Když se zamyslíme nad tím, jak jsme se ještě zcela nedávno mohli přepravovat po městě, víme, že v podstatě existovaly jen dvě možnosti: autem či veřejnou dopravou. Dnes je nabídka mnohem širší. Elektrokola, sdílené dopravní prostředky nebo elektromobily postupně mění způsob, jakým se po městech pohybujeme.
Proměňuje se i náš pohled na mobilitu. Zatímco futuristé na počátku 20. století oslavovali automobil jako symbol pokroku, dnes se stále více diskutuje o tom, jak dopravu učinit udržitelnější, tišší a šetrnější k životnímu prostředí.
Změny se nikdy nedějí přes noc, zvláště pokud se týkají hluboce zakořeněných sociálních návyků. Proto je auto stále velmi běžný dopravní prostředek: podle studie Ipsos 87 % Evropanů vlastní vůz a 84 % jej používá každý den.
Avšak jiná data naznačují, že se něco mění ve způsobu, jakým lidé přistupují k mobilitě, s rostoucím zájmem o možnosti využití elektřiny.
Podle údajů ACEA (Evropské asociace výrobců automobilů) v roce 2025 představovaly bateriové elektromobily 17,4 % podílu na trhu v Evropské unii oproti 13,6 % v předchozím roce. Hybridní elektromobily získaly 34,5 % trhu a staly se tak jasným favoritem v zemích EU. Naopak kombinovaný podíl vozidel výhradně s benzinovým nebo naftovým motorem klesl na 35,5 % ze 45,2 % v roce 2024.
K tomu můžeme přidat stále rozsáhlejší používání jízdních kol, zejména elektrokol, která se opět stávají populárními: dnes vlastní kolo každý pátý Evropan, 42 % uživatelů uvádí, že své elektrokolo používá častěji než před pěti lety, a 32 % plánuje jej v budoucnu používat ještě více.
Není proto divu, že se tento posun v pojímání mobility projevuje obzvláště u mladších generací.
Výzkum z Evropské unie potvrzuje, že lidé ve věku 18 - 34 let volí stále častěji „přístupnější“ možnosti mobility. V této věkové skupině využívá 72 % osob veřejnou dopravu a 50 % jezdí tradičním bicyklem.
Přestože automobil zůstává důležitým dopravním prostředkem, mladí dospělí častěji zvažují i jeho finanční náročnost. Podle americké centrální banky jsou lidé v této věkové skupině více zadluženi než předchozí generace, takže je nezbytné snižovat výdaje tak, aby to mělo dopad i na dopravní řešení.
Experti upozorňují, že ačkoliv jsou elektromobily stále dostupnější a roste počet modelů, které lze pořídit za méně než 30 000 Eur, kupní cena nadále zpomaluje jejich pořizování spotřebiteli. Proto se klíčovým nástrojem pro urychlení růstu tohoto trhu mohou stát takové výhody, jako jsou daňové úlevy a nákupní pobídky.
Proč se tedy mladší generace stále více přiklánějí k udržitelným formám dopravy než generace předchozí?
- Ochrana životního prostředí: 69 % z nich se cítí provinile kvůli dopadu používání motorových vozidel na životní prostředí. Z tohoto důvodu je pravděpodobnější, že přijmou ekologičtější řešení.
- Ekonomické důvody: Tyto změny nejsou motivovány pouze hodnotami, ale také finančními obavami, a lidé jsou ochotnější přejít na elektrická řešení, aby si snížili cestovní výdaje.
- Obavy ohledně bezpečnosti: Mezi mladými lidmi roste zájem o pojistné systémy související s „mikromobilitou“. Tento vzestupný trend ukazuje, že se část osobních výdajů přesměrovává na pojistná řešení spojená s ekologičtější mobilitou.
- Změna myšlení: mladí dospělí se začínají o auta zajímat méně – ať už jako o dopravní prostředek, nebo jako o finanční závazek. Představa, že se budou více používat jízdní kola nebo cestování veřejnou dopravou, také podporuje vizi měst, která budou méně chaotická, bezpečnější a udržitelnější.
Jedním z klíčových cílů je, aby do roku 2030 jezdilo po evropských silnicích nejméně 30 milionů automobilů s nulovými emisemi. A výhled do roku 2050 počítá s tím, že téměř všechna auta budou udržitelná a budou produkovat nulové emise.
