Po týdnech příprav jste konečně odběhli závod, na který jste trénovali. Blahopřejeme! Ale cíl máte splněný, tak jak si udržet motivaci a pokračovat v běhání?
Kvalifikovaná běžecká trenérka a zkušená vytrvalostní běžkyně Hannah Raynerová doporučuje, abyste si před rozhodováním o dalších krocích dali krátkou přestávku.
„Je normální, že běžci mají pár dní po závodech splín, zvláště když v období přípravy prakticky nemysleli na nic jiného,“ říká.
„Pokud jste usilovně trénovali, opravdu musíte tělu i hlavě dopřát zasloužený odpočinek, než začnete plánovat, co dál. Dvou až šestitýdenní pauza od běhání (podle toho, na jaké vzdálenosti jste závodili) vám umožní plně se zotavit a nabrat síly. I během ní můžete zůstat aktivní a věnovat se chůzi, jízdě na kole nebo plavání.
„Využijte ten nezbytný čas po překonání cílové čáry k přemýšlení, kam se vaše běhání bude dál ubírat,“ radí Hannah Raynerová.
Toto jsou její tipy, jak si udržet nadšení pro běh i po závodě:
1. Znovu si projděte svůj zážitek
Rozeberte si, co se vám líbilo a s čím jste se naopak potýkali, a podle toho se rozhodujte, jakou další běžeckou výzvu před sebe postavíte. Například baví-li vás závodění, přihlaste se na další závod na stejnou vzdálenost. Pokud si troufáte, přeskočte z pětikilometrové trasy na desetikilometrovou nebo i delší. Pamatujte však, že pokrok v běhání neznamená jen navyšovat si počet uběhnutých kilometrů.
2. Najděte si tým…
Jestli jste dřív běhali převážně sami, uvažujte o vstupu do místního běžeckého klubu nebo do skupiny na sociálních sítích. Nejen že vás ostatní budou motivovat, navíc vás může těšit čas strávený s lidmi, kteří mají stejný zájem jako vy.
3. ...nebo parťáka
Pokud vás velká skupina neláká, najděte si běžeckého partnera a domluvte si pravidelné dny a časy, kdy spolu budete běhat. Je mnohem těžší vynechat trénink, když na vás spoléhá někdo další.
4. Objevujte nové trasy
Najděte si nová místa na běhání. Oblíbené běžecké aplikace, jako jsou Endomondo, MapMyRun a Strava (běžně používaná i cyklisty) často nabízejí nové trasy, které byste jinak neobjevili.
5. Vytyčte si nový cíl
Najděte si další závod, který vás láká něčím jiným než ten předchozí. Tentokrát si třeba zvolte jinou vzdálenost nebo terén. Pokud jste naposledy běželi silniční závod, zkuste nyní cross-country nebo naopak.
6. Hýčkejte se
Za doběhnutí předchozího závodu se odměňte nákupem nového vybavení. Ať to budou nové běžecké boty nebo jen funkční ponožky, povzbudí vás k tomu, abyste je rychle vyzkoušeli.
7. Stanovte si pravidelné malé cíle
Běžecké aplikace jako Strava nejen zaznamenávají vaše běhy, ale také vás vybízejí k nejrůznějším zábavným výzvám. Mohou to být milníky co do počtu kilometrů, které uběhnete za měsíc, nebo pro ty soutěživější snaha zaběhnout nejrychlejší čas na nějaké místní trase.
8. Snažte se, aby vás to bavilo
Pamatujte, že při běhání se dá báječně poslouchat. Sestavte si nový playlist nebo si stáhněte podcasty či audioknihy, které vás budou motivovat zase vyběhnout na trasu a polykat kilometry.
9. Kombinujte úkoly
Začleňte si běh do běžného života jako součást každodenní rutiny. Například místo oblíbené procházky se jděte se psem proběhnout, nebo doneste balíček na poštu poklusem.
10. Rozběhněte se za hranice
Spojte příští závod s dovolenou a vyberte si nějakou běžeckou akci v Evropě nebo ještě dál. Co třeba Běh noční Budapeští, Mnichovský maraton nebo Greece Race for the Cure?
11. Pracujte na svých slabých stránkách
Využijte čas po závodě ke zlepšení běhu. Chcete-li být například rychlejší, zařaďte si do pravidelných běhů jednoduché drobné výzvy – třeba tu a tam zasprintujte od jedné pouliční lampy k druhé.
12. Vytvořte z běhání návyk
Začněte chodit běhat každý den bez ohledu na okolnosti. Běhejte minimálně půl hodiny nebo uběhněte alespoň pět kilometrů, podle toho, co se vám povede dřív.
13. Pomáhejte druhým
Pokud jste poslední závod běželi pro sebe, tentokrát se zapojte do nějakého běhu pro charitativní účely. Bohulibý cíl vám pomůže udržet si motivaci a nevzdávat to!
