Mnoho lidí se pustí do cvičení nebo se odhodlají ke zdravému životnímu stylu, protože chtějí zhubnout nebo se jednoduše cítit lépe. Bohužel mnohdy zjistí, že pravidelně cvičit není až tak jednoduché. Pokud se nikdy pořádně nehýbali, často se ukáže, že netuší, jak správně začít. Může se stát, že se člověk ve fitku stydí nebo si neumí na zdlouhavé cvičení najít čas. Toto jsou i nejčastější důvody, proč mnozí z nás s cvičením přestanou ještě dřív, než pořádně začnou. Dobrou zprávou však je, že nemusíte nutně chodit do posilovny, pokud se na to necítíte. V klidu se můžete hýbat i z pohodlí vašeho obývacího pokoje nebo zahrady.
Proč bychom měli cvičit?
Pravidelné cvičení v první řadě výrazně zlepšuje naše zdraví. To je prostý fakt. Mezi nejlepší praktické důvody však patří, že cvičení pomáhá dosáhnout a zachovat si zdravou váhu, vybudovat a udržet si svalstvo a snížit riziko chronických onemocnění.
Je také dokázané, že pravidelné cvičení tlumí náladovost, umí nakopnout vaši psychiku, zlepšuje spánek i sexuální život. To však zdaleka není všechno. Pravidelný pohyb vám pomůže k pozitivní energii. Ve zkratce, cvičení může váš život změnit k lepšímu. To říkám z vlastní zkušenosti a praxe.
Jak tedy začít s cvičením, abyste to po chvíli nevzdali? Existuje několik pravidel, které v případě dodržení výrazně zvyšují vaše šance na úspěch.
Nepřepalte start a začněte postupně
Pokud jste nikdy, nebo delší dobu necvičili, vybudujte si nejprve základní fitness úroveň. Jinak se můžete zranit, nebo vás náročnost některých cviků rychle odradí. Každý musel někde začít. Není tedy vůbec potřeba se stydět za to, že vám některé tréninky oproti ostatním dělají problém.
Můžete začít například s rychlou chůzí po dobu 30 až 45 minut každý den a pomalu se propracovat k běhu. Vydržte to 2 týdny, než se vrhnete na intenzivnější cvičení. Je důležitě, abyste své tělo připravili na zrychlenou tepovou frekvenci a hned se na začátku zbytečně nezranili.
Mějte plán a dávejte si realistické cíle
Když už se odhodláte, abyste pro sebe udělali něco dobrého, začněte cvičebním plánem a dávejte si dosažitelné cíle. Nejdříve si stanovte dlouhodobý cíl a přidejte menší úkoly, které vás k němu přivedou. Pokud je vaším cílem například uběhnout 10 kilometrů, dejte si na to realistickou dobu. Například 3 měsíce.
Sestavte si plán, jak budete postupovat. První měsíc si stanovte krátkodobé cíle. Nejdříve uběhnout 3 kilometry třikrát do týdne. Postupně to zvyšujte, než se propracujete k vašemu hlavnímu úkolu a zdoláte celou trasu.
Za každých okolností používejte správnou techniku
Špatná technika sice umožňuje dělat více opakování a cviky zjednoduší, ale v konečném důsledku se vám to nevyplatí. Výsledkem mohou být chronické problémy či nepříjemná a zbytečná zranění. Cvičte raději pomaleji a ujistěte se, že je vaše technika správná. Pokud se chcete hýbat ve fitness centru, využijte služby osobních trenérů. Ti vám s vhodnou technikou cviků rádi pomohou.
Druhou možností je dívat se na videa, kde zkušené trenérky či trenéři předvádí cvičení, které potřebujete, a to se správnou technikou. Myslete však na to, že každý člověk je trochu jiný. Proto je na začátku osobní konzultace vždy výhodnější. Jakmile naberete počáteční zkušenosti, videa (včetně těch mých) vám pomohou se dále zdokonalovat.
