Doba na přečtení článku jsou 2 minuty

Naše domovy jsou plné chemie. Víte, jak s ní zacházet?

Mnohdy máme doma tolik potenciálně nebezpečných chemických látek, že si to ani neuvědomujeme. Ty však nemusí být ohrožením jen pro nás dospělé, ale také pro ty nejmenší. V dnešním článku si tedy představíme ty nejběžnější zástupce domácí chemie a řekneme si také to, jak s nimi vhodně nakládat.

Za domácí chemii můžeme pokládat vše, co průměrná rodina ve svém domě zcela běžně využívá, například různá bělidla, čisticí prostředky, barvy na vlasy, prací prostředky, rozpouštědla, ředidla, přípravky na hmyz a mnohé další. Některé z těchto látek si představíme blíže.

Ať už se jedná o jakoukoli chemickou látku, tím hlavním doporučením je především nejen ochrana pokožky, ale i dýchacích cest.

Kyselina octová

S kyselinou octovou se běžně setkáme coby kuchyňským octem v jejím 4%8% roztoku. Nebezpečí zde hrozí především při zasažení oka, kdy může mít tato nehoda, bohužel, trvalé následky.

Kyselina chlorovodíková

Tato kyselina je vcelku známou žíravinou. U lidí způsobuje zejména poleptání a našli bychom ji coby přísadu do čističů našich záchodů.

Chlornan sodný

Chlornan sodný je velmi nebezpečnou žíravinou, která ohrožuje nejen člověka, ale i životní prostředí. Lidé jej většinou využívají ve formě Sava k čištění odpadů a k dezinfekci.

Mimo tyto žíraviny však lidé velmi často využívají i dalších nebezpečných látek, zejména těch hořlavých, ať už benzínu, barev, laků nebo propan-butanu.

Jak ale s těmito látkami nakládat?

Tím prvním a nejzásadnějším pravidlem v každé domácnosti by mělo být to, že se tyto látky nesmí dostat k dětem a domácím mazlíčkům.

Velmi důležitou prevencí před případnými nehodami a zraněními je také důsledné dodržování návodů k použití, které nám udává výrobce. Pokud výrobce předepisuje využívání některých ochranných pomůcek, rozhodně bychom tato doporučení neměli brát na lehkou váhu.

Všechny chemické prostředky, které doma využíváme, by rovněž neměly přijít do styku s potravinami a dalšími věcmi určenými ke spotřebě.

Abychom se vyhnuli záměně chemikálií s jinými prvky, měli bychom je skladovat pouze v originálních obalech – neměli bychom je tedy přelévat, přesouvat ani nic podobného. Snadno by tak totiž mohlo dojít k nezvratné nehodě.

Astma a čisticí prostředky

Nové studie prokazují, že lidé, kteří při svých čisticích „rituálech“ využívají různých čisticích prostředků, jsou o 30–50 % náchylnější k propuknutí astmatu.

Největší podíl na tom mají především prostředky k čištění nábytku, skla, osvěžovače vzduchu ve spreji a mnohé další látky. Astma vzniká především jako důsledek alergie na zhoršenou kvalitu ovzduší.

Z uvedeného tedy vyplývá, že se s chemikáliemi v našich domovech setkáváme možná i častěji, než je zdrávo. Ať už však doma chemie využíváme či nikoli, měli bychom vědět, jak s ní správně nakládat. Účinky, které na nás může nevhodným užíváním mít, jsou v naprosté většině případů velmi závažné a velmi snadno tak může poškodit nejen lidské zdraví, ale i naše okolí.

 

22.04.2024

Alzheimerova nemoc se stává epidemií 21. století

Týden mozku, tak se jmenuje akce, kterou pořádá Akademie věd ČR u příležitosti Dne mozku. Tento festival, který se koná vždy v březnu, se zaměřuje na popularizaci neurovědy. Jedna z prvních letošních přednášek se věnovala také Alzheimerově chorobě. Podle profesora Aleše Stuchlíka, který vede oddělení zaměřené na neurofyziologii paměti, je nemoc v populaci čím dál více rozšířená.

