Mnohdy máme doma tolik potenciálně nebezpečných chemických látek, že si to ani neuvědomujeme. Ty však nemusí být ohrožením jen pro nás dospělé, ale také pro ty nejmenší. V dnešním článku si tedy představíme ty nejběžnější zástupce domácí chemie a řekneme si také to, jak s nimi vhodně nakládat.
Za domácí chemii můžeme pokládat vše, co průměrná rodina ve svém domě zcela běžně využívá, například různá bělidla, čisticí prostředky, barvy na vlasy, prací prostředky, rozpouštědla, ředidla, přípravky na hmyz a mnohé další. Některé z těchto látek si představíme blíže.
Ať už se jedná o jakoukoli chemickou látku, tím hlavním doporučením je především nejen ochrana pokožky, ale i dýchacích cest.
Kyselina octová
S kyselinou octovou se běžně setkáme coby kuchyňským octem v jejím 4%–8% roztoku. Nebezpečí zde hrozí především při zasažení oka, kdy může mít tato nehoda, bohužel, trvalé následky.
Kyselina chlorovodíková
Tato kyselina je vcelku známou žíravinou. U lidí způsobuje zejména poleptání a našli bychom ji coby přísadu do čističů našich záchodů.
Chlornan sodný
Chlornan sodný je velmi nebezpečnou žíravinou, která ohrožuje nejen člověka, ale i životní prostředí. Lidé jej většinou využívají ve formě Sava k čištění odpadů a k dezinfekci.
Mimo tyto žíraviny však lidé velmi často využívají i dalších nebezpečných látek, zejména těch hořlavých, ať už benzínu, barev, laků nebo propan-butanu.
Jak ale s těmito látkami nakládat?
Tím prvním a nejzásadnějším pravidlem v každé domácnosti by mělo být to, že se tyto látky nesmí dostat k dětem a domácím mazlíčkům.
Velmi důležitou prevencí před případnými nehodami a zraněními je také důsledné dodržování návodů k použití, které nám udává výrobce. Pokud výrobce předepisuje využívání některých ochranných pomůcek, rozhodně bychom tato doporučení neměli brát na lehkou váhu.
Všechny chemické prostředky, které doma využíváme, by rovněž neměly přijít do styku s potravinami a dalšími věcmi určenými ke spotřebě.
Abychom se vyhnuli záměně chemikálií s jinými prvky, měli bychom je skladovat pouze v originálních obalech – neměli bychom je tedy přelévat, přesouvat ani nic podobného. Snadno by tak totiž mohlo dojít k nezvratné nehodě.
Astma a čisticí prostředky
Nové studie prokazují, že lidé, kteří při svých čisticích „rituálech“ využívají různých čisticích prostředků, jsou o 30–50 % náchylnější k propuknutí astmatu.
Největší podíl na tom mají především prostředky k čištění nábytku, skla, osvěžovače vzduchu ve spreji a mnohé další látky. Astma vzniká především jako důsledek alergie na zhoršenou kvalitu ovzduší.
Z uvedeného tedy vyplívá, že se s chemikáliemi v našich domovech setkáváme možná i častěji, než je zdrávo. Ať už však doma chemie využíváme či nikoli, měli bychom vědět, jak s ní správně nakládat. Účinky, které na nás může nevhodným užíváním mít, jsou v naprosté většině případů velmi závažné a velmi snadno tak může poškodit nejen lidské zdraví, ale i naše okolí.
