Aktuální vedra přímo vybízejí k návštěvě vody, plavání je totiž dokonalá aktivita vedoucí k psychickému odpočinku, a ještě při tom člověk shodí nějaké to kilo! I při koupání bychom však neměli zapomínat na hrozící nebezpečí, která s sebou vodní plochy přináší.
Obuv do vody je základ
Tím nejčastějším, s čím se během koupání ve volné přírodě setkáte, jsou především zdravotní úrazy či smrt v důsledku utonutí. Kvůli znečištění či neznalosti terénu také často dochází k řezným ranám, které jsou způsobeny nejen kameny, ale i sklem a dalším odpadem, který lidé do vody běžně odhazují. Pro tyto případy je záhodno používat nějaké boty vhodné do vody. Těch lidé využívají typicky při koupání v moři, kde vás mimo odpadky mohou ohrožovat i další živočichové (ježci apod.).
Vodu neznečišťují jen lidé
Problémem, o kterém se v rámci znečištění vod mluví snad nejvíce, je výskyt sinic. Sinice jsou hrozbou především pro lidi náchylné k alergickým reakcím, většinou se jejich nežádoucí účinky projeví ve formě rýmy, vyrážek nebo podrážděných očí.
Mimo alergie však mohou mít sinice na člověka i mnohem horší vliv. Pokud se vám totiž do těla dostanou toxiny, které sinice běžně vypouští, mohou vás docela rychle potrápit různé žaludeční a střevní potíže. V nejhorším případě může dojít až k otravě. Po koupání v podobném typu vod pak hygienici důsledně doporučují sprchu čistou vodou.
Před koupáním si prověřte stav dané vodní plochy
Abyste se vyhnuli případným zdravotním problémům, vyplatí se sledovat, zda jsou dané vody vůbec vhodné ke koupání – to můžete učinit prostřednictvím krajských hygienických stanic daného kraje. Velmi snadno tak zjistíte, zda koupáním v daném objektu riskujete zdraví či nikoli.
Ve vodách, které nejsou tímto způsobem kontrolovány, se pak většinou koupete na vlastní nebezpečí. Koupání je obecně nejlepší na začátku a v polovině prázdnin, konec léta s sebou obvykle přináší mnohem horší výsledky kvality, může za to především enormní teplo, které je pro konec prázdnin typické.
Doporučení
Vždy byste měli zvážit možná rizika koupání v přírodních vodních plochách, rozhodně nedoporučujeme koupat se ve vodách, které jsou již od pohledu znečištěny ať už odpadky nebo sinicemi (zelený kal).
Pokud se i přesto rozhodnete do vody zamořené sinicemi vypravit, důkladně se po koupání osprchujte.
Mozek je nejsložitější orgán v našem těle a skrývá mnoho tajemství. A když začne selhávat, ovlivní nejen paměť nebo pohyb, ale i samotnou identitu člověka. Neurodegenerativní onemocnění nejsou jen výzvou pro pacienty a jejich blízké, ale i pro celý zdravotní systém. Jen v Evropě žije přes 7 milionů lidí s demencí a jejich počet každým rokem roste.
Proto přichází na scénu technologie. Už dávno nejsou jen pomocníkem. Stávají se rovnocenným partnerem v pochopení toho, jak mozek funguje, proč někdy přestane fungovat správně a co se s tím dá dělat.
Neurodegenerativní nemoci postupně ničí buňky nervového systému. Nejčastěji začínají nenápadně. Třeba zapomnětlivostí, třesem ruky nebo poruchami řeči.
Nejznámější z nich jsou například Alzheimerova choroba, která postihuje hlavně paměť a orientaci. Dále Parkinsonova nemoc ovlivňující pohyb a motoriku. A ALS (amyotrofická laterální skleróza), která napadá nervy, které ovládají svaly.
S prodlužující se délkou života roste počet lidí, kteří těmito nemocemi trpí. A přestože věda postupuje, diagnóza často přichází pozdě. Někdy až roky po prvních změnách v mozku. A proč tedy tradiční přístup nestačí? Nemoci se totiž vyvíjejí pomalu a individuálně, neexistuje jeden univerzální lék a důležitě je zasáhnout ještě před prvními příznaky.
