Doba na přečtení článku jsou 3 minuty

Jak o sebe pečovat - tipy pro zaneprázdněné rodiče

Rodičovství přináší mnoho radosti a štěstí, ale také spoustu starostí. Příchodem dětí se náš život od základu změní. Romantické představy o tom, jak v klidu vaříte oběd a poklízíte, zatímco miminko spí, se brzy rozplynou. Jste neustále v jednom kole, děláte několik věcí najednou a než se nadějete, je večer. Situace se nemění ani s narozením druhého potomka a nástupem zpátky do práce se roztáčí další kolotoč. Jste vyčerpaní, podráždění. Váš život ubíhá od úkolu k úkolu. Nežijete, jen přežíváte. Co s tím? Jak se vymotat z této spirály? Co udělat, abyste si začali života opět užívat? Zkuste se podívat na několik našich užitečných tipů.

Najděte si čas pro sebe

Dle studie provedené v USA má většina rodičů denně pouze 32 minut pro sebe. Zvláště matky na sebe často zapomínají. To je ovšem zásadní chyba. Věnujete-li totiž čas sami sobě, pěstujete si k sobě zdravý vztah, cítíte se šťastní, jste nabití pozitivní energií a jste celkově více v pohodě. Díky tomu netrpíte úzkostmi a nepodléháte tak snadno stresu. Budete-li mít více času pro sebe, bude to přínosem nejen pro vás, ale i pro vaši rodinu.

V první řadě je třeba si uvědomit, že na to nejste sami. Zvláště maminky mívají pocit, že musí všechno zvládnout samy a ostýchají se požádat o pomoc. Pro začátek si proto udělejte seznam činností, které vám zaberou nejvíce času a zamyslete se nad tím, jestli by některé z povinností nemohl převzít někdo jiný, případně, zda by nešly řešit nějakým časově efektivnějším způsobem. Při rozdělování domácích prací můžete využít rodinných aplikací, jako třeba OurHome nebo Chores & Allowance Bot, které se mohou stát i dobrým motivačním nástrojem při plnění povinností pro vaše děti. Ale stejnou službu může poskytnout i jednoduchá tabulka na ledničce nebo plánovací rodinný kalendář. Starší děti mohou pomáhat s vysáváním nebo praním, menší mohou pomoci třeba s plněním nebo vyklízením myčky. Nákupy plánujte tak, abyste nakupovali jen jednou týdně a je-li to v místě vašeho bydliště možné, řešte většinu z nich online. Pro ještě větší efektivitu je dobré sestavit si jídelníček na celý týden a souběžně tak vytvořit nákupní seznam. I tady je možné využít různých aplikací, jako třeba Chytrý nákupní seznam Listonic nebo Shoppka. Ani vaření vám nemusí zabrat tolik času. Jednou z možností je navařit na několik dní dopředu a mít v mrazáku připravené porce na rozmrazení. Případně můžete volit recepty s rychlou přípravou, inspiraci můžete najít třeba v aplikaci Jíme zdravě. Občasné objednání pizzy či hotovek z nedaleké restaurace vám rodina také jistě nebude mít za zlé.

Trochu času lze ušetřit i tím, že se budete střídat se sousedkou v doprovázení nebo dopravě dětí do školy a do školky. Také pravidelný režim, zvláště u dětí, pomáhá předcházet stresovým situacím a přispívá k hladšímu chodu celé domácnosti. Kousek po kousku takto můžete nastřádat čas pro sebe, aniž byste museli mít výčitky, že rodina přichází zkrátka.

Jak o sebe pečovat

Jakmile se vám podaří ušetřit čas, je důležité, abyste si v rámci svého rozvrhu naplánovali čas, který bude jenom váš. Může se jednat o návštěvu kadeřníka nebo kosmetiky, návštěvu divadla, kina, posezení u kávy nebo dokonce wellness víkend s kamarádkami nebo třeba pravidelné lekce jógy. Své oblíbené aktivity si rozdělte na rychle uskutečnitelné a na ty, které vyžadují delší plánování. Na každý týden si naplánujte alespoň jednu snadno realizovatelnou aktivitu a jednou za měsíc, nejméně však čtyřikrát do roka se odměňte něčím větším. Nastavte si v kalendáři upomínky, abyste věděli, na co se můžete v následujícím týdnu či měsíci těšit a plánovat své povinnosti s ohledem na své plány.  Zde vám může pomoci třeba aplikace Todoist nebo Úkoly Google. Se svým rozvrhem seznamte také ostatní členy rodiny, aby váš vyhrazený čas respektovali.

