Rodičovství přináší mnoho radosti a štěstí, ale také spoustu starostí. Příchodem dětí se náš život od základu změní. Romantické představy o tom, jak v klidu vaříte oběd a poklízíte, zatímco miminko spí, se brzy rozplynou. Jste neustále v jednom kole, děláte několik věcí najednou a než se nadějete, je večer. Situace se nemění ani s narozením druhého potomka a nástupem zpátky do práce se roztáčí další kolotoč. Jste vyčerpaní, podráždění. Váš život ubíhá od úkolu k úkolu. Nežijete, jen přežíváte. Co s tím? Jak se vymotat z této spirály? Co udělat, abyste si začali života opět užívat? Zkuste se podívat na několik našich užitečných tipů.
Dle studie provedené v USA má většina rodičů denně pouze 32 minut pro sebe. Zvláště matky na sebe často zapomínají. To je ovšem zásadní chyba. Věnujete-li totiž čas sami sobě, pěstujete si k sobě zdravý vztah, cítíte se šťastní, jste nabití pozitivní energií a jste celkově více v pohodě. Díky tomu netrpíte úzkostmi a nepodléháte tak snadno stresu. Budete-li mít více času pro sebe, bude to přínosem nejen pro vás, ale i pro vaši rodinu.
V první řadě je třeba si uvědomit, že na to nejste sami. Zvláště maminky mívají pocit, že musí všechno zvládnout samy a ostýchají se požádat o pomoc. Pro začátek si proto udělejte seznam činností, které vám zaberou nejvíce času a zamyslete se nad tím, jestli by některé z povinností nemohl převzít někdo jiný, případně, zda by nešly řešit nějakým časově efektivnějším způsobem. Při rozdělování domácích prací můžete využít rodinných aplikací, jako třeba OurHome nebo Chores & Allowance Bot, které se mohou stát i dobrým motivačním nástrojem při plnění povinností pro vaše děti. Ale stejnou službu může poskytnout i jednoduchá tabulka na ledničce nebo plánovací rodinný kalendář. Starší děti mohou pomáhat s vysáváním nebo praním, menší mohou pomoci třeba s plněním nebo vyklízením myčky. Nákupy plánujte tak, abyste nakupovali jen jednou týdně a je-li to v místě vašeho bydliště možné, řešte většinu z nich online. Pro ještě větší efektivitu je dobré sestavit si jídelníček na celý týden a souběžně tak vytvořit nákupní seznam. I tady je možné využít různých aplikací, jako třeba Chytrý nákupní seznam Listonic nebo Shoppka. Ani vaření vám nemusí zabrat tolik času. Jednou z možností je navařit na několik dní dopředu a mít v mrazáku připravené porce na rozmrazení. Případně můžete volit recepty s rychlou přípravou, inspiraci můžete najít třeba v aplikaci Jíme zdravě. Občasné objednání pizzy či hotovek z nedaleké restaurace vám rodina také jistě nebude mít za zlé.
Trochu času lze ušetřit i tím, že se budete střídat se sousedkou v doprovázení nebo dopravě dětí do školy a do školky. Také pravidelný režim, zvláště u dětí, pomáhá předcházet stresovým situacím a přispívá k hladšímu chodu celé domácnosti. Kousek po kousku takto můžete nastřádat čas pro sebe, aniž byste museli mít výčitky, že rodina přichází zkrátka.
Jakmile se vám podaří ušetřit čas, je důležité, abyste si v rámci svého rozvrhu naplánovali čas, který bude jenom váš. Může se jednat o návštěvu kadeřníka nebo kosmetiky, návštěvu divadla, kina, posezení u kávy nebo dokonce wellness víkend s kamarádkami nebo třeba pravidelné lekce jógy. Své oblíbené aktivity si rozdělte na rychle uskutečnitelné a na ty, které vyžadují delší plánování. Na každý týden si naplánujte alespoň jednu snadno realizovatelnou aktivitu a jednou za měsíc, nejméně však čtyřikrát do roka se odměňte něčím větším. Nastavte si v kalendáři upomínky, abyste věděli, na co se můžete v následujícím týdnu či měsíci těšit a plánovat své povinnosti s ohledem na své plány. Zde vám může pomoci třeba aplikace Todoist nebo Úkoly Google. Se svým rozvrhem seznamte také ostatní členy rodiny, aby váš vyhrazený čas respektovali.
