Doba na přečtení článku jsou 4 minuty

Přínos cvičení v chladném počasí: Posílení zdraví v zimních měsících

Chladné měsíce často přinášejí útulné večery a pokušení zůstat doma, ale právě pohyb venku a zejména běh v chladných měsících může být klíčem k posílení vašeho zdraví v mnoha ohledech. Cvičení v chladném počasí nabízí nespočet výhod, které v chladnějším období zlepšují vaši celkovou pohodu.

Zimní sporty a celkové cvičení v chladných podmínkách je forma fyzické aktivity, která zahrnuje různé druhy cvičení a sportovních aktivit přizpůsobených tomuto ročnímu období. 

Většina lidí, kteří v zimě sportují, hledají způsoby, jak si udržet nebo zlepšit svou fyzickou kondici a zdraví, i když je venku chladněji. Mezi příklady typicky zimních sportů patří lyžování, bruslení, lední hokej, snowboarding, zimní turistika a běh.

Kromě cvičení venku se mnoho lidí v zimních měsících rozhoduje pro cvičení uvnitř, například cvičení v posilovně, jízdu na kole v hale, plavání v krytých bazénech nebo různé skupinové fitness programy. Tyto aktivity nám umožňují udržet si fyzickou kondici, i když venku nejsou ideální podmínky.

Zimní sporty urychlují spalování kalorií

Fyzická aktivita v chladném počasí přináší více výhod, než se na první pohled zdá. Chlad výrazně ovlivňuje proces spalování kalorií při fyzické aktivitě. Teplotní podmínky prostředí spolu s reakcemi organismu na chlad ovlivňují energetický výdej, a tedy i způsob, jakým tělo během cvičení spaluje kalorie.

Při cvičení a běhu v chladu se zvyšuje energetický výdej. Fyzická aktivita vyžaduje od těla větší úsilí k udržení optimální tělesné teploty. Svalová aktivita při cvičení vytváří teplo a stimuluje metabolismus, což zvyšuje kalorický výdej.

Cvičení v zimě může být náročnější, ale má pozitivní vliv na spalování kalorií. S odpovídající přípravou a vhodným oblečením můžete tedy efektivně využít potenciál zimních měsíců k dosažení svých cílů v oblasti kondice i spalování kalorií.

Cvičení a běh venku má vliv na kardiovaskulární systém

Cvičení venku má významný vliv na kardiovaskulární systém. Venkovní aktivity, jako je běh, jízda na kole, chůze nebo jiné sportovní aktivity, mají pozitivní vliv na kardiovaskulární kondici.

Při těchto aktivitách dochází ke zvýšenému průtoku krve do svalů a ke zvýšenému prokrvení. Pravidelným cvičením se posiluje srdeční sval a zvyšuje se jeho účinnost při čerpání krve. 

Venkovní prostředí poskytuje rozmanitější terény a povrchy, což stimuluje různé svalové skupiny a podporuje jejich komplexní využití. To napomáhá rozvoji vytrvalosti a zlepšuje funkci cévního systému. 

Jak sporty v zimních měsících zmírňují stres

Stres se v našem těle často projevuje v podobě napětí a úzkosti. Cvičení je vynikajícím způsobem, jak toto napětí uvolnit, a to nejen fyzicky, ale i psychicky. V zimních měsících se může zdát lákavé zůstat doma pod dekou, ale pravidelné cvičení produkuje endorfiny a hormony štěstí, které zlepšují náladu a snižují hladinu stresu. Mnoho lidí se v zimních měsících bojí cvičit venku kvůli nižším teplotám. Cvičení venku je však skvělou volbou. V zimních měsících totiž naše tělo trpí nedostatkem denního světla a slunečních paprsků, které pomáhají zlepšovat náladu nebo nastavují náš cirkadiánní rytmus. Proto bychom to v zimě měli nahrazovat alespoň cvičením.

