Že se rostlinami dá zútulnit domácnost, víme všichni. Méně známý je ale fakt, že trocha zeleně prospívá našemu tělesnému i duševnímu zdraví. Rostliny v místnosti mají například vliv na lepší náladu, zvýšenou produktivitu, a dokonce i zmírnění bolesti, nebo zkrácení doby zotavení po operaci. V dnešní době také čím dál víc oceníme schopnost rostlin čistit vzduch – znečištění ovzduší je totiž problém nejen venku, ale zejména uvnitř budov. Pokud chcete mít domov, kde se nejen cítíte lépe, ale také se v něm volněji dýchá, zde je 10 pokojových rostlin, které vám ideálně vyčistí vzduch.
Že se rostlinami dá zútulnit domácnost, víme všichni. Méně známý je ale fakt, že trocha zeleně prospívá našemu tělesnému i duševnímu zdraví.
Rostliny v místnosti mají například vliv na lepší náladu, zvýšenou produktivitu, a dokonce i zmírnění bolesti, nebo zkrácení doby zotavení po operaci. V dnešní době také čím dál víc oceníme schopnost rostlin čistit vzduch – znečištění ovzduší je totiž problém nejen venku, ale zejména uvnitř budov.
Pokud chcete mít domov, kde se nejen cítíte lépe, ale také se v něm volněji dýchá, zde je 10 pokojových rostlin, které vám ideálně vyčistí vzduch.
10 NEJLEPŠÍCH ROSTLIN, KTERÉ ČISTÍ VZDUCH
1
ŠPLHAVNICE ZLATÁ
Šplhavnici se dobře daří v obyčejném i zavěšeném květináči, a dokonce i jen ve vodě. Je nenáročná na pěstování a stane se ozdobou každé místnosti.
S čím si poradí: Xylen, benzen, formaldehyd a trichloretylen
2
GERBERA
Gerbera svými červenými, oranžovými, žlutými či růžovými květy nejen potěší oko, ale také odstraní toxiny uvolňující se z mnoha běžných materiálů v domácnosti. Hlínu rostliny udržujte stále vlhkou, nikoli však přesycenou vodou, a umístěte ji na přirozené světlo.
S čím si poradí: Formaldehyd, trichloretylen a benzen
3
DRAČINEC
Dračinců je mnoho druhů, včetně palmovitých stromů s pruhovanými listy či růžic světle purpurových listů. Hlínu nenechávejte vyschnout, ale pozor na přelévání. Rostliny umisťujte mimo dosah zvířat a malých dětí – požití listů může vyvolat slintání, nebo dokonce zvracení.
S čím si poradí: Formaldehyd, xylen, toluen, benzen, trichlorethylen
4
CHRYZANTÉMA
Chryzantémy nejsou drahé, a přitom výborně čistí vzduch, a navíc potěší nádhernými květy. Umístěte je na chladnější místo, kam bude dopadat sluneční světlo po dobu maximálně 10 hodin. Dávejte pozor, ať se do nich nezakousnou domácí zvířata nebo děti – nevíme, jestli by jim chutnaly, ale určitě jsou jedovaté.
S čím si poradí: Čpavek, benzen, formaldehyd, xylen
5
ALOE VERA
Tuto zázračnou rostlinku se určitě vyplatí mít v kuchyni. Nejen že čistí vzduch, ale její šťáva, kterou v případě potřeby vymáčknete z odlomeného listu, zklidňuje popáleniny. Dejte ji na slunce a hlínu udržujte vlhkou.
S čím si poradí: Formaldehyd a benzen
6
PALMA AREKOVÁ
Tato velká listnatá rostlina ideálně zaplní prázdný roh pokoje. Zalévejte ji několikrát týdně, v zimě o něco méně.
S čím si poradí: Oxid uhelnatý, formaldehyd, trichlorethylen, xylen
7
DATLOVNÍK BEZKMENNÝ
V rodině palem patří datlovníky bezkmenné k těm nejmenším, ale i tak může celá rostlina dorůst do výšky přesahující dva metry. Jejich pěstování je hračka: stačí je dát na místo s nepřímým slunečním světlem a udržovat hlínu vlhkou.
S čím si poradí: Formaldehyd a xylen
8
BŘEČŤAN POPÍNAVÝ
Břečťan si jistě vybavíte ze starobylých venkovských stavení, ale možná nevíte, že NASA tuto rostlinu označila za jednu z nejlepších čističek vzduchu. Pěstuje se v malých květináčích a břečťan stačí pořídit pouze jeden – můžete z něj udělat řízky a zasadit další. Zalévejte hojně (v zimě méně), umístěte jej mimo dosah domácích zvířat a dětí a nedotýkejte se mízy, protože dráždí kůži.
S čím si poradí: Formaldehyd a benzen
9
TOULCOVKA
Toulcovka se výborně hodí do malých prostor, navíc v létě má krásné květy (tím pádem možná není to pravé, pokud trpíte sennou rýmou). Dejte ji do stínu a hlínu udržujte vlhkou.
