Aktuální vedra přímo vybízejí k návštěvě vody, plavání je totiž dokonalá aktivita vedoucí k psychickému odpočinku, a ještě při tom člověk shodí nějaké to kilo! I při koupání bychom však neměli zapomínat na hrozící nebezpečí, která s sebou vodní plochy přináší.
Obuv do vody je základ
Tím nejčastějším, s čím se během koupání ve volné přírodě setkáte, jsou především zdravotní úrazy či smrt v důsledku utonutí. Kvůli znečištění či neznalosti terénu také často dochází k řezným ranám, které jsou způsobeny nejen kameny, ale i sklem a dalším odpadem, který lidé do vody běžně odhazují. Pro tyto případy je záhodno používat nějaké boty vhodné do vody. Těch lidé využívají typicky při koupání v moři, kde vás mimo odpadky mohou ohrožovat i další živočichové (ježci apod.).
Vodu neznečišťují jen lidé
Problémem, o kterém se v rámci znečištění vod mluví snad nejvíce, je výskyt sinic. Sinice jsou hrozbou především pro lidi náchylné k alergickým reakcím, většinou se jejich nežádoucí účinky projeví ve formě rýmy, vyrážek nebo podrážděných očí.
Mimo alergie však mohou mít sinice na člověka i mnohem horší vliv. Pokud se vám totiž do těla dostanou toxiny, které sinice běžně vypouští, mohou vás docela rychle potrápit různé žaludeční a střevní potíže. V nejhorším případě může dojít až k otravě. Po koupání v podobném typu vod pak hygienici důsledně doporučují sprchu čistou vodou.
Před koupáním si prověřte stav dané vodní plochy
Abyste se vyhnuli případným zdravotním problémům, vyplatí se sledovat, zda jsou dané vody vůbec vhodné ke koupání – to můžete učinit prostřednictvím krajských hygienických stanic daného kraje. Velmi snadno tak zjistíte, zda koupáním v daném objektu riskujete zdraví či nikoli.
Ve vodách, které nejsou tímto způsobem kontrolovány, se pak většinou koupete na vlastní nebezpečí. Koupání je obecně nejlepší na začátku a v polovině prázdnin, konec léta s sebou obvykle přináší mnohem horší výsledky kvality, může za to především enormní teplo, které je pro konec prázdnin typické.
Doporučení
Vždy byste měli zvážit možná rizika koupání v přírodních vodních plochách, rozhodně nedoporučujeme koupat se ve vodách, které jsou již od pohledu znečištěny ať už odpadky nebo sinicemi (zelený kal).
Pokud se i přesto rozhodnete do vody zamořené sinicemi vypravit, důkladně se po koupání osprchujte.
Existuje takzvaná familiární (dědičná) forma Alzheimerovy nemoci, která je sice vzácná, protože tvoří méně než jedno procento případů, ale u ní hraje genetika hlavní roli. V takových rodinách se nemoc často objevuje velmi brzy, klidně už po čtyřicítce, a dědičnost je zde dominantním faktorem. V těchto specifických případech tedy genetiku rozhodně nelze zlehčovat. Nejde o to, že by tito lidé žili „špatně“. Jejich mozek má v sobě zapsaný kód, který nemoc spustí bez ohledu na počet uběhnutých kilometrů nebo snězené zeleniny.
U naprosté většiny pacientů, kdy mluvíme o takzvané pozdní formě, je ale situace mnohem složitější. Tady už genetika není osudem, ale spíše jedním z mnoha hráčů. Mozek totiž není izolovaný ostrov, který si žije sám pro sebe. Je to orgán extrémně závislý na tom, v jakém stavu je zbytek těla, jak nám funguje srdce, v jaké kondici jsou cévy a jak běží náš metabolismus.
Pokud mozek není dobře zásobován krví kvůli poškozeným cévám nebo pokud tělo bojuje s chronickým zánětem z nadváhy, riziko demence prudce stoupá.
„Zdravý životní styl“ může často znít jako prázdná fráze z časopisu. Pokud ho ale rozložíme na konkrétní faktory, uvidíme jasné medicínské souvislosti.
Mozek je mimořádně náročný na přísun kyslíku a živin, které mu dodává hustá síť drobných cév. Pokud trpíme dlouhodobě neléčeným vysokým krevním tlakem, tyto cévy se poškozují, tuhnou a zužují se. Výsledkem je, že mozek začíná „hladovět“.
Vysoká hladina cukru v krvi a inzulínová rezistence neznamenají problém jen pro slinivku, ale představují obrovskou zátěž i pro nervovou tkáň. Diabetes je proto v odborných studiích uváděn jako jeden z nejvýznamnějších rizikových faktorů a jeho včasná léčba a dobrá kompenzace jsou důležité i z pohledu ochrany mozku.
Mozek není oddělený od našich emocí. Psychický stav a duševní pohoda souvisí s ochranou některých oblastí mozku. Dlouhodobý stres a deprese patří mezi faktory, které jsou spojované s vyšším rizikem demence.
Člověk je sociální bytost a náš mozek potřebuje ke svému fungování interakci. Pokud zůstáváme delší dobu v izolaci, mozek přichází o přirozený trénink, který mu kontakt s lidmi poskytuje. Osamělost je dnes prokazatelným rizikovým faktorem, který urychluje nástup demence.
Existují vlivy, které mozek poškozují zcela přímo. Mezi ty nejvýznamnější patří nadměrná konzumace alkoholu a kouření. Dále je to také vliv prostředí, konkrétně znečištění ovzduší a dlouhodobé vystavování se škodlivinám.
Co si ohlídat?
Genetika a životní styl nejsou soupeři, ale partneři. Geny mohou nastavit určitou míru zranitelnosti. To, zda se promění v nemoc, ale z velké části ovlivňuje náš zdravotní stav a prostředí, ve kterém žijeme.
U někoho může být dědičnost tak silná, že ji životní styl pouze mírně zpomalí. U většiny lidí je to ale naopak. Právě souhra ovlivnitelných faktorů rozhodne o tom, jestli se nemoc projeví v sedmdesáti, v devadesáti, nebo vůbec.
Generali penzijní společnost si uvědomuje závažnost neurodegenerativního onemocnění. Proto se aktivně zapojuje do šíření osvěty a podpory prevence a výzkumu Alzheimerovy choroby v rámci iniciativy #SpoluProtiAlzheimeru.
Rodinná zátěž neznamená automatický rozsudek. Vnímejte rodinnou anamnézu jako důležitou informaci, která vám říká, že váš mozek může být citlivější, proto o něj budete pečovat o to víc. Stejně tak je fér přiznat, že ani ten nejzdravější životní styl není stoprocentní zárukou. Je to ale nejlepší investice do sebe a našeho zdraví, kterou můžeme udělat.
Důležité je neignorovat první signály. Pokud si všimnete nápadných výpadků paměti, zhoršené orientace nebo změn v chování, neodkládejte vyšetření s tím, že je to jen věk.
Přečtěte si
Alzheimerova nemoc a první elektronický test paměti v Česku