Sporty v chladném počasí zvyšují odolnost a vytrvalost organismu.

Osvěžující chlad povzbuzuje tělo k adaptaci a vytrvalosti, čímž podporuje větší odolnost a vitalitu. Při cvičení v chladnějším počasí se tělo učí optimálně fungovat navzdory výzvám prostředí, což v konečném důsledku zlepšuje jeho celkovou fyzickou výkonnost.

Tipy pro sporty v chladném počasí

1. Běh

2. Cyklistika

3. Lyžování

4. Alpské lyžování

5. Běh na lyžích

6. Skialpinismus

7. Snowboarding

8. Bruslení

9. Hokej

10. Horská turistika

11. Nordic walking

Cvičení v chladném počasí není jen o tom, že zůstanete aktivní. Je to vstupní brána k mnoha zdravotním přínosům. Využití nižších teplot k fyzické aktivitě nepřispívá jen k dosažení cílů v oblasti kondice a kalorií, ale stává se komplexním přístupem ke zdraví. Tím, že v mrazivém zimním vzduchu budete pro své tělo představovat výzvu, můžete dosáhnout silnější a odolnější verze sebe samého.

23.07.2025

Technologie pomáhají včas rozpoznat změny v našem mozku

Mozek je nejsložitější orgán v našem těle a skrývá mnoho tajemství. A když začne selhávat, ovlivní nejen paměť nebo pohyb, ale i samotnou identitu člověka. Neurodegenerativní onemocnění nejsou jen výzvou pro pacienty a jejich blízké, ale i pro celý zdravotní systém. Jen v Evropě žije přes 7 milionů lidí s demencí a jejich počet každým rokem roste.

Proto přichází na scénu technologie. Už dávno nejsou jen pomocníkem. Stávají se rovnocenným partnerem v pochopení toho, jak mozek funguje, proč někdy přestane fungovat správně a co se s tím dá dělat.

Co jsou neurodegenerativní nemoci

Neurodegenerativní nemoci postupně ničí buňky nervového systému. Nejčastěji začínají nenápadně. Třeba zapomnětlivostí, třesem ruky nebo poruchami řeči.

Nejznámější z nich jsou například Alzheimerova choroba, která postihuje hlavně paměť a orientaci. Dále Parkinsonova nemoc ovlivňující pohyb a motoriku. A ALS (amyotrofická laterální skleróza), která napadá nervy, které ovládají svaly.

S prodlužující se délkou života roste počet lidí, kteří těmito nemocemi trpí. A přestože věda postupuje, diagnóza často přichází pozdě. Někdy až roky po prvních změnách v mozku. A proč tedy tradiční přístup nestačí? Nemoci se totiž vyvíjejí pomalu a individuálně, neexistuje jeden univerzální lék a důležitě je zasáhnout ještě před prvními příznaky.

 

Víte, že…?

  • víc než 50 milionů lidí na světě trpí demencí
  • do roku 2030 se zdvojnásobí roční náklady na péči
  • až 7 % populace má genetickou variantu APOE4 spojenou s rizikem Alzheimerovy choroby
  • Alzheimerova nemoc začíná deset i více let před prvními příznaky

AI v praxi

Umělá inteligence a technologie dnes pomáhají na všech frontách. Třeba u predikce a prevence. Na základě dat z nemocnic, zobrazovacích metod nebo řeči může AI předpovědět riziko rozvoje demence ještě před prvními příznaky. Chytré hodinky, mobilní testy nebo aplikace jako Terappiono nebo Cogni Trainee dokážou sledovat jemné změny v paměti, pohybu nebo řeči. Místo letitých pokusů na pacientech se nové látky testují virtuálně, třeba na buněčné úrovni či v laboratoři na modelech napodobující fungování mozku.

Technologie nejsou všemocné. Nenahradí lidský kontakt, empatii, rodinnou podporu ani odbornou diagnózu. Využití aplikací nebo nositelné elektroniky závisí na ochotě lidí je používat, což může být u starší generace limitující.

