Nejkrásnější chvíle v životě vycházejí z našich vztahů. To je pravda v časech dobrých i zlých. Právě když se potýkáme s největšími nesnázemi, ukáže se pravá hodnota a krása hlubokého vztahu. Pokud se tedy stane, že někdo vám blízký vážně onemocní nebo se mu stane těžký úraz, vaše láska a podpora pro něj budou znamenat víc než dřív – a váš vzájemný vztah se tím jen posílí. Hledáte-li správný přístup, přečtěte si našich deset tipů, jak pomoct blízkému člověku zvládnout vážný zdravotní stav.
Okolnosti kolem nemoci a uzdravování vašeho blízkého se mohou rychle a nečekaně měnit. Proto je důležité, abyste byli připraveni rychle vyrazit na pohotovost nebo v krátké době zařídit převoz do nemocnice. Mějte po ruce všechna důležitá telefonní čísla a adresy a pro všechny případy si sbalte tašku s věcmi na přespání.
Váš blízký může být v šoku a mít strach z budoucnosti, je proto důležité, abyste mu pomohli pochopit, co stanovená diagnóza obnáší v jeho konkrétním případě. Možná ho budete muset doprovázet na další vyšetření a léčbu a bude na vás, abyste zachovali chladnou hlavu a přistupovali k situaci rozumně.
Pokud váš blízký něčemu nerozumí, požádejte lékaře o vysvětlení a pozorně poslouchejte, aby vám nic neuniklo. Možná si dokonce pište poznámky. Tak budete dobře informovaní a budete moct se svým blízkým citlivě a s pochopením mluvit o jeho diagnóze.
Léčba vážné nemoci či těžkého úrazu bude nejspíše vyžadovat, aby váš blízký v konkrétní hodiny užíval léky, pravidelně navštěvoval nemocnici, absolvoval rehabilitace a dostatečně odpočíval. Promluvte si s lékaři, abyste rozuměli tomu, jak bude léčba probíhat, a zavedli si takový rozvrh a režim, aby bylo postaráno o vše, co váš milovaný člověk potřebuje. Zaneste do kalendáře termíny všech lékařských prohlídek a vyšetření a nastavte upozornění, kdy se mají užívat léky. Možná i vy budete muset uzpůsobit svůj režim – například zařídit si pružnou pracovní dobu, abyste byli k dispozici, když to bude potřeba.
Vážně nemocný člověk často touží po někom, s kým by si mohl jen tak popovídat, aby se cítil zase normálně. Budete-li mu k dispozici pro takové chvíle, pomůžete mu nejen zpracovat náročnou situaci, s kterou se potýká, ale také vykročit k uzdravení. Podle výzkumu1 pacienti, kteří cítí útěchu a podporu ostatních, dokážou lépe zvládnout příznaky své nemoci a dokonce se rychleji uzdravit než ti, kteří s takovou podporou počítat nemohou. Nadějeplný a optimistický přístup vám pomůže řešit problémy, udržet vůli a dobrou náladu a užít si společné chvíle. Zdraví svému blízkému zařídit nedokážete, ale máte plně pod kontrolou, jak reagovat na danou situaci. Pokud se vám to nedaří zvládnout, neváhejte si promluvit např. s psychologem.
Bez ohledu na svůj fyzický stav bude váš milovaný člověk chtít dělat věci, které má rád – a ocení, když mu pomůžete, i když to třeba bude vyžadovat trochu kreativnější přístup. Je-li váš blízký filmový nadšenec, kterému chybí chození do kina, uspořádejte mu filmový maraton doma, zařiďte donášku jídla z jeho oblíbené restaurace nebo pozvěte jeho blízké přátele, aby si užil trochu zábavy. Tím si zachová spojení s vnějším světem a alespoň na chvíli zapomene na své těžkosti.
