Škola smyku a další rady pro bezpečnou jízdu v zimě
Zimní silnice jsou často nepředvídatelné a i malá nepozornost může vést ke smyku nebo nehodě. Odborník Jan Faktor z Polygonu Max Cars vysvětluje, jak správná technika jízdy může výrazně zvýšit vaši bezpečnost.
Se zimním obdobím je spojené i vyšší riziko nehodovosti na cestách. Podle statistik Generali České pojišťovny narůstá v zimních měsících počet pojistných událostí v průměru o 10 %. Řidič, který toto riziko podcení, ohrožuje nejen sebe a své okolí, ale také riskuje, že mu pojišťovna v případě nehody bude krátit pojistné plnění.
Kvalitní zimní pneumatiky jsou základ
„Adheze se neukecá,“ říká Jan Faktor, hlavní instruktor Polygonu Max Cars, vyššího akreditovaného centra, které provozuje populární školu smyku.
Řidič v Praze a Středních Čechách si může vystačit s celoročními pneumatikami za předpokladu, že je mírná zima. „Ale pokud bude opravdová zima nebo pokud jezdíte na hory, tak celoročky nepochválíte,“ říká Faktor.
„Jak říkám klientům, ty taky nemáš jedny boty. Máš letní, máš zimní, máš k bazénu žabky,“ dodává Faktor. „Takže pokud jezdíte kilometry, jezdíte republiku, jezdíte Evropu, kvalitní letňáky, kvalitní zimáky.“
Zimní pneumatiky by navíc neměly být starší čtyř let. A čím výkonnější nebo těžší je vůz, tím kvalitnější pneumatiky by řidič měl zvolit.
Rozhoduje počasí a stav vozovky
Ani řidič, který investoval do kvalitních zimních pneumatik, nemá vyhráno. „Řidič by si měl uvědomit, že adheze se mění v závislosti na počasí,“ vysvětluje Faktor. „A tomu musím přizpůsobit rychlost vozidla, aby pneumatiky měly sílu zabrat.“
„Sucho versus mokro znamená dvakrát horší adheze; sucho versus tvrdě uježděný sníh, pětkrát horší adheze; sucho versus uježděný promrzlý sníh, osmkrát horší adheze; sucho versus led, desetkrát horší; a sucho versus odtávající led, tzv. teplý nebo černý led, patnáctkrát horší.“
V praxi to znamená, že kvalitní zimní pneumatiky zatočí na tvrdě uježděném sněhu do rychlosti 70km/h. Na odtávajícím ledu ale spolehlivě zatočí už jen do 7 km/h.
Další rizikové faktory
Podle Jana Marka, tiskového mluvčího Generali České pojišťovny, představuje námraza na sklech vozu doslova smrtelné riziko, zvláště pokud si řidič oškrábe pouze části skel.
„Jsou známy i smrtelné nehody s chodci, které řidič přes nedostatečně oškrábané čelní sklo srazil,“ říká Marek. „V takových případech je řidičova vina obvykle nezpochybnitelná, a tím i jeho podíl na úhradě škody. Takové škody jdou do stovek tisíc, ale i do desítek milionů v případě vážných trvalých následků chodce.“
Podle Marka je důležité mít kompletní výhled - proto by měla být od námrazy očištěna všechna skla. Řidič by také neměl zapomínat na čelní světlomety, u kterých může námraza zhoršit účinnost či viditelnost blinkrů.
Jízda se sněhovou čepicí na autě je také nebezpečná, dodává Marek. Sníh může omezit nejen řidičův výhled, například při brzdění, ale také ohrozit či poškodit auta, která vůz následují.
Čím vyšší rychlost, tím větší riziko smyku
Vysoká rychlost je nečastější příčinou smyku. U vozů s pohonem předních kol se jedná převážně o smyk přední nápravy, tzv. nedotáčivost, kdy řidič otočí volantem, ale vůz jede dál rovně.
Při smyku zadní nápravy, tzv. přetáčivosti, ztratí přilnavost kola zadní nápravy a vůz se začne přetáčet kolem své osy. Lidově autu tzv. ustřelí zadek. Typický je pro vozy s pohonem zadních kol.
Nastat ale může i smyk na obě nápravy, tzv. neutrální smyk, kdy se auto začne hrnout bokem.
Smyk přední nápravy
Podle Faktora je nejčastější příčinou smyku přední nápravy vysoká nájezdová rychlost do zatáčky. Způsobit ho ale může i prudký pohyb volantem nebo předčasná akcelerace při průjezdu zatáčkou. V těchto situacích je chybou snaha kompenzovat nedotáčivost vozidla ještě větším vytočením kol.
