Co dělat při úrazu elektrickým proudem?

Elektrický proud nás může v menší či větší míře zasáhnout v podstatě kdykoli a kdekoli. Nejvíce jsou ohroženy samozřejmě zvídavé děti, osoby, které s elektrickým proudem denně pracují či nepozorní lidé.

Prevence je základ

Nejlépe se problémům vždy vyhnete, pokud budete opatrní a vůbec nedáte šanci tomu, aby nastala riskantní situace. Mezi základní preventivní opatření patří:

  • Zaslepení zásuvek, ke kterým mají přístup děti
  • Nepoužívání elektrických přístrojů v přítomnosti vody (při sprchování, koupání)
  • Dodržování bezpečnostních předpisů na pracovišti, kde se s proudem pracuje
  • Obezřetnost, opatrnost a žádné riskování

Co vše má vliv na následky zasažení proudem?

Důsledky kontaktu s vodičem jsou odvozeny od jeho intenzity, délky, trasy, kterou proud v těle prošel a celková kondice zasažené osoby. Rozdíl je i v tom, jestli se jedná o střídavý nebo stejnosměrný proud.

V kostce řečeno – proud vždy do těla musí někudy vejít, někudy projít a někudy odejít. Celá tato jeho cesta s sebou nese rizika. Pokud vede například přes srdce, je vysoce nebezpečná.

I odpor kůže je na různých místech těla jiný. Odlišný průběh bude mít proud, který vstoupil do těla přes mokrou pokožku a ten, který vstoupil přes suchou pokožku. Vstup přes mokrou kůži má následky fatálnější.

Rozhodujícím faktorem je nejen cesta proudu, ale i délka a intenzita jeho procházení. Čím silnější proud a delší trasa, tím horší následky.

Na úrazech elektrickým proudem bývá zrádné to, že osoby poskytující první pomoc často nerozeznají, že se jedná právě o takový druh zranění. U nižšího proudu nejsou proudové známky mnohdy tak zřetelné. Jenomže první pomoc člověku, který je v bezvědomí v důsledku střetu s proudem je jiná než například první pomoc člověku v bezvědomí způsobeném epileptickým záchvatem.

Následky střetu s elektrickým proudem

Obecně lze možní následky rozdělit asi takhle:

  1. Následky kontaktu s nízkým napětím (do 1000 V)
  • Brnění prstů, bolesti, křeče
  • Poruchy vědomí
  • Poruchy srdečního rytmu či dýchání
  • Lokální popáleniny

 

  1. Následky kontaktu s vysokým napětím (nad 1000 V)
  • Rozsáhlé popáleniny
  • Poruchy vědomí, křeče
  • Poruchy srdečního rytmu, zástava krevního oběhu
  • V krajních případech až smrt

Samozřejmě se však mohou objevit i další následky, jako je například slepota, poruchy hybnosti a tak dále.

Jak poskytnout zasaženému první pomoc?

Důležité je si uvědomit, že při jakékoli záchraně osob je vždy na prvním místě vlastní bezpečnost. To v této situaci znamená především dodržovat bezpečnou vzdálenost od zasaženého až do chvíle, dokud není celý elektrický obvod vypnutý.

Základní body první pomoci při úrazu elektrickým proudem jsou následující:

  • Vypněte proud, případně u nízkého napětí vodič dostaňte od člověka jinou cestou (pomocí nevodivého předmětu)
  • Dokud nebude proud vypnut a postižený od vodiče 100 % odpoután, nedotýkejte se ho
  • Zavolejte rychlou záchrannou službu
  • Zjistěte, jestli je osoba při vědomí a dýchá
  • Pokud osoba dýchá a je při vědomí, vyčkejte v klidu na lékaře, můžete začít mírně chladit popáleniny
  • Pokud osoba dýchá, ale je v bezvědomí, dostaňte ji do zotavovací polohy
  • Pokud osoba nedýchá a je v bezvědomí, vyčistěte dutinu ústní, zakloňte hlavu a zahajte resuscitaci (30 stlačení hrudní kosti na 2 vdechy), případně alespoň nepřímou srdeční masáž

POZOR! I pokud zasažený vypadá v pořádku, je nutné jej dopravit k odbornému vyšetření. Elektrický proud v organismu způsobuje řadu změn, které mohou vyjít najevo až po delší době, například selháním základních životních funkcí.