Musíte chápat, že se o nemocného člena rodiny možná nedokážete postarat se vším všudy. Jeho nemoc nebo léčba mohou např. negativně ovlivnit, jak reaguje na jídlo nebo na prostředí. Budete-li znát a chápat příznaky nemoci a vedlejší účinky léčby, zabráníte nedorozuměním a budete moct poskytovat co nejlepší péči. Pokud váš blízký nějakou vaši pomoc odmítne, neberte si to osobně. Zaměřte se na to, co zvládnete dělat, buďte mu k dispozici, až o to bude stát, a naučte se poznat, kdy je potřeba svěřit ho do péče odborníků.
Některé charitativní organizace a zdravotnická zařízení nabízejí vážně nemocným nedocenitelné služby. Od rozvážky jídla přes domácí péči až po to, že pacienty vezmou na dovolenou. Zkrátka existuje spousta služeb, které vašemu blízkému zpříjemní a usnadní život a vám uleví v náročné situaci.
I když máte pocit, že byste měli převzít velký díl odpovědnosti, téměř jistě budete potřebovat pomoc dalších členů rodiny nebo přátel, abyste se pod náporem úkolů a starostí nezhroutili. Prvním krokem je sepsat seznam všeho, co je potřeba. Pak se zeptejte ostatních, s čím by mohli pomoct. Někdo si například může vzít na starost vyzvedávání léků z lékárny, jiný obstará nákupy apod.
Možná se vám teď na finance vůbec nechce myslet, ale jsou velmi důležité a čím dřív se jimi budete zabývat, tím líp. Proberte s pojišťovnou, nač má váš vážně nemocný nárok v rámci zdravotního pojištění, a snažte se využít veškerou péči, která se nabízí. Má-li životní nebo úrazové pojištění, zařiďte vše potřebné, aby mohl co nejdříve využít benefity, které mu z něj plynou.
Je-li situace vážná, možná se budete muset ujmout rodinných financí a pomoci nemocnému sepsat závěť, ale s tím vám může pomoci poskytovatel pojištění, abyste na tyto věci nemuseli tolik myslet a mohli se soustředit na poskytování morální podpory.
I sebemenší pomoc vašemu blízkému uleví a usnadní mu život. Ať už mu přijdete umýt nádobí nebo s ním denně hodinku posedíte, čas a láska, které mu věnujete, mají větší hodnotu než všechno ostatní.
Zdroje:
![]()
Zatímco péče o paměť se tradičně spojuje s luštěním křížovek a hlavolamy, neméně důležité procesy se odehrávají o patro níže. Ne nadarmo se proto střevům často přezdívá „druhý mozek“. Vědecké studie v posledních letech potvrdily existenci takzvané osy střevo-mozek. Nejde o pouhou metaforu, ale o reálné fyzické a chemické propojení, které funguje jako informační dálnice mezi zažíváním a hlavou.
Pokud je provoz na této trase plynulý, mozek může pracovat na plný výkon. V opačném případě se mohou objevit potíže jako „mozková mlha“, úzkostné stavy nebo zhoršená schopnost soustředění.
Dlouho panoval názor, že mozek funguje jako generál, který autoritativně rozdává rozkazy zbytku těla. Realita je však mnohem demokratičtější a v případě trávicího traktu dokonce opačná. Hlavním komunikačním spojením je nervus vagus neboli bloudivý nerv. Studie ukazují, že většina vláken tohoto nervu přenáší signály ze střev směrem do mozku, nikoliv naopak. Břicho tedy mozek doslova zásobuje nepřetržitým tokem zpráv.
Střeva navíc fungují jako chemická továrna. Vzniká zde většina serotoninu a dalších látek důležitých pro psychickou pohodu. I když se tyto látky nedostanou přímo do mozku, skrze nervová spojení a chemické posly ovlivňují, jak zvládáme stres a jak se cítíme.
Zásadní roli hraje také imunita. Pokud je prostředí ve střevech narušené, stěna se stává propustnou a do krve unikají škodliviny. To v těle vyvolává zánět, na který reagují i obranné buňky v mozku. Dlouhodobý poplach však může poškozovat nervová spojení a zvyšovat riziko rozvoje demence.