Tato transformace vyžaduje vytvoření systému mobility a dopravy, který bude nejen ekologičtější a méně škodlivý pro životní prostředí, ale i více inovativní a digitální. V této souvislosti se změna může týkat i pojišťovacích modelů souvisejících s mobilitou, které mohou tento nový kulturní přístup přizpůsobit potřebám lidí.
Česká republika zatím postupuje směrem k udržitelnější dopravě pomaleji než některé západoevropské země. Obecně platí, že navzdory socioekonomickému a technologickému vývoji, ke kterému v zemi došlo za několik posledních desetiletí, nedošlo v českém systému mobility k žádným zvlášť významným strukturálním změnám. Mobilita se stále spoléhá především na individuální dopravu vozem a vozidla jsou nadále z valné části poháněna fosilními palivy.
Není proto divu, že podle Evropské agentury pro životní prostředí má Česká republika jeden z nejstarších vozových parků v Evropě s průměrným stářím vozidel 16 let. To je doprovázeno jedním z nejnižších podílů automobilů na alternativní paliva. Otázky týkající se paliv nabývají na významu zejména s ohledem na to, že ceny nadále rostou v důsledku geopolitického napětí na Blízkém východě.
Přestože ceny paliv vzrostly, bateriové elektromobily tvořily v polovině roku 2025 pouze 0,6 % osobních automobilů z celkového počtu 6,7 milionů vozidel v České republice. Plug-in hybridní elektromobily představovaly pouze 0,4 % celého vozového parku.
Česká republika má v současné době asi 6 200 veřejných nabíjecích stanic, což ji řadí na 14. místo v Evropské unii co do počtu nabíjecích stanic.
Rozvoj elektromobility podporují také veřejné programy. V letech 2022–2023 byl spuštěn program Ekomobilita pro obce, který pomáhá financovat nákup elektromobilů, vozidel na vodíkový pohon a neveřejných dobíjecích stanic. Díky této iniciativě již byla poskytnuta podpora na zakoupení více než 1 500 vozidel. Na program navázala další výzva pro veřejný sektor, která rozšířila podporu také na nákladní elektrokola.
Dotace jsou k dispozici i pro neveřejné nabíjecí stanice v domácnostech a bytových domech. Díky těmto programům financování zaznamenala Česká republika během prvních čtyř měsíců roku 2025 výrazný nárůst registrací elektromobilů.
Další rozvoj udržitelné dopravy má podpořit také Modernizační fond, který bude fungovat minimálně do roku 2030. Peníze z něj směřují například do ekologičtější městské dopravy, vlaků s alternativním pohonem nebo do výstavby potřebné dobíjecí a plnicí infrastruktury.
Pozornost nebude zaměřena pouze na městské oblasti, ale více i na venkov. Byl zřízen fond na podporu odlehlých oblastí, které jsou znevýhodněné omezenými službami veřejné dopravy a jsou ohrožené rostoucími náklady na vytápění a dopravu. V těchto oblastech, kde se mobilita řeší častějším používáním automobilů, podporuje fond zavedení elektrických vozidel v rámci veřejné dopravy a také řešení sdílené mobility a cyklistiku.
Zvláštní pozornost je věnována i železnicím. Byly vypracovány plány na vysokorychlostní železniční tratě, které výrazně zkrátí cestovní dobu a zpřístupní rychlou železniční dopravu minimálně 75 % české populace. Očekává se rovněž, že tato zlepšení přesunou značný podíl nákladní dopravy ze silnic na železnici.
Rozvoj udržitelnější dopravy podporují také legislativní změny. Díky nim roste podíl obnovitelných zdrojů energie a vedle tradičních biopaliv se stále více prosazují jejich pokročilejší varianty vyráběné z biomasy a odpadu. Česká doprava tak postupně prochází proměnou směrem k ekologičtějším řešením.
Přečtěte si také:
Jak snížit osobní uhlíkovou stopu
Podcast Stačí málo: „Lidé se bojí nových technologií, protože nevědí, co udělají.“
Jak automobily přispívají ke změně klimatu (a tipy, jak snížit emise)
Jaké trendy očekávají řidiči v budoucnosti?
Zůstaňte v bezpečí při sdílené jízdě autem
