Chladné měsíce často přinášejí útulné večery a pokušení zůstat doma, ale právě pohyb venku a zejména běh v chladných měsících může být klíčem k posílení vašeho zdraví v mnoha ohledech. Cvičení v chladném počasí nabízí nespočet výhod, které v chladnějším období zlepšují vaši celkovou pohodu.
Zimní sporty a celkové cvičení v chladných podmínkách je forma fyzické aktivity, která zahrnuje různé druhy cvičení a sportovních aktivit přizpůsobených tomuto ročnímu období.
Většina lidí, kteří v zimě sportují, hledají způsoby, jak si udržet nebo zlepšit svou fyzickou kondici a zdraví, i když je venku chladněji. Mezi příklady typicky zimních sportů patří lyžování, bruslení, lední hokej, snowboarding, zimní turistika a běh.
Kromě cvičení venku se mnoho lidí v zimních měsících rozhoduje pro cvičení uvnitř, například cvičení v posilovně, jízdu na kole v hale, plavání v krytých bazénech nebo různé skupinové fitness programy. Tyto aktivity nám umožňují udržet si fyzickou kondici, i když venku nejsou ideální podmínky.
Fyzická aktivita v chladném počasí přináší více výhod, než se na první pohled zdá. Chlad výrazně ovlivňuje proces spalování kalorií při fyzické aktivitě. Teplotní podmínky prostředí spolu s reakcemi organismu na chlad ovlivňují energetický výdej, a tedy i způsob, jakým tělo během cvičení spaluje kalorie.
Při cvičení a běhu v chladu se zvyšuje energetický výdej. Fyzická aktivita vyžaduje od těla větší úsilí k udržení optimální tělesné teploty. Svalová aktivita při cvičení vytváří teplo a stimuluje metabolismus, což zvyšuje kalorický výdej.
Cvičení v zimě může být náročnější, ale má pozitivní vliv na spalování kalorií. S odpovídající přípravou a vhodným oblečením můžete tedy efektivně využít potenciál zimních měsíců k dosažení svých cílů v oblasti kondice i spalování kalorií.
Cvičení venku má významný vliv na kardiovaskulární systém. Venkovní aktivity, jako je běh, jízda na kole, chůze nebo jiné sportovní aktivity, mají pozitivní vliv na kardiovaskulární kondici.
Při těchto aktivitách dochází ke zvýšenému průtoku krve do svalů a ke zvýšenému prokrvení. Pravidelným cvičením se posiluje srdeční sval a zvyšuje se jeho účinnost při čerpání krve.
Venkovní prostředí poskytuje rozmanitější terény a povrchy, což stimuluje různé svalové skupiny a podporuje jejich komplexní využití. To napomáhá rozvoji vytrvalosti a zlepšuje funkci cévního systému.
Stres se v našem těle často projevuje v podobě napětí a úzkosti. Cvičení je vynikajícím způsobem, jak toto napětí uvolnit, a to nejen fyzicky, ale i psychicky. V zimních měsících se může zdát lákavé zůstat doma pod dekou, ale pravidelné cvičení produkuje endorfiny a hormony štěstí, které zlepšují náladu a snižují hladinu stresu. Mnoho lidí se v zimních měsících bojí cvičit venku kvůli nižším teplotám. Cvičení venku je však skvělou volbou. V zimních měsících totiž naše tělo trpí nedostatkem denního světla a slunečních paprsků, které pomáhají zlepšovat náladu nebo nastavují náš cirkadiánní rytmus. Proto bychom to v zimě měli nahrazovat alespoň cvičením.
Osvěžující chlad povzbuzuje tělo k adaptaci a vytrvalosti, čímž podporuje větší odolnost a vitalitu. Při cvičení v chladnějším počasí se tělo učí optimálně fungovat navzdory výzvám prostředí, což v konečném důsledku zlepšuje jeho celkovou fyzickou výkonnost.
1. Běh
2. Cyklistika
3. Lyžování
4. Alpské lyžování
5. Běh na lyžích
6. Skialpinismus
7. Snowboarding
8. Bruslení
9. Hokej
10. Horská turistika
11. Nordic walking
Cvičení v chladném počasí není jen o tom, že zůstanete aktivní. Je to vstupní brána k mnoha zdravotním přínosům. Využití nižších teplot k fyzické aktivitě nepřispívá jen k dosažení cílů v oblasti kondice a kalorií, ale stává se komplexním přístupem ke zdraví. Tím, že v mrazivém zimním vzduchu budete pro své tělo představovat výzvu, můžete dosáhnout silnější a odolnější verze sebe samého.
