Mnohdy máme doma tolik potenciálně nebezpečných chemických látek, že si to ani neuvědomujeme. Ty však nemusí být ohrožením jen pro nás dospělé, ale také pro ty nejmenší. V dnešním článku si tedy představíme ty nejběžnější zástupce domácí chemie a řekneme si také to, jak s nimi vhodně nakládat.
Za domácí chemii můžeme pokládat vše, co průměrná rodina ve svém domě zcela běžně využívá, například různá bělidla, čisticí prostředky, barvy na vlasy, prací prostředky, rozpouštědla, ředidla, přípravky na hmyz a mnohé další. Některé z těchto látek si představíme blíže.
Ať už se jedná o jakoukoli chemickou látku, tím hlavním doporučením je především nejen ochrana pokožky, ale i dýchacích cest.
Kyselina octová
S kyselinou octovou se běžně setkáme coby kuchyňským octem v jejím 4%–8% roztoku. Nebezpečí zde hrozí především při zasažení oka, kdy může mít tato nehoda, bohužel, trvalé následky.
Kyselina chlorovodíková
Tato kyselina je vcelku známou žíravinou. U lidí způsobuje zejména poleptání a našli bychom ji coby přísadu do čističů našich záchodů.
Chlornan sodný
Chlornan sodný je velmi nebezpečnou žíravinou, která ohrožuje nejen člověka, ale i životní prostředí. Lidé jej většinou využívají ve formě Sava k čištění odpadů a k dezinfekci.
Mimo tyto žíraviny však lidé velmi často využívají i dalších nebezpečných látek, zejména těch hořlavých, ať už benzínu, barev, laků nebo propan-butanu.
Jak ale s těmito látkami nakládat?
Tím prvním a nejzásadnějším pravidlem v každé domácnosti by mělo být to, že se tyto látky nesmí dostat k dětem a domácím mazlíčkům.
Velmi důležitou prevencí před případnými nehodami a zraněními je také důsledné dodržování návodů k použití, které nám udává výrobce. Pokud výrobce předepisuje využívání některých ochranných pomůcek, rozhodně bychom tato doporučení neměli brát na lehkou váhu.
Všechny chemické prostředky, které doma využíváme, by rovněž neměly přijít do styku s potravinami a dalšími věcmi určenými ke spotřebě.
Abychom se vyhnuli záměně chemikálií s jinými prvky, měli bychom je skladovat pouze v originálních obalech – neměli bychom je tedy přelévat, přesouvat ani nic podobného. Snadno by tak totiž mohlo dojít k nezvratné nehodě.
Astma a čisticí prostředky
Nové studie prokazují, že lidé, kteří při svých čisticích „rituálech“ využívají různých čisticích prostředků, jsou o 30–50 % náchylnější k propuknutí astmatu.
Největší podíl na tom mají především prostředky k čištění nábytku, skla, osvěžovače vzduchu ve spreji a mnohé další látky. Astma vzniká především jako důsledek alergie na zhoršenou kvalitu ovzduší.
Z uvedeného tedy vyplývá, že se s chemikáliemi v našich domovech setkáváme možná i častěji, než je zdrávo. Ať už však doma chemie využíváme či nikoli, měli bychom vědět, jak s ní správně nakládat. Účinky, které na nás může nevhodným užíváním mít, jsou v naprosté většině případů velmi závažné a velmi snadno tak může poškodit nejen lidské zdraví, ale i naše okolí.
Regenerace znamená proces zotavení těla po fyzické zátěži, v tomto případě po běhu. Nejde jen o „nicnedělání“, ale o cílené kroky, které pomáhají svalům, kloubům i nervové soustavě zotavit se a připravit se na další výkon. Když regeneraci podceníte, tělo se nedostane zpět do rovnováhy, což může vést ke sníženému výkonu, únavě, ztrátě motivace nebo i zranění.
Doba zotavení svalů závisí na intenzitě a délce běhu, ale i na vaší fyzické kondici. Po lehkém nebo středně náročném běhu si svaly obvykle vystačí s 24–48 hodinami lehkého odpočinku nebo aktivní regenerace. Pokud ale absolvujete náročný trénink, závod nebo dlouhý běh, tělo může potřebovat až 72 hodin na plné zotavení.
