Doba na přečtení článku jsou 3 minuty

Nadělte si pod stromeček lék proti stresu

Určitě jste slyšeli, že Vánoce jsou svátky klidu a míru. A taky vám už někdo jistě popřál, ať máte pohodové Vánoce. Anebo ať si o Vánocích pořádně odpočinete. Proč se to v mnoha případech nepovede? Proč je tolik lidí o Vánocích ve stresu, v napětí, podrážděných a unavených a vidina pohody se rozplývá jako sen, který chceme ještě chvilku snít?

 Abychom celému problému porozuměli o trochu více, musíme se vydat ke kořenům stresu. Možná vás překvapí, že tyto kořeny vedou k blízkým vztahům z dětství, tedy nejčastěji k rodičům. Možná vás překvapí, že kořeny (nejen) vánočního stresu rostou ze strachu z odmítnutí, nepřijetí, odsouzení nebo ztráty vztahu. To vše je pro lidi stresor i v dospělosti, který je však v dětství mnohokrát znásobený.

 A abychom se vyrovnali s hrozbou odmítnutí či nezájmu rodiče, vytvořili jsme si vzorce, které nám měly zajistit přízeň, lásku, zájem nebo pochvalu. A pak jsme v nich tak trochu uvízli. Možná je také znáte. Sám je nazývám vnitřními zákony, protože často nabývají podobu příkazu: „Musím to udělat bez chyby. Musím vyniknout. Musím to stihnout. Musím být silný. Musím to všechno zvládnout sám…“

 Diktát těchto nevědomých vnitřních zákonů lidi sužuje a řídí i jindy než o Vánocích. Ale právě o svátcích mnohdy udeří silněji a nesmlouvavěji. Někdy nám nedá ani nadechnout a my se můžeme přetrhnout, abychom vyhověli této přísné ruce, kterou si v dospělosti nad sebou držíme už jen sami. Co ale s tím?

 Prvním krokem je uvědomění, kdy a kde nad námi přísný hlas diktující různé nároky a požadavky přebírá nadvládu. Druhým krokem je pak zjednodušeně řečeno nabourání jeho dominance. To se může stát skrze „dovolení“. Hledejme v sobě laskavý hlas, který nám dovolí udělat věci jinak. Který nám dovolí odpočinek bez výčitek. Který nám dovolí požádat o pomoc. Který nás pochválí i s nějakými nedostatky. Který nás bude mít rád takové, jací jsme. Který nás osvobodí.

 Schválně si zkuste zformulovat, jak zní váš vnitřní nevědomý příkaz, který se stává nejhlasitějším právě o Vánocích. A následně si zkuste zformulovat (a nejlépe i napsat) léčivé a uvolňující „dovolení“, které je protikladem příkazu. A opakujte si ho pokaždé, když si všimnete, že přísný hlas ve vás začíná sílit. 

 Není to lehká cesta. Hrany vnitřních zákonů se obrušují jen velmi pomalu. Věřím ale, že tato cesta má smysl, a proč se na ni nevydat právě o Vánocích? Proč si nedopřát klidnější svátky? Třeba nechat ujet autobus. Nepéct další várku cukroví. Nechat někde nepořádek. Nechat věci jen tak ležet a jít si zahrát s dětmi hru, obejmout své blízké a pocítit lásku.

 Nejenže to bude mít velký vliv na vaše duševní zdraví a vaši vnitřní pohodu, ale nejspíš to bude znamenat také bezpečnější Vánoce pro celou domácnost. Právě stres je totiž rizikovým faktorem pro spoustu vánočních nehod a potíží. Stres svým fyziologickým mechanismem mimo jiné mobilizuje k akci, zjasňuje vědomí a zvyšuje koncentraci, ale jen po určitou dobu. Jakmile se přesáhnou energetické kapacity a organismus se přetíží, plyne z toho například únava, pokles energie, motorické přesnosti a koncentrace.

 Jinými slovy člověk dělá chyby. Chytne holou rukou rozpálený plech. Řízne do prstu místo do brambory. Položí adventní věnec příliš blízko záclonám. Shodí regál nákupním vozíkem. Šlápne mimo příčky žebříku při věšení osvětlení. I proto má smysl dopřát si letos Vánoce bez stresu. Tak šťastné a veselé! 

Autor: Tomáš Kvapilík
22.04.2024

Alzheimerova nemoc se stává epidemií 21. století

Týden mozku, tak se jmenuje akce, kterou pořádá Akademie věd ČR u příležitosti Dne mozku. Tento festival, který se koná vždy v březnu, se zaměřuje na popularizaci neurovědy. Jedna z prvních letošních přednášek se věnovala také Alzheimerově chorobě. Podle profesora Aleše Stuchlíka, který vede oddělení zaměřené na neurofyziologii paměti, je nemoc v populaci čím dál více rozšířená.