Technologie, které už pomáhají

  • Virtuální realita (VR) – trénink rovnováhy a paměti
  • Robotika – asistované pohyby i přesnější diagnózy
  • Teleneurologie – videohovory s odborníky z pohodlí domova
  • Genové „trucky“ – cílený zásah do konkrétních typů neuronů
  • Neuročipy – měření mozkové aktivity v reálném čase

Tým CLARA

Světový výzkum s českým srdcem

Ne všechno ale vzniká za oceánem. Důležitým hráčem je i Mezinárodní centrum pro výzkum neurodegenerativních onemocnění (INDRC). Právě zde se propojuje medicína, biologie a technologie. Vědci z INDRC se zaměřují na nejranější stádia Alzheimerovy choroby, kdy je šance na zpomalení největší. Pomáhají jim v tom mimo jiné analýzy dat pomocí AI, díky kterým lze přesněji odhalovat rizikové faktory a biomarkery.

Zajímavé je, že výzkum se tu netočí jen kolem samotné nemoci, ale i kolem lidí, kteří s ní žijí – tedy pacientů a jejich blízkých. Součástí výzkumu jsou totiž i nástroje, které usnadňují každodenní fungování, zlepšují komunikaci nebo pomáhají pečujícím zvládat náročné situace.

Jedním z nejambicióznějších evropských projektů je pak CLARAcentrum pro umělou inteligenci a kvantové výpočty ve výzkumu mozku, jehož vznik a rozvoj je výrazně spojený s Českem. Vědci z CLARA spojují výpočetní sílu superpočítačů a kvantových systémů s umělou inteligencí a snaží se simulovat procesy, které dřív nebylo možné vůbec zachytit. Studují se proteiny jako APOE4, modeluje se aktivita neuronů, zkoumají se data pacientů. Výsledky můžou přinést lepší diagnózu, vývoj léků i porozumění nemoci jako celku.

 

Generali penzijní společnost se dlouhodobě zaměřuje na to, aby lidé mohli prožít důstojné a zdravé stáří. Proto se stala partnerem vědeckého institutu INDRC, který se věnuje výzkumu lidského mozku s využitím strojového učení a umělé inteligence s cílem pomoci včasně detekovat neurodegenerativní onemocnění, včetně Alzheimerovy choroby. Společným cílem této spolupráce je zvýšit povědomí o prevenci, moderních diagnostických metodách a nových léčebných postupech.

Etika a důvěra

Velkými dějišti technologické revoluce jsou také etika a důvěra. Pokud máme dávat svá data, musíme vědět komu, proč a jak budou chráněna. CLARA proto buduje tzv. CLARA Collaboratorium, kde se řeší i témata jako informovaný souhlas, práce s citlivými daty a prediktivní diagnostika. Cílem je nejen eticky citlivý přístup k datům, ale také otevřená komunikace o tom, jak nové technologie do života lidí zasahují a jak s nimi zacházet férově a transparentně.

Co když AI odhalí, že nemoc hrozí? Co když to ví lékař i pacient? Je to nový etický rámec, který se musí formovat spolu s vývojem technologií. Ovšem technologie nejsou kouzelný prášek, který nás zachrání. Ale díky nim můžeme nemoc rozpoznat dřív, zpomalit ji, lépe pečovat o pacienty a dát lidem delší čas prožít život důstojně. A o to přece jde.

Přečtěte si

Alzheimer mění vztahy. Jak se zachovat eticky?

Alzheimerova choroba: Jak se projevuje a jak ji zpomalit

Jak pečovat o blízké s Alzheimerovou chorobou

Nebo si poslechněte podcasty

„Alzheimer může začít zapomínáním běžných, mnohdy rutinních věcí.“

„Alzheimerova nemoc probíhá 20 let před tím, než se objeví příznaky.“

Vyberte kategorii