Mnohdy máme doma tolik potenciálně nebezpečných chemických látek, že si to ani neuvědomujeme. Ty však nemusí být ohrožením jen pro nás dospělé, ale také pro ty nejmenší. V dnešním článku si tedy představíme ty nejběžnější zástupce domácí chemie a řekneme si také to, jak s nimi vhodně nakládat.
Za domácí chemii můžeme pokládat vše, co průměrná rodina ve svém domě zcela běžně využívá, například různá bělidla, čisticí prostředky, barvy na vlasy, prací prostředky, rozpouštědla, ředidla, přípravky na hmyz a mnohé další. Některé z těchto látek si představíme blíže.
Ať už se jedná o jakoukoli chemickou látku, tím hlavním doporučením je především nejen ochrana pokožky, ale i dýchacích cest.
Kyselina octová
S kyselinou octovou se běžně setkáme coby kuchyňským octem v jejím 4%–8% roztoku. Nebezpečí zde hrozí především při zasažení oka, kdy může mít tato nehoda, bohužel, trvalé následky.
Kyselina chlorovodíková
Tato kyselina je vcelku známou žíravinou. U lidí způsobuje zejména poleptání a našli bychom ji coby přísadu do čističů našich záchodů.
Chlornan sodný
Chlornan sodný je velmi nebezpečnou žíravinou, která ohrožuje nejen člověka, ale i životní prostředí. Lidé jej většinou využívají ve formě Sava k čištění odpadů a k dezinfekci.
Mimo tyto žíraviny však lidé velmi často využívají i dalších nebezpečných látek, zejména těch hořlavých, ať už benzínu, barev, laků nebo propan-butanu.
Jak ale s těmito látkami nakládat?
Tím prvním a nejzásadnějším pravidlem v každé domácnosti by mělo být to, že se tyto látky nesmí dostat k dětem a domácím mazlíčkům.
Velmi důležitou prevencí před případnými nehodami a zraněními je také důsledné dodržování návodů k použití, které nám udává výrobce. Pokud výrobce předepisuje využívání některých ochranných pomůcek, rozhodně bychom tato doporučení neměli brát na lehkou váhu.
Všechny chemické prostředky, které doma využíváme, by rovněž neměly přijít do styku s potravinami a dalšími věcmi určenými ke spotřebě.
Abychom se vyhnuli záměně chemikálií s jinými prvky, měli bychom je skladovat pouze v originálních obalech – neměli bychom je tedy přelévat, přesouvat ani nic podobného. Snadno by tak totiž mohlo dojít k nezvratné nehodě.
Astma a čisticí prostředky
Nové studie prokazují, že lidé, kteří při svých čisticích „rituálech“ využívají různých čisticích prostředků, jsou o 30–50 % náchylnější k propuknutí astmatu.
Největší podíl na tom mají především prostředky k čištění nábytku, skla, osvěžovače vzduchu ve spreji a mnohé další látky. Astma vzniká především jako důsledek alergie na zhoršenou kvalitu ovzduší.
Z uvedeného tedy vyplývá, že se s chemikáliemi v našich domovech setkáváme možná i častěji, než je zdrávo. Ať už však doma chemie využíváme či nikoli, měli bychom vědět, jak s ní správně nakládat. Účinky, které na nás může nevhodným užíváním mít, jsou v naprosté většině případů velmi závažné a velmi snadno tak může poškodit nejen lidské zdraví, ale i naše okolí.
Mozek je nejsložitější orgán v našem těle a skrývá mnoho tajemství. A když začne selhávat, ovlivní nejen paměť nebo pohyb, ale i samotnou identitu člověka. Neurodegenerativní onemocnění nejsou jen výzvou pro pacienty a jejich blízké, ale i pro celý zdravotní systém. Jen v Evropě žije přes 7 milionů lidí s demencí a jejich počet každým rokem roste.
Proto přichází na scénu technologie. Už dávno nejsou jen pomocníkem. Stávají se rovnocenným partnerem v pochopení toho, jak mozek funguje, proč někdy přestane fungovat správně a co se s tím dá dělat.
Neurodegenerativní nemoci postupně ničí buňky nervového systému. Nejčastěji začínají nenápadně. Třeba zapomnětlivostí, třesem ruky nebo poruchami řeči.
Nejznámější z nich jsou například Alzheimerova choroba, která postihuje hlavně paměť a orientaci. Dále Parkinsonova nemoc ovlivňující pohyb a motoriku. A ALS (amyotrofická laterální skleróza), která napadá nervy, které ovládají svaly.
