Mnoho lidí se pustí do cvičení nebo se odhodlají ke zdravému životnímu stylu, protože chtějí zhubnout nebo se jednoduše cítit lépe. Bohužel mnohdy zjistí, že pravidelně cvičit není až tak jednoduché. Pokud se nikdy pořádně nehýbali, často se ukáže, že netuší, jak správně začít. Může se stát, že se člověk ve fitku stydí nebo si neumí na zdlouhavé cvičení najít čas. Toto jsou i nejčastější důvody, proč mnozí z nás s cvičením přestanou ještě dřív, než pořádně začnou. Dobrou zprávou však je, že nemusíte nutně chodit do posilovny, pokud se na to necítíte. V klidu se můžete hýbat i z pohodlí vašeho obývacího pokoje nebo zahrady.
Proč bychom měli cvičit?
Pravidelné cvičení v první řadě výrazně zlepšuje naše zdraví. To je prostý fakt. Mezi nejlepší praktické důvody však patří, že cvičení pomáhá dosáhnout a zachovat si zdravou váhu, vybudovat a udržet si svalstvo a snížit riziko chronických onemocnění.
Je také dokázané, že pravidelné cvičení tlumí náladovost, umí nakopnout vaši psychiku, zlepšuje spánek i sexuální život. To však zdaleka není všechno. Pravidelný pohyb vám pomůže k pozitivní energii. Ve zkratce, cvičení může váš život změnit k lepšímu. To říkám z vlastní zkušenosti a praxe.
Jak tedy začít s cvičením, abyste to po chvíli nevzdali? Existuje několik pravidel, které v případě dodržení výrazně zvyšují vaše šance na úspěch.
Nepřepalte start a začněte postupně
Pokud jste nikdy, nebo delší dobu necvičili, vybudujte si nejprve základní fitness úroveň. Jinak se můžete zranit, nebo vás náročnost některých cviků rychle odradí. Každý musel někde začít. Není tedy vůbec potřeba se stydět za to, že vám některé tréninky oproti ostatním dělají problém.
Můžete začít například s rychlou chůzí po dobu 30 až 45 minut každý den a pomalu se propracovat k běhu. Vydržte to 2 týdny, než se vrhnete na intenzivnější cvičení. Je důležitě, abyste své tělo připravili na zrychlenou tepovou frekvenci a hned se na začátku zbytečně nezranili.
Mějte plán a dávejte si realistické cíle
Když už se odhodláte, abyste pro sebe udělali něco dobrého, začněte cvičebním plánem a dávejte si dosažitelné cíle. Nejdříve si stanovte dlouhodobý cíl a přidejte menší úkoly, které vás k němu přivedou. Pokud je vaším cílem například uběhnout 10 kilometrů, dejte si na to realistickou dobu. Například 3 měsíce.
Sestavte si plán, jak budete postupovat. První měsíc si stanovte krátkodobé cíle. Nejdříve uběhnout 3 kilometry třikrát do týdne. Postupně to zvyšujte, než se propracujete k vašemu hlavnímu úkolu a zdoláte celou trasu.
Za každých okolností používejte správnou techniku
Špatná technika sice umožňuje dělat více opakování a cviky zjednoduší, ale v konečném důsledku se vám to nevyplatí. Výsledkem mohou být chronické problémy či nepříjemná a zbytečná zranění. Cvičte raději pomaleji a ujistěte se, že je vaše technika správná. Pokud se chcete hýbat ve fitness centru, využijte služby osobních trenérů. Ti vám s vhodnou technikou cviků rádi pomohou.
Druhou možností je dívat se na videa, kde zkušené trenérky či trenéři předvádí cvičení, které potřebujete, a to se správnou technikou. Myslete však na to, že každý člověk je trochu jiný. Proto je na začátku osobní konzultace vždy výhodnější. Jakmile naberete počáteční zkušenosti, videa (včetně těch mých) vám pomohou se dále zdokonalovat.
