Doba na přečtení článku jsou 3 minuty

Deset způsobů, jak pomáhat blízkému člověku při vážné nemoci nebo úrazu

Nejkrásnější chvíle v životě vycházejí z našich vztahů. To je pravda v časech dobrých i zlých. Právě když se potýkáme s největšími nesnázemi, ukáže se pravá hodnota a krása hlubokého vztahu. Pokud se tedy stane, že někdo vám blízký vážně onemocní nebo se mu stane těžký úraz, vaše láska a podpora pro něj budou znamenat víc než dřív – a váš vzájemný vztah se tím jen posílí. Hledáte-li správný přístup, přečtěte si našich deset tipů, jak pomoct blízkému člověku zvládnout vážný zdravotní stav.

1. Buďte připraveni

Okolnosti kolem nemoci a uzdravování vašeho blízkého se mohou rychle a nečekaně měnit. Proto je důležité, abyste byli připraveni rychle vyrazit na pohotovost nebo v krátké době zařídit převoz do nemocnice. Mějte po ruce všechna důležitá telefonní čísla a adresy a pro všechny případy si sbalte tašku s věcmi na přespání.

2. Pomozte mu vypořádat se s diagnózou

Váš blízký může být v šoku a mít strach z budoucnosti, je proto důležité, abyste mu pomohli pochopit, co stanovená diagnóza obnáší v jeho konkrétním případě. Možná ho budete muset doprovázet na další vyšetření a léčbu a bude na vás, abyste zachovali chladnou hlavu a přistupovali k situaci rozumně.

Pokud váš blízký něčemu nerozumí, požádejte lékaře o vysvětlení a pozorně poslouchejte, aby vám nic neuniklo. Možná si dokonce pište poznámky. Tak budete dobře informovaní a budete moct se svým blízkým citlivě a s pochopením mluvit o jeho diagnóze.

3. Zjistěte, co při léčbě potřebuje

Léčba vážné nemoci či těžkého úrazu bude nejspíše vyžadovat, aby váš blízký v konkrétní hodiny užíval léky, pravidelně navštěvoval nemocnici, absolvoval rehabilitace a dostatečně odpočíval. Promluvte si s lékaři, abyste rozuměli tomu, jak bude léčba probíhat, a zavedli si takový rozvrh a režim, aby bylo postaráno o vše, co váš milovaný člověk potřebuje. Zaneste do kalendáře termíny všech lékařských prohlídek a vyšetření a nastavte upozornění, kdy se mají užívat léky. Možná i vy budete muset uzpůsobit svůj režim – například zařídit si pružnou pracovní dobu, abyste byli k dispozici, když to bude potřeba.

4. Buďte pro něj a zachovejte si optimismus

Vážně nemocný člověk často touží po někom, s kým by si mohl jen tak popovídat, aby se cítil zase normálně. Budete-li mu k dispozici pro takové chvíle, pomůžete mu nejen zpracovat náročnou situaci, s kterou se potýká, ale také vykročit k uzdravení. Podle výzkumu1 pacienti, kteří cítí útěchu a podporu ostatních, dokážou lépe zvládnout příznaky své nemoci a dokonce se rychleji uzdravit než ti, kteří s takovou podporou počítat nemohou. Nadějeplný a optimistický přístup vám pomůže řešit problémy, udržet vůli a dobrou náladu a užít si společné chvíle. Zdraví svému blízkému zařídit nedokážete, ale máte plně pod kontrolou, jak reagovat na danou situaci. Pokud se vám to nedaří zvládnout, neváhejte si promluvit např. s psychologem.

5. Pomozte mu dělat věci, které má rád

Bez ohledu na svůj fyzický stav bude váš milovaný člověk chtít dělat věci, které má rád – a ocení, když mu pomůžete, i když to třeba bude vyžadovat trochu kreativnější přístup. Je-li váš blízký filmový nadšenec, kterému chybí chození do kina, uspořádejte mu filmový maraton doma, zařiďte donášku jídla z jeho oblíbené restaurace nebo pozvěte jeho blízké přátele, aby si užil trochu zábavy. Tím si zachová spojení s vnějším světem a alespoň na chvíli zapomene na své těžkosti.

