Že se rostlinami dá zútulnit domácnost, víme všichni. Méně známý je ale fakt, že trocha zeleně prospívá našemu tělesnému i duševnímu zdraví. Rostliny v místnosti mají například vliv na lepší náladu, zvýšenou produktivitu, a dokonce i zmírnění bolesti, nebo zkrácení doby zotavení po operaci. V dnešní době také čím dál víc oceníme schopnost rostlin čistit vzduch – znečištění ovzduší je totiž problém nejen venku, ale zejména uvnitř budov. Pokud chcete mít domov, kde se nejen cítíte lépe, ale také se v něm volněji dýchá, zde je 10 pokojových rostlin, které vám ideálně vyčistí vzduch.
Že se rostlinami dá zútulnit domácnost, víme všichni. Méně známý je ale fakt, že trocha zeleně prospívá našemu tělesnému i duševnímu zdraví.
Rostliny v místnosti mají například vliv na lepší náladu, zvýšenou produktivitu, a dokonce i zmírnění bolesti, nebo zkrácení doby zotavení po operaci. V dnešní době také čím dál víc oceníme schopnost rostlin čistit vzduch – znečištění ovzduší je totiž problém nejen venku, ale zejména uvnitř budov.
Pokud chcete mít domov, kde se nejen cítíte lépe, ale také se v něm volněji dýchá, zde je 10 pokojových rostlin, které vám ideálně vyčistí vzduch.
10 NEJLEPŠÍCH ROSTLIN, KTERÉ ČISTÍ VZDUCH
1
ŠPLHAVNICE ZLATÁ
Šplhavnici se dobře daří v obyčejném i zavěšeném květináči, a dokonce i jen ve vodě. Je nenáročná na pěstování a stane se ozdobou každé místnosti.
S čím si poradí: Xylen, benzen, formaldehyd a trichloretylen
2
GERBERA
Gerbera svými červenými, oranžovými, žlutými či růžovými květy nejen potěší oko, ale také odstraní toxiny uvolňující se z mnoha běžných materiálů v domácnosti. Hlínu rostliny udržujte stále vlhkou, nikoli však přesycenou vodou, a umístěte ji na přirozené světlo.
S čím si poradí: Formaldehyd, trichloretylen a benzen
3
DRAČINEC
Dračinců je mnoho druhů, včetně palmovitých stromů s pruhovanými listy či růžic světle purpurových listů. Hlínu nenechávejte vyschnout, ale pozor na přelévání. Rostliny umisťujte mimo dosah zvířat a malých dětí – požití listů může vyvolat slintání, nebo dokonce zvracení.
S čím si poradí: Formaldehyd, xylen, toluen, benzen, trichlorethylen
4
CHRYZANTÉMA
Chryzantémy nejsou drahé, a přitom výborně čistí vzduch, a navíc potěší nádhernými květy. Umístěte je na chladnější místo, kam bude dopadat sluneční světlo po dobu maximálně 10 hodin. Dávejte pozor, ať se do nich nezakousnou domácí zvířata nebo děti – nevíme, jestli by jim chutnaly, ale určitě jsou jedovaté.
S čím si poradí: Čpavek, benzen, formaldehyd, xylen
5
ALOE VERA
Tuto zázračnou rostlinku se určitě vyplatí mít v kuchyni. Nejen že čistí vzduch, ale její šťáva, kterou v případě potřeby vymáčknete z odlomeného listu, zklidňuje popáleniny. Dejte ji na slunce a hlínu udržujte vlhkou.
S čím si poradí: Formaldehyd a benzen
6
PALMA AREKOVÁ
Tato velká listnatá rostlina ideálně zaplní prázdný roh pokoje. Zalévejte ji několikrát týdně, v zimě o něco méně.
