Jak snížit osobní uhlíkovou stopu

Všichni dnes pociťujeme důsledky změny klimatu. Dokonce i dnešní dvacátníci a třicátníci si uvědomují, že léta i zimy jsou teplejší, ubývá srážek a bývají větší sucha. Proto má více lidí pocit osobní odpovědnosti v souvislosti s tím, jak volbou svého životního stylu můžeme minimalizovat dopad na životní prostředí.

Jinými slovy všichni řešíme, jak můžeme snížit svou uhlíkovou stopu. V našem článku se podíváme na to, jak můžeme bojovat proti změně klimatu na každodenní bázi, protože pokud jde o budoucnost naší planety. Každá maličkost se počítá.

Co je uhlíková stopa?

Uhlíková stopa je ukazatel, který se používá k měření vlivu lidí, organizací nebo zemí na změnu klimatu. Jedná se o číslo, které ukazuje, kolik skleníkových plynů se uvolnilo přímo či nepřímo do vzduchu v důsledku činnosti konkrétní společnosti, životního stylu člověka nebo životního cyklu výrobku.

Čím větší uhlíkovou stopu konkrétní subjekt vykazuje, tím výrazněji přispívá ke změně klimatu a jeho důsledkům. Toto číslo v podstatě ukazuje, do jaké míry jsme ve využívání našich zdrojů konzervativní. Uhlíková stopa se měří v tunách oxidu uhličitého na osobu. Osobní uhlíková stopa se určuje na základě řady faktorů, takže existuje celá škála věcí, které můžeme v každodenním životě změnit, abychom snížili svůj dopad na životní prostředí.

Jak snížit osobní uhlíkovou stopu: změny životního stylu

Doprava a cestování

Když přemýšlíme o uhlíkových emisích, okamžitě nás napadne doprava. Dle dat z Evropského parlamentu je doprava zodpovědná téměř za 30 % všech uhlíkových emisí v EU, přičemž za 72 % je zodpovědná pozemní doprava. Zde se nabízí jednoduché řešení, snažit se jezdit autem co možná nejméně a volit raději hromadnou dopravu, car-sharing, jízdu na kole nebo chození pěšky. Posledně zmiňované způsoby jsou navíc dobré i pro vaše zdraví.

Ale co když se bez svého auta neobejdete? I tak lze učinit kroky, které vám pomohou snížit vaši uhlíkovou stopu. Jednou z nich je volba vozu. Až si budete příště pořizovat nové auto, volte raději hybrid nebo elektromobil.

 

Své emise můžete snížit také tím, že budete autu poskytovat pravidelnou údržbu, např. nebudete jezdit na podhuštěných pneumatikách, které zvyšují spotřebu paliva. Tu může zásadním způsobem ovlivnit také styl jízdy: nepřekračování rychlostních limitů, brždění motorem a včasné řazení, to vše může přispět ke snížení spotřeby.

Když budete plánovat výlet nebo dovolenou, můžete rovněž uvažovat o snížení emisí. V posledních desetiletích došlo k obrovskému rozmachu turismu, který je jedním z hlavních příčin změn klimatu, a to v důsledku častých a delších cest, které výrazně zatěžují naši planetu. V současné době je letecká doprava zodpovědná za 12 % celkových uhlíkových emisí. Podle studie Evropského parlamentu to do roku 2050 bude až 22 %. Z individuálního pohledu mají zvláště krátké lety výraznou uhlíkovou stopu, dokonce vyšší než pozemní doprava na stejnou vzdálenost. Takže až budete příště plánovat svou dovolenou, zvažte, zda nezvolit nějakou domovskou destinaci či zemi, do které se můžete dopravit autem, autobusem nebo vlakem.

Spotřebitelské návyky

Zemědělství, potravinářství a přeprava potravin mají zásadní vliv na naše životní prostředí. Je proto důležité, abychom se při nákupu nebo při návštěvě restaurace vždy vědomě snažili, aby naše jídlo mělo co nejmenší dopad na životní prostředí.

Uhlíková stopa jednotlivých druhů potravin se velmi liší, ale obecně lze říci, že je nejlepší dávat přednost lokálním a sezónním potravinám. Výzkumy také ukazují, že vaření jídla doma má také nižší uhlíkovou stopu než návštěva restaurace.

