Zimní sezóna přináší příležitost vyrazit na sjezdovky a ponořit se do zimních radovánek při lyžování, snowboardingu a dalších zimních sportech. Čas strávený na sjezdovkách nebo v zasněžených oblastech je pro mnohé vrcholem zimy. Navzdory radosti, která provází touhu po zimních sportech, s sebou nese i odpovědnost a vědomí možných rizik spojených se zimními aktivitami. Riziko nehod je realitou, kterou nelze ignorovat, a proto vás chceme seznámit s možnými riziky, abyste si mohli zimní dovolenou užít bezpečně a naplno.
Co může zhoršit zimní radovánky na sjezdovkách? Úrazy na lyžích jsou nepříjemnou realitou pro mnoho milovníků zimních sportů. Jaké jsou příčiny těchto nešťastných událostí? Podíváme se na faktory, které zvyšují riziko úrazu na svahu.
nedostatek zkušeností,
nedostatečná rychlost,
neznalost pravidel a značení na svahu,
nesprávná technika,
špatné povětrnostní podmínky,
únava,
kolize s ostatním lyžařským prostředím.
K těmto faktorům mohou přispět i technické problémy s odstupem od ostatních lyžařů nebo nečekané překážky na svahu, které mohou způsobit nehodu na svahu. Znalost těchto faktorů a dodržování bezpečnostních pravidel snižuje riziko nehody na svahu.
Důležitou součástí každého zimního sportu by mělo být pojištění na sjezdovce. Pojištění odpovědnosti poskytuje ochranu proti nárokům vyplývajícím ze zranění a škod způsobených jiným osobám nebo na jejich majetku. V případě, že dojde na sjezdovce k nehodě a vy budete zodpovědní za škodu způsobenou někomu jinému nebo jeho majetku, pojištění pokryje náklady na náhradu škody a ochrání vás tak před finančními nepříjemnostmi. Existují také pojištění, která v případě úrazu na sjezdovce kryjí náklady na lékařskou péči, včetně nákladů na záchrannou službu nebo ošetření. Pojištění snižuje finanční zátěž v případě nečekaných událostí na sjezdovce a zajišťuje klidnou dovolenou bez zbytečného stresu.
Lyžování je zábava plná adrenalinu, ale někdy se setkáme i s nepříjemnými situacemi. Nehody na sjezdovkách mohou mít mnoho podob. Mezi nejčastější patří otřesy mozku, poranění páteře, zlomeniny, natržené svaly nebo poškození kloubů a vazů v oblasti kolen. Tato zranění mohou být různě závažná. Je důležité znát rizika zimních sportů a vědět, jak poskytnout první pomoc při těchto typech zranění.
Před poskytnutím pomoci se ujistěte, že je místo nehody bezpečné pro vás i pro zraněného. Označte místo a upozorněte kolemjdoucí na možné nebezpečí.
Zkontrolujte vědomí zraněného a jeho dýchací cesty.
Pokud je situace vážná, kontaktujte záchrannou službu a nahlaste polohu a stav zraněné osoby.
Ujistěte se, že je zraněný v bezpečném a stabilním prostředí. Snažte se udržet zraněného v klidu.
Při podezření na zlomeninu nebo poranění páteře nedovolte zraněnému pohyb, abyste minimalizovali další poškození.
Při otřesu mozku nebo podezření na poranění páteře je důležité zabránit pohybu hlavy a krku.
Dbáním na bezpečnost, správným vybavením a dodržováním pravidel lze výrazně snížit riziko zranění a nehod na svahu. Zároveň je důležité myslet na pojištění, které poskytuje ochranu v případě neočekávaných událostí a zajišťuje přístup k lékařské péči v případě potřeby. Je důležité být připraven a chránit sebe i ostatní.
Nepotřebujete zázračné pilulky ani každodenní běhání. Stačí pár jednoduchých návyků, které vám pomůžou zůstat v pohodě i po šedesátce. Ať už chcete cestovat, pracovat na zahradě nebo jen ráno bez potíží vstát z postele.
