Po týdnech příprav jste konečně odběhli závod, na který jste trénovali. Blahopřejeme! Ale cíl máte splněný, tak jak si udržet motivaci a pokračovat v běhání?
Kvalifikovaná běžecká trenérka a zkušená vytrvalostní běžkyně Hannah Raynerová doporučuje, abyste si před rozhodováním o dalších krocích dali krátkou přestávku.
„Je normální, že běžci mají pár dní po závodech splín, zvláště když v období přípravy prakticky nemysleli na nic jiného,“ říká.
„Pokud jste usilovně trénovali, opravdu musíte tělu i hlavě dopřát zasloužený odpočinek, než začnete plánovat, co dál. Dvou až šestitýdenní pauza od běhání (podle toho, na jaké vzdálenosti jste závodili) vám umožní plně se zotavit a nabrat síly. I během ní můžete zůstat aktivní a věnovat se chůzi, jízdě na kole nebo plavání.
„Využijte ten nezbytný čas po překonání cílové čáry k přemýšlení, kam se vaše běhání bude dál ubírat,“ radí Hannah Raynerová.
Toto jsou její tipy, jak si udržet nadšení pro běh i po závodě:
1. Znovu si projděte svůj zážitek
Rozeberte si, co se vám líbilo a s čím jste se naopak potýkali, a podle toho se rozhodujte, jakou další běžeckou výzvu před sebe postavíte. Například baví-li vás závodění, přihlaste se na další závod na stejnou vzdálenost. Pokud si troufáte, přeskočte z pětikilometrové trasy na desetikilometrovou nebo i delší. Pamatujte však, že pokrok v běhání neznamená jen navyšovat si počet uběhnutých kilometrů.
2. Najděte si tým…
Jestli jste dřív běhali převážně sami, uvažujte o vstupu do místního běžeckého klubu nebo do skupiny na sociálních sítích. Nejen že vás ostatní budou motivovat, navíc vás může těšit čas strávený s lidmi, kteří mají stejný zájem jako vy.
3. ...nebo parťáka
Pokud vás velká skupina neláká, najděte si běžeckého partnera a domluvte si pravidelné dny a časy, kdy spolu budete běhat. Je mnohem těžší vynechat trénink, když na vás spoléhá někdo další.
4. Objevujte nové trasy
Najděte si nová místa na běhání. Oblíbené běžecké aplikace, jako jsou Endomondo, MapMyRun a Strava (běžně používaná i cyklisty) často nabízejí nové trasy, které byste jinak neobjevili.
5. Vytyčte si nový cíl
Najděte si další závod, který vás láká něčím jiným než ten předchozí. Tentokrát si třeba zvolte jinou vzdálenost nebo terén. Pokud jste naposledy běželi silniční závod, zkuste nyní cross-country nebo naopak.
6. Hýčkejte se
Za doběhnutí předchozího závodu se odměňte nákupem nového vybavení. Ať to budou nové běžecké boty nebo jen funkční ponožky, povzbudí vás k tomu, abyste je rychle vyzkoušeli.
7. Stanovte si pravidelné malé cíle
Běžecké aplikace jako Strava nejen zaznamenávají vaše běhy, ale také vás vybízejí k nejrůznějším zábavným výzvám. Mohou to být milníky co do počtu kilometrů, které uběhnete za měsíc, nebo pro ty soutěživější snaha zaběhnout nejrychlejší čas na nějaké místní trase.
8. Snažte se, aby vás to bavilo
Pamatujte, že při běhání se dá báječně poslouchat. Sestavte si nový playlist nebo si stáhněte podcasty či audioknihy, které vás budou motivovat zase vyběhnout na trasu a polykat kilometry.
9. Kombinujte úkoly
Začleňte si běh do běžného života jako součást každodenní rutiny. Například místo oblíbené procházky se jděte se psem proběhnout, nebo doneste balíček na poštu poklusem.
10. Rozběhněte se za hranice
Spojte příští závod s dovolenou a vyberte si nějakou běžeckou akci v Evropě nebo ještě dál. Co třeba Běh noční Budapeští, Mnichovský maraton nebo Greece Race for the Cure?
11. Pracujte na svých slabých stránkách
Využijte čas po závodě ke zlepšení běhu. Chcete-li být například rychlejší, zařaďte si do pravidelných běhů jednoduché drobné výzvy – třeba tu a tam zasprintujte od jedné pouliční lampy k druhé.
12. Vytvořte z běhání návyk
Začněte chodit běhat každý den bez ohledu na okolnosti. Běhejte minimálně půl hodiny nebo uběhněte alespoň pět kilometrů, podle toho, co se vám povede dřív.
13. Pomáhejte druhým
Pokud jste poslední závod běželi pro sebe, tentokrát se zapojte do nějakého běhu pro charitativní účely. Bohulibý cíl vám pomůže udržet si motivaci a nevzdávat to!
14. Střídejte sporty
Běhání nemusí být vaší jedinou sportovní aktivitou. Zařaďte do svého tréninkového plánu také jízdu na kole nebo plavání. Střed těla a svaly, které potřebujete pro stabilitu při běhu, zase posílíte zvedáním činek nebo cvičením Pilates.
15. Inspirujte se
Podívejte se na nějaký film o běhání, třeba na česko-britský snímek Atlet, nebo si přečtěte knihu Haruki Murakamiho O čem mluvím, když mluvím o běhání či inspirativní příběh Reného Kujana Běhej, dokud můžeš. Ženy ocení tituly jako Deník běžkyně v nejlepších letech Zuzany Součkové nebo Když běhá žena Alexandry Heminsleyové. S načerpanou inspirací opět zatoužíte vyběhnout na trasu.