S ohledem na množství povinností, mívají rodiče problém nepodlehnout stresu a dělá jim potíže jednoduše vypnout. Proto doporučujeme, abyste si každý den ráno a večer vyhradili pět až deset minut na meditaci nebo jiné relaxační techniky, které vám pomohou zklidnit mysl, uvolnit stres, a tak lépe spát a začínat den s pocitem klidu, že máte vše pod kontrolou. Můžete k tomu využít třeba aplikací Headspace nebo Calm.
Kromě koníčků a zábavy nesmíte zapomínat ani na pestrou stravu, dostatek pohybu a spánku. Protože, jak známo, ve zdravém těle zdravý duch. Nedávná studie Food for Thought potvrdila, že zdravá a vyvážená strava, jako třeba středomořská kuchyně a vyhýbání se potravinám, které způsobují záněty, působí preventivně proti špatné náladě a depresi, stejně jako pravidelné cvičení. A ačkoliv zvláště matkám na mateřské dovolené připadá spánek jako luxus, jeho nedostatek povede ke zhoršení nálady i fyzické kondice. Jak ukazují studie, ideální doba spánku je 7,5 hodiny. Kvalitu spánku ovlivňuje i řada dalších faktorů, vystavení bílému světlu, pití alkoholu, vysoká teplota v místnosti, suchý vzduch i nepohodlná matrace. Proto choďte spát pravidelně ve stejnou dobu, případně si jděte lehnout dřív a něco si přečtěte.
Jednoduše si uvědomte, že na všechno nejste sami. Nestyďte se říct si o pomoc, neklaďte na sebe přehnané nároky a hlavně mějte na paměti, že i vy jste důležití. Když se naučíte vyšetřit si čas pro sebe, když se o sebe budete starat, zlepší se život nejen váš, ale celé vaší rodiny. Mějte se rádi, protože za to stojíte.
![]()
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) žije na světě přes 55 milionů lidí s demencí. Zásadní zprávou je, že nemoc v mozku pracuje potichu dlouhá léta předtím, než na sobě cokoliv poznáte. Už dávno neplatí, že mozkové buňky pouze ubývají. V mozku se odehrávají změny, kdy se tam hromadí toxické bílkoviny. A podle vědců je tato tichá fáze klíčové okno pro prevenci.
Tip: Pokud se ve vaší rodině někdy vyskytlo onemocnění, při kterém postupně slábne mozek a nervy, nebojte se preventivních vyšetření už ve středním věku.
Dlouhá léta bylo pro vědce záhadou, jak se mozek zbavuje odpadních látek. Zbytek těla má lymfatický systém, ale mozek? Průlomový objev přinesl až popis tzv. glymfatického systému. Představte si ho jako vysoce výkonnou noční úklidovou četu.
Během hlubokého spánku se prostor mezi mozkovými buňkami zvětší až o 60 %. To umožní mozkomíšnímu moku proudit tkání mnohem rychleji a doslova „vypláchnout“ toxiny, které se tam nahromadily během dne intenzivním přemýšlením. Mezi tyto toxiny patří i beta-amyloid, bílkovina, jejíž hromadění je spojováno s Alzheimerovou chorobou.
Pokud dlouhodobě spíte méně než 7 hodin, nebo je váš spánek nekvalitní a přerušovaný, tato „myčka“ nestihne dokončit cyklus. Odpadní látky zůstávají v mozku a mohou startovat zánětlivé procesy. Podle některých studií je také vhodná poloha spaní na boku.