Změny v mozku při stárnutí

Odborné články, jak uvedl ve své přednášce profesor Stuchlík, uvádí, že pokud nás ve stáří nepostihne žádné neurodegenerativní onemocnění, úbytek našich nervových buněk v mozku není tak dramatický. Uvádí se 2–4 %. Pokud však onemocníme, situace se radikálně mění. Nervové buňky ubývají ve větším počtu a podstatně rychleji.

Lidé žijí déle, vědci by jim však měli umět pomoct i s poruchami paměti. „To, že se lidé dožívají vyššího věku, je dobře,“ říká profesor Aleš Benjamín Stuchlík z Fyziologického ústavu Akademie věd. Zároveň však zdůrazňuje, že věk je nejrizikovějším faktorem vzniku Alzheimerovy choroby.

Se stárnutím populace dochází k alarmujícímu vzestupu případů Alzheimerovy choroby, což z ní činí jednu z hlavních příčin úmrtí v posledních desetiletích. Přeskočila i onemocnění HIV, u té byl zaznamenán pokles jako příčina úmrtí o 65 procent. Zato Alzheimerova choroba vzrostla o 145 procent.

Vliv věku na výskyt Alzheimerovy choroby
*zdroj prof. Aleš Benjamín Stuchlík

 

Příznaky a léčba

Příznaky Alzheimerovy choroby jsou často dost zjevné. V těle se ale tato nemoc začíná projevovat dříve, než si jich stačí nemocní všimnout. „Neprojeví se to na fungování paměti a dalších funkcí pacienta, on má stále dobrou paměť, nezapomíná, ale už se v této fázi něco děje,“ vysvětluje Stuchlík.

Typickými projevy jsou poté porucha paměti nebo rozpoznávání. Struktury mozku, které jsou onemocněním zasaženy lékaři prozkoumat umí. Ale co se v nich přesně odehrává, vědci zatím úplně netuší.

Na léku však usilovně pracují a za poslední desetiletí značně pokročili. „Zdá se, že léku jsme blízko, ale tato naděje je tu už dlouho,” říká Aleš Stuchlík.

Například v roce 2021 vznikl globální výzkumný ústav INDRC se sídlem v Praze, který kombinuje biologické vědy a medicínu s přístupy umělé inteligence ke studiu a léčbě Alzheimerovy choroby a dalších neurodegenerativních nemocí. Institut je zároveň platforma pro výměnu poznatků a zkušeností pro přední světové odborníky.

Martin Tolar

Prevence proti Alzheimeru je jednoduchá

Zaměstnaná hlava, tělo a dobrý spánek. Tyto tři hlavní body jsou uváděny jako nejlepší prevence.

Je prokázáno, že pravidelný pohyb a okysličování mozku má pozitivní vliv na tvorbu nových nervových buněk. Stuchlík však dodává, že i běžná návštěva kavárny a posilování sociálních vztahů má na naše zdraví větší vliv, než by se mohlo zdát. Samota totiž našemu mozku neprospívá.

Poslední výzkumy naznačují, že mnoho z nás trpí problémy se spánkem. Je důležité si uvědomit, že mozek potřebuje odpočinek pro regeneraci a správné fungování. Bez spánku totiž dlouhodobá paměť nemůže dobře fungovat. „Ve spánku dochází ke konsolidaci, upevňování vzpomínek,“ upřesňuje profesor Stuchlík.

Alzheimerova nemoc se stává v populaci velkým problémem. Akce Týden mozku upozornila na důležitost porozumění této nemoci a nalezení účinné léčby. Prevence je prozatím nejlepším nástrojem ke zpomalení jejího výskytu. Proto ji nepodceňujme. Jsme rádi, že spolu s globálním institutem INDRC může Generali penzijní společnost spolupracovat na šíření osvěty v této problematice.

Generali penzijní společnost

Mohlo by Vás zajímat

Na vývoji léků pro Alzheimerovu chorobu se podílí i Češi
Za 25 let se zdvojnásobí počet Čechů trpících Alzheimerovou nemocí
Martin Tolar: „Alzheimerova nemoc probíhá 20 let před tím, než se objeví příznaky.“
Generali penzijní společnost a vědci z institutu INDRC spojují síly v boji proti Alzheimerově nemoci

Vyberte kategorii