Nejkrásnější chvíle v životě vycházejí z našich vztahů. To je pravda v časech dobrých i zlých. Právě když se potýkáme s největšími nesnázemi, ukáže se pravá hodnota a krása hlubokého vztahu. Pokud se tedy stane, že někdo vám blízký vážně onemocní nebo se mu stane těžký úraz, vaše láska a podpora pro něj budou znamenat víc než dřív – a váš vzájemný vztah se tím jen posílí. Hledáte-li správný přístup, přečtěte si našich deset tipů, jak pomoct blízkému člověku zvládnout vážný zdravotní stav.
Okolnosti kolem nemoci a uzdravování vašeho blízkého se mohou rychle a nečekaně měnit. Proto je důležité, abyste byli připraveni rychle vyrazit na pohotovost nebo v krátké době zařídit převoz do nemocnice. Mějte po ruce všechna důležitá telefonní čísla a adresy a pro všechny případy si sbalte tašku s věcmi na přespání.
Váš blízký může být v šoku a mít strach z budoucnosti, je proto důležité, abyste mu pomohli pochopit, co stanovená diagnóza obnáší v jeho konkrétním případě. Možná ho budete muset doprovázet na další vyšetření a léčbu a bude na vás, abyste zachovali chladnou hlavu a přistupovali k situaci rozumně.
Pokud váš blízký něčemu nerozumí, požádejte lékaře o vysvětlení a pozorně poslouchejte, aby vám nic neuniklo. Možná si dokonce pište poznámky. Tak budete dobře informovaní a budete moct se svým blízkým citlivě a s pochopením mluvit o jeho diagnóze.
Léčba vážné nemoci či těžkého úrazu bude nejspíše vyžadovat, aby váš blízký v konkrétní hodiny užíval léky, pravidelně navštěvoval nemocnici, absolvoval rehabilitace a dostatečně odpočíval. Promluvte si s lékaři, abyste rozuměli tomu, jak bude léčba probíhat, a zavedli si takový rozvrh a režim, aby bylo postaráno o vše, co váš milovaný člověk potřebuje. Zaneste do kalendáře termíny všech lékařských prohlídek a vyšetření a nastavte upozornění, kdy se mají užívat léky. Možná i vy budete muset uzpůsobit svůj režim – například zařídit si pružnou pracovní dobu, abyste byli k dispozici, když to bude potřeba.
Vážně nemocný člověk často touží po někom, s kým by si mohl jen tak popovídat, aby se cítil zase normálně. Budete-li mu k dispozici pro takové chvíle, pomůžete mu nejen zpracovat náročnou situaci, s kterou se potýká, ale také vykročit k uzdravení. Podle výzkumu1 pacienti, kteří cítí útěchu a podporu ostatních, dokážou lépe zvládnout příznaky své nemoci a dokonce se rychleji uzdravit než ti, kteří s takovou podporou počítat nemohou. Nadějeplný a optimistický přístup vám pomůže řešit problémy, udržet vůli a dobrou náladu a užít si společné chvíle. Zdraví svému blízkému zařídit nedokážete, ale máte plně pod kontrolou, jak reagovat na danou situaci. Pokud se vám to nedaří zvládnout, neváhejte si promluvit např. s psychologem.
Bez ohledu na svůj fyzický stav bude váš milovaný člověk chtít dělat věci, které má rád – a ocení, když mu pomůžete, i když to třeba bude vyžadovat trochu kreativnější přístup. Je-li váš blízký filmový nadšenec, kterému chybí chození do kina, uspořádejte mu filmový maraton doma, zařiďte donášku jídla z jeho oblíbené restaurace nebo pozvěte jeho blízké přátele, aby si užil trochu zábavy. Tím si zachová spojení s vnějším světem a alespoň na chvíli zapomene na své těžkosti.