„Pro tyto případy mám jednoduché heslo, rovněji kola, rovněji kola,“ říká Faktor. A v případě, že není možné zvětšit poloměr zatáčky, je nutné co nejrychleji snížit rychlost. „V tu chvíli potřebuji co nejintenzivněji brzdit a brzdím tak dlouho, dokud se smyku nezbavím. Jakmile cítím odezvu ve volantu, povolím brzdu a dokončím manévr zatočení.“
Nejúčinněji brzdí vozy vybavené systémem ABS, který zabraňuje zablokování kol a tím ztrátě adheze. Podle Faktora, patří ABS do základní výbavy vozů od roku 2007.
Smyk zadní nápravy
Kromě vysoké rychlosti může smyk zadní nápravy zapříčinit třeba horší stav zadních pneumatik nebo náhlá změna směru jízdy. V těchto situacích je důležité ubrat plyn, ale nebrzdit, a následně udělat tzv. kontra, což je otočení volantem proti směru smyku, říká Faktor.
„Pokud například jedu zatáčku doprava a uklouzne mi zadní náprava doleva, točím volantem doleva,“ vysvětluje Faktor. „Auto se mi začne vracet do roviny a já symbiózně vracím volant do roviny. Vždycky říkám klientům jsou to dva volanty, kontra a vrátit.“
V některých situacích může pomoci přidat plyn, ale to systémy elektronické stabilizace moderních vozů znemožňují, upozorňuje Faktor.
Smyk na obě nápravy
K tomuto smyku může dojít při kombinaci vysoké rychlosti a nepříznivého sklonu zatáčky nebo u vozu s pohonem všech kol.
V tomto případě je jediným řešením ponechat kola ve směru jízdy a rychle snížit rychlost intenzivním brzděním, říká Faktor. A to platí i pro případ, kdy se vůz roztočí kolem své osy.
Riziko smyku v létě
Pravděpodobnost, že řidič dostane smyk v zimě je mnohem vyšší, ale dojít k němu může i v létě. Proto je třeba věnovat pozornost i výběru letních pneumatik.
Podle Faktora zaručují nejlepší přilnavost vysokoadhezní sportovní pneumatiky. Na druhém konci spektra jsou pak nízko valivé pneumatiky, kde nižší přilnavost je daní za nižší spotřebu vozu.
Způsob manévrování během smyku je totožný jak v letních tak zimních podmínkách, s tím rozdílem, že na ledu přijde smyk daleko dřív, říká Faktor.
Důležité je si také uvědomit, že zimní pneumatiky – co do přilnavosti – fungují lépe než letní, jen když je průměrná denní teplota do 7 stupňů Celsia. S rostoucí venkovní teplotou naopak rychle ztrácí na účinnosti a už při 15 stupních prodlužují brzdnou dráhu až o třetinu.
Nevyhnutelnost havárie
Jsou situace, kdy i ten nejlepší řidič smyk nezvládne a s vozem havaruje. V tomto případě je nutné směrovat vůz tak, aby co nejlépe ochránil posádku.
„Když už musím bourat, bourám předkem auta a celou plochou toho předku,“ říká Faktor. „Nebourám ani na špičku předku a nikdy nebourám zadkem auta nebo bokem auta. Hlavně nevyletět ze zatáčky bokem a neomotat auto o strom. To jsou nejhorší zranění.“
Krácení pojistného plnění
U havarijního pojištění obecně platí, že pojišťovna může přistoupit ke snížení pojistného plnění pro porušení závazného ustanovení, kdy například řidič při jízdě s nevhodným obutím nepředchází vzniku škody.
„Vždy ale zkoumáme, do jaké míry nevhodné pneumatiky (či hloubka jejich dezénu neodpovídající normě) skutečně přispěly jak k samotnému vzniku škody, tak k jejímu rozsahu,“ říká Marek. „Následně po posouzení všech objektivních faktů (vč. policejního záznamu, fotodokumentace z místa nehody, svědeckých výpovědí, prohlídky vozidla atd.) řešíme případnou výši snížení pojistného plnění.“
Prostor pro korekci výše pojistného plnění u havarijního pojištění existuje na škále od 0 do 100 %. V praxi je však zamítnutí škodní události spíše výjimečnou událostí, dodává Marek.
Přečtěte si:
Jak připravit auto na pořádnou zimu?
Střety vozů se zvěří – jaké bývají škody a kdo je platí?
