03.01.2021

Střety vozů se zvěří – jaké bývají škody a kdo je platí?

O tom, že v období po změně letního času na zimní dochází častěji ke střetům automobilů se zvěří, jsme vás informovali již dříve ve videu "Jak se na silnici vyhnout střetu se zvěří?". Protože vás tato problematika zajímala, rozhodli jsme se téma ještě trochu více rozvést.

Jak se chovat, abyste riziko srážky eliminovali, jsme už popsali. Jestliže se vám ale zvíře rozhodne skočit pod kola na poslední chvíli, pak už pravděpodobně nenaděláte nic. V těchto případech nemá cenu snažit se zvěři vyhýbat a riskovat tak srážku se stromem či s protijedoucím vozidlem.

Kdo hradí škodu způsobenou při srážce vozidla se zvířetem?

Samozřejmě čím pomaleji v okamžiku srážky pojedete, tím mírnější (a levnější) budou škody na vašem automobilu. Co se týče toho, kdo případné následky hradí, rozhodující je vždy fakt, kdo zvíře vlastní. Nejčastěji se ale setkáváme se srážkami s lesní zvěří, jako jsou srnky, divočáci či zajíci. Tyto zvířata jednoho oficiálního majitele pochopitelně nemají, proto si škody na vozidle musíte zaplatit vy. Uhrazeny vám mohou být ale pojišťovnou v případě, že je „střet se zvěří“ součástí pojištění vašeho vozu. To už je běžnou volbou, když si volíte rozsah havarijního pojištění. Součástí povinného ručení je tato položka výjimečně.

Náklady na odvoz zvířete a výjezd policie nehradíte

Někteří lidé se bojí, že by museli platit i likvidaci mrtvé zvěře, tak z místa nehody raději ujíždí. Tyto náklady ale platit řidiči určitě nemusí, odstranění následků nehody na silnici a odvoz zvířete je v kompetenci policie a správy dané honitby.

Po srážce tedy rozhodně neujíždějte, ale ihned volejte policii. V žádném případě byste neměli ani manipulovat s raněnou zvěří. Ta může být nejen nemocná, ale následkem srážky také dezorientovaná a agresivní. Jakýkoli kontakt s ní může být tedy pro člověka nebezpečný. Zvláště, pokud srazíte divoké prase, raději vydržte do příjezdu policie v autě. Tato zvířata bývají v krizových situacích agresivní hodně.

Jaký je obvykle rozsah škod po střetu se zvěří?

Pojistné plnění se v případech střetů zvířat s auty pohybuje většinou okolo 30 tisíc korun. Na dražších a luxusních vozidlech či při silnějším nárazu bývají škody samozřejmě i mnohonásobně vyšší. Někdy se tedy vyšplhají škody do výše i několika set tisíc korun.

Jakou roli hraje při nárazu rychlost automobilu?

Jednoznačně popsat rozsah škod při srážkách v jednotlivých rychlostech je bohužel zcela nemožné. Vliv na důsledek nehody má totiž nejen samotná rychlost vozidla, ale i spousta dalších faktorů, jako jsou vzdálenost, ve které si řidič zvířete všimne, než začne brzdit, způsob, jakým řidič situaci řeší, způsob, jakým ke srážce dojde, velikost a váha zvířete, ale i typ a kvalita samotného vozu. Pojďme si tedy alespoň názorně říct, v jaké rychlosti máte kolik času na zabrzdění, aby ke střetu nedošlo.

Jestliže si zvířete řidič všimne například 60 metrů před ním a jede rychlostí 80 km/h, má šanci ještě zcela zastavit a nehodě se vyhnout. Brzdná dráha při takovéto rychlosti je pro vozy s kvalitním obutím totiž cca 55 metrů.

Pokud ale ještě 60 metrů před zvířetem jede auto rychlostí 100 km/h, zastavit už nestihne. V takovém případě se už totiž brzdná dráha dostává na minimálně 80 metrů. Při stokilometrové rychlosti a šedesátimetrové vzdálenosti tedy auto do zvířete narazí rychlostí cca 60 km/h. A to je dostatečná rychlost na to, aby došlo nejen k usmrcení zvířete, ale i ke zničení celé přední části vozidla. Na tu totiž v době nárazu v případě srážky s menším divočákem či srnou působí hmotnost asi 3,5 tuny, v případě srážky s jelenem se pak nárazová hmotnost zvyšuje až na 5 tun. Můžete tedy očekávat podobné důsledky, jako kdyby se vám na kapotu postavil dospělý slon.

