Rodičovství přináší mnoho radosti a štěstí, ale také spoustu starostí. Příchodem dětí se náš život od základu změní. Romantické představy o tom, jak v klidu vaříte oběd a poklízíte, zatímco miminko spí, se brzy rozplynou. Jste neustále v jednom kole, děláte několik věcí najednou a než se nadějete, je večer. Situace se nemění ani s narozením druhého potomka a nástupem zpátky do práce se roztáčí další kolotoč. Jste vyčerpaní, podráždění. Váš život ubíhá od úkolu k úkolu. Nežijete, jen přežíváte. Co s tím? Jak se vymotat z této spirály? Co udělat, abyste si začali života opět užívat? Zkuste se podívat na několik našich užitečných tipů.
Dle studie provedené v USA má většina rodičů denně pouze 32 minut pro sebe. Zvláště matky na sebe často zapomínají. To je ovšem zásadní chyba. Věnujete-li totiž čas sami sobě, pěstujete si k sobě zdravý vztah, cítíte se šťastní, jste nabití pozitivní energií a jste celkově více v pohodě. Díky tomu netrpíte úzkostmi a nepodléháte tak snadno stresu. Budete-li mít více času pro sebe, bude to přínosem nejen pro vás, ale i pro vaši rodinu.
V první řadě je třeba si uvědomit, že na to nejste sami. Zvláště maminky mívají pocit, že musí všechno zvládnout samy a ostýchají se požádat o pomoc. Pro začátek si proto udělejte seznam činností, které vám zaberou nejvíce času a zamyslete se nad tím, jestli by některé z povinností nemohl převzít někdo jiný, případně, zda by nešly řešit nějakým časově efektivnějším způsobem. Při rozdělování domácích prací můžete využít rodinných aplikací, jako třeba OurHome nebo Chores & Allowance Bot, které se mohou stát i dobrým motivačním nástrojem při plnění povinností pro vaše děti. Ale stejnou službu může poskytnout i jednoduchá tabulka na ledničce nebo plánovací rodinný kalendář. Starší děti mohou pomáhat s vysáváním nebo praním, menší mohou pomoci třeba s plněním nebo vyklízením myčky. Nákupy plánujte tak, abyste nakupovali jen jednou týdně a je-li to v místě vašeho bydliště možné, řešte většinu z nich online. Pro ještě větší efektivitu je dobré sestavit si jídelníček na celý týden a souběžně tak vytvořit nákupní seznam. I tady je možné využít různých aplikací, jako třeba Chytrý nákupní seznam Listonic nebo Shoppka. Ani vaření vám nemusí zabrat tolik času. Jednou z možností je navařit na několik dní dopředu a mít v mrazáku připravené porce na rozmrazení. Případně můžete volit recepty s rychlou přípravou, inspiraci můžete najít třeba v aplikaci Jíme zdravě. Občasné objednání pizzy či hotovek z nedaleké restaurace vám rodina také jistě nebude mít za zlé.
Trochu času lze ušetřit i tím, že se budete střídat se sousedkou v doprovázení nebo dopravě dětí do školy a do školky. Také pravidelný režim, zvláště u dětí, pomáhá předcházet stresovým situacím a přispívá k hladšímu chodu celé domácnosti. Kousek po kousku takto můžete nastřádat čas pro sebe, aniž byste museli mít výčitky, že rodina přichází zkrátka.
Jakmile se vám podaří ušetřit čas, je důležité, abyste si v rámci svého rozvrhu naplánovali čas, který bude jenom váš. Může se jednat o návštěvu kadeřníka nebo kosmetiky, návštěvu divadla, kina, posezení u kávy nebo dokonce wellness víkend s kamarádkami nebo třeba pravidelné lekce jógy. Své oblíbené aktivity si rozdělte na rychle uskutečnitelné a na ty, které vyžadují delší plánování. Na každý týden si naplánujte alespoň jednu snadno realizovatelnou aktivitu a jednou za měsíc, nejméně však čtyřikrát do roka se odměňte něčím větším. Nastavte si v kalendáři upomínky, abyste věděli, na co se můžete v následujícím týdnu či měsíci těšit a plánovat své povinnosti s ohledem na své plány. Zde vám může pomoci třeba aplikace Todoist nebo Úkoly Google. Se svým rozvrhem seznamte také ostatní členy rodiny, aby váš vyhrazený čas respektovali.
S ohledem na množství povinností, mívají rodiče problém nepodlehnout stresu a dělá jim potíže jednoduše vypnout. Proto doporučujeme, abyste si každý den ráno a večer vyhradili pět až deset minut na meditaci nebo jiné relaxační techniky, které vám pomohou zklidnit mysl, uvolnit stres, a tak lépe spát a začínat den s pocitem klidu, že máte vše pod kontrolou. Můžete k tomu využít třeba aplikací Headspace nebo Calm.
