Doba na přečtení článku jsou 4 minuty

Plné sjezdovky - Jaké rizika přináší?

Zimní sezóna přináší příležitost vyrazit na sjezdovky a ponořit se do zimních radovánek při lyžování, snowboardingu a dalších zimních sportech. Čas strávený na sjezdovkách nebo v zasněžených oblastech je pro mnohé vrcholem zimy. Navzdory radosti, která provází touhu po zimních sportech, s sebou nese i odpovědnost a vědomí možných rizik spojených se zimními aktivitami. Riziko nehod je realitou, kterou nelze ignorovat, a proto vás chceme seznámit s možnými riziky, abyste si mohli zimní dovolenou užít bezpečně a naplno.

Příčiny nehod na svahu

Co může zhoršit zimní radovánky na sjezdovkách? Úrazy na lyžích jsou nepříjemnou realitou pro mnoho milovníků zimních sportů. Jaké jsou příčiny těchto nešťastných událostí? Podíváme se na faktory, které zvyšují riziko úrazu na svahu.

Nehody na svahu mohou mít různé příčiny. Mezi nejčastější příčiny srážky na svahu patří: 

  • nedostatek zkušeností,

  • nedostatečná rychlost,

  • neznalost pravidel a značení na svahu,

  • nesprávná technika,

  • špatné povětrnostní podmínky,

  • únava,

  • kolize s ostatním lyžařským prostředím.

K těmto faktorům mohou přispět i technické problémy s odstupem od ostatních lyžařů nebo nečekané překážky na svahu, které mohou způsobit nehodu na svahu. Znalost těchto faktorů a dodržování bezpečnostních pravidel snižuje riziko nehody na svahu.

Co potřebujete nejprve před lyžováním?

Důležitou součástí každého zimního sportu by mělo být pojištění na sjezdovce. Pojištění odpovědnosti poskytuje ochranu proti nárokům vyplývajícím ze zranění a škod způsobených jiným osobám nebo na jejich majetku. V případě, že dojde na sjezdovce k nehodě a vy budete zodpovědní za škodu způsobenou někomu jinému nebo jeho majetku, pojištění pokryje náklady na náhradu škody a ochrání vás tak před finančními nepříjemnostmi. Existují také pojištění, která v případě úrazu na sjezdovce kryjí náklady na lékařskou péči, včetně nákladů na záchrannou službu nebo ošetření. Pojištění snižuje finanční zátěž v případě nečekaných událostí na sjezdovce a zajišťuje klidnou dovolenou bez zbytečného stresu.

Typy zranění způsobených na svahu.

Lyžování je zábava plná adrenalinu, ale někdy se setkáme i s nepříjemnými situacemi. Nehody na sjezdovkách mohou mít mnoho podob. Mezi nejčastější patří otřesy mozku, poranění páteře, zlomeniny, natržené svaly nebo poškození kloubů a vazů v oblasti kolen. Tato zranění mohou být různě závažná. Je důležité znát rizika zimních sportů a vědět, jak poskytnout první pomoc při těchto typech zranění. 

Jak poskytnout první pomoc při nehodě na svahu?

Zajištění bezpečnosti.

Před poskytnutím pomoci se ujistěte, že je místo nehody bezpečné pro vás i pro zraněného. Označte místo a upozorněte kolemjdoucí na možné nebezpečí.

Zkontrolujte stav zraněného.

Zkontrolujte vědomí zraněného a jeho dýchací cesty.

Zavolejte záchrannou službu.

Pokud je situace vážná, kontaktujte záchrannou službu a nahlaste polohu a stav zraněné osoby.

Poskytujte klid a pohodlí.

Ujistěte se, že je zraněný v bezpečném a stabilním prostředí. Snažte se udržet zraněného v klidu.

Ochrana před dalším poškozením.

Při podezření na zlomeninu nebo poranění páteře nedovolte zraněnému pohyb, abyste minimalizovali další poškození.

Ochrana hlavy a krku.

Při otřesu mozku nebo podezření na poranění páteře je důležité zabránit pohybu hlavy a krku.

Dbáním na bezpečnost, správným vybavením a dodržováním pravidel lze výrazně snížit riziko zranění a nehod na svahu. Zároveň je důležité myslet na pojištění, které poskytuje ochranu v případě neočekávaných událostí a zajišťuje přístup k lékařské péči v případě potřeby. Je důležité být připraven a chránit sebe i ostatní.


 

23.07.2025

Technologie pomáhají včas rozpoznat změny v našem mozku

Mozek je nejsložitější orgán v našem těle a skrývá mnoho tajemství. A když začne selhávat, ovlivní nejen paměť nebo pohyb, ale i samotnou identitu člověka. Neurodegenerativní onemocnění nejsou jen výzvou pro pacienty a jejich blízké, ale i pro celý zdravotní systém. Jen v Evropě žije přes 7 milionů lidí s demencí a jejich počet každým rokem roste.

Proto přichází na scénu technologie. Už dávno nejsou jen pomocníkem. Stávají se rovnocenným partnerem v pochopení toho, jak mozek funguje, proč někdy přestane fungovat správně a co se s tím dá dělat.

Co jsou neurodegenerativní nemoci

Neurodegenerativní nemoci postupně ničí buňky nervového systému. Nejčastěji začínají nenápadně. Třeba zapomnětlivostí, třesem ruky nebo poruchami řeči.

Nejznámější z nich jsou například Alzheimerova choroba, která postihuje hlavně paměť a orientaci. Dále Parkinsonova nemoc ovlivňující pohyb a motoriku. A ALS (amyotrofická laterální skleróza), která napadá nervy, které ovládají svaly.

