Doba na přečtení článku jsou 3 minuty

Co dělat při úrazu elektrickým proudem?

Elektrický proud nás může v menší či větší míře zasáhnout v podstatě kdykoli a kdekoli. Nejvíce jsou ohroženy samozřejmě zvídavé děti, osoby, které s elektrickým proudem denně pracují či nepozorní lidé.

Prevence je základ

Nejlépe se problémům vždy vyhnete, pokud budete opatrní a vůbec nedáte šanci tomu, aby nastala riskantní situace. Mezi základní preventivní opatření patří:

  • Zaslepení zásuvek, ke kterým mají přístup děti
  • Nepoužívání elektrických přístrojů v přítomnosti vody (při sprchování, koupání)
  • Dodržování bezpečnostních předpisů na pracovišti, kde se s proudem pracuje
  • Obezřetnost, opatrnost a žádné riskování

Co vše má vliv na následky zasažení proudem?

Důsledky kontaktu s vodičem jsou odvozeny od jeho intenzity, délky, trasy, kterou proud v těle prošel a celková kondice zasažené osoby. Rozdíl je i v tom, jestli se jedná o střídavý nebo stejnosměrný proud.

V kostce řečeno – proud vždy do těla musí někudy vejít, někudy projít a někudy odejít. Celá tato jeho cesta s sebou nese rizika. Pokud vede například přes srdce, je vysoce nebezpečná.

I odpor kůže je na různých místech těla jiný. Odlišný průběh bude mít proud, který vstoupil do těla přes mokrou pokožku a ten, který vstoupil přes suchou pokožku. Vstup přes mokrou kůži má následky fatálnější.

Rozhodujícím faktorem je nejen cesta proudu, ale i délka a intenzita jeho procházení. Čím silnější proud a delší trasa, tím horší následky.

Na úrazech elektrickým proudem bývá zrádné to, že osoby poskytující první pomoc často nerozeznají, že se jedná právě o takový druh zranění. U nižšího proudu nejsou proudové známky mnohdy tak zřetelné. Jenomže první pomoc člověku, který je v bezvědomí v důsledku střetu s proudem je jiná než například první pomoc člověku v bezvědomí způsobeném epileptickým záchvatem.

Následky střetu s elektrickým proudem

Obecně lze možné následky rozdělit asi takhle:

      Následky kontaktu s nízkým napětím (do 1000 V)

  • Brnění prstů, bolesti, křeče
  • Poruchy vědomí
  • Poruchy srdečního rytmu či dýchání
  • Lokální popáleniny

 

     Následky kontaktu s vysokým napětím (nad 1000 V)

  • Rozsáhlé popáleniny
  • Poruchy vědomí, křeče
  • Poruchy srdečního rytmu, zástava krevního oběhu
  • V krajních případech až smrt

Samozřejmě se však mohou objevit i další následky, jako je například slepota, poruchy hybnosti a tak dále.

Jak poskytnout zasaženému první pomoc?

Důležité je si uvědomit, že při jakékoli záchraně osob je vždy na prvním místě vlastní bezpečnost. To v této situaci znamená především dodržovat bezpečnou vzdálenost od zasaženého až do chvíle, dokud není celý elektrický obvod vypnutý.

Základní body první pomoci při úrazu elektrickým proudem jsou následující:

  • Vypněte proud, případně u nízkého napětí vodič dostaňte od člověka jinou cestou (pomocí nevodivého předmětu)
  • Dokud nebude proud vypnut a postižený od vodiče 100 % odpoután, nedotýkejte se ho
  • Zavolejte rychlou záchrannou službu
  • Zjistěte, jestli je osoba při vědomí a dýchá
  • Pokud osoba dýchá a je při vědomí, vyčkejte v klidu na lékaře, můžete začít mírně chladit popáleniny
  • Pokud osoba dýchá, ale je v bezvědomí, dostaňte ji do zotavovací polohy
  • Pokud osoba nedýchá a je v bezvědomí, vyčistěte dutinu ústní, zakloňte hlavu a zahajte resuscitaci (30 stlačení hrudní kosti na 2 vdechy), případně alespoň nepřímou srdeční masáž

POZOR! I pokud zasažený vypadá v pořádku, je nutné jej dopravit k odbornému vyšetření. Elektrický proud v organismu způsobuje řadu změn, které mohou vyjít najevo až po delší době, například selháním základních životních funkcí.

Naše pojištění poskytuje ochranu miminkům, teeneagerům i seniorům, a je proto ideální pro celé rodiny.

11.09.2025

Jak si udržet zdraví i ve stáří bez zbytečné námahy

Nepotřebujete zázračné pilulky ani každodenní běhání. Stačí pár jednoduchých návyků, které vám pomůžou zůstat v pohodě i po šedesátce. Ať už chcete cestovat, pracovat na zahradě nebo jen ráno bez potíží vstát z postele.