Správná technika je velmi důležitá nejen kvůli prevenci zranění, ale díky ní se výsledky dostaví o dost rychleji. Za každých okolností platí, že je lepší cvičit pomaleji se správným provedením, než rychle a na úkor techniky. Věřte mi, mám to sama odzkoušené. Odfláknuté tréninky za to vůbec nestojí.
Zahřejte se před začátkem cvičení a zchlaďte se po jeho skončení
Zahřátí před samotným cvičení zabraňuje zranění a ulehčuje i následnou regeneraci. Na zahřátí stačí 5 minut. Je důležité si rozehřát ty části těla a svaly, které jdete procvičovat. Jako efektivní rozcvičku můžete například zvolit běh na místě, výskoky nebo opakované vyběhnutí nahoru a dolů po schodech. Zahřátí v každém případě nepodceňujte.
Pokud se chcete po cvičení naopak zchladit, pusťte se do 10minutového strečinku a důkladně si protáhněte všechny svaly, které jste právě používali. Tím jim pomůžete k rychlejší regeneraci.
Kruhový trénink na doma
Abychom se nevěnovali pouze teorii, tady je kruhový trénink s vlastní vahou pro začátečníky. Ten si můžete směle vyzkoušet doma. Každý cvik dělejte jeden po druhém a to bez přestávky. To bude vždy jedna série. Po každé sérii si dejte minutovou přestávku. Dohromady proveďte 3 série. To na začátek úplně stačí.
Pojďme na to…
Šikmé kliky: 10 opakování
(jde o normální klik, ale vaše ruce jsou na vyvýšeném povrchu - stůl, stolička nebo postel)
Zvedání pánve: 20 opakování
(ležíte na zádech, nohy máte ohnuté v kolenou a zvedáte zadek s pánví)
Dřepy s tlaky: 20 opakování
(když vstáváte z podřepu, zvedáte nad hlavu závaží - můžete použít lahve s vodou)
Horolezecké poskoky: 10 opakování
(v poloze kliku, s rychlejším tempem, za pomoci poskoků střídavě posouváte kolena směrem k bradě)
Deska nebo tzv. plank: 30 sekund
(poloha kliku, ruce máte položené na předloktí, prsty propletené, tělo je v přímce)
Zásadním problémem Alzheimerovy choroby je její plíživý nástup. „Alzheimerova nemoc je velmi dlouhé onemocnění, které trvá asi 30 let průměrně a 15 až 20 let probíhá nepozorovaně, že člověk nemá žádné obtíže a okolí na něm ani nic nevidí,“ říká profesor Jakub Hort z motolské nemocnice.
V tomto období se v mozku již ukládají škodlivé bílkoviny (beta-amyloid) a mění se metabolismus, ale pacient nepociťuje žádné obtíže a jeho okolí na něm nic nepozná. Moderní neurověda se proto zaměřuje na to, jak tuto „tichou“ fázi zachytit a začít s pomocí dříve, než dojde k nevratnému poškození mozkových buněk.
Cesta pacienta k diagnóze obvykle začíná u praktického lékaře nebo obvodního neurologa, který na základě subjektivních obtíží (výpadky paměti, zmatenost) vystaví doporučení do specializovaného centra. Součástí pravidelné preventivní prohlídky, která se provádí každé dva roky, by měl být i krátký test, který ověří, jak na tom je vaše paměť a další kognitivní schopnosti.
Ve špičkových pracovištích, jako je například Fakultní nemocnice v Motole, se pak vyšetření opírá o tři základní pilíře:
Právě vyšetření metabolismu dokáže odhalit přítomnost beta-amyloidu ještě v době, kdy je člověk zcela bez příznaků. V blízké budoucnosti se navíc očekává masivní nástup krevních testů, které by mohly diagnostiku výrazně zjednodušit a zlevnit.