Musíte chápat, že se o nemocného člena rodiny možná nedokážete postarat se vším všudy. Jeho nemoc nebo léčba mohou např. negativně ovlivnit, jak reaguje na jídlo nebo na prostředí. Budete-li znát a chápat příznaky nemoci a vedlejší účinky léčby, zabráníte nedorozuměním a budete moct poskytovat co nejlepší péči. Pokud váš blízký nějakou vaši pomoc odmítne, neberte si to osobně. Zaměřte se na to, co zvládnete dělat, buďte mu k dispozici, až o to bude stát, a naučte se poznat, kdy je potřeba svěřit ho do péče odborníků.
Některé charitativní organizace a zdravotnická zařízení nabízejí vážně nemocným nedocenitelné služby. Od rozvážky jídla přes domácí péči až po to, že pacienty vezmou na dovolenou. Zkrátka existuje spousta služeb, které vašemu blízkému zpříjemní a usnadní život a vám uleví v náročné situaci.
I když máte pocit, že byste měli převzít velký díl odpovědnosti, téměř jistě budete potřebovat pomoc dalších členů rodiny nebo přátel, abyste se pod náporem úkolů a starostí nezhroutili. Prvním krokem je sepsat seznam všeho, co je potřeba. Pak se zeptejte ostatních, s čím by mohli pomoct. Někdo si například může vzít na starost vyzvedávání léků z lékárny, jiný obstará nákupy apod.
Možná se vám teď na finance vůbec nechce myslet, ale jsou velmi důležité a čím dřív se jimi budete zabývat, tím líp. Proberte s pojišťovnou, nač má váš vážně nemocný nárok v rámci zdravotního pojištění, a snažte se využít veškerou péči, která se nabízí. Má-li životní nebo úrazové pojištění, zařiďte vše potřebné, aby mohl co nejdříve využít benefity, které mu z něj plynou.
Je-li situace vážná, možná se budete muset ujmout rodinných financí a pomoci nemocnému sepsat závěť, ale s tím vám může pomoci poskytovatel pojištění, abyste na tyto věci nemuseli tolik myslet a mohli se soustředit na poskytování morální podpory.
I sebemenší pomoc vašemu blízkému uleví a usnadní mu život. Ať už mu přijdete umýt nádobí nebo s ním denně hodinku posedíte, čas a láska, které mu věnujete, mají větší hodnotu než všechno ostatní.
Zdroje:
![]()
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) žije na světě přes 55 milionů lidí s demencí. Zásadní zprávou je, že nemoc v mozku pracuje potichu dlouhá léta předtím, než na sobě cokoliv poznáte. Už dávno neplatí, že mozkové buňky pouze ubývají. V mozku se odehrávají změny, kdy se tam hromadí toxické bílkoviny. A podle vědců je tato tichá fáze klíčové okno pro prevenci.
Tip: Pokud se ve vaší rodině někdy vyskytlo onemocnění, při kterém postupně slábne mozek a nervy, nebojte se preventivních vyšetření už ve středním věku.
Dlouhá léta bylo pro vědce záhadou, jak se mozek zbavuje odpadních látek. Zbytek těla má lymfatický systém, ale mozek? Průlomový objev přinesl až popis tzv. glymfatického systému. Představte si ho jako vysoce výkonnou noční úklidovou četu.
Během hlubokého spánku se prostor mezi mozkovými buňkami zvětší až o 60 %. To umožní mozkomíšnímu moku proudit tkání mnohem rychleji a doslova „vypláchnout“ toxiny, které se tam nahromadily během dne intenzivním přemýšlením. Mezi tyto toxiny patří i beta-amyloid, bílkovina, jejíž hromadění je spojováno s Alzheimerovou chorobou.
Pokud dlouhodobě spíte méně než 7 hodin, nebo je váš spánek nekvalitní a přerušovaný, tato „myčka“ nestihne dokončit cyklus. Odpadní látky zůstávají v mozku a mohou startovat zánětlivé procesy. Podle některých studií je také vhodná poloha spaní na boku.
