O tom, že v období po změně letního času na zimní dochází častěji ke střetům automobilů se zvěří, jsme vás informovali již dříve ve videu "Jak se na silnici vyhnout střetu se zvěří?". Protože vás tato problematika zajímala, rozhodli jsme se téma ještě trochu více rozvést.
Jak se chovat, abyste riziko srážky eliminovali, jsme už popsali. Jestliže se vám ale zvíře rozhodne skočit pod kola na poslední chvíli, pak už pravděpodobně nenaděláte nic. V těchto případech nemá cenu snažit se zvěři vyhýbat a riskovat tak srážku se stromem či s protijedoucím vozidlem.
Samozřejmě čím pomaleji v okamžiku srážky pojedete, tím mírnější (a levnější) budou škody na vašem automobilu. Co se týče toho, kdo případné následky hradí, rozhodující je vždy fakt, kdo zvíře vlastní. Nejčastěji se ale setkáváme se srážkami s lesní zvěří, jako jsou srnky, divočáci či zajíci. Tyto zvířata jednoho oficiálního majitele pochopitelně nemají, proto si škody na vozidle musíte zaplatit vy. Uhrazeny vám mohou být ale pojišťovnou v případě, že je „střet se zvěří“ součástí pojištění vašeho vozu. To už je běžnou volbou, když si volíte rozsah havarijního pojištění. Součástí povinného ručení je tato položka výjimečně.
Někteří lidé se bojí, že by museli platit i likvidaci mrtvé zvěře, tak z místa nehody raději ujíždí. Tyto náklady ale platit řidiči určitě nemusí, odstranění následků nehody na silnici a odvoz zvířete je v kompetenci policie a správy dané honitby.
Po srážce tedy rozhodně neujíždějte, ale ihned volejte policii. V žádném případě byste neměli ani manipulovat s raněnou zvěří. Ta může být nejen nemocná, ale následkem srážky také dezorientovaná a agresivní. Jakýkoli kontakt s ní může být tedy pro člověka nebezpečný. Zvláště, pokud srazíte divoké prase, raději vydržte do příjezdu policie v autě. Tato zvířata bývají v krizových situacích agresivní hodně.
Pojistné plnění se v případech střetů zvířat s auty pohybuje většinou okolo 30 tisíc korun. Na dražších a luxusních vozidlech či při silnějším nárazu bývají škody samozřejmě i mnohonásobně vyšší. Někdy se tedy vyšplhají škody do výše i několika set tisíc korun.
Jednoznačně popsat rozsah škod při srážkách v jednotlivých rychlostech je bohužel zcela nemožné. Vliv na důsledek nehody má totiž nejen samotná rychlost vozidla, ale i spousta dalších faktorů, jako jsou vzdálenost, ve které si řidič zvířete všimne, než začne brzdit, způsob, jakým řidič situaci řeší, způsob, jakým ke srážce dojde, velikost a váha zvířete, ale i typ a kvalita samotného vozu. Pojďme si tedy alespoň názorně říct, v jaké rychlosti máte kolik času na zabrzdění, aby ke střetu nedošlo.
Jestliže si zvířete řidič všimne například 60 metrů před ním a jede rychlostí 80 km/h, má šanci ještě zcela zastavit a nehodě se vyhnout. Brzdná dráha při takovéto rychlosti je pro vozy s kvalitním obutím totiž cca 55 metrů.
Pokud ale ještě 60 metrů před zvířetem jede auto rychlostí 100 km/h, zastavit už nestihne. V takovém případě se už totiž brzdná dráha dostává na minimálně 80 metrů. Při stokilometrové rychlosti a šedesátimetrové vzdálenosti tedy auto do zvířete narazí rychlostí cca 60 km/h. A to je dostatečná rychlost na to, aby došlo nejen k usmrcení zvířete, ale i ke zničení celé přední části vozidla. Na tu totiž v době nárazu v případě srážky s menším divočákem či srnou působí hmotnost asi 3,5 tuny, v případě srážky s jelenem se pak nárazová hmotnost zvyšuje až na 5 tun. Můžete tedy očekávat podobné důsledky, jako kdyby se vám na kapotu postavil dospělý slon.
Zvířete si řidiči ale často všimnou daleko později, než 60 metrů před ním. Není asi nutné zmiňovat, že pokud při nárazu v rychlosti 60 km/h působí na vůz zdánlivě 3,5 až 5 tun dle váhy zvířete, při náraze v rychlosti vyšší se bude jeho síla ještě úměrně zvyšovat.
Jediná možná rada na závěr tedy zní: Jezděte v úsecích se zvýšeným výskytem zvěře opravdu obezřetně a pomalu, především ve večerních a ranních hodinách.
Bouřky jsou častým jevem, zejména v letních měsících. Pro většinu lidí to samozřejmě není nic příjemného, zvláště když jsou někde venku. Ale co když sedíte v autě a do vašeho vozu udeří blesk? Je to zážitek, který vyvolává spoustu otázek a obav. Je to opravdu tak, že se vám při zásahu bleskem do auta nemůže nic stát? Je auto bezpečným útočištěm, nebo existuje riziko, že elektrický výboj zničí auto a ohrozí i vás? I to jsou otázky, které si klade mnoho lidí.
Při zásahu auta bleskem přichází na scénu zajímavý fyzikální princip známý jako Faradayova klec. V tomto článku se dozvíte jak funguje Faradayova klec, odpovědi na otázky týkající se vaší bezpečnosti, a také jak se v takové situaci zachovat.
Faradayova klec je název pro fenomén, který byl objeven v 19. století britským vědcem Michaelem Faradayem. Tento fyzikální princip mluví o tom, že elektrický náboj se distribuuje po vnější straně vodivého materiálu (nejčastěji je to kov) a neovlivňuje jeho vnitřní prostor. Tento kovový obal funguje jako štít, který blokuje vnější elektrická a elektromagnetická pole.