Dříve bylo zjištění onemocnění mozku složité, drahé a často nepříjemné. Vědci se proto zaměřují na hledání tzv. biomarkerů. Tedy stop, které nemoc zanechává v těle dávno předtím, než začnete zapomínat jména.
Jedním z nejslibnějších míst, kam se dívat, jsou vaše oči. Sítnice uvnitř oka vzniká už během vývoje plodu v těle matky z části mozku. Je to jediná část centrální nervové soustavy, kterou můžeme vidět pouhým okem, resp. speciální kamerou, aniž bychom museli řezat do hlavy.
Změny na sítnici – například v tloušťce nervových vláken nebo v prokrvení – mohou ukázat riziko Alzheimerovy choroby mnoho let předtím, než se objeví první příznaky.
Podobně to může fungovat i u krevních testů. Vědci, včetně těch českých, zdokonalují metody, které dokáží odhalit stopy nemoci, tzv. tau proteiny, z běžného krevního vzorku.
Dlouho panoval mýtus, že se rodíme s určitým počtem neuronů, které postupně jen odumírají.
Dnes víme, že mozek se umí měnit a přizpůsobovat. Díky této schopnosti si vytváří nová spojení po celý život – i když jsme už staří.
Představte si mozek jako síť silnic. Pokud máte do cíle (vzpomínky, dovednosti) jen jednu cestu a ta se zablokuje (nemocí, stářím), máte problém. Pokud si ale celoživotním učením vybudujete hustou dálniční síť s mnoha objížďkami, mozek dokáže poškozená místa obejít.
Nikdy není pozdě začít s něčím novým. Rutina je nepřítelem mozku. Jakmile něco umíte dokonale a děláte to „na autopilota“, mozek přestává trénovat.
Luštění křížovek je fajn, ale nestačí. Mozek potřebuje novost a výzvu. Učte se cizí jazyk, hrajte na hudební nástroj, změňte trasu do práce, nebo se naučte tančit. Tanec je mimochodem pro mozek jednou z nejnáročnějších (a nejlepších) aktivit, protože spojuje pohyb, hudbu, prostorovou orientaci a paměť.
V době, kdy téměř nepřetržitě používáme digitální technologie, často zapomínáme, že jsme lidé s přirozenými potřebami. Jsme společenské bytosti. Nejnovější studie ukazují, že osamělost a stranění se druhých je jedním z hlavních rizik pro vznik demence.
S tím souvisí i další často opomíjená věc – sluch. Pokud starší člověk hůře slyší, přestává se zapojovat do debat a jeho mozek ztrácí podněty. Nedoslýchavost tak podle studií, do kterých byli zapojení i vědci z mezinárodního vědeckého institutu INDRC, urychluje nástup demence. Řešení je přitom snadné, nestydět se za naslouchátko.
Když komunikujeme s jinými lidmi, náš mozek musí pracovat na plné obrátky.
Učí se poznávat emoce z obličeje, tvořit věty, reagovat na tón hlasu a pamatovat si, o čem byla řeč. Je to náročný trénink.
![]()
Poslechněte si podcast s Evou Fruhwirtovou: „Průšvihem dnešní doby je, že naše mozky leniví.“
Demence není jen nemocí jednoho člověka, ale celé rodiny. Statistiky WHO varují, že péče o blízkého s Alzheimerovou chorobou nesmírně zatěžuje zdraví i finance pečujících. Často jde o tzv. sendvičovou generaci.
Čeští odborníci se shodují: Vzdělávání je součástí péče. Když rodina ví, co ji čeká, jak mluvit s pacientem a jak řešit důležité otázky, výrazně to snižuje stres a zlepšuje život pacienta i toho, kdo o něj pečuje.