Naší planetě rozhodně prokážeme službu, když se budeme snažit omezit spotřebu masa, jelikož uhlíková stopa živočišných produktů je vždy větší než u rostlinné stravy. A nejjednodušším krokem je snažit se jídlem neplýtvat.

A na co byste měli myslet, když kupujete oblečení, elektroniku, nábytek apod.? V první řadě se sami sebe zeptejte, jestli danou věc opravdu potřebujete. Další otázkou by mělo být, zda si danou věc nemůžete pořídit v dobrém stavu v second-handu nebo bazaru. Módní průmysl je jedním z nejrychleji rostoucích a zároveň nejvíce znečišťujících odvětví. To vedlo také ke vzniku tzv. pomalé módy, která povzbuzuje spotřebitele, aby kupovali eticky vyrobené oblečení nebo oblečení ze second-handu. Zároveň nabádá k redukci šatníku a doporučuje zbavit se přebytečných kousků. K tomuto účelu bylo vyvinuto i několik aplikací, kde můžete nenošené kousky nabídnout jiným zájemcům, např. Vinted nebo Remix.

V domácnosti

Jak můžeme snížit svou uhlíkovou stopu v domácnosti? V České republice zodpovídají domácnosti za produkci 1,5 tuny CO2 na hlavu. Tyto emise můžeme snížit pomocí modernizací, zateplení, výměnou oken a dveří, ale také změnou určitých návyků, které mohou výrazně přispět ke snížení spotřeby energie v naší domácnosti:

  • Nastavte si termostat o jeden či dva stupně níže a oblečte si jednu vrstvu navíc.
  • Nastavte si klimatizaci v létě na o pár stupňů vyšší teplotu.
  • Používejte úsporné žárovky.
  • Sprchujte se kratší dobu.
  • Nenechávejte zbytečně svítit světla.
  • Vytahujte na noc ze zásuvky elektrické spotřebiče.
  • Nechávejte zavřená okna a dveře, když topíte nebo je puštěná klimatizace a jednou až dvakrát denně vzduch osvěžte několikaminutovým vyvětráním.
  • Perte až budete mít dostatek prádla, abyste naplnili buben pračky.
  • Za slunečného počasí sušte prádlo raději na sluníčku než v sušičce.

Digitální uhlíková stopa

Digitální stopa je často opomíjeným faktorem, který stále více přispívá k celkové výši emisí CO2. Nejedná se jen o množství digitálních technologií, kterými v současné době disponujeme a jejichž užívání lze efektivizovat např. nastavením jasu obrazovky, optimalizovaným napájením, uspáváním obrazovky při neaktivitě nebo ekologickou recyklací.

Ale je tu také obrovské množství dat, která zbytečně produkují CO2, ačkoliv se jedná o data nepotřebná. Proto udržujte ve svém digitálním prostoru pořádek. Pečlivě mažte e-maily a nepotřebná data. Minimalizujte používání cloudu. Tak můžete rovněž výrazně přispět ke snížení své digitální uhlíkové stopy.

Obecně mějte při práci v online prostoru a s daty na paměti, že méně znamená více, že malé soubory jsou lepší než velká data nebo že sledování v offline režimu je lepší než online.

Abychom snížili svou uhlíkovou stopu a svůj vliv na životní prostředí, je třeba se chovat zodpovědně a osvojit si jednoduché a efektivní návyky, díky kterým budeme schopni množství emisí CO2 snížit.

 

Pokud vás zajímá, jaká je vaše uhlíková stopa, můžete si ji spočítat prostřednictvím kalkulačky osobní uhlíkové stopy.

Přečtěte si:

Proč je udržitelnost dobrá nejen pro planetu, ale také pro vás

Jak automobily přispívají ke změně klimatu

Udržitelné cestování: Jak chránit naši planetu při cestách do zahraničí?

Podcast Stačí málo: „Rajčata nejsou muzejní exponát. Přestaňte zbytečně plýtvat jídlem i penězi.“

04.06.2025

Rané trauma může ovlivnit celý život. Mnozí o něm ale netuší

Co je vlastně rané trauma?