Správná technika je velmi důležitá nejen kvůli prevenci zranění, ale díky ní se výsledky dostaví o dost rychleji. Za každých okolností platí, že je lepší cvičit pomaleji se správným provedením, než rychle a na úkor techniky. Věřte mi, mám to sama odzkoušené. Odfláknuté tréninky za to vůbec nestojí.
Zahřejte se před začátkem cvičení a zchlaďte se po jeho skončení
Zahřátí před samotným cvičení zabraňuje zranění a ulehčuje i následnou regeneraci. Na zahřátí stačí 5 minut. Je důležité si rozehřát ty části těla a svaly, které jdete procvičovat. Jako efektivní rozcvičku můžete například zvolit běh na místě, výskoky nebo opakované vyběhnutí nahoru a dolů po schodech. Zahřátí v každém případě nepodceňujte.
Pokud se chcete po cvičení naopak zchladit, pusťte se do 10minutového strečinku a důkladně si protáhněte všechny svaly, které jste právě používali. Tím jim pomůžete k rychlejší regeneraci.
Kruhový trénink na doma
Abychom se nevěnovali pouze teorii, tady je kruhový trénink s vlastní vahou pro začátečníky. Ten si můžete směle vyzkoušet doma. Každý cvik dělejte jeden po druhém a to bez přestávky. To bude vždy jedna série. Po každé sérii si dejte minutovou přestávku. Dohromady proveďte 3 série. To na začátek úplně stačí.
Pojďme na to…
Šikmé kliky: 10 opakování
(jde o normální klik, ale vaše ruce jsou na vyvýšeném povrchu - stůl, stolička nebo postel)
Zvedání pánve: 20 opakování
(ležíte na zádech, nohy máte ohnuté v kolenou a zvedáte zadek s pánví)
Dřepy s tlaky: 20 opakování
(když vstáváte z podřepu, zvedáte nad hlavu závaží - můžete použít lahve s vodou)
Horolezecké poskoky: 10 opakování
(v poloze kliku, s rychlejším tempem, za pomoci poskoků střídavě posouváte kolena směrem k bradě)
Deska nebo tzv. plank: 30 sekund
(poloha kliku, ruce máte položené na předloktí, prsty propletené, tělo je v přímce)
Zatímco péče o paměť se tradičně spojuje s luštěním křížovek a hlavolamy, neméně důležité procesy se odehrávají o patro níže. Ne nadarmo se proto střevům často přezdívá „druhý mozek“. Vědecké studie v posledních letech potvrdily existenci takzvané osy střevo-mozek. Nejde o pouhou metaforu, ale o reálné fyzické a chemické propojení, které funguje jako informační dálnice mezi zažíváním a hlavou.
Pokud je provoz na této trase plynulý, mozek může pracovat na plný výkon. V opačném případě se mohou objevit potíže jako „mozková mlha“, úzkostné stavy nebo zhoršená schopnost soustředění.
Dlouho panoval názor, že mozek funguje jako generál, který autoritativně rozdává rozkazy zbytku těla. Realita je však mnohem demokratičtější a v případě trávicího traktu dokonce opačná. Hlavním komunikačním spojením je nervus vagus neboli bloudivý nerv. Studie ukazují, že většina vláken tohoto nervu přenáší signály ze střev směrem do mozku, nikoliv naopak. Břicho tedy mozek doslova zásobuje nepřetržitým tokem zpráv.
Střeva navíc fungují jako chemická továrna. Vzniká zde většina serotoninu a dalších látek důležitých pro psychickou pohodu. I když se tyto látky nedostanou přímo do mozku, skrze nervová spojení a chemické posly ovlivňují, jak zvládáme stres a jak se cítíme.
Zásadní roli hraje také imunita. Pokud je prostředí ve střevech narušené, stěna se stává propustnou a do krve unikají škodliviny. To v těle vyvolává zánět, na který reagují i obranné buňky v mozku. Dlouhodobý poplach však může poškozovat nervová spojení a zvyšovat riziko rozvoje demence.