Naše pojištění poskytuje ochranu miminkům, teeneagerům i seniorům, a je proto ideální pro celé rodiny.

25.09.2023

Za 25 let se zdvojnásobí počet Čechů trpících Alzheimerovou nemocí

„Na celém světě je podle odhadu přes 400 milionů potenciálních pacientů s aktivní nemocí v mozku, byť většina ještě nemá klinické příznaky,“ říká český neurolog a vědec Martin Tolar, který založil neziskový globální vědecký institut International Neurodegenerative Disorders Research Center, INDRC, a spolu se svým týmem v americké biotechnologické společnosti Alzheon, Inc. objevil lék na tuto nemoc a stojí před potenciálním průlomem v léčbě.

Každý 26. obyvatel Česka

Alzheimerovou chorobou trpí v České republice přibližně 160 tisíc osob. Odhaduje se však, že pokud přidáme také pacienty, kteří ještě nemají klinické příznaky může jí trpět až 400 tisíc českých občanů, přičemž většina případů zůstává nediagnostikována.

Za posledních pět let se počet lidí trpících Alzheimerovou chorobou zvýšil o 14 % a předpokládá se, že do roku 2050 se počet nemocných v České republice oproti současnosti zdvojnásobí.

Podle Asociace pro Alzheimerovu chorobu trpí touto nemocí ve Spojených státech 6,5 milionu Američanů. Bez efektivní léčby se očekává, že do roku 2050 se tento počet zvýší na 12,7 milionu.

Bez léku počet stoupne

V celosvětovém měřítku postihuje Alzheimerova choroba nejméně 55 milionů lidí a vědci předpovídají, že tento počet se každých 20 let téměř zdvojnásobí. Odhaduje se, že v roce 2030 bude žít 78 milionů osob s Alzheimerovou chorobou a v roce 2050 by tento počet mohl dosáhnout 139 milionů.

„Protože se lidé dnes dožívají vyššího věku, hovoří se až o epidemii demencí, které z valné většiny způsobuje právě Alzheimerova choroba. Představuje obrovský socioekonomický problém, lidé vyžadují péči, která je pro rodinu nemocného velmi náročná, a navíc zdravotní systém stojí hodně peněz,“ tvrdí Kateřina Sheardová, lékařka z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Společnost Generali penzijní společnost se spojila v roce 2023 s neziskovým globálním institutem INDRC, aby ho podpořila v boji proti Alzheimerově chorobě.

Věk není jenom číslo

Nejvýznamnějším rizikovým faktorem pro vznik Alzheimerovy choroby je věk. Postihuje především osoby starší 65 let a riziko vzniku onemocnění prudce stoupá s postupujícím věkem. Mezi léty 65 až 74 let postihuje Alzheimerova choroba pět procent osob, ve věku 75 až 84 let třináct procent a ve věku nad 85 let nemocí trpí třetina populace. Zhruba každý třetí senior s tímto onemocněním zemře.

Alzheimerova choroba se nevyhýbá ani mladším osobám. Pod 65 let se vyskytuje u pěti až deseti procent případů. Ačkoli studie sledující mladší pacienty s demencí nejsou tak časté, vědci podle asociace pro Alzheimerovu chorobu odhadují, že přibližně 110 z každých 100 tisíc jedinců ve věku 30 až 64 let, konkrétně v přepočtu na USA celkem asi 200 000 Američanů, může trpět demencí s časným nástupem.

Se stárnutím světové populace se demence stává epidemií a Alzheimerova choroba se stává jedním z nej významnějších zdravotních a socioekonomických problémů lidstva. Představuje 60 až 80 procent všech případů demence. Například cévní demence, způsobená sníženým průtokem krve mozkem, představuje pouze 5 až 10 procent případů.


Společnost Generali penzijní společnost se spojila v roce 2023 s neziskovým globálním institutem INDRC, aby ho podpořila v boji proti Alzheimerově chorobě.

Vyberte kategorii