Profesor Jakub Hort je přední český neurolog a mezinárodně uznávaný odborník na Alzheimerovu nemoc a kognitivní poruchy.
Zdravotnický systém má omezené kapacity a seniorů neustále přibývá. Proto není možné, aby každý, kdo má mírné obavy o svou paměť, musel projít celým kolečkem nemocničních vyšetření. Zde nastupuje telemedicína a mobilní aplikace. Jednou z nich je například Terrapino, na jejímž vývoji se podíleli přední čeští odborníci včetně profesora Jakuba Horta.
„Terrapino umožňuje lidem provést si samovyšetření v klidu domova pomocí odborně garantovaných testů paměti. Aplikace využívá prvky gamifikace, tedy uživatele testování baví, motivuje je k dosahování lepších výsledků a pravidelnosti. Kromě samotného testování aplikace funguje jako osobní průvodce prevencí. Radí, jak upravit životní styl tak, aby se snížilo individuální riziko rozvoje nemoci,“ přibližuje Hort.
Výhodou tohoto přístupu je, že digitální nástroje mohou zachytit rizikové jedince mnohem dříve, než se dostanou do ordinace specialisty. Navíc pomáhají rozlišit lidi, kteří jsou jen ve stresu nebo unavení z práce, od těch, u nichž mozek skutečně vykazuje zdravotní problém.
Role technologií nekončí u aplikací. Do popředí se dostává umělá inteligence, která má potenciál zásadně změnit preventivní péči. „Zatímco lékař je při vyšetření schopen vnímat a vyhodnotit přibližně 20 klíčových údajů o pacientovi, AI je „hladová po datech“. Dokáže zpracovat tisíce až desetitisíce informací o metabolismu, životním stylu, genetice i kognitivním výkonu konkrétního člověka,“ vysvětluje profesor Hort.
Digitální nástroje jako Terrapino mohou do budoucna pomoci s přesnějším vyhodnocením rizika a doporučením preventivních kroků. AI v tomto smyslu nenahrazuje empatii a odborný úsudek lékaře, ale slouží jako silný analytický nástroj, který lékaři uvolňuje ruce pro péči o ty nejvážnější případy.
Generali penzijní společnost si uvědomuje závažnost neurodegenerativního onemocnění. Proto se aktivně zapojuje do šíření osvěty a podpory prevence a výzkumu Alzheimerovy choroby v rámci iniciativy #SpoluProtiAlzheimeru.
Neurověda se momentálně nachází v bodě zlomu. Dosavadní léčba se zaměřovala hlavně na zmírnění příznaků. To znamená, že dokázala prodloužit období soběstačnosti, ale neuměla nemoc zastavit. Nyní se otevírá možnost takzvané biologické léčby, která může u některých pacientů v rané fázi onemocnění zpomalit zhoršování paměti a samostatnosti.
V Česku by měly být brzy dostupné nové léky ve formě infuzí (kapaček), které dokáží ovlivnit vlastní biologickou podstatu onemocnění tím, že z mozku odstraňují nahromaděný beta-amyloid. Tato léčba bude určena především pro pacienty v raných stádiích nemoci, což opět podtrhuje význam včasné diagnostiky a screeningu.
Vize odborníků směřuje k zavedení plošného screeningu, podobného tomu, který funguje u rakoviny prsu nebo tlustého střeva. Zdraví lidé nad určitou věkovou hranicí by mohli dostávat pozvánky na vyšetření, které by včas odhalilo začínající nepříznivé změny v mozku.
„Mohlo by to teoreticky fungovat za nějakých 3 až 5 let tak, že dostanete pozvánku na screening. To, jestli se dožijí vysokého věku a jestli to bude ve zdraví nebo v nemoci, mohou lidé prevencí zčásti sami ovlivnit,“ doplňuje Jakub Hort. Prevence a včasný záchyt tak mají reálný smysl.
Přečtěte si
Genetika vs. životní styl: Co ovlivňuje riziko Alzheimerovy choroby více?