14. Střídejte sporty
Běhání nemusí být vaší jedinou sportovní aktivitou. Zařaďte do svého tréninkového plánu také jízdu na kole nebo plavání. Střed těla a svaly, které potřebujete pro stabilitu při běhu, zase posílíte zvedáním činek nebo cvičením Pilates.
15. Inspirujte se
Podívejte se na nějaký film o běhání, třeba na česko-britský snímek Atlet, nebo si přečtěte knihu Haruki Murakamiho O čem mluvím, když mluvím o běhání či inspirativní příběh Reného Kujana Běhej, dokud můžeš. Ženy ocení tituly jako Deník běžkyně v nejlepších letech Zuzany Součkové nebo Když běhá žena Alexandry Heminsleyové. S načerpanou inspirací opět zatoužíte vyběhnout na trasu.
![]()
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) žije na světě přes 55 milionů lidí s demencí. Zásadní zprávou je, že nemoc v mozku pracuje potichu dlouhá léta předtím, než na sobě cokoliv poznáte. Už dávno neplatí, že mozkové buňky pouze ubývají. V mozku se odehrávají změny, kdy se tam hromadí toxické bílkoviny. A podle vědců je tato tichá fáze klíčové okno pro prevenci.
Tip: Pokud se ve vaší rodině někdy vyskytlo onemocnění, při kterém postupně slábne mozek a nervy, nebojte se preventivních vyšetření už ve středním věku.
Dlouhá léta bylo pro vědce záhadou, jak se mozek zbavuje odpadních látek. Zbytek těla má lymfatický systém, ale mozek? Průlomový objev přinesl až popis tzv. glymfatického systému. Představte si ho jako vysoce výkonnou noční úklidovou četu.
Během hlubokého spánku se prostor mezi mozkovými buňkami zvětší až o 60 %. To umožní mozkomíšnímu moku proudit tkání mnohem rychleji a doslova „vypláchnout“ toxiny, které se tam nahromadily během dne intenzivním přemýšlením. Mezi tyto toxiny patří i beta-amyloid, bílkovina, jejíž hromadění je spojováno s Alzheimerovou chorobou.
Pokud dlouhodobě spíte méně než 7 hodin, nebo je váš spánek nekvalitní a přerušovaný, tato „myčka“ nestihne dokončit cyklus. Odpadní látky zůstávají v mozku a mohou startovat zánětlivé procesy. Podle některých studií je také vhodná poloha spaní na boku.
Dříve bylo zjištění onemocnění mozku složité, drahé a často nepříjemné. Vědci se proto zaměřují na hledání tzv. biomarkerů. Tedy stop, které nemoc zanechává v těle dávno předtím, než začnete zapomínat jména.
Jedním z nejslibnějších míst, kam se dívat, jsou vaše oči. Sítnice uvnitř oka vzniká už během vývoje plodu v těle matky z části mozku. Je to jediná část centrální nervové soustavy, kterou můžeme vidět pouhým okem, resp. speciální kamerou, aniž bychom museli řezat do hlavy.
Změny na sítnici – například v tloušťce nervových vláken nebo v prokrvení – mohou ukázat riziko Alzheimerovy choroby mnoho let předtím, než se objeví první příznaky.
Podobně to může fungovat i u krevních testů. Vědci, včetně těch českých, zdokonalují metody, které dokáží odhalit stopy nemoci, tzv. tau proteiny, z běžného krevního vzorku.
Dlouho panoval mýtus, že se rodíme s určitým počtem neuronů, které postupně jen odumírají.
Dnes víme, že mozek se umí měnit a přizpůsobovat. Díky této schopnosti si vytváří nová spojení po celý život – i když jsme už staří.
Představte si mozek jako síť silnic. Pokud máte do cíle (vzpomínky, dovednosti) jen jednu cestu a ta se zablokuje (nemocí, stářím), máte problém. Pokud si ale celoživotním učením vybudujete hustou dálniční síť s mnoha objížďkami, mozek dokáže poškozená místa obejít.
Nikdy není pozdě začít s něčím novým. Rutina je nepřítelem mozku. Jakmile něco umíte dokonale a děláte to „na autopilota“, mozek přestává trénovat.
Luštění křížovek je fajn, ale nestačí. Mozek potřebuje novost a výzvu. Učte se cizí jazyk, hrajte na hudební nástroj, změňte trasu do práce, nebo se naučte tančit. Tanec je mimochodem pro mozek jednou z nejnáročnějších (a nejlepších) aktivit, protože spojuje pohyb, hudbu, prostorovou orientaci a paměť.
V době, kdy téměř nepřetržitě používáme digitální technologie, často zapomínáme, že jsme lidé s přirozenými potřebami. Jsme společenské bytosti. Nejnovější studie ukazují, že osamělost a stranění se druhých je jedním z hlavních rizik pro vznik demence.
S tím souvisí i další často opomíjená věc – sluch. Pokud starší člověk hůře slyší, přestává se zapojovat do debat a jeho mozek ztrácí podněty. Nedoslýchavost tak podle studií, do kterých byli zapojení i vědci z mezinárodního vědeckého institutu INDRC, urychluje nástup demence. Řešení je přitom snadné, nestydět se za naslouchátko.
