Rodičovství přináší mnoho radosti a štěstí, ale také spoustu starostí. Příchodem dětí se náš život od základu změní. Romantické představy o tom, jak v klidu vaříte oběd a poklízíte, zatímco miminko spí, se brzy rozplynou. Jste neustále v jednom kole, děláte několik věcí najednou a než se nadějete, je večer. Situace se nemění ani s narozením druhého potomka a nástupem zpátky do práce se roztáčí další kolotoč. Jste vyčerpaní, podráždění. Váš život ubíhá od úkolu k úkolu. Nežijete, jen přežíváte. Co s tím? Jak se vymotat z této spirály? Co udělat, abyste si začali života opět užívat? Zkuste se podívat na několik našich užitečných tipů.
Dle studie provedené v USA má většina rodičů denně pouze 32 minut pro sebe. Zvláště matky na sebe často zapomínají. To je ovšem zásadní chyba. Věnujete-li totiž čas sami sobě, pěstujete si k sobě zdravý vztah, cítíte se šťastní, jste nabití pozitivní energií a jste celkově více v pohodě. Díky tomu netrpíte úzkostmi a nepodléháte tak snadno stresu. Budete-li mít více času pro sebe, bude to přínosem nejen pro vás, ale i pro vaši rodinu.
V první řadě je třeba si uvědomit, že na to nejste sami. Zvláště maminky mívají pocit, že musí všechno zvládnout samy a ostýchají se požádat o pomoc. Pro začátek si proto udělejte seznam činností, které vám zaberou nejvíce času a zamyslete se nad tím, jestli by některé z povinností nemohl převzít někdo jiný, případně, zda by nešly řešit nějakým časově efektivnějším způsobem. Při rozdělování domácích prací můžete využít rodinných aplikací, jako třeba OurHome nebo Chores & Allowance Bot, které se mohou stát i dobrým motivačním nástrojem při plnění povinností pro vaše děti. Ale stejnou službu může poskytnout i jednoduchá tabulka na ledničce nebo plánovací rodinný kalendář. Starší děti mohou pomáhat s vysáváním nebo praním, menší mohou pomoci třeba s plněním nebo vyklízením myčky. Nákupy plánujte tak, abyste nakupovali jen jednou týdně a je-li to v místě vašeho bydliště možné, řešte většinu z nich online. Pro ještě větší efektivitu je dobré sestavit si jídelníček na celý týden a souběžně tak vytvořit nákupní seznam. I tady je možné využít různých aplikací, jako třeba Chytrý nákupní seznam Listonic nebo Shoppka. Ani vaření vám nemusí zabrat tolik času. Jednou z možností je navařit na několik dní dopředu a mít v mrazáku připravené porce na rozmrazení. Případně můžete volit recepty s rychlou přípravou, inspiraci můžete najít třeba v aplikaci Jíme zdravě. Občasné objednání pizzy či hotovek z nedaleké restaurace vám rodina také jistě nebude mít za zlé.
Trochu času lze ušetřit i tím, že se budete střídat se sousedkou v doprovázení nebo dopravě dětí do školy a do školky. Také pravidelný režim, zvláště u dětí, pomáhá předcházet stresovým situacím a přispívá k hladšímu chodu celé domácnosti. Kousek po kousku takto můžete nastřádat čas pro sebe, aniž byste museli mít výčitky, že rodina přichází zkrátka.
Jakmile se vám podaří ušetřit čas, je důležité, abyste si v rámci svého rozvrhu naplánovali čas, který bude jenom váš. Může se jednat o návštěvu kadeřníka nebo kosmetiky, návštěvu divadla, kina, posezení u kávy nebo dokonce wellness víkend s kamarádkami nebo třeba pravidelné lekce jógy. Své oblíbené aktivity si rozdělte na rychle uskutečnitelné a na ty, které vyžadují delší plánování. Na každý týden si naplánujte alespoň jednu snadno realizovatelnou aktivitu a jednou za měsíc, nejméně však čtyřikrát do roka se odměňte něčím větším. Nastavte si v kalendáři upomínky, abyste věděli, na co se můžete v následujícím týdnu či měsíci těšit a plánovat své povinnosti s ohledem na své plány. Zde vám může pomoci třeba aplikace Todoist nebo Úkoly Google. Se svým rozvrhem seznamte také ostatní členy rodiny, aby váš vyhrazený čas respektovali.