U začátečníků nebo po delší pauze bývá doba regenerace delší, protože jejich tělo ještě není na pravidelnou zátěž zvyklé.
Lehký pohyb je po běhu lepší než úplný klid. Pomáhá totiž tělu zbavit se nahromaděné kyseliny mléčné, která může za únavu a zatuhlost. Krátké vyklusání nebo svižná chůze, následované protažením (klidně se stejnými cviky, jaké jste použili na začátku pro zahřátí), výrazně urychlí zotavení. Mírný pohyb po zátěži rozproudí krev a napomáhá regeneraci rychleji než pasivní odpočinek na gauči.
Zatímco spíte, vaše tělo maká. A ne málo. Právě během hlubokého spánku se opravují mikroskopická svalová poškození, doplňuje se energie a vylaďují se hormony, které ovlivňují výkon i náladu. Spánek je základ každé regenerace, a přesto ho spousta běžců podceňuje. Ideální doba spánku je pro každého individuální, někdo potřebuje 8 hodin, jinému stačí 7. Po náročném tréninku byste však měli tělu dopřát alespoň 6 hodin pořádného odpočinku. I krátký odpolední šlofík může pomoci rychlejšímu zotavení.
Masáž je přesně to, co unavené svaly po běhu potřebují. Uleví od napětí, rozproudí krev a pomůže tělu rychleji odbourat odpadní látky. Nemusíte přitom hned chodit k fyzioterapeutovi. I jednoduchá automasáž pěnovým válcem nebo masážním míčkem může mít skvělý efekt.
Prvních 30 minut po běhu je rozhodujících pro regeneraci. V této době je tělo nejvíc připravené vstřebat živiny, které pomohou opravit svaly a obnovit energii. Ideální je doplnit sacharidy a bílkoviny například kombinací banánu s řeckým jogurtem, proteinovým shakem nebo rýží s kuřecím masem.
Pokud však nemáte čas na jídlo nebo chcete zvolit rychlejší variantu, proteinové nápoje jsou skvělou volbou. Můžete si je vzít s sebou na trénink a dopřát tělu živiny hned po jeho skončení, bez zbytečného čekání, až se dostanete domů.
Sauna pomáhá na uvolnění svalů, zlepšuje prokrvení a posiluje imunitu, ale po běhu není ideální – tělo je už tak dehydratované a vysoké teploty mohou zatížit kardiovaskulární systém. Pokud se rozhodnete pro saunu, nezapomeňte na hydrataci.
Naopak chlad má protizánětlivý účinek a urychluje regeneraci. Krátká studená sprcha, ponoření nohou do ledové vody nebo kryokomora pomáhají zmírnit bolest svalů, otoky a stres.
Obě formy odpočinku mají své výhody. Doporučujeme proto zkusit obě a zjistit, co vám vyhovuje víc.
Nezapomínejte, že regenerace není jen o těle, ale i o mysli. Po náročném běhu si vaše hlava zaslouží odpočinek stejně jako svaly. Ať už si pustíte oblíbenou hudbu, věnujete pár minut meditaci nebo se vydáte na procházku v přírodě, tyto chvíle vám pomohou zklidnit myšlenky, uvolnit napětí a vrátit energii, kterou jste během tréninku vydali.
Regenerace je nezbytnou součástí tréninkového procesu, kterou byste neměli podceňovat. Tělo i mysl potřebují čas na obnovu, aby mohly být připravené na další výzvy. Ať už se zaměříte na aktivní regeneraci, kvalitní spánek nebo relaxaci, každá z těchto metod vám pomáhá načerpat síly, abyste mohli běhat zase o něco líp.
Přečtěte si:
Co jíst před běháním, během něj a po něm
Jak se začít bezpečně hýbat po padesátce
Běhání jako vhodný doplněk ke každému sportu
Podcast Stačí málo: K. Four: „Nevěřte výživovým šarlatánům z Instagramu. K zdravému stravování často stačí malé změny.“