„Musíme najít nové způsoby, jak motivovat lidi k větší fyzické aktivitě s ohledem na faktory, jako je věk, prostředí a kultura. Snižováním rizika výskytu chronických onemocnění můžeme tak budovat zdravější a produktivnější populaci.“
– Rüdiger Krech, ředitel Oddělení ochrany zdraví Světové zdravotnické organizace.
Jeho poselství platí pro všechny společnosti a věkové skupiny, ale je obzvláště důležité pro lidi ve věku mezi 30 a 40 lety. Přibývá pracovních i rodinných povinností a často nezbývá mnoho času na péči o vlastní zdraví. Právě tehdy se ale začínají formovat návyky, které ovlivní naši kondici v dalších desetiletích.
Nedávné studie ukazují, že přijetí zdravějšího životního stylu v dospělosti souvisí s nižší úmrtností.
Když hovoříme o „dospělosti“, nemáme na mysli stáří, nýbrž právě věk mezi 30 a 40 lety. V tomto období se tělo začíná měnit a pociťovat dopady škodlivých návyků, jako je kouření, nadměrná konzumace alkoholu, nevhodná strava a nedostatek pohybu.
Výzkumy ukazují, že muži ve věku mezi 30 a 40 lety, kteří dodržují zdravé stravovací návyky a pravidelně cvičí, si mohou očekávanou délku života prodloužit až o 24 let ve srovnání s těmi, kteří tak nečiní. U žen je to okolo 21 let.
Není vždy snadné najít v této fázi života rovnováhu, ale dospělost také znamená přebírání odpovědnosti. Nezbytnou součástí tohoto procesu je právě péče o zdraví. V budoucnu možná budeme muset pečovat o děti nebo podporovat stárnoucí rodiče, proto je důležité dospět do této fáze v dobrém zdravotním stavu. Přemýšlení o tom všem může být až zdrcující, dokonce může být lákavé to ignorovat, ale řešení těchto otázek dnes může být velmi důležité pro naši budoucnost.
Přemýšlet o naší budoucnosti a zdraví neznamená si jen jít každé ráno zaběhat. Znamená to také pečovat o naši duševní pohodu:
Ve věku 30 - 40 let se často zvyšuje tlak v pracovním i osobním životě. Možná trávíte dlouhé hodiny v práci, běháte z jedné schůzky na druhou a cítíte se ve stresu. To je normální, avšak nemělo by to vést k zanedbávání zdravých návyků.
Zásadní význam má pravidelná fyzická aktivita, vyvážená strava s dostatkem ovoce a zeleniny a omezení konzumace tabáku a alkoholu.
Přestaňte před spaním trávit čas surfováním v mobilu. Je naprosto zásadní mobil odložit a dobře se vyspat.
Právě proto, že se nás v tomto věku může zmocňovat úzkost, může být velmi prospěšné vyhradit si čas na odpočinek, držet se v klidu a čerpat novou energii.
To má dvojí přínos, protože na jedné straně se díky regeneraci cítíme lépe a hezčí a na druhé straně udržování mladistvého a zdravého vzhledu pokožky pomáhá předcházet rakovině kůže, vzniku melanomu a dalším podobným onemocněním.
Mnozí si myslí, že když je člověku „teprve“ 30 let, je riziko onemocnění nižší. Avšak v těle se již může začínat projevovat cukrovka, vysoký krevní tlak a další nemoci související se životním stylem. Jejich včasné odhalení prostřednictvím preventivních programů umožňuje přijmout okamžitá opatření a potenciálně tak změnit průběh onemocnění. To platí zejména pro jedince, v jejichž rodinné anamnéze je zapsána rakovina či srdeční choroby.
Příznivý vliv na vaše zdraví může mít udržování kontaktů s ostatními a i pocit, že nás někdo potřebuje. Imunitní systém funguje nejlépe, pokud máme v případě potřeby k dispozici více sociálních kontaktů. V tomto ohledu nám mohou pomoct důvěryhodní přátelé a dobré vztahy vůbec. Třicítka může být náročným obdobím pro udržování přátelství vzhledem k času, který věnujeme kariéře, dětem a manželství, ale je důležité se o tato přátelství starat: někdy stačí si jen zavolat nebo si zajít po práci na skleničku.