S čím si poradí: Amoniak, benzen, formaldehyd a trichloretylen
10
FÍKUS
Tento listnatý strom z Austrálie a jihovýchodní Asie dorůstá až do výšky tří metrů. Proto mu nezapomeňte poskytnout prostor, kam bude moct vyrůst. Potřebuje hodně světla, ale nelíbí se mu na přímém slunci. Hlínu nechte před každým zalitím vyschnout.
S čím si poradí: Benzen, formaldehyd, trichloretylen
Zdroje:
https://www.biano.cz/magazin/pokojove-rostliny-ktere-cisti-vzduch
https://www.rehabilitace.info/zdravotni/pokojove-rostliny-a-zdravi-tyto-perfektne-procisti-vzduch-v-domacnosti/
https://www.prozeny.cz/clanek/misto-cisticky-vzduchu-si-poridte-pokojovky-56894
Existuje takzvaná familiární (dědičná) forma Alzheimerovy nemoci, která je sice vzácná, protože tvoří méně než jedno procento případů, ale u ní hraje genetika hlavní roli. V takových rodinách se nemoc často objevuje velmi brzy, klidně už po čtyřicítce, a dědičnost je zde dominantním faktorem. V těchto specifických případech tedy genetiku rozhodně nelze zlehčovat. Nejde o to, že by tito lidé žili „špatně“. Jejich mozek má v sobě zapsaný kód, který nemoc spustí bez ohledu na počet uběhnutých kilometrů nebo snězené zeleniny.
U naprosté většiny pacientů, kdy mluvíme o takzvané pozdní formě, je ale situace mnohem složitější. Tady už genetika není osudem, ale spíše jedním z mnoha hráčů. Mozek totiž není izolovaný ostrov, který si žije sám pro sebe. Je to orgán extrémně závislý na tom, v jakém stavu je zbytek těla, jak nám funguje srdce, v jaké kondici jsou cévy a jak běží náš metabolismus.
Pokud mozek není dobře zásobován krví kvůli poškozeným cévám nebo pokud tělo bojuje s chronickým zánětem z nadváhy, riziko demence prudce stoupá.
„Zdravý životní styl“ může často znít jako prázdná fráze z časopisu. Pokud ho ale rozložíme na konkrétní faktory, uvidíme jasné medicínské souvislosti.
Mozek je mimořádně náročný na přísun kyslíku a živin, které mu dodává hustá síť drobných cév. Pokud trpíme dlouhodobě neléčeným vysokým krevním tlakem, tyto cévy se poškozují, tuhnou a zužují se. Výsledkem je, že mozek začíná „hladovět“.
Vysoká hladina cukru v krvi a inzulínová rezistence neznamenají problém jen pro slinivku, ale představují obrovskou zátěž i pro nervovou tkáň. Diabetes je proto v odborných studiích uváděn jako jeden z nejvýznamnějších rizikových faktorů a jeho včasná léčba a dobrá kompenzace jsou důležité i z pohledu ochrany mozku.
Mozek není oddělený od našich emocí. Psychický stav a duševní pohoda souvisí s ochranou některých oblastí mozku. Dlouhodobý stres a deprese patří mezi faktory, které jsou spojované s vyšším rizikem demence.
Člověk je sociální bytost a náš mozek potřebuje ke svému fungování interakci. Pokud zůstáváme delší dobu v izolaci, mozek přichází o přirozený trénink, který mu kontakt s lidmi poskytuje. Osamělost je dnes prokazatelným rizikovým faktorem, který urychluje nástup demence.
Existují vlivy, které mozek poškozují zcela přímo. Mezi ty nejvýznamnější patří nadměrná konzumace alkoholu a kouření. Dále je to také vliv prostředí, konkrétně znečištění ovzduší a dlouhodobé vystavování se škodlivinám.
Co si ohlídat?
Genetika a životní styl nejsou soupeři, ale partneři. Geny mohou nastavit určitou míru zranitelnosti. To, zda se promění v nemoc, ale z velké části ovlivňuje náš zdravotní stav a prostředí, ve kterém žijeme.
U někoho může být dědičnost tak silná, že ji životní styl pouze mírně zpomalí. U většiny lidí je to ale naopak. Právě souhra ovlivnitelných faktorů rozhodne o tom, jestli se nemoc projeví v sedmdesáti, v devadesáti, nebo vůbec.
Generali penzijní společnost si uvědomuje závažnost neurodegenerativního onemocnění. Proto se aktivně zapojuje do šíření osvěty a podpory prevence a výzkumu Alzheimerovy choroby v rámci iniciativy #SpoluProtiAlzheimeru.
Rodinná zátěž neznamená automatický rozsudek. Vnímejte rodinnou anamnézu jako důležitou informaci, která vám říká, že váš mozek může být citlivější, proto o něj budete pečovat o to víc. Stejně tak je fér přiznat, že ani ten nejzdravější životní styl není stoprocentní zárukou. Je to ale nejlepší investice do sebe a našeho zdraví, kterou můžeme udělat.
Důležité je neignorovat první signály. Pokud si všimnete nápadných výpadků paměti, zhoršené orientace nebo změn v chování, neodkládejte vyšetření s tím, že je to jen věk.
Přečtěte si
Alzheimerova nemoc a první elektronický test paměti v Česku