Amaxofobie patří mezi nejméně známé druhy fóbií, ačkoliv jí trpí až 33 % lidí na celém světě. Jedná se o strach z řízení motorového vozidla, ale také strach z jízdy autem jako takové. Pojďme se podívat, jak se tento druh úzkosti projevuje, jaké jsou jeho příčiny, ale také, jak tento strach překonat, abyste si jízdu autem mohli doopravdy užít.
Amaxofobie je iracionální strach z jízdy autem, ať už v roli řidiče nebo spolujezdce. Tento termín pochází z řeckého slova amaxo (vůz nebo kočár) a fobia (strach). Jedná se o stav, kdy samotný strach z nasednutí do vozu přechází v panickou úzkost. Jedinci trpící touto úzkostnou poruchou však nemají strach ze samotného automobilu, obávají se spíše ztráty kontroly nad řízením, ať už řídí oni sami, či někdo jiný. Většina amaxofobiků zároveň trpíi nějakou obecnou formou úzkosti.
Lidé se s fóbií nerodí. Až různé zkušenosti, vzpomínky a predispozice způsobí, že u některých jedinců dojde k rozvoji nějakého typu úzkosti. Amaxofobie se často objevuje u lidí, kteří měli traumatický zážitek spojený s automobilem. Nejčastěji se jedná o lidi, kteří byli účastníky dopravní nehody. Nejprve se začnou místu nehody vyhýbat, pak se začnou vyhýbat řízení nebo jízdě autem až autem přestanou jezdit úplně. Jakmile nastoupí do auta, jejich traumatické vzpomínky se umocní a postupně přecházejí až v záchvaty paniky. Existují však terapie, které pomohou tyto negativní zážitky zpracovat a překonat tak strach z řízení či cestování autem.
Amaxofobie se může vyvinout také ze strachu z jízdy za špatného počasí nebo špatné viditelnosti, případně z jízdy neznámou krajinou či po neznámé trase. Rovněž nervozita začínajících řidičů se může rozvinout v panický strach z řízení, zvláště v případě, kdy od získání řidičského průkazu uplynula delší doba. U jedinců s nízkým sebevědomím může být prvním problémem také nerudný učitel autoškoly, nervózní rodič či partner. Pocit strachu z nezvládnutí řízení může takto postupně přerůst až ve fóbii.
Amaxofobie se může projevovat různými způsoby. Nejčastěji se jedná o zrychlený srdeční tep, bolest na hrudi, pocení nebo závrať. Tyto symptomy se nemusí projevit pouze při jízdě, někomu k vyvolání pocitu úzkosti stačí i jen samotná představa, že sedí v autě.
Amaxofobici často trpí katastrofickými myšlenkami. Představují si třeba, že se vozidlo převrátí na střechu nebo narazí do jiného vozu či překážky. Mají strach, že se auto při jízdě po dálnici rozbije nebo se někdo blízký stane účastníkem dopravní nehody.
Pomoci mohou různé relaxační techniky. Hluboký vědomý a řízený dech vám může pomoci soustředit se na to, abyste bezpečně dorazili do cíle a odvede vaši pozornost od katastrofických scénářů. Můžete se také obrátit na terapeuta, který vám pomůže tuto fobii překonat.
S pomocí profesionála a relaxačních technik můžete začít svému strachu čelit. Začněte tím, že si sednete na místo spolujezdce nebo za volant a vydáte se na kratší trasy na známá místa. Postupně se poté můžete začít vydávat na méně frekventované silnice a delší cesty.
Pokud trpíte touto úzkostnou poruchou, vyhledejte pomoc profesionála ideálně ještě dnes. Prozatím vám k pocitu klidu na cestě (i mimo ni) může pomoct alespoň naše povinné ručení. Ocitnete-li se v úzkých, jistě oceníte výhody asistenční služby. S povinným ručením od Generalli nemusíte mít strach vydat se na cestu.