Pokud chcete pro svou hlavu udělat maximum, začněte u talíře.
Ochrana mozku začíná u vlákniny. Modely naznačují, že když ji střevní bakterie zpracují, vzniká kyselina máselná, která zpevňuje bariéru bránící průniku škodlivin k nervovým buňkám. Zároveň podporuje tvorbu takzvaného „mozkového hnojiva“, látky nezbytné pro učení a ukládání nových vzpomínek.
Pro správný účinek je vhodné přijmout 25 až 35 gramů vlákniny denně. Tuto dávku spolehlivě zajistí například celodenní kombinace misky ovesných vloček, jablka se slupkou, porce čočky, dvou krajíců žitného chleba a hrsti mandlí.
Zdravý jídelníček by neměl být jednotvárný. Výzkumy potvrzují, že konzumace více než třiceti různých rostlinných potravin týdně vede k pestřejšímu složení střevních bakterií. Čím je toto společenství rozmanitější, tím lépe je mozek chráněn. Cíl je snadno splnitelný, protože se počítají nejen druhy zeleniny, ale i ořechy, semínka, luštěniny, bylinky či koření. Stačí si ranní kaši posypat směsí různých ořechů a semínek a hned máte splněno několik bodů. Důležité jsou i borůvky, hořká čokoláda nebo zelený čaj, které bakterie přeměňují na látky chránící nervové buňky.
Studie provedená vědci na Stanfordově univerzitě v roce 2021 přinesla zajímavé srovnání vlivu vlákniny a fermentovaných potravin. Kysané zelí, kefír nebo kombucha dokážou v těle snižovat zánět, který souvisí se stresem a stárnutím mozku. Pravidelný příjem těchto potravin navíc obohacuje střevní prostředí. Doporučuje se proto jíst „živé“ jídlo každý den. Pozor však na běžné jogurty, které často neobsahují živé kultury a bývají plné cukru. Lepší volbou jsou kefíry nebo domácí kvašená zelenina.
Vliv probiotik na paměť u zdravých lidí je stále předmětem zkoumání a pro obecnou populaci nebývá jejich plošné užívání považováno za nezbytné. Nicméně některé vědecké výzkumy naznačují, že u dospělých mohou určité kmeny probiotik pomoci zlepšit náladu, kognitivní funkce nebo snížit míru stresu a úzkosti. Prokazatelný přínos pak studie potvrzují u seniorů a osob s mírnými kognitivními potížemi, u kterých dochází ke zlepšení paměti a pozornosti. Protože však každá bakterie působí jinak a efekt závisí na konkrétním kmeni, dávce i délce užívání, je vhodné výběr doplňků či domácích testů konzultovat s lékařem, obzvláště při oslabené imunitě.
Generali penzijní společnost si uvědomuje závažnost neurodegenerativního onemocnění. Proto se aktivně zapojuje do šíření osvěty a podpory prevence a výzkumu Alzheimerovy choroby v rámci iniciativy #SpoluProtiAlzheimeru.
Kromě toho, co jíst, je dobré vědět, co vynechat. Průmyslově zpracované potraviny často obsahují přísady, které narušují ochrannou vrstvu střeva a mohou vyvolat zánět. Podobně opatrně je třeba přistupovat k umělým sladidlům, která mohou rovnováhu ve střevech vychýlit nesprávným směrem.
Osa střevo-mozek funguje jako obousměrná komunikace. Nejde pouze o stravu, ale o celkový životní styl. Stabilní spánkový režim a efektivní zvládání stresu přímo podporují zdravou aktivitu bloudivého nervu.
Ukazuje se tedy, že pro bystrou mysl nestačí jen jíst „zdravě“. Mnohem podstatnější je sestavit jídelníček tak, aby vyživoval správné druhy mikroskopických organismů v našem těle.
Přečtěte si
Proč spánek čistí mozek a jak věda pomáhá s prevencí
Aplikace a chytré hračky trénují mozek a upozorní, když není něco v pořádku