Zapomeňte na zkumavky. Moderní výzkum mozku dnes vypadá jako sci-fi. V rámci projektu CLARA, na kterém spolupracuje institut INDRC mimo jiné také s národním superpočítačovým centrem IT4Innovations v Ostravě, vzniká infrastruktura nejnovějších technologií, které budou sloužit pro další vědeckou práci. Zapojení superpočítače by mělo urychlit zpracování velkých datasetů klinických dat.
To, co by v laboratoři trvalo roky (testování hypotéz, analýza dat), zvládnou stroje napodobit velmi rychle a mohou vytvořit modely dění v mozku. Dochází tak k propojování klinických dat od lékařů s obrovskou výpočetní silou. Znamená to, že účinná prevence a léčba by měly být dostupné dříve.
Součástí projektu je i unikátní Collaboratorium. Tento prostor pro spolupráci přesahuje rámec tradičních výzkumných prostředí. Spojuje fyzickou infrastrukturu s virtuálními a online nástroji a podporuje interakci a společnou tvorbu napříč obory. Jeho jádrem je otevřený přístup, který si cení zapojení občanů, zpřístupňuje vědu a zároveň prosazuje reálná řešení neurodegenerativních onemocnění.
Všechny tyto zajímavosti spojuje jedna věc: naděje. Díky propojení medicíny, biologie a strojového učení, což je podstatou práce institutu INDRC, přestane snad být v budoucích letech Alzheimerova choroba v neporazitelným strašákem. Zatímco vědci v České republice ve spolupráci se zahraničními experty pracují s umělou inteligenci, aby nemoc mohla být odhalena včas, vy můžete trénovat svůj mozek zdravým životním stylem už nyní.
Generali penzijní společnost se aktivně zapojuje do šíření osvěty a prevence Alzheimerovy nemoci. Věříme totiž, že smyslem přípravy na stáří není jen mít prostředky na účtu, ale také zdravá mysl. Díky tomu si můžete užít podzim života naplno – aktivně, důstojně a s radostí.
Otestujte si, co jste si zapamatovali, a zjistěte, zda jste připraveni pečovat o své kognitivní zdraví.
1. Kolik lidí na světě podle WHO žije s demencí?
A) Asi 1 milion.
B) Přes 55 milionů.
C) Necelá 1 miliarda.
2. Jaká je jedna z prvních fází Alzheimerovy choroby?
A) Období, kdy pacient zapomíná jen jména.
B) Tichá fáze trvající i desítky let, kdy se nemoc rozvíjí bez viditelných příznaků.
C) Fáze, kdy se nemoc léčí bylinkami.
3. Jaký mají vědci názor na neuroplasticitu, čili schopnost mozku se měnit?
A) Je to mýtus, rodíme se s konečným počtem neuronů.
B) Neuroplasticita funguje pouze u dětí do 15 let, pak se vývoj zastaví.
C) Mozek dokáže vytvářet nová spojení mezi buňkami po celý život.
4. Kdy probíhá nejintenzivnější „čištění“ mozku od toxinů?
A) Při luštění náročných křížovek.
B) Během hlubokého spánku.
C) Při intenzivním sportu.
5. Jak vypadá moderní výzkum mozku?
A) Nic nenahradí zkumavky a mikroskopy, které zkoumají odebranou tkáň.
B) Výzkum se nejvíce zaměřuje na mechanickou robotiku.
C) Superpočítače vytvářejí virtuální modely mozku a simulují biologické procesy.
6. Který smyslový orgán je považován za okno do mozku pro včasnou diagnostiku?
A) Ucho (tvar boltce).
B) Oko (sítnice).
C) Kůže (otisky prstů).
7. Která aktivita je podle vědců komplexním tréninkem pro mozek?
A) Tanec (spojení pohybu, hudby a paměti). Sledování televizních seriálů.
B) Sledování televizních seriálů.
C) Dlouhý spánek přes den.
Správné odpovědi
1b, 2b, 3c, 4b, 5c, 6b, 7a
Přečtěte si
Kognitivní testy vedou k včasnému odhalení demence