Víte, že…?
Umělá inteligence a technologie dnes pomáhají na všech frontách. Třeba u predikce a prevence. Na základě dat z nemocnic, zobrazovacích metod nebo řeči může AI předpovědět riziko rozvoje demence ještě před prvními příznaky. Chytré hodinky, mobilní testy nebo aplikace jako Terappiono nebo Cogni Trainee dokážou sledovat jemné změny v paměti, pohybu nebo řeči. Místo letitých pokusů na pacientech se nové látky testují virtuálně, třeba na buněčné úrovni či v laboratoři na modelech napodobující fungování mozku.
Technologie nejsou všemocné. Nenahradí lidský kontakt, empatii, rodinnou podporu ani odbornou diagnózu. Využití aplikací nebo nositelné elektroniky závisí na ochotě lidí je používat, což může být u starší generace limitující.
Technologie, které už pomáhají
Ne všechno ale vzniká za oceánem. Důležitým hráčem je i Mezinárodní centrum pro výzkum neurodegenerativních onemocnění (INDRC). Právě zde se propojuje medicína, biologie a technologie. Vědci z INDRC se zaměřují na nejranější stádia Alzheimerovy choroby, kdy je šance na zpomalení největší. Pomáhají jim v tom mimo jiné analýzy dat pomocí AI, díky kterým lze přesněji odhalovat rizikové faktory a biomarkery.
Zajímavé je, že výzkum se tu netočí jen kolem samotné nemoci, ale i kolem lidí, kteří s ní žijí – tedy pacientů a jejich blízkých. Součástí výzkumu jsou totiž i nástroje, které usnadňují každodenní fungování, zlepšují komunikaci nebo pomáhají pečujícím zvládat náročné situace.
Jedním z nejambicióznějších evropských projektů je pak CLARA – centrum pro umělou inteligenci a kvantové výpočty ve výzkumu mozku, jehož vznik a rozvoj je výrazně spojený s Českem. Vědci z CLARA spojují výpočetní sílu superpočítačů a kvantových systémů s umělou inteligencí a snaží se simulovat procesy, které dřív nebylo možné vůbec zachytit. Studují se proteiny jako APOE4, modeluje se aktivita neuronů, zkoumají se data pacientů. Výsledky můžou přinést lepší diagnózu, vývoj léků i porozumění nemoci jako celku.
Generali penzijní společnost se dlouhodobě zaměřuje na to, aby lidé mohli prožít důstojné a zdravé stáří. Proto se stala partnerem vědeckého institutu INDRC, který se věnuje výzkumu lidského mozku s využitím strojového učení a umělé inteligence s cílem pomoci včasně detekovat neurodegenerativní onemocnění, včetně Alzheimerovy choroby. Společným cílem této spolupráce je zvýšit povědomí o prevenci, moderních diagnostických metodách a nových léčebných postupech.
Velkými dějišti technologické revoluce jsou také etika a důvěra. Pokud máme dávat svá data, musíme vědět komu, proč a jak budou chráněna. CLARA proto buduje tzv. CLARA Collaboratorium, kde se řeší i témata jako informovaný souhlas, práce s citlivými daty a prediktivní diagnostika. Cílem je nejen eticky citlivý přístup k datům, ale také otevřená komunikace o tom, jak nové technologie do života lidí zasahují a jak s nimi zacházet férově a transparentně.
Co když AI odhalí, že nemoc hrozí? Co když to ví lékař i pacient? Je to nový etický rámec, který se musí formovat spolu s vývojem technologií. Ovšem technologie nejsou kouzelný prášek, který nás zachrání. Ale díky nim můžeme nemoc rozpoznat dřív, zpomalit ji, lépe pečovat o pacienty a dát lidem delší čas prožít život důstojně. A o to přece jde.
Přečtěte si
Alzheimer mění vztahy. Jak se zachovat eticky?
Alzheimerova choroba: Jak se projevuje a jak ji zpomalit
Jak pečovat o blízké s Alzheimerovou chorobou
Nebo si poslechněte podcasty
„Alzheimer může začít zapomínáním běžných, mnohdy rutinních věcí.“
„Alzheimerova nemoc probíhá 20 let před tím, než se objeví příznaky.“