Rané trauma je výraz pro silně negativní zážitek nebo situaci, kterou dítě opakovaně zažívá už v nejútlejším věku – někdy dokonce ještě před narozením. Jde o chvíle, které jsou pro dítě bolestivé, ohrožující nebo matoucí a které nemá šanci samo zvládnout.

Vědecké studie i zkušenosti odborníků potvrzují, že zážitky z raného dětství (nebo dokonce z prenatálního období) mají zásadní vliv na vývoj mozku, chování i duševní zdraví. Dítě si tyto situace většinou nevybaví vědomě, přesto zůstávají zapsané v jeho podvědomí a mohou se projevit až mnohem později – třeba jako úzkosti, potíže ve vztazích nebo náchylnost k závislostem.

„Velká část traumat, se kterými se v praxi setkáváme, vzniká v době, kdy dítě ještě nedokáže mluvit nebo si později tyto zážitky vědomě vybavit. V podvědomí ale zůstávají. Takové děti jsou pak častěji ohrožené psychickými potížemi, závislostmi nebo nezdravými vztahy,“ upozorňuje Jindra Šalátová, výkonná ředitelka SOS dětských vesniček.

Generali Česká pojišťovna

Většina Čechů pojem rané trauma nezná

Ačkoliv může mít rané trauma zásadní dopad na vývoj člověka, povědomí o něm je v Česku stále nízké. Správně ho dokázala popsat jen pětina lidí. Víc než 60 % respondentů uvedlo, že tento pojem nikdy neslyšeli. Vyplývá to z průzkumu Generali České pojišťovny, která se s SOS vesničkami spojila v rámci celosvětové iniciativy The Human Safety Net.

„Je vidět, že veřejnost se v problematice často neorientuje, a právě proto je důležité o ní víc mluvit. S SOS vesničkami nás spojuje přesvědčení, že každé dítě potřebuje bezpečí a laskavou péči. Naši spolupráci vnímáme jako příležitost podpořit organizaci, která dlouhodobě pomáhá tam, kde je to nejvíc potřeba,” říká Monika Majerčíková z Generali České pojišťovny.

 

Téměř třetina Čechů věří, že rané trauma hrozí pouze týraným a zneužívaným dětem.

Data z průzkumu: Co může trauma způsobit?

Spouštěčem raného traumatu mohou být závažné události, jako je fyzické či psychické násilí, zneužívání, ztráta blízké osoby nebo například uvěznění rodiče. Někdy jde o dlouhodobé zanedbávání základních potřeb dítěte – když nikdo nereaguje na jeho pláč, nemluví s ním, nechová ho nebo mu nedává pocit bezpečí a přijetí.

Trauma ale může způsobit i opuštění dítěte matkou (například v porodnici) nebo odebrání z rodiny.

Podle průzkumu Generali České se téměř třetina Čechů mylně domnívá, že rané trauma hrozí jen dětem, které byly týrány nebo zneužívány.

Průzkum rané trauma„Ve skutečnosti mohou v dětech zanechat hlubokou stopu i jiné situace, jako například přetahování se o děti ze strany rodičů při komplikovaném rozvodu nebo závažná nemoc blízkého člena rodiny. Rané trauma se netýká jen těch nejkřiklavějších případů, kdy bylo dítě týráno nebo zneužíváno, ale bohužel mnohem širší skupiny dětí než si většina lidí uvědomuje,” doplňuje Šalátová.

Šíříme osvětu o raném traumatu

Rané trauma se neprojevuje navenek hned – jeho následky se často projeví až po letech. Právě proto je důležité o něm mluvit, vzdělávat veřejnost a posilovat včasnou pomoc rodinám, které ji potřebují. Cílem společné iniciativy Generali České pojišťovny a SOS dětských vesniček je pomoci během pěti let až 5 000 dětí.

Přečtěte si: 

SOS dětské vesničky pomáhají měnit životy dětí k lepšímu

nebo si poslechněte podcasty: „Vánoce jsou citově vypjaté období. Problémy eskalují.“

H. Kuncová, T. Pergnerová: „Ne každé dítě zvládne střídavou péči.“

Vyberte kategorii