Amaxofobie patří mezi nejméně známé druhy fóbií, ačkoliv jí trpí až 33 % lidí na celém světě. Jedná se o strach z řízení motorového vozidla, ale také strach z jízdy autem jako takové. Pojďme se podívat, jak se tento druh úzkosti projevuje, jaké jsou jeho příčiny, ale také, jak tento strach překonat, abyste si jízdu autem mohli doopravdy užít.
Amaxofobie je iracionální strach z jízdy autem, ať už v roli řidiče nebo spolujezdce. Tento termín pochází z řeckého slova amaxo (vůz nebo kočár) a fobia (strach). Jedná se o stav, kdy samotný strach z nasednutí do vozu přechází v panickou úzkost. Jedinci trpící touto úzkostnou poruchou však nemají strach ze samotného automobilu, obávají se spíše ztráty kontroly nad řízením, ať už řídí oni sami, či někdo jiný. Většina amaxofobiků zároveň trpíi nějakou obecnou formou úzkosti.
Lidé se s fóbií nerodí. Až různé zkušenosti, vzpomínky a predispozice způsobí, že u některých jedinců dojde k rozvoji nějakého typu úzkosti. Amaxofobie se často objevuje u lidí, kteří měli traumatický zážitek spojený s automobilem. Nejčastěji se jedná o lidi, kteří byli účastníky dopravní nehody. Nejprve se začnou místu nehody vyhýbat, pak se začnou vyhýbat řízení nebo jízdě autem až autem přestanou jezdit úplně. Jakmile nastoupí do auta, jejich traumatické vzpomínky se umocní a postupně přecházejí až v záchvaty paniky. Existují však terapie, které pomohou tyto negativní zážitky zpracovat a překonat tak strach z řízení či cestování autem.
Amaxofobie se může vyvinout také ze strachu z jízdy za špatného počasí nebo špatné viditelnosti, případně z jízdy neznámou krajinou či po neznámé trase. Rovněž nervozita začínajících řidičů se může rozvinout v panický strach z řízení, zvláště v případě, kdy od získání řidičského průkazu uplynula delší doba. U jedinců s nízkým sebevědomím může být prvním problémem také nerudný učitel autoškoly, nervózní rodič či partner. Pocit strachu z nezvládnutí řízení může takto postupně přerůst až ve fóbii.
Amaxofobie se může projevovat různými způsoby. Nejčastěji se jedná o zrychlený srdeční tep, bolest na hrudi, pocení nebo závrať. Tyto symptomy se nemusí projevit pouze při jízdě, někomu k vyvolání pocitu úzkosti stačí i jen samotná představa, že sedí v autě.
Amaxofobici často trpí katastrofickými myšlenkami. Představují si třeba, že se vozidlo převrátí na střechu nebo narazí do jiného vozu či překážky. Mají strach, že se auto při jízdě po dálnici rozbije nebo se někdo blízký stane účastníkem dopravní nehody.
Pomoci mohou různé relaxační techniky. Hluboký vědomý a řízený dech vám může pomoci soustředit se na to, abyste bezpečně dorazili do cíle a odvede vaši pozornost od katastrofických scénářů. Můžete se také obrátit na terapeuta, který vám pomůže tuto fobii překonat.
S pomocí profesionála a relaxačních technik můžete začít svému strachu čelit. Začněte tím, že si sednete na místo spolujezdce nebo za volant a vydáte se na kratší trasy na známá místa. Postupně se poté můžete začít vydávat na méně frekventované silnice a delší cesty.
Pokud trpíte touto úzkostnou poruchou, vyhledejte pomoc profesionála ideálně ještě dnes. Prozatím vám k pocitu klidu na cestě (i mimo ni) může pomoct alespoň naše povinné ručení. Ocitnete-li se v úzkých, jistě oceníte výhody asistenční služby. S povinným ručením od Generalli nemusíte mít strach vydat se na cestu.
„Na celém světě je podle odhadu přes 400 milionů potenciálních pacientů s aktivní nemocí v mozku, byť většina ještě nemá klinické příznaky,“ říká český neurolog a vědec Martin Tolar, který založil neziskový globální vědecký institut International Neurodegenerative Disorders Research Center, INDRC, a spolu se svým týmem v americké biotechnologické společnosti Alzheon, Inc. objevil lék na tuto nemoc a stojí před potenciálním průlomem v léčbě.
Alzheimerovou chorobou trpí v České republice přibližně 160 tisíc osob. Odhaduje se však, že pokud přidáme také pacienty, kteří ještě nemají klinické příznaky může jí trpět až 400 tisíc českých občanů, přičemž většina případů zůstává nediagnostikována.
Za posledních pět let se počet lidí trpících Alzheimerovou chorobou zvýšil o 14 % a předpokládá se, že do roku 2050 se počet nemocných v České republice oproti současnosti zdvojnásobí.
Podle Asociace pro Alzheimerovu chorobu trpí touto nemocí ve Spojených státech 6,5 milionu Američanů. Bez efektivní léčby se očekává, že do roku 2050 se tento počet zvýší na 12,7 milionu.
V celosvětovém měřítku postihuje Alzheimerova choroba nejméně 55 milionů lidí a vědci předpovídají, že tento počet se každých 20 let téměř zdvojnásobí. Odhaduje se, že v roce 2030 bude žít 78 milionů osob s Alzheimerovou chorobou a v roce 2050 by tento počet mohl dosáhnout 139 milionů.
„Protože se lidé dnes dožívají vyššího věku, hovoří se až o epidemii demencí, které z valné většiny způsobuje právě Alzheimerova choroba. Představuje obrovský socioekonomický problém, lidé vyžadují péči, která je pro rodinu nemocného velmi náročná, a navíc zdravotní systém stojí hodně peněz,“ tvrdí Kateřina Sheardová, lékařka z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.
Nejvýznamnějším rizikovým faktorem pro vznik Alzheimerovy choroby je věk. Postihuje především osoby starší 65 let a riziko vzniku onemocnění prudce stoupá s postupujícím věkem. Mezi léty 65 až 74 let postihuje Alzheimerova choroba pět procent osob, ve věku 75 až 84 let třináct procent a ve věku nad 85 let nemocí trpí třetina populace. Zhruba každý třetí senior s tímto onemocněním zemře.
Alzheimerova choroba se nevyhýbá ani mladším osobám. Pod 65 let se vyskytuje u pěti až deseti procent případů. Ačkoli studie sledující mladší pacienty s demencí nejsou tak časté, vědci podle asociace pro Alzheimerovu chorobu odhadují, že přibližně 110 z každých 100 tisíc jedinců ve věku 30 až 64 let, konkrétně v přepočtu na USA celkem asi 200 000 Američanů, může trpět demencí s časným nástupem.
Se stárnutím světové populace se demence stává epidemií a Alzheimerova choroba se stává jedním z nej významnějších zdravotních a socioekonomických problémů lidstva. Představuje 60 až 80 procent všech případů demence. Například cévní demence, způsobená sníženým průtokem krve mozkem, představuje pouze 5 až 10 procent případů.
Společnost Generali penzijní společnost se spojila v roce 2023 s neziskovým globálním institutem INDRC, aby ho podpořila v boji proti Alzheimerově chorobě.