S ohledem na množství povinností, mívají rodiče problém nepodlehnout stresu a dělá jim potíže jednoduše vypnout. Proto doporučujeme, abyste si každý den ráno a večer vyhradili pět až deset minut na meditaci nebo jiné relaxační techniky, které vám pomohou zklidnit mysl, uvolnit stres, a tak lépe spát a začínat den s pocitem klidu, že máte vše pod kontrolou. Můžete k tomu využít třeba aplikací Headspace nebo Calm

Kromě koníčků a zábavy nesmíte zapomínat ani na pestrou stravu, dostatek pohybu a spánku. Protože, jak známo, ve zdravém těle zdravý duch. Nedávná studie Food for Thought potvrdila, že zdravá a vyvážená strava, jako třeba středomořská kuchyně a vyhýbání se potravinám, které způsobují záněty, působí preventivně proti špatné náladě a depresi, stejně jako pravidelné cvičení. A ačkoliv zvláště matkám na mateřské dovolené připadá spánek jako luxus, jeho nedostatek povede ke zhoršení nálady i fyzické kondice. Jak ukazují studie, ideální doba spánku je 7,5 hodiny. Kvalitu spánku ovlivňuje i řada dalších faktorů, vystavení bílému světlu, pití alkoholu, vysoká teplota v místnosti, suchý vzduch i nepohodlná matrace. Proto choďte spát pravidelně ve stejnou dobu, případně si jděte lehnout dřív a něco si přečtěte. 

Jednoduše si uvědomte, že na všechno nejste sami. Nestyďte se říct si o pomoc, neklaďte na sebe přehnané nároky a hlavně mějte na paměti, že i vy jste důležití. Když se naučíte vyšetřit si čas pro sebe, když se o sebe budete starat, zlepší se život nejen váš, ale celé vaší rodiny. Mějte se rádi, protože za to stojíte.

 

06.05.2026

Alzheimer: Jak technologie a prevence mění léčbu mozku

Zásadním problémem Alzheimerovy choroby je její plíživý nástup. „Alzheimerova nemoc je velmi dlouhé onemocnění, které trvá asi 30 let průměrně a 15 až 20 let probíhá nepozorovaně, že člověk nemá žádné obtíže a okolí na něm ani nic nevidí,“ říká profesor Jakub Hort z motolské nemocnice.

V tomto období se v mozku již ukládají škodlivé bílkoviny (beta-amyloid) a mění se metabolismus, ale pacient nepociťuje žádné obtíže a jeho okolí na něm nic nepozná. Moderní neurověda se proto zaměřuje na to, jak tuto „tichou“ fázi zachytit a začít s pomocí dříve, než dojde k nevratnému poškození mozkových buněk.

Jak dnes probíhá moderní vyšetření mozku

Cesta pacienta k diagnóze obvykle začíná u praktického lékaře nebo obvodního neurologa, který na základě subjektivních obtíží (výpadky paměti, zmatenost) vystaví doporučení do specializovaného centra. Součástí pravidelné preventivní prohlídky, která se provádí každé dva roky, by měl být i krátký test, který ověří, jak na tom je vaše paměť a další kognitivní schopnosti.

Ve špičkových pracovištích, jako je například Fakultní nemocnice v Motole, se pak vyšetření opírá o tři základní pilíře:

  1. Funkce mozku: Zjišťuje se prostřednictvím psychologických testů, které mapují kognitivní schopnosti pacienta.
  2. Struktura mozku: Pomocí magnetické rezonance (MRI) nebo CT se zkoumá, jak mozek vypadá a zda nedochází k jeho zmenšení.
  3. Metabolismus mozku: Pokud předchozí kroky potvrdí problém, přichází na řadu vyšetření metabolismu pomocí odběru mozkomíšního moku nebo pozitronové emisní tomografie (PET).

Právě vyšetření metabolismu dokáže odhalit přítomnost beta-amyloidu ještě v době, kdy je člověk zcela bez příznaků. V blízké budoucnosti se navíc očekává masivní nástup krevních testů, které by mohly diagnostiku výrazně zjednodušit a zlevnit.