I svižná chůze párkrát týdně dělá divy. Zlepšuje krevní oběh, posiluje imunitu, udržuje klouby v pohybu a přirozeně stabilizuje váhu. Plavání je ideální pro ty, kdo mají citlivá kolena nebo záda, protože nezatěžuje klouby, ale přitom skvěle rozhýbe celé tělo. A jóga nebo lehké cvičení s vlastní vahou pomáhá udržet rovnováhu, protáhne ztuhlé svaly a zlepší držení těla. Mimochodem právě rovnováha je s přibývajícím věkem zásadní. Čím lepší stabilita, tím menší riziko pádu.
Podle Světové zdravotnické organizace by se měli senioři hýbat aspoň dvě a půl hodiny týdně. Když to rozpočítáte, vychází to na dvacet minut denně. To zvládne každý. Třeba i na cestě pro rohlíky nebo při hraní s vnoučaty na hřišti.
S přibývajícím věkem se zpomaluje metabolismus, tělo hůř vstřebává některé živiny a zároveň rychleji ubývá svalová hmota. Z toho plyne jednoduchý závěr, že je potřeba jíst chytře.
Čím je člověk starší, tím důležitější je dbát na příjem bílkovin – tedy masa, ryb, vajec, luštěnin nebo mléčných výrobků. Právě bílkoviny pomáhají udržet svaly, což je nejlepší obrana proti pádům, zraněním a ztrátě soběstačnosti.
Nezbytná je i vláknina. Pomáhá trávení, chrání střeva a přirozeně snižuje hladinu cholesterolu. Kde ji najít? V zelenině, ovoci, celozrnném pečivu nebo třeba ovesných vločkách. A samozřejmě tekutiny. Ve vyšším věku klesá pocit žízně, ale potřeba vody zůstává. Sklenka vody po ránu, vývar k obědu, čaj k odpolednímu koláči. Není třeba do sebe lít litry, ale na 1,5 až 2 litry denně by se tělo mělo dostat.
Není třeba si odpírat radost ze sladkého nebo oblíbeného jídla. Důležité je najít rovnováhu. V pátek klidně svíčková, ale v sobotu lehčí oběd a procházka po parku. Tělo se odmění.
Jedním z největších strašáků stáří je samota. Přitom právě vztahy, blízkost a zážitky s druhými mají zásadní vliv na psychiku, a tím pádem i na celkové zdraví. Lidé, kteří udržují kontakt s rodinou, přáteli nebo komunitou, bývají duševně odolnější a mají menší sklony k úzkostem nebo depresím. A co víc, často si i lépe vedou fyzicky.
Nemusí jít o velká gesta. Někdy stačí pravidelný telefonát s dcerou, návštěva vnoučat jednou týdně nebo účast v místním klubu, kde se hrajou karty nebo tvoří keramika. Oblíbené jsou univerzity třetího věku nebo kluby turistů. I pokec na lavičce nebo sdílené pečení koláčů má cenu zlata.
I když se cítíte dobře, vyplatí se chodit pravidelně na preventivní prohlídky. Praktický lékař, zubař, oční a ušní kontrola, měření tlaku a cholesterolu, … Nic z toho nezabere moc času, ale může to včas odhalit problém.
Důležité je i naslouchat vlastnímu tělu. Změny chuti k jídlu, nevysvětlitelná únava, bolesti kloubů nebo problémy se spánkem nejsou normální jen proto, že je člověku přes šedesát. Jsou to signály. A je lepší na ně reagovat včas než až ve chvíli, kdy zasáhnou do každodenního života.
Ani při nejlepší péči o tělo se nedá stoprocentně vyhnout všemu. Úraz se může stát komukoli a v takových chvílích je dobré mít jistotu, že případná zlomenina, hospitalizace nebo trvalé následky neznamenají ještě další starosti navíc. Pro tyto situace je tu úrazové pojištění pro seniory od Generali České pojišťovny.
Žít aktivně i po šedesátce není jen možné, ale přirozené. Není třeba se vzdávat oblíbených jídel, nutit se do maratonů nebo stát každé ráno na váze. Stačí poslouchat svoje tělo, pravidelně se hýbat, jíst s rozumem, smát se s lidmi, které máte rádi. A myslet dopředu i na situace, které si zatím nepřipouštíte.
Přečtěte si
Jak se začít bezpečně hýbat po padesátce
Cestování jako senior: Jak si výlet užít bez starostí
Alzheimerova choroba: Jak se projevuje a jak ji zpomalit
Nebo si poslechněte podcast: „Průšvihem dnešní doby je, že naše mozky leniví.“