S prodlužující se délkou života roste počet lidí, kteří těmito nemocemi trpí. A přestože věda postupuje, diagnóza často přichází pozdě. Někdy až roky po prvních změnách v mozku. A proč tedy tradiční přístup nestačí? Nemoci se totiž vyvíjejí pomalu a individuálně, neexistuje jeden univerzální lék a důležitě je zasáhnout ještě před prvními příznaky.
Víte, že…?
Umělá inteligence a technologie dnes pomáhají na všech frontách. Třeba u predikce a prevence. Na základě dat z nemocnic, zobrazovacích metod nebo řeči může AI předpovědět riziko rozvoje demence ještě před prvními příznaky. Chytré hodinky, mobilní testy nebo aplikace jako Terappiono nebo Cogni Trainee dokážou sledovat jemné změny v paměti, pohybu nebo řeči. Místo letitých pokusů na pacientech se nové látky testují virtuálně, třeba na buněčné úrovni či v laboratoři na modelech napodobující fungování mozku.
Technologie nejsou všemocné. Nenahradí lidský kontakt, empatii, rodinnou podporu ani odbornou diagnózu. Využití aplikací nebo nositelné elektroniky závisí na ochotě lidí je používat, což může být u starší generace limitující.
Technologie, které už pomáhají
Ne všechno ale vzniká za oceánem. Důležitým hráčem je i Mezinárodní centrum pro výzkum neurodegenerativních onemocnění (INDRC). Právě zde se propojuje medicína, biologie a technologie. Vědci z INDRC se zaměřují na nejranější stádia Alzheimerovy choroby, kdy je šance na zpomalení největší. Pomáhají jim v tom mimo jiné analýzy dat pomocí AI, díky kterým lze přesněji odhalovat rizikové faktory a biomarkery.
Zajímavé je, že výzkum se tu netočí jen kolem samotné nemoci, ale i kolem lidí, kteří s ní žijí – tedy pacientů a jejich blízkých. Součástí výzkumu jsou totiž i nástroje, které usnadňují každodenní fungování, zlepšují komunikaci nebo pomáhají pečujícím zvládat náročné situace.
Jedním z nejambicióznějších evropských projektů je pak CLARA – centrum pro umělou inteligenci a kvantové výpočty ve výzkumu mozku, jehož vznik a rozvoj je výrazně spojený s Českem. Vědci z CLARA spojují výpočetní sílu superpočítačů a kvantových systémů s umělou inteligencí a snaží se simulovat procesy, které dřív nebylo možné vůbec zachytit. Studují se proteiny jako APOE4, modeluje se aktivita neuronů, zkoumají se data pacientů. Výsledky můžou přinést lepší diagnózu, vývoj léků i porozumění nemoci jako celku.
Generali penzijní společnost se dlouhodobě zaměřuje na to, aby lidé mohli prožít důstojné a zdravé stáří. Proto se stala partnerem vědeckého institutu INDRC, který se věnuje výzkumu lidského mozku s využitím strojového učení a umělé inteligence s cílem pomoci včasně detekovat neurodegenerativní onemocnění, včetně Alzheimerovy choroby. Společným cílem této spolupráce je zvýšit povědomí o prevenci, moderních diagnostických metodách a nových léčebných postupech.
Velkými dějišti technologické revoluce jsou také etika a důvěra. Pokud máme dávat svá data, musíme vědět komu, proč a jak budou chráněna. CLARA proto buduje tzv. CLARA Collaboratorium, kde se řeší i témata jako informovaný souhlas, práce s citlivými daty a prediktivní diagnostika. Cílem je nejen eticky citlivý přístup k datům, ale také otevřená komunikace o tom, jak nové technologie do života lidí zasahují a jak s nimi zacházet férově a transparentně.
Co když AI odhalí, že nemoc hrozí? Co když to ví lékař i pacient? Je to nový etický rámec, který se musí formovat spolu s vývojem technologií. Ovšem technologie nejsou kouzelný prášek, který nás zachrání. Ale díky nim můžeme nemoc rozpoznat dřív, zpomalit ji, lépe pečovat o pacienty a dát lidem delší čas prožít život důstojně. A o to přece jde.
Přečtěte si
Alzheimer mění vztahy. Jak se zachovat eticky?
Alzheimerova choroba: Jak se projevuje a jak ji zpomalit
Jak pečovat o blízké s Alzheimerovou chorobou
Nebo si poslechněte podcasty
„Alzheimer může začít zapomínáním běžných, mnohdy rutinních věcí.“
„Alzheimerova nemoc probíhá 20 let před tím, než se objeví příznaky.“