S ohledem na množství povinností, mívají rodiče problém nepodlehnout stresu a dělá jim potíže jednoduše vypnout. Proto doporučujeme, abyste si každý den ráno a večer vyhradili pět až deset minut na meditaci nebo jiné relaxační techniky, které vám pomohou zklidnit mysl, uvolnit stres, a tak lépe spát a začínat den s pocitem klidu, že máte vše pod kontrolou. Můžete k tomu využít třeba aplikací Headspace nebo Calm.
Kromě koníčků a zábavy nesmíte zapomínat ani na pestrou stravu, dostatek pohybu a spánku. Protože, jak známo, ve zdravém těle zdravý duch. Nedávná studie Food for Thought potvrdila, že zdravá a vyvážená strava, jako třeba středomořská kuchyně a vyhýbání se potravinám, které způsobují záněty, působí preventivně proti špatné náladě a depresi, stejně jako pravidelné cvičení. A ačkoliv zvláště matkám na mateřské dovolené připadá spánek jako luxus, jeho nedostatek povede ke zhoršení nálady i fyzické kondice. Jak ukazují studie, ideální doba spánku je 7,5 hodiny. Kvalitu spánku ovlivňuje i řada dalších faktorů, vystavení bílému světlu, pití alkoholu, vysoká teplota v místnosti, suchý vzduch i nepohodlná matrace. Proto choďte spát pravidelně ve stejnou dobu, případně si jděte lehnout dřív a něco si přečtěte.
Jednoduše si uvědomte, že na všechno nejste sami. Nestyďte se říct si o pomoc, neklaďte na sebe přehnané nároky a hlavně mějte na paměti, že i vy jste důležití. Když se naučíte vyšetřit si čas pro sebe, když se o sebe budete starat, zlepší se život nejen váš, ale celé vaší rodiny. Mějte se rádi, protože za to stojíte.
![]()
Paměť občas zradí každého. Člověk vejde do spíže a neví proč. Nemůže si vybavit jméno známého. Hledá brýle, které má na hlavě. Samo o sobě to ještě nemusí znamenat Alzheimerovu chorobu. Podle praktické lékařky a geriatričky Astrid Matějkové je ale důležité sledovat změnu v čase. Zpozornět bychom měli hlavně tehdy, když se potíže opakují, zhoršují nebo začínají zasahovat do běžného života.
Mnoho lidí bere praktického lékaře jako místo, kam se volá hlavně kvůli eReceptu nebo akutnímu problému. Praktický lékař se ale dlouhodobě stará také o pacienty s chronickými onemocněními, sleduje jejich zdravotní stav, léčbu i celkové fungování. A právě u paměti je právě pravidelný kontakt velkou výhodou. Praktik a často i zdravotní sestra pacienta znají dlouhodobě. Vidí, že chodí na jiné termíny, plete si léky, volá jinak než dřív nebo se chová nezvykle.
Právě kontinuita péče může být první záchytný bod. Nejde jen o jedno vyšetření, ale o znalost člověka. Když lékař ví, jak pacient běžně fungoval, snáz si všimne, že se něco změnilo.

Podezření často nepřijde od samotného pacienta, ale od rodiny. Blízcí si všimnou, že ten druhý už není stejný jako dřív. Důležité je takové změny neodbýt větou, že „v tomhle věku je to normální“.