6. Smiřte se s tím, že všechno nezvládnete

Musíte chápat, že se o nemocného člena rodiny možná nedokážete postarat se vším všudy. Jeho nemoc nebo léčba mohou např. negativně ovlivnit, jak reaguje na jídlo nebo na prostředí. Budete-li znát a chápat příznaky nemoci a vedlejší účinky léčby, zabráníte nedorozuměním a budete moct poskytovat co nejlepší péči. Pokud váš blízký nějakou vaši pomoc odmítne, neberte si to osobně. Zaměřte se na to, co zvládnete dělat, buďte mu k dispozici, až o to bude stát, a naučte se poznat, kdy je potřeba svěřit ho do péče odborníků.

7. Hledejte pomoc zvenčí

Některé charitativní organizace a zdravotnická zařízení nabízejí vážně nemocným nedocenitelné služby. Od rozvážky jídla přes domácí péči až po to, že pacienty vezmou na dovolenou. Zkrátka existuje spousta služeb, které vašemu blízkému zpříjemní a usnadní život a vám uleví v náročné situaci.

8. Úkolujte

I když máte pocit, že byste měli převzít velký díl odpovědnosti, téměř jistě budete potřebovat pomoc dalších členů rodiny nebo přátel, abyste se pod náporem úkolů a starostí nezhroutili. Prvním krokem je sepsat seznam všeho, co je potřeba. Pak se zeptejte ostatních, s čím by mohli pomoct. Někdo si například může vzít na starost vyzvedávání léků z lékárny, jiný obstará nákupy apod.

9. Nezapomínejte na finance

Možná se vám teď na finance vůbec nechce myslet, ale jsou velmi důležité a čím dřív se jimi budete zabývat, tím líp. Proberte s pojišťovnou, nač má váš vážně nemocný nárok v rámci zdravotního pojištění, a snažte se využít veškerou péči, která se nabízí. Má-li životní nebo úrazové pojištění, zařiďte vše potřebné, aby mohl co nejdříve využít benefity, které mu z něj plynou.

Je-li situace vážná, možná se budete muset ujmout rodinných financí a pomoci nemocnému sepsat závěť, ale s tím vám může pomoci poskytovatel pojištění, abyste na tyto věci nemuseli tolik myslet a mohli se soustředit na poskytování morální podpory.

10. Každá pomoc se počítá

I sebemenší pomoc vašemu blízkému uleví a usnadní mu život. Ať už mu přijdete umýt nádobí nebo s ním denně hodinku posedíte, čas a láska, které mu věnujete, mají větší hodnotu než všechno ostatní.

 

Zdroje:

  1. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2910600/ ↩︎

23.07.2025

Technologie pomáhají včas rozpoznat změny v našem mozku

Mozek je nejsložitější orgán v našem těle a skrývá mnoho tajemství. A když začne selhávat, ovlivní nejen paměť nebo pohyb, ale i samotnou identitu člověka. Neurodegenerativní onemocnění nejsou jen výzvou pro pacienty a jejich blízké, ale i pro celý zdravotní systém. Jen v Evropě žije přes 7 milionů lidí s demencí a jejich počet každým rokem roste.

Proto přichází na scénu technologie. Už dávno nejsou jen pomocníkem. Stávají se rovnocenným partnerem v pochopení toho, jak mozek funguje, proč někdy přestane fungovat správně a co se s tím dá dělat.

Co jsou neurodegenerativní nemoci

Neurodegenerativní nemoci postupně ničí buňky nervového systému. Nejčastěji začínají nenápadně. Třeba zapomnětlivostí, třesem ruky nebo poruchami řeči.

Nejznámější z nich jsou například Alzheimerova choroba, která postihuje hlavně paměť a orientaci. Dále Parkinsonova nemoc ovlivňující pohyb a motoriku. A ALS (amyotrofická laterální skleróza), která napadá nervy, které ovládají svaly.

S prodlužující se délkou života roste počet lidí, kteří těmito nemocemi trpí. A přestože věda postupuje, diagnóza často přichází pozdě. Někdy až roky po prvních změnách v mozku. A proč tedy tradiční přístup nestačí? Nemoci se totiž vyvíjejí pomalu a individuálně, neexistuje jeden univerzální lék a důležitě je zasáhnout ještě před prvními příznaky.

 

Víte, že…?

  • víc než 50 milionů lidí na světě trpí demencí
  • do roku 2030 se zdvojnásobí roční náklady na péči
  • až 7 % populace má genetickou variantu APOE4 spojenou s rizikem Alzheimerovy choroby
  • Alzheimerova nemoc začíná deset i více let před prvními příznaky

AI v praxi

Umělá inteligence a technologie dnes pomáhají na všech frontách. Třeba u predikce a prevence. Na základě dat z nemocnic, zobrazovacích metod nebo řeči může AI předpovědět riziko rozvoje demence ještě před prvními příznaky. Chytré hodinky, mobilní testy nebo aplikace jako Terappiono nebo Cogni Trainee dokážou sledovat jemné změny v paměti, pohybu nebo řeči. Místo letitých pokusů na pacientech se nové látky testují virtuálně, třeba na buněčné úrovni či v laboratoři na modelech napodobující fungování mozku.