Kromě koníčků a zábavy nesmíte zapomínat ani na pestrou stravu, dostatek pohybu a spánku. Protože, jak známo, ve zdravém těle zdravý duch. Nedávná studie Food for Thought potvrdila, že zdravá a vyvážená strava, jako třeba středomořská kuchyně a vyhýbání se potravinám, které způsobují záněty, působí preventivně proti špatné náladě a depresi, stejně jako pravidelné cvičení. A ačkoliv zvláště matkám na mateřské dovolené připadá spánek jako luxus, jeho nedostatek povede ke zhoršení nálady i fyzické kondice. Jak ukazují studie, ideální doba spánku je 7,5 hodiny. Kvalitu spánku ovlivňuje i řada dalších faktorů, vystavení bílému světlu, pití alkoholu, vysoká teplota v místnosti, suchý vzduch i nepohodlná matrace. Proto choďte spát pravidelně ve stejnou dobu, případně si jděte lehnout dřív a něco si přečtěte.
Jednoduše si uvědomte, že na všechno nejste sami. Nestyďte se říct si o pomoc, neklaďte na sebe přehnané nároky a hlavně mějte na paměti, že i vy jste důležití. Když se naučíte vyšetřit si čas pro sebe, když se o sebe budete starat, zlepší se život nejen váš, ale celé vaší rodiny. Mějte se rádi, protože za to stojíte.
![]()
Existuje takzvaná familiární (dědičná) forma Alzheimerovy nemoci, která je sice vzácná, protože tvoří méně než jedno procento případů, ale u ní hraje genetika hlavní roli. V takových rodinách se nemoc často objevuje velmi brzy, klidně už po čtyřicítce, a dědičnost je zde dominantním faktorem. V těchto specifických případech tedy genetiku rozhodně nelze zlehčovat. Nejde o to, že by tito lidé žili „špatně“. Jejich mozek má v sobě zapsaný kód, který nemoc spustí bez ohledu na počet uběhnutých kilometrů nebo snězené zeleniny.
U naprosté většiny pacientů, kdy mluvíme o takzvané pozdní formě, je ale situace mnohem složitější. Tady už genetika není osudem, ale spíše jedním z mnoha hráčů. Mozek totiž není izolovaný ostrov, který si žije sám pro sebe. Je to orgán extrémně závislý na tom, v jakém stavu je zbytek těla, jak nám funguje srdce, v jaké kondici jsou cévy a jak běží náš metabolismus.
Pokud mozek není dobře zásobován krví kvůli poškozeným cévám nebo pokud tělo bojuje s chronickým zánětem z nadváhy, riziko demence prudce stoupá.
„Zdravý životní styl“ může často znít jako prázdná fráze z časopisu. Pokud ho ale rozložíme na konkrétní faktory, uvidíme jasné medicínské souvislosti.
Mozek je mimořádně náročný na přísun kyslíku a živin, které mu dodává hustá síť drobných cév. Pokud trpíme dlouhodobě neléčeným vysokým krevním tlakem, tyto cévy se poškozují, tuhnou a zužují se. Výsledkem je, že mozek začíná „hladovět“.
Vysoká hladina cukru v krvi a inzulínová rezistence neznamenají problém jen pro slinivku, ale představují obrovskou zátěž i pro nervovou tkáň. Diabetes je proto v odborných studiích uváděn jako jeden z nejvýznamnějších rizikových faktorů a jeho včasná léčba a dobrá kompenzace jsou důležité i z pohledu ochrany mozku.
Mozek není oddělený od našich emocí. Psychický stav a duševní pohoda souvisí s ochranou některých oblastí mozku. Dlouhodobý stres a deprese patří mezi faktory, které jsou spojované s vyšším rizikem demence.
Člověk je sociální bytost a náš mozek potřebuje ke svému fungování interakci. Pokud zůstáváme delší dobu v izolaci, mozek přichází o přirozený trénink, který mu kontakt s lidmi poskytuje. Osamělost je dnes prokazatelným rizikovým faktorem, který urychluje nástup demence.
Existují vlivy, které mozek poškozují zcela přímo. Mezi ty nejvýznamnější patří nadměrná konzumace alkoholu a kouření. Dále je to také vliv prostředí, konkrétně znečištění ovzduší a dlouhodobé vystavování se škodlivinám.
Co si ohlídat?
Genetika a životní styl nejsou soupeři, ale partneři. Geny mohou nastavit určitou míru zranitelnosti. To, zda se promění v nemoc, ale z velké části ovlivňuje náš zdravotní stav a prostředí, ve kterém žijeme.
U někoho může být dědičnost tak silná, že ji životní styl pouze mírně zpomalí. U většiny lidí je to ale naopak. Právě souhra ovlivnitelných faktorů rozhodne o tom, jestli se nemoc projeví v sedmdesáti, v devadesáti, nebo vůbec.
Generali penzijní společnost si uvědomuje závažnost neurodegenerativního onemocnění. Proto se aktivně zapojuje do šíření osvěty a podpory prevence a výzkumu Alzheimerovy choroby v rámci iniciativy #SpoluProtiAlzheimeru.
Rodinná zátěž neznamená automatický rozsudek. Vnímejte rodinnou anamnézu jako důležitou informaci, která vám říká, že váš mozek může být citlivější, proto o něj budete pečovat o to víc. Stejně tak je fér přiznat, že ani ten nejzdravější životní styl není stoprocentní zárukou. Je to ale nejlepší investice do sebe a našeho zdraví, kterou můžeme udělat.
Důležité je neignorovat první signály. Pokud si všimnete nápadných výpadků paměti, zhoršené orientace nebo změn v chování, neodkládejte vyšetření s tím, že je to jen věk.
Přečtěte si
Alzheimerova nemoc a první elektronický test paměti v Česku