Dříve bylo zjištění onemocnění mozku složité, drahé a často nepříjemné. Vědci se proto zaměřují na hledání tzv. biomarkerů. Tedy stop, které nemoc zanechává v těle dávno předtím, než začnete zapomínat jména.
Jedním z nejslibnějších míst, kam se dívat, jsou vaše oči. Sítnice uvnitř oka vzniká už během vývoje plodu v těle matky z části mozku. Je to jediná část centrální nervové soustavy, kterou můžeme vidět pouhým okem, resp. speciální kamerou, aniž bychom museli řezat do hlavy.
Změny na sítnici – například v tloušťce nervových vláken nebo v prokrvení – mohou ukázat riziko Alzheimerovy choroby mnoho let předtím, než se objeví první příznaky.
Podobně to může fungovat i u krevních testů. Vědci, včetně těch českých, zdokonalují metody, které dokáží odhalit stopy nemoci, tzv. tau proteiny, z běžného krevního vzorku.
Dlouho panoval mýtus, že se rodíme s určitým počtem neuronů, které postupně jen odumírají.
Dnes víme, že mozek se umí měnit a přizpůsobovat. Díky této schopnosti si vytváří nová spojení po celý život – i když jsme už staří.
Představte si mozek jako síť silnic. Pokud máte do cíle (vzpomínky, dovednosti) jen jednu cestu a ta se zablokuje (nemocí, stářím), máte problém. Pokud si ale celoživotním učením vybudujete hustou dálniční síť s mnoha objížďkami, mozek dokáže poškozená místa obejít.
Nikdy není pozdě začít s něčím novým. Rutina je nepřítelem mozku. Jakmile něco umíte dokonale a děláte to „na autopilota“, mozek přestává trénovat.
Luštění křížovek je fajn, ale nestačí. Mozek potřebuje novost a výzvu. Učte se cizí jazyk, hrajte na hudební nástroj, změňte trasu do práce, nebo se naučte tančit. Tanec je mimochodem pro mozek jednou z nejnáročnějších (a nejlepších) aktivit, protože spojuje pohyb, hudbu, prostorovou orientaci a paměť.
V době, kdy téměř nepřetržitě používáme digitální technologie, často zapomínáme, že jsme lidé s přirozenými potřebami. Jsme společenské bytosti. Nejnovější studie ukazují, že osamělost a stranění se druhých je jedním z hlavních rizik pro vznik demence.
S tím souvisí i další často opomíjená věc – sluch. Pokud starší člověk hůře slyší, přestává se zapojovat do debat a jeho mozek ztrácí podněty. Nedoslýchavost tak podle studií, do kterých byli zapojení i vědci z mezinárodního vědeckého institutu INDRC, urychluje nástup demence. Řešení je přitom snadné, nestydět se za naslouchátko.
Když komunikujeme s jinými lidmi, náš mozek musí pracovat na plné obrátky.
Učí se poznávat emoce z obličeje, tvořit věty, reagovat na tón hlasu a pamatovat si, o čem byla řeč. Je to náročný trénink.
![]()
Poslechněte si podcast s Evou Fruhwirtovou: „Průšvihem dnešní doby je, že naše mozky leniví.“
Demence není jen nemocí jednoho člověka, ale celé rodiny. Statistiky WHO varují, že péče o blízkého s Alzheimerovou chorobou nesmírně zatěžuje zdraví i finance pečujících. Často jde o tzv. sendvičovou generaci.
Čeští odborníci se shodují: Vzdělávání je součástí péče. Když rodina ví, co ji čeká, jak mluvit s pacientem a jak řešit důležité otázky, výrazně to snižuje stres a zlepšuje život pacienta i toho, kdo o něj pečuje.