Zvířete si řidiči ale často všimnou daleko později, než 60 metrů před ním. Není asi nutné zmiňovat, že pokud při nárazu v rychlosti 60 km/h působí na vůz zdánlivě 3,5 až 5 tun dle váhy zvířete, při náraze v rychlosti vyšší se bude jeho síla ještě úměrně zvyšovat.

Jediná možná rada na závěr tedy zní: Jezděte v úsecích se zvýšeným výskytem zvěře opravdu obezřetně a pomalu, především ve večerních a ranních hodinách.

 

Video na téma Jak se na silnici vyhnout střetu se zvěří naleznete ZDE. 

 

12.08.2021

Jak postupovat při kutilských zraněních

Letní období je jako stvořené k realizaci našich kutilských projektů. Konečně je čas postavit dětem domek v koruně stromu, opravit starou skříň po babičce nebo třeba opravit okap na chatě. 

Zatímco v zaměstnání jsme zvyklí automaticky používat ochranné pomůcky, v domácím prostředí na ně velmi často zapomínáme. Navlékneme si jen staré tenisky, vytahané tričko a seprané džíny a pustíme se do práce. Stačí chvilka nepozornosti a dojde k nehodě. Pokud už k nějakému úrazu dojde, je důležité vědět, jak se v takové situaci zachovat. Proto jsme pro vás připravili stručného průvodce běžnými zraněními a úrazy, abychom vám pomohli ve složité situaci správně reagovat.

Úder do hlavy

V případě, že se někdo udeří do hlavy nebo v horším případě, nějaký předmět udeří někoho do hlavy, je třeba zkontrolovat následující: 

  1. Nedošlo ke ztrátě vědomí, byť jen krátkodobě.
  2. Nejde o poranění pokožky hlavy.
  3. Netočí se zraněnému hlava/netrpí nevolností.
  4. Nedošlo ke ztrátě paměti.
  5. Neobjevila se bolest hlavy.
  6. Netrpí zraněný zmateností.

U vážnějších zranění se objevuje: 

  1. Snížená nebo úplná ztráta schopnosti reagovat.
  2. Krev či jiná tekutina vytékající z nosu či ucha.
  3. Různá velikost očních panenek.

V případě, že zaznamenáte kterýkoliv z těchto symptomů:

  1. Dotyčného posaďte.
  2. Na postižené místo přiložte studený obklad.
  3. Krvácení zatlačte tlakem v ráně.
  4. Projděte stupnici AVPU níže a zjistěte do jaké míry je dotyčný schopen reagovat. Pokud budete volat sanitku, poskytněte výsledky tohoto testu záchranářům.

AVPU stupnice slouží k vyhodnocení základních znaků vitálních funkcí:

  • Je zraněný bdělý (Alert), má otevřené oči?
  • Reaguje na váš hlas (Voice) a je schopen odpovídat na otázky nebo reagovat na vaše instrukce?
  • Jsou-li jeho oči zavřené a na váš hlas nereaguje, reaguje na bolest (Pain)? Zraněného štípněte a přesvědčte se, jestli reaguje.
  • Pokud jste zkusili všechny tři body výše, pak zraněným lehce zatřeste. Skutečně nereaguje (Unresponsive)?

Pokud je zraněný bdělý a reaguje, počkejte až se mu udělá lépe. Jeho zranění je pravděpodobně mírné. Snažte se však hlídat i další symptomy. Pokud má zraněný zavřené oči a nereaguje, zavolejte sanitku a uvědomte lékaře o vašich zjištěních. Pokud je výsledek vašeho vyšetření dle stupnice AVPU bezvědomí, řiďte se zásadami první pomoci dle příručky první pomoci Českého červeného kříže.

Zlomeniny

Otevřenou zlomeninu poznáte snadno, jelikož kůže je v místě zlomeniny porušená a kost vyčnívá ven. Jak ale poznáme, že si člověk přivodil zavřenou zlomeninu? Hledejte následující symptomy:

  1. otok,
  2. potíže s hybností,
  3. nepřirozený pohyb
  4. končetina působí, že je kratší, je zkroucená či nepřirozeně ohnutá,
  5. vrzavý zvuk či pocit,
  6. ztráta síly,
  7. šok.

Asi není třeba zdůrazňovat, že ošetření otevřené zlomeniny vyžaduje největší odvahu. Takže se seberte, ránu zakryjte sterilní tkaninou a zajistěte ji obvazem. Pokud se objeví krvácení, zastavte ho tlakem v okolí rány. 

Ať už se jedná o zavřenou nebo otevřenou zlomeninu, je třeba končetinu fixovat pomocí dlah či jiných pevných opor. Tím zabráníme zhoršení stavu a ulevíme od bolesti.