Pohyb jako lék, který nic nestojí

I svižná chůze párkrát týdně dělá divy. Zlepšuje krevní oběh, posiluje imunitu, udržuje klouby v pohybu a přirozeně stabilizuje váhu. Plavání je ideální pro ty, kdo mají citlivá kolena nebo záda, protože nezatěžuje klouby, ale přitom skvěle rozhýbe celé tělo. A jóga nebo lehké cvičení s vlastní vahou pomáhá udržet rovnováhu, protáhne ztuhlé svaly a zlepší držení těla. Mimochodem právě rovnováha je s přibývajícím věkem zásadní. Čím lepší stabilita, tím menší riziko pádu.

Podle Světové zdravotnické organizace by se měli senioři hýbat aspoň dvě a půl hodiny týdně. Když to rozpočítáte, vychází to na dvacet minut denně. To zvládne každý. Třeba i na cestě pro rohlíky nebo při hraní s vnoučaty na hřišti.

Strava, která dodá tělu energii

S přibývajícím věkem se zpomaluje metabolismus, tělo hůř vstřebává některé živiny a zároveň rychleji ubývá svalová hmota. Z toho plyne jednoduchý závěr, že je potřeba jíst chytře.

Čím je člověk starší, tím důležitější je dbát na příjem bílkovin – tedy masa, ryb, vajec, luštěnin nebo mléčných výrobků. Právě bílkoviny pomáhají udržet svaly, což je nejlepší obrana proti pádům, zraněním a ztrátě soběstačnosti.

Nezbytná je i vláknina. Pomáhá trávení, chrání střeva a přirozeně snižuje hladinu cholesterolu. Kde ji najít? V zelenině, ovoci, celozrnném pečivu nebo třeba ovesných vločkách. A samozřejmě tekutiny. Ve vyšším věku klesá pocit žízně, ale potřeba vody zůstává. Sklenka vody po ránu, vývar k obědu, čaj k odpolednímu koláči. Není třeba do sebe lít litry, ale na 1,5 až 2 litry denně by se tělo mělo dostat.

Není třeba si odpírat radost ze sladkého nebo oblíbeného jídla. Důležité je najít rovnováhu. V pátek klidně svíčková, ale v sobotu lehčí oběd a procházka po parku. Tělo se odmění.

Generali Česká pojišťovna

Psychická pohoda má vliv na celé tělo

Jedním z největších strašáků stáří je samota. Přitom právě vztahy, blízkost a zážitky s druhými mají zásadní vliv na psychiku, a tím pádem i na celkové zdraví. Lidé, kteří udržují kontakt s rodinou, přáteli nebo komunitou, bývají duševně odolnější a mají menší sklony k úzkostem nebo depresím. A co víc, často si i lépe vedou fyzicky.

Nemusí jít o velká gesta. Někdy stačí pravidelný telefonát s dcerou, návštěva vnoučat jednou týdně nebo účast v místním klubu, kde se hrajou karty nebo tvoří keramika. Oblíbené jsou univerzity třetího věku nebo kluby turistů. I pokec na lavičce nebo sdílené pečení koláčů má cenu zlata.

Prevence jako základ dlouhého a kvalitního života

I když se cítíte dobře, vyplatí se chodit pravidelně na preventivní prohlídky. Praktický lékař, zubař, oční a ušní kontrola, měření tlaku a cholesterolu, … Nic z toho nezabere moc času, ale může to včas odhalit problém.

Důležité je i naslouchat vlastnímu tělu. Změny chuti k jídlu, nevysvětlitelná únava, bolesti kloubů nebo problémy se spánkem nejsou normální jen proto, že je člověku přes šedesát. Jsou to signály. A je lepší na ně reagovat včas než až ve chvíli, kdy zasáhnou do každodenního života.

 

Ani při nejlepší péči o tělo se nedá stoprocentně vyhnout všemu. Úraz se může stát komukoli a v takových chvílích je dobré mít jistotu, že případná zlomenina, hospitalizace nebo trvalé následky neznamenají ještě další starosti navíc. Pro tyto situace je tu úrazové pojištění pro seniory od Generali České pojišťovny.

Žít aktivně i po šedesátce není jen možné, ale přirozené. Není třeba se vzdávat oblíbených jídel, nutit se do maratonů nebo stát každé ráno na váze. Stačí poslouchat svoje tělo, pravidelně se hýbat, jíst s rozumem, smát se s lidmi, které máte rádi. A myslet dopředu i na situace, které si zatím nepřipouštíte.

Přečtěte si

Jak se začít bezpečně hýbat po padesátce

Cestování jako senior: Jak si výlet užít bez starostí

Alzheimerova choroba: Jak se projevuje a jak ji zpomalit

Nebo si poslechněte podcast: „Průšvihem dnešní doby je, že naše mozky leniví.“

Vyberte kategorii