Ve článku se dočtete:
Amaxofobie patří mezi nejméně známé druhy fóbií, ačkoliv jí trpí až 33 % lidí na celém světě. Jedná se o strach z řízení motorového vozidla, ale také strach z jízdy autem jako takové. Pojďme se podívat, jak se tento druh úzkosti projevuje, jaké jsou jeho příčiny, ale také, jak tento strach překonat, abyste si jízdu autem mohli doopravdy užít.
Amaxofobie je iracionální strach z jízdy autem, ať už v roli řidiče nebo spolujezdce. Tento termín pochází z řeckého slova amaxo (vůz nebo kočár) a fobia (strach). Jedná se o stav, kdy samotný strach z nasednutí do vozu přechází v panickou úzkost. Jedinci trpící touto úzkostnou poruchou však nemají strach ze samotného automobilu, obávají se spíše ztráty kontroly nad řízením, ať už řídí oni sami, či někdo jiný. Většina amaxofobiků zároveň trpí nějakou obecnou formou úzkosti.
Lidé se s fóbií nerodí. Až různé zkušenosti, vzpomínky a predispozice způsobí, že u některých jedinců dojde k rozvoji nějakého typu úzkosti. Amaxofobie se často objevuje u lidí, kteří měli traumatický zážitek spojený s automobilem. Nejčastěji se jedná o lidi, kteří byli účastníky dopravní nehody. Nejprve se začnou místu nehody vyhýbat, pak se začnou vyhýbat řízení nebo jízdě autem až autem přestanou jezdit úplně. Jakmile nastoupí do auta, jejich traumatické vzpomínky se umocní a postupně přecházejí až v záchvaty paniky. Existují však terapie, které pomohou tyto negativní zážitky zpracovat a překonat tak strach z řízení či cestování autem.
Amaxofobie se může vyvinout také ze strachu z jízdy za špatného počasí nebo špatné viditelnosti, případně z jízdy neznámou krajinou či po neznámé trase. Rovněž nervozita začínajících řidičů se může rozvinout v panický strach z řízení, zvláště v případě, kdy od získání řidičského průkazu uplynula delší doba. U jedinců s nízkým sebevědomím může být prvním problémem také nerudný učitel autoškoly, nervózní rodič či partner. Pocit strachu z nezvládnutí řízení může takto postupně přerůst až ve fóbii.
Amaxofobie se může projevovat různými způsoby. Nejčastěji se jedná o zrychlený srdeční tep, bolest na hrudi, pocení nebo závrať. Tyto symptomy se nemusí projevit pouze při jízdě, někomu k vyvolání pocitu úzkosti stačí i jen samotná představa, že sedí v autě.
Amaxofobici často trpí katastrofickými myšlenkami. Představují si třeba, že se vozidlo převrátí na střechu nebo narazí do jiného vozu či překážky. Mají strach, že se auto při jízdě po dálnici rozbije nebo se někdo blízký stane účastníkem dopravní nehody.
Důležité je postupovat pomalu a dát si čas. Začněte tím, že se v klidu seznámíte se svým autem. Sedněte si do něj, prozkoumejte ovládací prvky, nastavte si sedadlo a zrcátka a vyzkoušejte si, co jak funguje. Poté zkuste projet jednoduchou, krátkou trasu s někým zkušeným, komu důvěřujete. Postupně můžete přidávat více frekventované silnice a delší vzdálenosti.
Pokud je vám 18–24 let, můžete se zdarma zaregistrovat do kurzu Start Driving, který nabízí bezpečné prostředí pro trénink řízení pod dohledem profesionálů.
Pomoci mohou i různé relaxační techniky. Hluboký, vědomý a řízený dech vám může pomoci soustředit se na to, abyste bezpečně dorazili do cíle a odvede vaši pozornost od katastrofických scénářů. Můžete se také obrátit na terapeuta, který vám pomůže tuto fobii překonat.
Pokud trpíte touto úzkostnou poruchou, vyhledejte pomoc profesionála ideálně ještě dnes. Prozatím vám k pocitu klidu na cestě (i mimo ni) může pomoct alespoň naše povinné ručení. Ocitnete-li se v úzkých, jistě oceníte výhody asistenční služby. S povinným ručením od Generali nemusíte mít strach vydat se na cestu.
Přečtěte sI:
Jak postupovat, když si chce vaše auto „jezdit samo“?
Zůstaňte v bezpečí při sdílené jízdě autem
Bezpečně za každé situace: na co bychom neměli zapomínat při pohybu na silnici
Zatímco péče o paměť se tradičně spojuje s luštěním křížovek a hlavolamy, neméně důležité procesy se odehrávají o patro níže. Ne nadarmo se proto střevům často přezdívá „druhý mozek“. Vědecké studie v posledních letech potvrdily existenci takzvané osy střevo-mozek. Nejde o pouhou metaforu, ale o reálné fyzické a chemické propojení, které funguje jako informační dálnice mezi zažíváním a hlavou.
Pokud je provoz na této trase plynulý, mozek může pracovat na plný výkon. V opačném případě se mohou objevit potíže jako „mozková mlha“, úzkostné stavy nebo zhoršená schopnost soustředění.