Jakub Hort
Profesor Jakub Hort je přední český neurolog a mezinárodně uznávaný odborník na Alzheimerovu nemoc a kognitivní poruchy.

Digitální revoluce v kapse: Aplikace Terrapino

Zdravotnický systém má omezené kapacity a seniorů neustále přibývá. Proto není možné, aby každý, kdo má mírné obavy o svou paměť, musel projít celým kolečkem nemocničních vyšetření. Zde nastupuje telemedicína a mobilní aplikace. Jednou z nich je například Terrapino, na jejímž vývoji se podíleli přední čeští odborníci včetně profesora Jakuba Horta.

Terrapino umožňuje lidem provést si samovyšetření v klidu domova pomocí odborně garantovaných testů paměti. Aplikace využívá prvky gamifikace, tedy uživatele testování baví, motivuje je k dosahování lepších výsledků a pravidelnosti. Kromě samotného testování aplikace funguje jako osobní průvodce prevencí. Radí, jak upravit životní styl tak, aby se snížilo individuální riziko rozvoje nemoci,“ přibližuje Hort.

Výhodou tohoto přístupu je, že digitální nástroje mohou zachytit rizikové jedince mnohem dříve, než se dostanou do ordinace specialisty. Navíc pomáhají rozlišit lidi, kteří jsou jen ve stresu nebo unavení z práce, od těch, u nichž mozek skutečně vykazuje zdravotní problém.

Umělá inteligence jako spojenec lékaře

Role technologií nekončí u aplikací. Do popředí se dostává umělá inteligence, která má potenciál zásadně změnit preventivní péči. „Zatímco lékař je při vyšetření schopen vnímat a vyhodnotit přibližně 20 klíčových údajů o pacientovi, AI je „hladová po datech“. Dokáže zpracovat tisíce až desetitisíce informací o metabolismu, životním stylu, genetice i kognitivním výkonu konkrétního člověka,“ vysvětluje profesor Hort.

Digitální nástroje jako Terrapino mohou do budoucna pomoci s přesnějším vyhodnocením rizika a doporučením preventivních kroků. AI v tomto smyslu nenahrazuje empatii a odborný úsudek lékaře, ale slouží jako silný analytický nástroj, který lékaři uvolňuje ruce pro péči o ty nejvážnější případy.

 

Generali penzijní společnost si uvědomuje závažnost neurodegenerativního onemocnění. Proto se aktivně zapojuje do šíření osvěty a podpory prevence a výzkumu Alzheimerovy choroby v rámci iniciativy #SpoluProtiAlzheimeru.

Nová éra léčby

Neurověda se momentálně nachází v bodě zlomu. Dosavadní léčba se zaměřovala hlavně na zmírnění příznaků. To znamená, že dokázala prodloužit období soběstačnosti, ale neuměla nemoc zastavit. Nyní se otevírá možnost takzvané biologické léčby, která může u některých pacientů v rané fázi onemocnění zpomalit zhoršování paměti a samostatnosti.

V Česku by měly být brzy dostupné nové léky ve formě infuzí (kapaček), které dokáží ovlivnit vlastní biologickou podstatu onemocnění tím, že z mozku odstraňují nahromaděný beta-amyloid. Tato léčba bude určena především pro pacienty v raných stádiích nemoci, což opět podtrhuje význam včasné diagnostiky a screeningu.

Prevence a screening

Vize odborníků směřuje k zavedení plošného screeningu, podobného tomu, který funguje u rakoviny prsu nebo tlustého střeva. Zdraví lidé nad určitou věkovou hranicí by mohli dostávat pozvánky na vyšetření, které by včas odhalilo začínající nepříznivé změny v mozku.

„Mohlo by to teoreticky fungovat za nějakých 3 až 5 let tak, že dostanete pozvánku na screening. To, jestli se dožijí vysokého věku a jestli to bude ve zdraví nebo v nemoci, mohou lidé prevencí zčásti sami ovlivnit,“ doplňuje Jakub Hort. Prevence a včasný záchyt tak mají reálný smysl.

Přečtěte si

Genetika vs. životní styl: Co ovlivňuje riziko Alzheimerovy choroby více?

Alzheimerova nemoc a první elektronický test paměti v Česku

Proč spánek čistí mozek a jak věda pomáhá s prevencí

Vyberte kategorii