Zároveň je dobré rozlišit náhlé a pozvolné zhoršení. Pokud se paměť zhorší rychle, nemusí jít o demenci. Příčinou může být akutní nemoc, vyčerpání nebo nový lék. Lékařka Matějková upozorňuje třeba na některé léky na spaní, úzkost nebo močový měchýř, které mohou paměť zhoršit. Proto má smysl řešit změnu s lékařem a podívat se na celý zdravotní stav.
U pomalého zhoršování je zase důležité nečekat, až bude situace neúnosná. Člověk s počínající demencí může potíže maskovat. Na otázky odpovídá přesvědčivě, někdy si i sám myslí, že je všechno v pořádku. Rodina přitom doma vidí něco jiného.
Kdo o pacienta pečuje
Pro rodinu bývá těžké dostat blízkého k doktorovi, zvlášť když si sám problém nepřipouští. Někdy je tak návštěvu ordinace chytré spojit například s problémem se zády. Pomáhá také zavolat do ordinace předem a říct, co se děje. Pokud rodina nechce mluvit před pacientem, protože se bojí konfliktu, dá se to s lékařem dopředu domluvit.
V ordinaci pak nejde o to pacienta nachytat. Citlivě vedené testy paměti mohou ukázat, zda je potřeba další vyšetření. Praktický lékař ale nemusí udělat závěr hned napoprvé. V rušné ordinaci se někdy pacient může hůř soustředit. A proto je lepší test zopakovat v klidnějších podmínkách nebo člověka poslat ke specialistovi, když zdravotní stav pacienta není zcela jasný a potřebuje širší vyšetření.
Když se řeší paměť, je potřeba hledat příčinu. Může jít o Alzheimerovu chorobu, ale také o jiné typy demence nebo jiné zdravotní potíže. „Existují například cévní změny, jiné neurologické příčiny, vliv alkoholu, léky nebo stavy, které mohou být léčitelné,“ vysvětluje Astrid Matějková.
Proto má vyšetření smysl. Nejde jen o potvrzení obavy. Někdy se najde příčina, se kterou se dá něco dělat. A i když se Alzheimerova choroba potvrdí, včasná diagnóza pomůže rodině nastavit péči, komunikaci i další kroky.
Strach je pochopitelný. Někteří lidé se vyšetření vyhýbají, protože se bojí, že přijdou o řidičský průkaz, případně se bojí samotné diagnózy. Jenže čekání většinou nepomůže. Je důležité otevřít téma včas, dokud člověk ještě může mluvit o tom, koho chce mít u rozhodování, pokud se jeho stav v budoucnu zhorší.
Pomoc přitom nejsou jen léky. Důležitý je pohyb, přiměřený trénink mozku, společenský kontakt a denní režim. Mozek potřebuje aktivitu podobně jako tělo. Jde hlavně o to vystoupit ze zavedených rituálů. Například uvařit jídlo podle nového receptu, u pletení trénovat norské vzory, začít chodit na kurz, setkávat se s lidmi nebo trénovat paměť činností, která mu dává smysl.
Velkou úlevou pro rodinu bývá také pochopení, že člověk s demencí některé věci nedělá naschvál. Když se opakovaně ptá, zlobí se nebo nerozumí situaci, není to vzdor. Je to projev nemoci. I to se rodina musí naučit.
Spolu proti Alzheimeru
Strach často pramení z nevědomosti. Proto vznikla iniciativa Spolu proti Alzheimeru, jejímž partnerem je Generali penzijní společnost. Naším cílem je bořit mýty a tabu kolem onemocnění paměti, přinášet srozumitelné informace z ordinací odborníků a ukazovat, že na prevenci není nikdy příliš brzy.
Pokud má člověk podezření u sebe nebo u blízkého, nemusí hned hledat specializované centrum. První krok může být návštěva praktického lékaře. Ideálně takového, který pacienta zná a dokáže posoudit změnu v souvislostech.
Přečtěte si
Jak pečovat o blízké s Alzheimerovou chorobou