Změny v mozku při stárnutí

Odborné články, jak uvedl ve své přednášce profesor Stuchlík, uvádí, že pokud nás ve stáří nepostihne žádné neurodegenerativní onemocnění, úbytek našich nervových buněk v mozku není tak dramatický. Uvádí se 2–4 %. Pokud však onemocníme, situace se radikálně mění. Nervové buňky ubývají ve větším počtu a podstatně rychleji.

Lidé žijí déle, vědci by jim však měli umět pomoct i s poruchami paměti. „To, že se lidé dožívají vyššího věku, je dobře,“ říká profesor Aleš Benjamín Stuchlík z Fyziologického ústavu Akademie věd. Zároveň však zdůrazňuje, že věk je nejrizikovějším faktorem vzniku Alzheimerovy choroby.

Se stárnutím populace dochází k alarmujícímu vzestupu případů Alzheimerovy choroby, což z ní činí jednu z hlavních příčin úmrtí v posledních desetiletích. Přeskočila i onemocnění HIV, u té byl zaznamenán pokles jako příčina úmrtí o 65 procent. Zato Alzheimerova choroba vzrostla o 145 procent.

Vliv věku na výskyt Alzheimerovy choroby
*zdroj prof. Aleš Benjamín Stuchlík

 

Příznaky a léčba

Příznaky Alzheimerovy choroby jsou často dost zjevné. V těle se ale tato nemoc začíná projevovat dříve, než si jich stačí nemocní všimnout. „Neprojeví se to na fungování paměti a dalších funkcí pacienta, on má stále dobrou paměť, nezapomíná, ale už se v této fázi něco děje,“ vysvětluje Stuchlík.

Typickými projevy jsou poté porucha paměti nebo rozpoznávání. Struktury mozku, které jsou onemocněním zasaženy lékaři prozkoumat umí. Ale co se v nich přesně odehrává, vědci zatím úplně netuší.

Na léku však usilovně pracují a za poslední desetiletí značně pokročili. „Zdá se, že léku jsme blízko, ale tato naděje je tu už dlouho,” říká Aleš Stuchlík.

Například v roce 2021 vznikl globální výzkumný ústav INDRC se sídlem v Praze, který kombinuje biologické vědy a medicínu s přístupy umělé inteligence ke studiu a léčbě Alzheimerovy choroby a dalších neurodegenerativních nemocí. Institut je zároveň platforma pro výměnu poznatků a zkušeností pro přední světové odborníky.

Martin Tolar

Prevence proti Alzheimeru je jednoduchá

Zaměstnaná hlava, tělo a dobrý spánek. Tyto tři hlavní body jsou uváděny jako nejlepší prevence.

Je prokázáno, že pravidelný pohyb a okysličování mozku má pozitivní vliv na tvorbu nových nervových buněk. Stuchlík však dodává, že i běžná návštěva kavárny a posilování sociálních vztahů má na naše zdraví větší vliv, než by se mohlo zdát. Samota totiž našemu mozku neprospívá.

Poslední výzkumy naznačují, že mnoho z nás trpí problémy se spánkem. Je důležité si uvědomit, že mozek potřebuje odpočinek pro regeneraci a správné fungování. Bez spánku totiž dlouhodobá paměť nemůže dobře fungovat. „Ve spánku dochází ke konsolidaci, upevňování vzpomínek,“ upřesňuje profesor Stuchlík.

Alzheimerova nemoc se stává v populaci velkým problémem. Akce Týden mozku upozornila na důležitost porozumění této nemoci a nalezení účinné léčby. Prevence je prozatím nejlepším nástrojem ke zpomalení jejího výskytu. Proto ji nepodceňujme. Jsme rádi, že spolu s globálním institutem INDRC může Generali penzijní společnost spolupracovat na šíření osvěty v této problematice.

Generali penzijní společnost

Mohlo by Vás zajímat

Na vývoji léků pro Alzheimerovu chorobu se podílí i Češi
Za 25 let se zdvojnásobí počet Čechů trpících Alzheimerovou nemocí
Martin Tolar: „Alzheimerova nemoc probíhá 20 let před tím, než se objeví příznaky.“
Generali penzijní společnost a vědci z institutu INDRC spojují síly v boji proti Alzheimerově nemoci

Vyberte kategorii