Střety vozů se zvěří – jaké bývají škody a kdo je platí?
O tom, že v období po změně letního času na zimní dochází častěji ke střetům automobilů se zvěří, jsme vás informovali již dříve ve videu "Jak se na silnici vyhnout střetu se zvěří?". Protože vás tato problematika zajímala, rozhodli jsme se téma ještě trochu více rozvést.
Jak se chovat, abyste riziko srážky eliminovali, jsme už popsali. Jestliže se vám ale zvíře rozhodne skočit pod kola na poslední chvíli, pak už pravděpodobně nenaděláte nic. V těchto případech nemá cenu snažit se zvěři vyhýbat a riskovat tak srážku se stromem či s protijedoucím vozidlem.
Kdo hradí škodu způsobenou při srážce vozidla se zvířetem?
Samozřejmě čím pomaleji v okamžiku srážky pojedete, tím mírnější (a levnější) budou škody na vašem automobilu. Co se týče toho, kdo případné následky hradí, rozhodující je vždy fakt, kdo zvíře vlastní. Nejčastěji se ale setkáváme se srážkami s lesní zvěří, jako jsou srnky, divočáci či zajíci. Tyto zvířata jednoho oficiálního majitele pochopitelně nemají, proto si škody na vozidle musíte zaplatit vy. Uhrazeny vám mohou být ale pojišťovnou v případě, že je „střet se zvěří“ součástí pojištění vašeho vozu. To už je běžnou volbou, když si volíte rozsah havarijního pojištění. Součástí povinného ručení je tato položka výjimečně.
Náklady na odvoz zvířete a výjezd policie nehradíte
Někteří lidé se bojí, že by museli platit i likvidaci mrtvé zvěře, tak z místa nehody raději ujíždí. Tyto náklady ale platit řidiči určitě nemusí, odstranění následků nehody na silnici a odvoz zvířete je v kompetenci policie a správy dané honitby.
Po srážce tedy rozhodně neujíždějte, ale ihned volejte policii. V žádném případě byste neměli ani manipulovat s raněnou zvěří. Ta může být nejen nemocná, ale následkem srážky také dezorientovaná a agresivní. Jakýkoli kontakt s ní může být tedy pro člověka nebezpečný. Zvláště, pokud srazíte divoké prase, raději vydržte do příjezdu policie v autě. Tato zvířata bývají v krizových situacích agresivní hodně.
Jaký je obvykle rozsah škod po střetu se zvěří?
Pojistné plnění se v případech střetů zvířat s auty pohybuje většinou okolo 30 tisíc korun. Na dražších a luxusních vozidlech či při silnějším nárazu bývají škody samozřejmě i mnohonásobně vyšší. Někdy se tedy vyšplhají škody do výše i několika set tisíc korun.
Jakou roli hraje při nárazu rychlost automobilu?
Jednoznačně popsat rozsah škod při srážkách v jednotlivých rychlostech je bohužel zcela nemožné. Vliv na důsledek nehody má totiž nejen samotná rychlost vozidla, ale i spousta dalších faktorů, jako jsou vzdálenost, ve které si řidič zvířete všimne, než začne brzdit, způsob, jakým řidič situaci řeší, způsob, jakým ke srážce dojde, velikost a váha zvířete, ale i typ a kvalita samotného vozu. Pojďme si tedy alespoň názorně říct, v jaké rychlosti máte kolik času na zabrzdění, aby ke střetu nedošlo.
Jestliže si zvířete řidič všimne například 60 metrů před ním a jede rychlostí 80 km/h, má šanci ještě zcela zastavit a nehodě se vyhnout. Brzdná dráha při takovéto rychlosti je pro vozy s kvalitním obutím totiž cca 55 metrů.
Pokud ale ještě 60 metrů před zvířetem jede auto rychlostí 100 km/h, zastavit už nestihne. V takovém případě se už totiž brzdná dráha dostává na minimálně 80 metrů. Při stokilometrové rychlosti a šedesátimetrové vzdálenosti tedy auto do zvířete narazí rychlostí cca 60 km/h. A to je dostatečná rychlost na to, aby došlo nejen k usmrcení zvířete, ale i ke zničení celé přední části vozidla. Na tu totiž v době nárazu v případě srážky s menším divočákem či srnou působí hmotnost asi 3,5 tuny, v případě srážky s jelenem se pak nárazová hmotnost zvyšuje až na 5 tun. Můžete tedy očekávat podobné důsledky, jako kdyby se vám na kapotu postavil dospělý slon.
Zvířete si řidiči ale často všimnou daleko později, než 60 metrů před ním. Není asi nutné zmiňovat, že pokud při nárazu v rychlosti 60 km/h působí na vůz zdánlivě 3,5 až 5 tun dle váhy zvířete, při náraze v rychlosti vyšší se bude jeho síla ještě úměrně zvyšovat.
Jediná možná rada na závěr tedy zní: Jezděte v úsecích se zvýšeným výskytem zvěře opravdu obezřetně a pomalu, především ve večerních a ranních hodinách.