Může se stát, že když se rozhodnete vrátit k běhání po delší pauze, máte pocit, že už to není to, co bývalo. Možná jste dřív běhali dlouhé trasy, ale teď se všechno zdá těžší. A to je normální! Není třeba se okamžitě vrátit k původnímu tempu, ale spíše najít si nový způsob, jak se k běhu vrátit.
Začněte klidně s krátkými úseky běhu, které budete střídat s chůzí. Je důležité naslouchat svému tělu a být trpěliví. Nejdůležitější je si uvědomit, že návrat k běhu je individuální cesta a není potřeba srovnávat se s minulými výkony.
Nemusíte běhat každý den. Na začátek úplně stačí dvakrát nebo třikrát týdně. Hlavní není počet kilometrů ani tempo, ale to, že si z běhání uděláte zvyk. Zapište si ho klidně do diáře nebo do mobilu. Když s tím budete počítat předem, je mnohem větší šance, že opravdu vyběhnete.
Možná jste dřív zvládali běhat rychleji, dál nebo klidně několikrát týdně bez větší námahy. A teď vás trochu láká porovnávat se s tím, jak jste na tom byli před pauzou. Je úplně normální, že na začátku nebudete běhat tak jako vaše staré já. Neřešte, jak to šlo kdysi, ani co dělají ostatní. Důležité je jen to, jak se při běhu cítíte právě teď.
Místo sledování času nebo kilometrů zkuste takzvané „konverzační tempo“. Představte si, že běžíte s kamarádem. Pokud při tom zvládnete mluvit bez toho, aniž byste lapali po dechu, běžíte ideálním tempem. Tělo pracuje, ale zbytečně se nepřetěžuje.
Staré běžecké boty už možná nejsou tím, co vaše nohy potřebují. Můžou mít prošlapanou podrážku a nepadnou už tak, jak by měly. Kvalitní obuv by měla být nejen pohodlná, ale také poskytovat stabilitu, aby chránila vaše nohy při každém kroku. Pokud si nejste jistí, jaké boty vybrat, nebojte se zajít do běžecké speciálky, kde vám rádi pomohou najít ideální pár přímo pro vás.
Proč vlastně běháte? Možná chcete zlepšit svoji kondici, pročistit hlavu, nebo se cítit lépe. Ať už máte jakýkoliv důvod, hlavní je, že běhání vás musí bavit.
Motivace může přijít i z různých drobností, které vás nakopnou. Ať už je to playlist s oblíbenými písničkami, běžecká aplikace, nový sportovní outfit nebo kamarád, který vás při běhu podpoří. Cokoliv, co vám přidá energii a zlepší pocit z pohybu, se hodí.
Zkuste si stanovit jednoduché výzvy, které vás povzbudí, a ne přehnané cíle, které by vás odradily. Třeba „vyběhnu alespoň jednou týdně“, „získám nový odznak v aplikaci“, „zvládnu běžet 10 minut v kuse bez zastavení“. Cíle nemusí být velké, ale hlavně vám musí dávát smysl.
Existuje mnoho způsobů, jak se po běhu zregenerovat. Zkuste si dopřát masáže nebo pěnové válce, které pomohou uvolnit napětí ve svalech. Aktivní regenerace, jako je klidná procházka nebo jemný strečink, zlepší prokrvení a podpoří zotavení. Důležitá je také vyvážená strava a dodržování pitného režimu.
Pamatujte, že odpočinek je stejně důležitý jako samotný trénink. Když si dopřejete dostatek spánku a času na zotavení, načerpáte novou energii a budete mít větší motivaci vyběhnout znovu.
Návrat k běhání může vypadat jako velká výzva, ale s každým během jste zase o něco silnější. Buďte trpěliví, naslouchejte svému tělu a mějte radost z každého kilometru!
Přečtěte si:
15 tipů pro zachování motivace po běžeckém závodě
Co jíst před běháním, během něj a po něm