A jakou spojitost má Faradayova klec a auto? V realitě to funguje tak, že v případě bouře, pokud trefí blesk auto, se stane auto nedokonalou Faradayovou klecí. Elektrický náboj blesku neprojde dovnitř, ale je veden po vnější kovové skořepině vozidla. Samozřejmě to platí jen v případě, že jsou všechna okna a dveře řádně zavřená. Tímto způsobem jste vy chráněni a nic se vám nestane.
Blesk je extrémně silný elektrostatický výboj, který může dosahovat teploty až 30 000 stupňů Celsia a nese proud v rozmezí 10 000 až 200 000 ampérů. Když blesk zasáhne auto, elektrický proud se šíří po jeho povrchu – konkrétně po kovové karoserii, která slouží jako vodič. Auto samotné, zejména jeho interiér, však zůstává poměrně dobře chráněno, tedy i vy. Avšak myslete na to, že po blesku, který by vás velmi oslepil, přichází i samotný hrom. No a v případě, že právě vaše auto zasáhne blesk, samotný akustický efekt bude extrémně silný.
Je více než pravděpodobné, že právě takové oslepení a silný akustický efekt může vylekat lidi, a v některých případech to může způsobit i velmi vážnou dopravní nehodu. Pokud se necítíte proto během bouřky v autě bezpečně a bojíte se, že právě vaše auto zasáhne blesk, raději zastavte na nejbližším možném místě a počkejte, než bouřka přejede.
Co ale kromě silného záblesku a hromu můžete očekávat v případě, že trefí blesk do vašeho auta?
Jelikož má blesk velmi vysokou teplotu, na karoserii auta to může zanechat tmavé stopy od spálení a také hrozí i popraskání laku. Nejčastěji to bývají části jako střecha nebo kapota. Dalšími částmi, které mohou být zasaženy jsou například antény nebo zpětná zrcátka, která blesk přitahuje jako nejvyšší body na autě. Takže i tyto části mohou být výrazně poškozeny nebo dokonce spáleny.
I když auto, jako nedokonalá Faradayova klec chrání před přímým zásahem elektřiny, zásah bleskem může vyvolat různé následky, které ovlivní jeho systémy. Elektronické systémy nacházející se v moderních automobilech jsou mimořádně citlivé na náhlé změny napětí. Čili v případě, že blesk zasáhne auto, může nastat situace, kdy se dočasně vypnou nebo naruší tyto systémy. V praxi to vypadá tak, že se vám může vypnout motor, zhasnout světla nebo vypadnou palubní přístroje. Tyto výpadky však většinou nejsou trvalé a po krátké době se systémy znovu nastartují. Avšak v některých případech může zásah blesku do auta způsobit i úplné selhání elektrických systémů ve vozidle.
Ve vzácných případech může zásah bleskem vést i k požáru v autě. Vysoké teploty a elektrické výboje mohou zapálit hořlavé materiály v autě, zejména v motorovém prostoru, kde se nacházejí různé plastové a pryžové komponenty. I z toho důvodu není nikdy na škodu mít v kufru auta hasicí přístroj.
Bezpečnost cestujících v autě je prioritou, avšak i při takovém pokrokovém bezpečnostním systému, jako je airbag, mohou nastat nepředvídané situace. Například právě při zásahu bleskem, kde může dojít, jak jsme zmiňovali již výše, k poruše elektrických systémů. No a právě ty mohou způsobit nečekanou aktivaci airbagů. Ty vás mohou v takovém případě zranit. Abyste minimalizovali toto riziko zranění, měli byste si lehnout na sedadlo a zůstat v klidu.
Je sice pravda, že auto funguje jako nedokonalá Faradayova klec, ovšem to neznamená, že vám nehrozí na 100% žádné nebezpečí.
Je několik pravidel, která během bouřky musíte v autě dodržovat, abyste v případě zásahu blesku do auta minimalizovali riziko nebezpečí:
Zůstaňte uvnitř auta – Jak jsme již zmiňovali, vnější část auta funguje jako ochranná bariéra. Pokud je bouře stále aktivní, nevystupujte z vozidla.
Nedotýkejte se kovových částí auta ani elektroniky – Kovové prvky jsou jako magnet pro blesk a to také platí i pro elektroniku. Nejlepší je nedotýkat se dveří, kovových částí a elektroniky (autorádio) během bouřky.
Zavřete okna a dveře – K tomu, abyste byli chráněni na 100%, měli byste během bouřky zavřít všechna okna a dveře.
Chránit však nemusíte jen sebe, ale také vaše auto.
V případě zásahu bleskem může být finanční náhrada za opravy auta velmi nákladná. Díky pojištění vozidel budete kryti před škodami, které jsou způsobeny přírodními katastrofami. Budete chráněni v případě záplav, vichřice, krupobití či jiných nečekaných situacích.
Faradayova klec je příkladem toho, jak nám věda dokáže pomoci přežít i v extrémních podmínkách. Pokud se během bouře ocitnete v autě, můžete si být jisti, že jste v relativním bezpečí, i v případě, že vaše auto zasáhne blesk. Mějte na mysli ale to, že i když je auto bezpečným útočištěm, není nezničitelné. Proto si vždy během bouřky při řízení dávejte obrovský pozor, dodržujte všechna zmíněná bezpečnostní opatření a myslete i na pojištění vašeho vozidla, které vás bude krýt v případě poškození.
Přečtěte si:
Bouře s krupobitím: jak ochránit své auto proti kroupám
Jak předcházet majetkovým škodám, které způsobí extrémy počasí