Jakmile skončíme s ošetřením, zavoláme sanitku. Při čekání na pomoc kontrolujeme zraněného, zda nejeví známky šoku. Jak tyto symptomy rozpoznat a jak v dané situaci postupovat se opět dočtete v příručce první pomoci Českého červeného kříže. Pokud zraněný přestane dle stupnice AVPU reagovat, řiďte se pokyny v příručce.

Závažné krvácení

Pokud vám pohled na krev nedělá dobře, je třeba se zocelit. Ztráta krve může velmi rychle vést k závažnějším obtížím, takže vy musíte reagovat o to rychleji.

Nejprve si musíte umýt ruce, máte-li tu možnost, navlékněte si lékařské rukavice, čímž zabráníte zanesení infekce do rány.

Následně odstraňte textilie, je-li to nutné příslušnou část oděvu odstřihněte.

V ráně může být rovněž zapíchnutý nějaký předmět. Dotyčný předmět se nesmíte pokoušet z rány vytáhnout, jelikož byste tak mohli způsobit ještě závažnější krvácení. Jeho vyjmutí rozhodně přenechte profesionálům. Proto přivolejte rychlou záchrannou službu a snažte se stávající krvácení zastavit tlakovým obvazem v okolí rány.

Je-li rána čistá, pak přiložte tlakový obvaz přímo na ni. Zatímco budete čekat na příjezd sanitky, ránu obvažte dostatečně pevně, aby obvaz vytvářel jemný tlak na ránu, ale zároveň ne příliš silně, aby nedošlo k přerušení krevního oběhu. Je-li rána na končetině, pak ji zdvihněte a zafixujte dlahami či jinými pevnými oporami. Zraněného nadále pozorujte a sledujte, zda nejeví známky šoku nebo neupadá do bezvědomí. Případně podnikněte adekvátní kroky.

Úrazy způsobené elektrickým proudem

Zranění způsobená zásahem elektrického proudu bývají bohužel velmi častá. K takovému úrazu může dojít od poškozeného zařízení nebo třeba od spadlých drátů vysokého napětí. 

V případě zásahu nízkým napětím v budově nejprve vypněte elektrický proud. Pokud to není možné, snažte se použít nevodivou podložku a nějakým nevodivým předmětem se snažte odtrhnout zraněného od proudu.

Pokud zraněný nejeví známky života, zahajte resuscitaci. Je-li v bezvědomí, ale dýchá, zakloňte mu hlavu, vyčistěte dýchací cesty a vyčkejte příjezdu sanitky. Záchrannou službu volejte i v případě, že zasažený člověk špatně dýchá, upadá do bezvědomí, má rozsáhlé popáleniny nebo dojde k zástavě srdce. Je třeba zjistit, zda netrpí i jinými zraněními, třeba silným krvácením. Dispečer záchranné služby vás bude do příjezdu sanitky instruovat o vhodném postupu.

Při zásahu vysokým napětím se k postiženému nepřibližujte a okamžitě volejte některou ze složek integrovaného záchranného systému, nebo rovnou dispečink 112.

Ostatní…

Pokud dojde k jinému typu zranění, zkuste najít vhodný postup v příručce první pomoci Červeného kříže. Všichni hrdinové nechodí v bílém, ale všichni mají internet.

Pokud se chcete v poskytování první pomoci sami zdokonalit, doporučujeme se přihlásit na kurzy první pomoci pořádané Českým červeným křížem

 

Twitter: Pokud kutilské aktivity někoho z vašich blízkých vyústí ve zlomenou ruku či nohu, ulevte mu od bolesti tím, že váhu těla zraněné osoby přenesete na zdravou končetinu a vyčkáte příjezdu záchranné služby

Facebook: Když se někdo při svých kutilských aktivitách udeří do hlavy, usaďte ho a na postižené místo přiložte studený obklad. Objeví-li se krvácení, pak se snažte je zastavit tlakem v ráně a sledujte, zda zraněný reaguje podle stupnice AVPU

LinkedIn: Když kutilský projekt vede ke zranění provázené závažným krvácením a v ráně je zapíchnutý nějaký předmět, nesnažte se ho vytáhnout. Mohli byste tak způsobit ještě masivnější krvácení. Místo toho se snažte stávající krvácení zastavit tlakem v okolí rány. Následně přivolejte záchrannou službu a další ošetření nechte na profesionálech

Agent: Když si dáváte pozor, kutilství je bezpečnou aktivitou. Ale dávat si pozor znamená, že také víte, co dělat, když dojde k úrazu. Proto si projděte našeho stručného průvodce nejčastějšími zraněními

Vyberte kategorii
Tento web používá cookies za účelem optimalizace efektivního poskytování služeb. Pokud své nastavení cookies nezměníte, chápeme to jako souhlas s jejich užíváním. Další informace