Zapomeňte na zkumavky. Moderní výzkum mozku dnes vypadá jako sci-fi. V rámci projektu CLARA, na kterém spolupracuje institut INDRC mimo jiné také s národním superpočítačovým centrem IT4Innovations v Ostravě, vzniká infrastruktura nejnovějších technologií, které budou sloužit pro další vědeckou práci. Zapojení superpočítače by mělo urychlit zpracování velkých datasetů klinických dat.
To, co by v laboratoři trvalo roky (testování hypotéz, analýza dat), zvládnou stroje napodobit velmi rychle a mohou vytvořit modely dění v mozku. Dochází tak k propojování klinických dat od lékařů s obrovskou výpočetní silou. Znamená to, že účinná prevence a léčba by měly být dostupné dříve.
Součástí projektu je i unikátní Collaboratorium. Tento prostor pro spolupráci přesahuje rámec tradičních výzkumných prostředí. Spojuje fyzickou infrastrukturu s virtuálními a online nástroji a podporuje interakci a společnou tvorbu napříč obory. Jeho jádrem je otevřený přístup, který si cení zapojení občanů, zpřístupňuje vědu a zároveň prosazuje reálná řešení neurodegenerativních onemocnění.
Všechny tyto zajímavosti spojuje jedna věc: naděje. Díky propojení medicíny, biologie a strojového učení, což je podstatou práce institutu INDRC, přestane snad být v budoucích letech Alzheimerova choroba v neporazitelným strašákem. Zatímco vědci v České republice ve spolupráci se zahraničními experty pracují s umělou inteligenci, aby nemoc mohla být odhalena včas, vy můžete trénovat svůj mozek zdravým životním stylem už nyní.
Generali penzijní společnost se aktivně zapojuje do šíření osvěty a prevence Alzheimerovy nemoci. Věříme totiž, že smyslem přípravy na stáří není jen mít prostředky na účtu, ale také zdravá mysl. Díky tomu si můžete užít podzim života naplno – aktivně, důstojně a s radostí.
Otestujte si, co jste si zapamatovali, a zjistěte, zda jste připraveni pečovat o své kognitivní zdraví.
1. Kolik lidí na světě podle WHO žije s demencí?
A) Asi 1 milion.
B) Přes 55 milionů.
C) Necelá 1 miliarda.
2. Jaká je jedna z prvních fází Alzheimerovy choroby?
A) Období, kdy pacient zapomíná jen jména.
B) Tichá fáze trvající i desítky let, kdy se nemoc rozvíjí bez viditelných příznaků.
C) Fáze, kdy se nemoc léčí bylinkami.
3. Jaký mají vědci názor na neuroplasticitu, čili schopnost mozku se měnit?
A) Je to mýtus, rodíme se s konečným počtem neuronů.
B) Neuroplasticita funguje pouze u dětí do 15 let, pak se vývoj zastaví.
C) Mozek dokáže vytvářet nová spojení mezi buňkami po celý život.
4. Kdy probíhá nejintenzivnější „čištění“ mozku od toxinů?
A) Při luštění náročných křížovek.
B) Během hlubokého spánku.
C) Při intenzivním sportu.
5. Jak vypadá moderní výzkum mozku?
A) Nic nenahradí zkumavky a mikroskopy, které zkoumají odebranou tkáň.
B) Výzkum se nejvíce zaměřuje na mechanickou robotiku.
C) Superpočítače vytvářejí virtuální modely mozku a simulují biologické procesy.
6. Který smyslový orgán je považován za okno do mozku pro včasnou diagnostiku?
A) Ucho (tvar boltce).
B) Oko (sítnice).
C) Kůže (otisky prstů).
7. Která aktivita je podle vědců komplexním tréninkem pro mozek?
A) Tanec (spojení pohybu, hudby a paměti). Sledování televizních seriálů.
B) Sledování televizních seriálů.
C) Dlouhý spánek přes den.
Správné odpovědi
1b, 2b, 3c, 4b, 5c, 6b, 7a
Přečtěte si
Kognitivní testy vedou k včasnému odhalení demence