Technologie nejsou všemocné. Nenahradí lidský kontakt, empatii, rodinnou podporu ani odbornou diagnózu. Využití aplikací nebo nositelné elektroniky závisí na ochotě lidí je používat, což může být u starší generace limitující.

Technologie, které už pomáhají

  • Virtuální realita (VR) – trénink rovnováhy a paměti
  • Robotika – asistované pohyby i přesnější diagnózy
  • Teleneurologie – videohovory s odborníky z pohodlí domova
  • Genové „trucky“ – cílený zásah do konkrétních typů neuronů
  • Neuročipy – měření mozkové aktivity v reálném čase

Tým CLARA

Světový výzkum s českým srdcem

Ne všechno ale vzniká za oceánem. Důležitým hráčem je i Mezinárodní centrum pro výzkum neurodegenerativních onemocnění (INDRC). Právě zde se propojuje medicína, biologie a technologie. Vědci z INDRC se zaměřují na nejranější stádia Alzheimerovy choroby, kdy je šance na zpomalení největší. Pomáhají jim v tom mimo jiné analýzy dat pomocí AI, díky kterým lze přesněji odhalovat rizikové faktory a biomarkery.

Zajímavé je, že výzkum se tu netočí jen kolem samotné nemoci, ale i kolem lidí, kteří s ní žijí – tedy pacientů a jejich blízkých. Součástí výzkumu jsou totiž i nástroje, které usnadňují každodenní fungování, zlepšují komunikaci nebo pomáhají pečujícím zvládat náročné situace.

Jedním z nejambicióznějších evropských projektů je pak CLARAcentrum pro umělou inteligenci a kvantové výpočty ve výzkumu mozku, jehož vznik a rozvoj je výrazně spojený s Českem. Vědci z CLARA spojují výpočetní sílu superpočítačů a kvantových systémů s umělou inteligencí a snaží se simulovat procesy, které dřív nebylo možné vůbec zachytit. Studují se proteiny jako APOE4, modeluje se aktivita neuronů, zkoumají se data pacientů. Výsledky můžou přinést lepší diagnózu, vývoj léků i porozumění nemoci jako celku.

 

Generali penzijní společnost se dlouhodobě zaměřuje na to, aby lidé mohli prožít důstojné a zdravé stáří. Proto se stala partnerem vědeckého institutu INDRC, který se věnuje výzkumu lidského mozku s využitím strojového učení a umělé inteligence s cílem pomoci včasně detekovat neurodegenerativní onemocnění, včetně Alzheimerovy choroby. Společným cílem této spolupráce je zvýšit povědomí o prevenci, moderních diagnostických metodách a nových léčebných postupech.

Etika a důvěra

Velkými dějišti technologické revoluce jsou také etika a důvěra. Pokud máme dávat svá data, musíme vědět komu, proč a jak budou chráněna. CLARA proto buduje tzv. CLARA Collaboratorium, kde se řeší i témata jako informovaný souhlas, práce s citlivými daty a prediktivní diagnostika. Cílem je nejen eticky citlivý přístup k datům, ale také otevřená komunikace o tom, jak nové technologie do života lidí zasahují a jak s nimi zacházet férově a transparentně.

Co když AI odhalí, že nemoc hrozí? Co když to ví lékař i pacient? Je to nový etický rámec, který se musí formovat spolu s vývojem technologií. Ovšem technologie nejsou kouzelný prášek, který nás zachrání. Ale díky nim můžeme nemoc rozpoznat dřív, zpomalit ji, lépe pečovat o pacienty a dát lidem delší čas prožít život důstojně. A o to přece jde.

Přečtěte si

Alzheimer mění vztahy. Jak se zachovat eticky?

Alzheimerova choroba: Jak se projevuje a jak ji zpomalit

Jak pečovat o blízké s Alzheimerovou chorobou

Nebo si poslechněte podcasty

„Alzheimer může začít zapomínáním běžných, mnohdy rutinních věcí.“

„Alzheimerova nemoc probíhá 20 let před tím, než se objeví příznaky.“

Vyberte kategorii