsme společenské bytosti. Nejnovější studie ukazují, že osamělost a stranění se druhých je jedním z hlavních rizik pro vznik demence.
S tím souvisí i další často opomíjená věc – sluch. Pokud starší člověk hůře slyší, přestává se zapojovat do debat a jeho mozek ztrácí podněty. Nedoslýchavost tak podle studií, do kterých byli zapojení i vědci z mezinárodního vědeckého institutu INDRC, urychluje nástup demence. Řešení je přitom snadné, nestydět se za naslouchátko.
Když komunikujeme s jinými lidmi, náš mozek musí pracovat na plné obrátky.
Učí se poznávat emoce z obličeje, tvořit věty, reagovat na tón hlasu a pamatovat si, o čem byla řeč. Je to náročný trénink.
![]()
Poslechněte si podcast s Evou Fruhwirtovou: „Průšvihem dnešní doby je, že naše mozky leniví.“
Demence není jen nemocí jednoho člověka, ale celé rodiny. Statistiky WHO varují, že péče o blízkého s Alzheimerovou chorobou nesmírně zatěžuje zdraví i finance pečujících. Často jde o tzv. sendvičovou generaci.
Čeští odborníci se shodují: Vzdělávání je součástí péče. Když rodina ví, co ji čeká, jak mluvit s pacientem a jak řešit důležité otázky, výrazně to snižuje stres a zlepšuje život pacienta i toho, kdo o něj pečuje.
Zapomeňte na zkumavky. Moderní výzkum mozku dnes vypadá jako sci-fi. V rámci projektu CLARA, na kterém spolupracuje institut INDRC mimo jiné také s národním superpočítačovým centrem IT4Innovations v Ostravě, vzniká infrastruktura nejnovějších technologií, které budou sloužit pro další vědeckou práci. Zapojení superpočítače by mělo urychlit zpracování velkých datasetů klinických dat.
To, co by v laboratoři trvalo roky (testování hypotéz, analýza dat), zvládnou stroje napodobit velmi rychle a mohou vytvořit modely dění v mozku. Dochází tak k propojování klinických dat od lékařů s obrovskou výpočetní silou. Znamená to, že účinná prevence a léčba by měly být dostupné dříve.
Součástí projektu je i unikátní Collaboratorium. Tento prostor pro spolupráci přesahuje rámec tradičních výzkumných prostředí. Spojuje fyzickou infrastrukturu s virtuálními a online nástroji a podporuje interakci a společnou tvorbu napříč obory. Jeho jádrem je otevřený přístup, který si cení zapojení občanů, zpřístupňuje vědu a zároveň prosazuje reálná řešení neurodegenerativních onemocnění.
Všechny tyto zajímavosti spojuje jedna věc: naděje. Díky propojení medicíny, biologie a strojového učení, což je podstatou práce institutu INDRC, přestane snad být v budoucích letech Alzheimerova choroba v neporazitelným strašákem. Zatímco vědci v České republice ve spolupráci se zahraničními experty pracují s umělou inteligenci, aby nemoc mohla být odhalena včas, vy můžete trénovat svůj mozek zdravým životním stylem už nyní.
Generali penzijní společnost se aktivně zapojuje do šíření osvěty a prevence Alzheimerovy nemoci. Věříme totiž, že smyslem přípravy na stáří není jen mít prostředky na účtu, ale také zdravá mysl. Díky tomu si můžete užít podzim života naplno – aktivně, důstojně a s radostí.
Otestujte si, co jste si zapamatovali, a zjistěte, zda jste připraveni pečovat o své kognitivní zdraví.
1. Kolik lidí na světě podle WHO žije s demencí?
A) Asi 1 milion.
B) Přes 55 milionů.
C) Necelá 1 miliarda.
2. Jaká je jedna z prvních fází Alzheimerovy choroby?
A) Období, kdy pacient zapomíná jen jména.
B) Tichá fáze trvající i desítky let, kdy se nemoc rozvíjí bez viditelných příznaků.
C) Fáze, kdy se nemoc léčí bylinkami.
3. Jaký mají vědci názor na neuroplasticitu, čili schopnost mozku se měnit?
A) Je to mýtus, rodíme se s konečným počtem neuronů.
B) Neuroplasticita funguje pouze u dětí do 15 let, pak se vývoj zastaví.
C) Mozek dokáže vytvářet nová spojení mezi buňkami po celý život.
4. Kdy probíhá nejintenzivnější „čištění“ mozku od toxinů?
A) Při luštění náročných křížovek.
B) Během hlubokého spánku.
C) Při intenzivním sportu.
5. Jak vypadá moderní výzkum mozku?
A) Nic nenahradí zkumavky a mikroskopy, které zkoumají odebranou tkáň.
B) Výzkum se nejvíce zaměřuje na mechanickou robotiku.
C) Superpočítače vytvářejí virtuální modely mozku a simulují biologické procesy.
6. Který smyslový orgán je považován za okno do mozku pro včasnou diagnostiku?
A) Ucho (tvar boltce).
B) Oko (sítnice).
C) Kůže (otisky prstů).
7. Která aktivita je podle vědců komplexním tréninkem pro mozek?
A) Tanec (spojení pohybu, hudby a paměti). Sledování televizních seriálů.
B) Sledování televizních seriálů.
C) Dlouhý spánek přes den.
Správné odpovědi
1b, 2b, 3c, 4b, 5c, 6b, 7a
Přečtěte si
Kognitivní testy vedou k včasnému odhalení demence