S čím si poradí: Oxid uhelnatý, formaldehyd, trichlorethylen, xylen
7
DATLOVNÍK BEZKMENNÝ
V rodině palem patří datlovníky bezkmenné k těm nejmenším, ale i tak může celá rostlina dorůst do výšky přesahující dva metry. Jejich pěstování je hračka: stačí je dát na místo s nepřímým slunečním světlem a udržovat hlínu vlhkou.
S čím si poradí: Formaldehyd a xylen
8
BŘEČŤAN POPÍNAVÝ
Břečťan si jistě vybavíte ze starobylých venkovských stavení, ale možná nevíte, že NASA tuto rostlinu označila za jednu z nejlepších čističek vzduchu. Pěstuje se v malých květináčích a břečťan stačí pořídit pouze jeden – můžete z něj udělat řízky a zasadit další. Zalévejte hojně (v zimě méně), umístěte jej mimo dosah domácích zvířat a dětí a nedotýkejte se mízy, protože dráždí kůži.
S čím si poradí: Formaldehyd a benzen
9
TOULCOVKA
Toulcovka se výborně hodí do malých prostor, navíc v létě má krásné květy (tím pádem možná není to pravé, pokud trpíte sennou rýmou). Dejte ji do stínu a hlínu udržujte vlhkou.
S čím si poradí: Amoniak, benzen, formaldehyd a trichloretylen
10
FÍKUS
Tento listnatý strom z Austrálie a jihovýchodní Asie dorůstá až do výšky tří metrů. Proto mu nezapomeňte poskytnout prostor, kam bude moct vyrůst. Potřebuje hodně světla, ale nelíbí se mu na přímém slunci. Hlínu nechte před každým zalitím vyschnout.
S čím si poradí: Benzen, formaldehyd, trichloretylen
Zdroje:
https://www.biano.cz/magazin/pokojove-rostliny-ktere-cisti-vzduch
https://www.rehabilitace.info/zdravotni/pokojove-rostliny-a-zdravi-tyto-perfektne-procisti-vzduch-v-domacnosti/
https://www.prozeny.cz/clanek/misto-cisticky-vzduchu-si-poridte-pokojovky-56894
Mozek je nejsložitější orgán v našem těle a skrývá mnoho tajemství. A když začne selhávat, ovlivní nejen paměť nebo pohyb, ale i samotnou identitu člověka. Neurodegenerativní onemocnění nejsou jen výzvou pro pacienty a jejich blízké, ale i pro celý zdravotní systém. Jen v Evropě žije přes 7 milionů lidí s demencí a jejich počet každým rokem roste.
Proto přichází na scénu technologie. Už dávno nejsou jen pomocníkem. Stávají se rovnocenným partnerem v pochopení toho, jak mozek funguje, proč někdy přestane fungovat správně a co se s tím dá dělat.
Neurodegenerativní nemoci postupně ničí buňky nervového systému. Nejčastěji začínají nenápadně. Třeba zapomnětlivostí, třesem ruky nebo poruchami řeči.
Nejznámější z nich jsou například Alzheimerova choroba, která postihuje hlavně paměť a orientaci. Dále Parkinsonova nemoc ovlivňující pohyb a motoriku. A ALS (amyotrofická laterální skleróza), která napadá nervy, které ovládají svaly.
S prodlužující se délkou života roste počet lidí, kteří těmito nemocemi trpí. A přestože věda postupuje, diagnóza často přichází pozdě. Někdy až roky po prvních změnách v mozku. A proč tedy tradiční přístup nestačí? Nemoci se totiž vyvíjejí pomalu a individuálně, neexistuje jeden univerzální lék a důležitě je zasáhnout ještě před prvními příznaky.
Víte, že…?
Umělá inteligence a technologie dnes pomáhají na všech frontách. Třeba u predikce a prevence. Na základě dat z nemocnic, zobrazovacích metod nebo řeči může AI předpovědět riziko rozvoje demence ještě před prvními příznaky. Chytré hodinky, mobilní testy nebo aplikace jako Terappiono nebo Cogni Trainee dokážou sledovat jemné změny v paměti, pohybu nebo řeči. Místo letitých pokusů na pacientech se nové látky testují virtuálně, třeba na buněčné úrovni či v laboratoři na modelech napodobující fungování mozku.