Pokud chcete pro svou hlavu udělat maximum, začněte u talíře.
Ochrana mozku začíná u vlákniny. Modely naznačují, že když ji střevní bakterie zpracují, vzniká kyselina máselná, která zpevňuje bariéru bránící průniku škodlivin k nervovým buňkám. Zároveň podporuje tvorbu takzvaného „mozkového hnojiva“, látky nezbytné pro učení a ukládání nových vzpomínek.
Pro správný účinek je vhodné přijmout 25 až 35 gramů vlákniny denně. Tuto dávku spolehlivě zajistí například celodenní kombinace misky ovesných vloček, jablka se slupkou, porce čočky, dvou krajíců žitného chleba a hrsti mandlí.
Zdravý jídelníček by neměl být jednotvárný. Výzkumy potvrzují, že konzumace více než třiceti různých rostlinných potravin týdně vede k pestřejšímu složení střevních bakterií. Čím je toto společenství rozmanitější, tím lépe je mozek chráněn. Cíl je snadno splnitelný, protože se počítají nejen druhy zeleniny, ale i ořechy, semínka, luštěniny, bylinky či koření. Stačí si ranní kaši posypat směsí různých ořechů a semínek a hned máte splněno několik bodů. Důležité jsou i borůvky, hořká čokoláda nebo zelený čaj, které bakterie přeměňují na látky chránící nervové buňky.
Studie provedená vědci na Stanfordově univerzitě v roce 2021 přinesla zajímavé srovnání vlivu vlákniny a fermentovaných potravin. Kysané zelí, kefír nebo kombucha dokážou v těle snižovat zánět, který souvisí se stresem a stárnutím mozku. Pravidelný příjem těchto potravin navíc obohacuje střevní prostředí. Doporučuje se proto jíst „živé“ jídlo každý den. Pozor však na běžné jogurty, které často neobsahují živé kultury a bývají plné cukru. Lepší volbou jsou kefíry nebo domácí kvašená zelenina.
Vliv probiotik na paměť u zdravých lidí je stále předmětem zkoumání a pro obecnou populaci nebývá jejich plošné užívání považováno za nezbytné. Nicméně některé vědecké výzkumy naznačují, že u dospělých mohou určité kmeny probiotik pomoci zlepšit náladu, kognitivní funkce nebo snížit míru stresu a úzkosti. Prokazatelný přínos pak studie potvrzují u seniorů a osob s mírnými kognitivními potížemi, u kterých dochází ke zlepšení paměti a pozornosti. Protože však každá bakterie působí jinak a efekt závisí na konkrétním kmeni, dávce i délce užívání, je vhodné výběr doplňků či domácích testů konzultovat s lékařem, obzvláště při oslabené imunitě.
Generali penzijní společnost si uvědomuje závažnost neurodegenerativního onemocnění. Proto se aktivně zapojuje do šíření osvěty a podpory prevence a výzkumu Alzheimerovy choroby v rámci iniciativy #SpoluProtiAlzheimeru.
Kromě toho, co jíst, je dobré vědět, co vynechat. Průmyslově zpracované potraviny často obsahují přísady, které narušují ochrannou vrstvu střeva a mohou vyvolat zánět. Podobně opatrně je třeba přistupovat k umělým sladidlům, která mohou rovnováhu ve střevech vychýlit nesprávným směrem.
Osa střevo-mozek funguje jako obousměrná komunikace. Nejde pouze o stravu, ale o celkový životní styl. Stabilní spánkový režim a efektivní zvládání stresu přímo podporují zdravou aktivitu bloudivého nervu.
Ukazuje se tedy, že pro bystrou mysl nestačí jen jíst „zdravě“. Mnohem podstatnější je sestavit jídelníček tak, aby vyživoval správné druhy mikroskopických organismů v našem těle.
Přečtěte si
Proč spánek čistí mozek a jak věda pomáhá s prevencí
Aplikace a chytré hračky trénují mozek a upozorní, když není něco v pořádku