Ve věku 30 - 40 let začíná být zaměstnání stále vážnější záležitostí a zároveň, pokud máme vztah, je to období, kdy můžete začít uvažovat o sňatku a založení rodiny. Proto je velmi důležité se v této fázi zastavit a zhodnotit, zda je vše v rovnováze a zda jedna stránka života nepřevládá příliš nad druhou. Je samozřejmě dobré se soustředit jak na práci, tak na lásku, avšak aby to vše fungovalo, je třeba se nad tím zamyslet a vyhodnotit, jak to skutečně je.
Přístup Čechů k prevenci se postupně mění. Průzkum, který se zaměřil na spokojenost, kvalitu a dostupnost zdravotní péče v České republice, zjistil, že 65 % občanů je spokojeno. Zároveň více než polovina respondentů uvedla, že kvalita zdravotní péče se za poslední rok nezměnila. Většina české veřejnosti také souhlasí s tím, že by pacienti měli být zapojeni do rozhodování o léčbě svého onemocnění.
Údaje z celostátního screeningu ukazují, že asi 40 % dospělých ve věku 25 - 64 let má problémy s vysokým tlakem, přičemž u mnoha z nich není tento stav dostatečně sledován. Na využívání preventivních prohlídek mají navíc vliv socioekonomické i demografické faktory, například příjmy, věk nebo místo bydliště.
Význam prevence proto zdůrazňuje dlouhodobá strategie Zdraví 2030, jejímž cílem je zlepšit zdravotní stav obyvatel, posílit prevenci a zvýšit zdravotní gramotnost. Na ni navazují další programy zaměřené například na prevenci rakoviny nebo kardiovaskulárních onemocnění, které podporují včasný záchyt nemocí a lepší koordinaci zdravotní péče.
Například Národní plán boje proti rakovině, schválený v roce 2022, stanoví komplexní přístup zahrnující prevenci a očkování, screening, léčbu, paliativní péči a zdravotní gramotnost. Dalším příkladem je Národní kardiovaskulární plán zahájený v roce 2024, který se zaměřuje na prevenci kardiovaskulárních onemocnění s cílem zlepšit přístup k péči efektivnější koordinací při poskytování služeb pacientům i na investice do zajištění dostatku pracovní síly a vybavení.
Česká republika také aktivně prosazuje zlepšení kvality zdravotnictví. Od roku 2023 podporuje česká vláda posun směrem ke zkracování doby hospitalizace sjednocováním sazeb úhrad. Od roku 2026 se seznam prioritních zákroků ambulantní chirurgie rozšíří asi na sto zásahů včetně operace tříselných kýl, léčby křečových žil a odstranění žlučníku.
Celkově lze říci, že význam prevence si v České republice uvědomuje stále více lidí. Zdravý životní styl a pravidelná péče o zdraví se postupně stávají běžnou součástí života a představují jednu z nejlepších investic do budoucnosti.
Představme si setkání se svým budoucím já. Co by nám asi řeklo, kdyby zjistilo, že jsme ve věku 30 až 40 let – kdy jsme měli sílu i příležitost změnit své návyky a zajistit si lepší stáří – neudělali vůbec nic a raději se nechali pohltit stresem a úzkostí?
Nechtěli bychom si poradit, že právě nastal čas jednat, dýchat hlouběji a provádět změny, dokud je ještě čas, než nás životní výzvy zcela ovládnou?
Když nám je 30 - 40 let, péče o sebe samé se musí stát každodenní praxí: pravidelné prohlídky, vyvážený režim, pozornost věnovaná spánku, výživě, pohybu a zamezení stresu. Nejde jen o reakci na něco, co se pokazilo, ale i o dlouhodobé udržování fyzického a duševního zdraví. Protože budoucnost budujeme tím, co děláme dnes a denně, a prevence je jedním z nejdůležitějších návyků, pro který se v současnosti můžeme rozhodnout.
Přečtěte si:
Proč spánek čistí mozek a jak věda pomáhá s prevencí
Technologie pomáhají včas rozpoznat změny v našem mozku
5 jednoduchých zásad vedoucích ke zdravějšímu stravování
Podcast Stačí málo: Nejde jen o délku života. Podle statistik trávíme posledních 17 let v bolestech