Technologie nejsou všemocné. Nenahradí lidský kontakt, empatii, rodinnou podporu ani odbornou diagnózu. Využití aplikací nebo nositelné elektroniky závisí na ochotě lidí je používat, což může být u starší generace limitující.
Technologie, které už pomáhají
Ne všechno ale vzniká za oceánem. Důležitým hráčem je i Mezinárodní centrum pro výzkum neurodegenerativních onemocnění (INDRC). Právě zde se propojuje medicína, biologie a technologie. Vědci z INDRC se zaměřují na nejranější stádia Alzheimerovy choroby, kdy je šance na zpomalení největší. Pomáhají jim v tom mimo jiné analýzy dat pomocí AI, díky kterým lze přesněji odhalovat rizikové faktory a biomarkery.
Zajímavé je, že výzkum se tu netočí jen kolem samotné nemoci, ale i kolem lidí, kteří s ní žijí – tedy pacientů a jejich blízkých. Součástí výzkumu jsou totiž i nástroje, které usnadňují každodenní fungování, zlepšují komunikaci nebo pomáhají pečujícím zvládat náročné situace.
Jedním z nejambicióznějších evropských projektů je pak CLARA – centrum pro umělou inteligenci a kvantové výpočty ve výzkumu mozku, jehož vznik a rozvoj je výrazně spojený s Českem. Vědci z CLARA spojují výpočetní sílu superpočítačů a kvantových systémů s umělou inteligencí a snaží se simulovat procesy, které dřív nebylo možné vůbec zachytit. Studují se proteiny jako APOE4, modeluje se aktivita neuronů, zkoumají se data pacientů. Výsledky můžou přinést lepší diagnózu, vývoj léků i porozumění nemoci jako celku.
Generali penzijní společnost se dlouhodobě zaměřuje na to, aby lidé mohli prožít důstojné a zdravé stáří. Proto se stala partnerem vědeckého institutu INDRC, který se věnuje výzkumu lidského mozku s využitím strojového učení a umělé inteligence s cílem pomoci včasně detekovat neurodegenerativní onemocnění, včetně Alzheimerovy choroby. Společným cílem této spolupráce je zvýšit povědomí o prevenci, moderních diagnostických metodách a nových léčebných postupech.
Velkými dějišti technologické revoluce jsou také etika a důvěra. Pokud máme dávat svá data, musíme vědět komu, proč a jak budou chráněna. CLARA proto buduje tzv. CLARA Collaboratorium, kde se řeší i témata jako informovaný souhlas, práce s citlivými daty a prediktivní diagnostika. Cílem je nejen eticky citlivý přístup k datům, ale také otevřená komunikace o tom, jak nové technologie do života lidí zasahují a jak s nimi zacházet férově a transparentně.
Co když AI odhalí, že nemoc hrozí? Co když to ví lékař i pacient? Je to nový etický rámec, který se musí formovat spolu s vývojem technologií. Ovšem technologie nejsou kouzelný prášek, který nás zachrání. Ale díky nim můžeme nemoc rozpoznat dřív, zpomalit ji, lépe pečovat o pacienty a dát lidem delší čas prožít život důstojně. A o to přece jde.
Přečtěte si
Alzheimer mění vztahy. Jak se zachovat eticky?
Alzheimerova choroba: Jak se projevuje a jak ji zpomalit
Jak pečovat o blízké s Alzheimerovou chorobou
Nebo si poslechněte podcasty
„Alzheimer může začít zapomínáním běžných, mnohdy rutinních věcí.“
„Alzheimerova nemoc probíhá 20 let před tím, než se objeví příznaky.“