Dlouho panoval názor, že mozek funguje jako generál, který autoritativně rozdává rozkazy zbytku těla. Realita je však mnohem demokratičtější a v případě trávicího traktu dokonce opačná. Hlavním komunikačním spojením je nervus vagus neboli bloudivý nerv. Studie ukazují, že většina vláken tohoto nervu přenáší signály ze střev směrem do mozku, nikoliv naopak. Břicho tedy mozek doslova zásobuje nepřetržitým tokem zpráv.
Střeva navíc fungují jako chemická továrna. Vzniká zde většina serotoninu a dalších látek důležitých pro psychickou pohodu. I když se tyto látky nedostanou přímo do mozku, skrze nervová spojení a chemické posly ovlivňují, jak zvládáme stres a jak se cítíme.
Zásadní roli hraje také imunita. Pokud je prostředí ve střevech narušené, stěna se stává propustnou a do krve unikají škodliviny. To v těle vyvolává zánět, na který reagují i obranné buňky v mozku. Dlouhodobý poplach však může poškozovat nervová spojení a zvyšovat riziko rozvoje demence.
Pokud chcete pro svou hlavu udělat maximum, začněte u talíře.
Ochrana mozku začíná u vlákniny. Modely naznačují, že když ji střevní bakterie zpracují, vzniká kyselina máselná, která zpevňuje bariéru bránící průniku škodlivin k nervovým buňkám. Zároveň podporuje tvorbu takzvaného „mozkového hnojiva“, látky nezbytné pro učení a ukládání nových vzpomínek.
Pro správný účinek je vhodné přijmout 25 až 35 gramů vlákniny denně. Tuto dávku spolehlivě zajistí například celodenní kombinace misky ovesných vloček, jablka se slupkou, porce čočky, dvou krajíců žitného chleba a hrsti mandlí.
Zdravý jídelníček by neměl být jednotvárný. Výzkumy potvrzují, že konzumace více než třiceti různých rostlinných potravin týdně vede k pestřejšímu složení střevních bakterií. Čím je toto společenství rozmanitější, tím lépe je mozek chráněn. Cíl je snadno splnitelný, protože se počítají nejen druhy zeleniny, ale i ořechy, semínka, luštěniny, bylinky či koření. Stačí si ranní kaši posypat směsí různých ořechů a semínek a hned máte splněno několik bodů. Důležité jsou i borůvky, hořká čokoláda nebo zelený čaj, které bakterie přeměňují na látky chránící nervové buňky.
Studie provedená vědci na Stanfordově univerzitě v roce 2021 přinesla zajímavé srovnání vlivu vlákniny a fermentovaných potravin. Kysané zelí, kefír nebo kombucha dokážou v těle snižovat zánět, který souvisí se stresem a stárnutím mozku. Pravidelný příjem těchto potravin navíc obohacuje střevní prostředí. Doporučuje se proto jíst „živé“ jídlo každý den. Pozor však na běžné jogurty, které často neobsahují živé kultury a bývají plné cukru. Lepší volbou jsou kefíry nebo domácí kvašená zelenina.
Vliv probiotik na paměť u zdravých lidí je stále předmětem zkoumání a pro obecnou populaci nebývá jejich plošné užívání považováno za nezbytné. Nicméně některé vědecké výzkumy naznačují, že u dospělých mohou určité kmeny probiotik pomoci zlepšit náladu, kognitivní funkce nebo snížit míru stresu a úzkosti. Prokazatelný přínos pak studie potvrzují u seniorů a osob s mírnými kognitivními potížemi, u kterých dochází ke zlepšení paměti a pozornosti. Protože však každá bakterie působí jinak a efekt závisí na konkrétním kmeni, dávce i délce užívání, je vhodné výběr doplňků či domácích testů konzultovat s lékařem, obzvláště při oslabené imunitě.
Generali penzijní společnost si uvědomuje závažnost neurodegenerativního onemocnění. Proto se aktivně zapojuje do šíření osvěty a podpory prevence a výzkumu Alzheimerovy choroby v rámci iniciativy #SpoluProtiAlzheimeru.
Kromě toho, co jíst, je dobré vědět, co vynechat. Průmyslově zpracované potraviny často obsahují přísady, které narušují ochrannou vrstvu střeva a mohou vyvolat zánět. Podobně opatrně je třeba přistupovat k umělým sladidlům, která mohou rovnováhu ve střevech vychýlit nesprávným směrem.
Osa střevo-mozek funguje jako obousměrná komunikace. Nejde pouze o stravu, ale o celkový životní styl. Stabilní spánkový režim a efektivní zvládání stresu přímo podporují zdravou aktivitu bloudivého nervu.
Ukazuje se tedy, že pro bystrou mysl nestačí jen jíst „zdravě“. Mnohem podstatnější je sestavit jídelníček tak, aby vyživoval správné druhy mikroskopických organismů v našem těle.
Přečtěte si
Proč spánek čistí mozek a jak věda pomáhá s prevencí
Aplikace a chytré hračky trénují mozek a upozorní, když není něco v pořádku