Když komunikujeme s jinými lidmi, náš mozek musí pracovat na plné obrátky.
Učí se poznávat emoce z obličeje, tvořit věty, reagovat na tón hlasu a pamatovat si, o čem byla řeč. Je to náročný trénink.
![]()
Poslechněte si podcast s Evou Fruhwirtovou: „Průšvihem dnešní doby je, že naše mozky leniví.“
Demence není jen nemocí jednoho člověka, ale celé rodiny. Statistiky WHO varují, že péče o blízkého s Alzheimerovou chorobou nesmírně zatěžuje zdraví i finance pečujících. Často jde o tzv. sendvičovou generaci.
Čeští odborníci se shodují: Vzdělávání je součástí péče. Když rodina ví, co ji čeká, jak mluvit s pacientem a jak řešit důležité otázky, výrazně to snižuje stres a zlepšuje život pacienta i toho, kdo o něj pečuje.
Zapomeňte na zkumavky. Moderní výzkum mozku dnes vypadá jako sci-fi. V rámci projektu CLARA, na kterém spolupracuje institut INDRC mimo jiné také s národním superpočítačovým centrem IT4Innovations v Ostravě, vzniká infrastruktura nejnovějších technologií, které budou sloužit pro další vědeckou práci. Zapojení superpočítače by mělo urychlit zpracování velkých datasetů klinických dat.
To, co by v laboratoři trvalo roky (testování hypotéz, analýza dat), zvládnou stroje napodobit velmi rychle a mohou vytvořit modely dění v mozku. Dochází tak k propojování klinických dat od lékařů s obrovskou výpočetní silou. Znamená to, že účinná prevence a léčba by měly být dostupné dříve.
Součástí projektu je i unikátní Collaboratorium. Tento prostor pro spolupráci přesahuje rámec tradičních výzkumných prostředí. Spojuje fyzickou infrastrukturu s virtuálními a online nástroji a podporuje interakci a společnou tvorbu napříč obory. Jeho jádrem je otevřený přístup, který si cení zapojení občanů, zpřístupňuje vědu a zároveň prosazuje reálná řešení neurodegenerativních onemocnění.
Všechny tyto zajímavosti spojuje jedna věc: naděje. Díky propojení medicíny, biologie a strojového učení, což je podstatou práce institutu INDRC, přestane snad být v budoucích letech Alzheimerova choroba v neporazitelným strašákem. Zatímco vědci v České republice ve spolupráci se zahraničními experty pracují s umělou inteligenci, aby nemoc mohla být odhalena včas, vy můžete trénovat svůj mozek zdravým životním stylem už nyní.
Generali penzijní společnost se aktivně zapojuje do šíření osvěty a prevence Alzheimerovy nemoci. Věříme totiž, že smyslem přípravy na stáří není jen mít prostředky na účtu, ale také zdravá mysl. Díky tomu si můžete užít podzim života naplno – aktivně, důstojně a s radostí.
Otestujte si, co jste si zapamatovali, a zjistěte, zda jste připraveni pečovat o své kognitivní zdraví.
1. Kolik lidí na světě podle WHO žije s demencí?
A) Asi 1 milion.
B) Přes 55 milionů.
C) Necelá 1 miliarda.
2. Jaká je jedna z prvních fází Alzheimerovy choroby?
A) Období, kdy pacient zapomíná jen jména.
B) Tichá fáze trvající i desítky let, kdy se nemoc rozvíjí bez viditelných příznaků.
C) Fáze, kdy se nemoc léčí bylinkami.
3. Jaký mají vědci názor na neuroplasticitu, čili schopnost mozku se měnit?
A) Je to mýtus, rodíme se s konečným počtem neuronů.
B) Neuroplasticita funguje pouze u dětí do 15 let, pak se vývoj zastaví.
C) Mozek dokáže vytvářet nová spojení mezi buňkami po celý život.
4. Kdy probíhá nejintenzivnější „čištění“ mozku od toxinů?
A) Při luštění náročných křížovek.
B) Během hlubokého spánku.
C) Při intenzivním sportu.
5. Jak vypadá moderní výzkum mozku?
A) Nic nenahradí zkumavky a mikroskopy, které zkoumají odebranou tkáň.
B) Výzkum se nejvíce zaměřuje na mechanickou robotiku.
C) Superpočítače vytvářejí virtuální modely mozku a simulují biologické procesy.
6. Který smyslový orgán je považován za okno do mozku pro včasnou diagnostiku?
A) Ucho (tvar boltce).
B) Oko (sítnice).
C) Kůže (otisky prstů).
7. Která aktivita je podle vědců komplexním tréninkem pro mozek?
A) Tanec (spojení pohybu, hudby a paměti). Sledování televizních seriálů.
B) Sledování televizních seriálů.
C) Dlouhý spánek přes den.
Správné odpovědi
1b, 2b, 3c, 4b, 5c, 6b, 7a
Přečtěte si
Kognitivní testy vedou k včasnému odhalení demence