S prodlužující se délkou života roste počet lidí, kteří těmito nemocemi trpí. A přestože věda postupuje, diagnóza často přichází pozdě. Někdy až roky po prvních změnách v mozku. A proč tedy tradiční přístup nestačí? Nemoci se totiž vyvíjejí pomalu a individuálně, neexistuje jeden univerzální lék a důležitě je zasáhnout ještě před prvními příznaky.

 

Víte, že…?

  • víc než 50 milionů lidí na světě trpí demencí
  • do roku 2030 se zdvojnásobí roční náklady na péči
  • až 7 % populace má genetickou variantu APOE4 spojenou s rizikem Alzheimerovy choroby
  • Alzheimerova nemoc začíná deset i více let před prvními příznaky

AI v praxi

Umělá inteligence a technologie dnes pomáhají na všech frontách. Třeba u predikce a prevence. Na základě dat z nemocnic, zobrazovacích metod nebo řeči může AI předpovědět riziko rozvoje demence ještě před prvními příznaky. Chytré hodinky, mobilní testy nebo aplikace jako Terappiono nebo Cogni Trainee dokážou sledovat jemné změny v paměti, pohybu nebo řeči. Místo letitých pokusů na pacientech se nové látky testují virtuálně, třeba na buněčné úrovni či v laboratoři na modelech napodobující fungování mozku.

Technologie nejsou všemocné. Nenahradí lidský kontakt, empatii, rodinnou podporu ani odbornou diagnózu. Využití aplikací nebo nositelné elektroniky závisí na ochotě lidí je používat, což může být u starší generace limitující.

Technologie, které už pomáhají

  • Virtuální realita (VR) – trénink rovnováhy a paměti
  • Robotika – asistované pohyby i přesnější diagnózy
  • Teleneurologie – videohovory s odborníky z pohodlí domova
  • Genové „trucky“ – cílený zásah do konkrétních typů neuronů
  • Neuročipy – měření mozkové aktivity v reálném čase

Tým CLARA

Světový výzkum s českým srdcem

Ne všechno ale vzniká za oceánem. Důležitým hráčem je i Mezinárodní centrum pro výzkum neurodegenerativních onemocnění (INDRC). Právě zde se propojuje medicína, biologie a technologie. Vědci z INDRC se zaměřují na nejranější stádia Alzheimerovy choroby, kdy je šance na zpomalení největší. Pomáhají jim v tom mimo jiné analýzy dat pomocí AI, díky kterým lze přesněji odhalovat rizikové faktory a biomarkery.

Zajímavé je, že výzkum se tu netočí jen kolem samotné nemoci, ale i kolem lidí, kteří s ní žijí – tedy pacientů a jejich blízkých. Součástí výzkumu jsou totiž i nástroje, které usnadňují každodenní fungování, zlepšují komunikaci nebo pomáhají pečujícím zvládat náročné situace.

Jedním z nejambicióznějších evropských projektů je pak CLARAcentrum pro umělou inteligenci a kvantové výpočty ve výzkumu mozku, jehož vznik a rozvoj je výrazně spojený s Českem. Vědci z CLARA spojují výpočetní sílu superpočítačů a kvantových systémů s umělou inteligencí a snaží se simulovat procesy, které dřív nebylo možné vůbec zachytit. Studují se proteiny jako APOE4, modeluje se aktivita neuronů, zkoumají se data pacientů. Výsledky můžou přinést lepší diagnózu, vývoj léků i porozumění nemoci jako celku.

 

Generali penzijní společnost se dlouhodobě zaměřuje na to, aby lidé mohli prožít důstojné a zdravé stáří. Proto se stala partnerem vědeckého institutu INDRC, který se věnuje výzkumu lidského mozku s využitím strojového učení a umělé inteligence s cílem pomoci včasně detekovat neurodegenerativní onemocnění, včetně Alzheimerovy choroby. Společným cílem této spolupráce je zvýšit povědomí o prevenci, moderních diagnostických metodách a nových léčebných postupech.

Etika a důvěra

Velkými dějišti technologické revoluce jsou také etika a důvěra. Pokud máme dávat svá data, musíme vědět komu, proč a jak budou chráněna. CLARA proto buduje tzv. CLARA Collaboratorium, kde se řeší i témata jako informovaný souhlas, práce s citlivými daty a prediktivní diagnostika. Cílem je nejen eticky citlivý přístup k datům, ale také otevřená komunikace o tom, jak nové technologie do života lidí zasahují a jak s nimi zacházet férově a transparentně.

Co když AI odhalí, že nemoc hrozí? Co když to ví lékař i pacient? Je to nový etický rámec, který se musí formovat spolu s vývojem technologií. Ovšem technologie nejsou kouzelný prášek, který nás zachrání. Ale díky nim můžeme nemoc rozpoznat dřív, zpomalit ji, lépe pečovat o pacienty a dát lidem delší čas prožít život důstojně. A o to přece jde.

Přečtěte si

Alzheimer mění vztahy. Jak se zachovat eticky?

Alzheimerova choroba: Jak se projevuje a jak ji zpomalit

Jak pečovat o blízké s Alzheimerovou chorobou

Nebo si poslechněte podcasty

„Alzheimer může začít zapomínáním běžných, mnohdy rutinních věcí.“

„Alzheimerova nemoc probíhá 20 let před tím, než se objeví příznaky.“

Vyberte kategorii