Mozek je nejsložitější orgán v našem těle a skrývá mnoho tajemství. A když začne selhávat, ovlivní nejen paměť nebo pohyb, ale i samotnou identitu člověka. Neurodegenerativní onemocnění nejsou jen výzvou pro pacienty a jejich blízké, ale i pro celý zdravotní systém. Jen v Evropě žije přes 7 milionů lidí s demencí a jejich počet každým rokem roste.
Proto přichází na scénu technologie. Už dávno nejsou jen pomocníkem. Stávají se rovnocenným partnerem v pochopení toho, jak mozek funguje, proč někdy přestane fungovat správně a co se s tím dá dělat.
Neurodegenerativní nemoci postupně ničí buňky nervového systému. Nejčastěji začínají nenápadně. Třeba zapomnětlivostí, třesem ruky nebo poruchami řeči.
Nejznámější z nich jsou například Alzheimerova choroba, která postihuje hlavně paměť a orientaci. Dále Parkinsonova nemoc ovlivňující pohyb a motoriku. A ALS (amyotrofická laterální skleróza), která napadá nervy, které ovládají svaly.
S prodlužující se délkou života roste počet lidí, kteří těmito nemocemi trpí. A přestože věda postupuje, diagnóza často přichází pozdě. Někdy až roky po prvních změnách v mozku. A proč tedy tradiční přístup nestačí? Nemoci se totiž vyvíjejí pomalu a individuálně, neexistuje jeden univerzální lék a důležitě je zasáhnout ještě před prvními příznaky.
Víte, že…?
Umělá inteligence a technologie dnes pomáhají na všech frontách. Třeba u predikce a prevence. Na základě dat z nemocnic, zobrazovacích metod nebo řeči může AI předpovědět riziko rozvoje demence ještě před prvními příznaky. Chytré hodinky, mobilní testy nebo aplikace jako Terappiono nebo Cogni Trainee dokážou sledovat jemné změny v paměti, pohybu nebo řeči. Místo letitých pokusů na pacientech se nové látky testují virtuálně, třeba na buněčné úrovni či v laboratoři na modelech napodobující fungování mozku.
Technologie nejsou všemocné. Nenahradí lidský kontakt, empatii, rodinnou podporu ani odbornou diagnózu. Využití aplikací nebo nositelné elektroniky závisí na ochotě lidí je používat, což může být u starší generace limitující.
Technologie, které už pomáhají
Ne všechno ale vzniká za oceánem. Důležitým hráčem je i Mezinárodní centrum pro výzkum neurodegenerativních onemocnění (INDRC). Právě zde se propojuje medicína, biologie a technologie. Vědci z INDRC se zaměřují na nejranější stádia Alzheimerovy choroby, kdy je šance na zpomalení největší. Pomáhají jim v tom mimo jiné analýzy dat pomocí AI, díky kterým lze přesněji odhalovat rizikové faktory a biomarkery.
Zajímavé je, že výzkum se tu netočí jen kolem samotné nemoci, ale i kolem lidí, kteří s ní žijí – tedy pacientů a jejich blízkých. Součástí výzkumu jsou totiž i nástroje, které usnadňují každodenní fungování, zlepšují komunikaci nebo pomáhají pečujícím zvládat náročné situace.
Jedním z nejambicióznějších evropských projektů je pak CLARA – centrum pro umělou inteligenci a kvantové výpočty ve výzkumu mozku, jehož vznik a rozvoj je výrazně spojený s Českem. Vědci z CLARA spojují výpočetní sílu superpočítačů a kvantových systémů s umělou inteligencí a snaží se simulovat procesy, které dřív nebylo možné vůbec zachytit. Studují se proteiny jako APOE4, modeluje se aktivita neuronů, zkoumají se data pacientů. Výsledky můžou přinést lepší diagnózu, vývoj léků i porozumění nemoci jako celku.
Generali penzijní společnost se dlouhodobě zaměřuje na to, aby lidé mohli prožít důstojné a zdravé stáří. Proto se stala partnerem vědeckého institutu INDRC, který se věnuje výzkumu lidského mozku s využitím strojového učení a umělé inteligence s cílem pomoci včasně detekovat neurodegenerativní onemocnění, včetně Alzheimerovy choroby. Společným cílem této spolupráce je zvýšit povědomí o prevenci, moderních diagnostických metodách a nových léčebných postupech.
Velkými dějišti technologické revoluce jsou také etika a důvěra. Pokud máme dávat svá data, musíme vědět komu, proč a jak budou chráněna. CLARA proto buduje tzv. CLARA Collaboratorium, kde se řeší i témata jako informovaný souhlas, práce s citlivými daty a prediktivní diagnostika. Cílem je nejen eticky citlivý přístup k datům, ale také otevřená komunikace o tom, jak nové technologie do života lidí zasahují a jak s nimi zacházet férově a transparentně.
Co když AI odhalí, že nemoc hrozí? Co když to ví lékař i pacient? Je to nový etický rámec, který se musí formovat spolu s vývojem technologií. Ovšem technologie nejsou kouzelný prášek, který nás zachrání. Ale díky nim můžeme nemoc rozpoznat dřív, zpomalit ji, lépe pečovat o pacienty a dát lidem delší čas prožít život důstojně. A o to přece jde.
Přečtěte si
Alzheimer mění vztahy. Jak se zachovat eticky?
Alzheimerova choroba: Jak se projevuje a jak ji zpomalit
Jak pečovat o blízké s Alzheimerovou chorobou
Nebo si poslechněte podcasty
„Alzheimer může začít zapomínáním běžných, mnohdy rutinních věcí.“
„Alzheimerova nemoc probíhá 20 let před tím, než se objeví příznaky.“