Doba na přečtení článku jsou 3 minuty

Nadělte si pod stromeček lék proti stresu

Určitě jste slyšeli, že Vánoce jsou svátky klidu a míru. A taky vám už někdo jistě popřál, ať máte pohodové Vánoce. Anebo ať si o Vánocích pořádně odpočinete. Proč se to v mnoha případech nepovede? Proč je tolik lidí o Vánocích ve stresu, v napětí, podrážděných a unavených a vidina pohody se rozplývá jako sen, který chceme ještě chvilku snít?

 Abychom celému problému porozuměli o trochu více, musíme se vydat ke kořenům stresu. Možná vás překvapí, že tyto kořeny vedou k blízkým vztahům z dětství, tedy nejčastěji k rodičům. Možná vás překvapí, že kořeny (nejen) vánočního stresu rostou ze strachu z odmítnutí, nepřijetí, odsouzení nebo ztráty vztahu. To vše je pro lidi stresor i v dospělosti, který je však v dětství mnohokrát znásobený.

 A abychom se vyrovnali s hrozbou odmítnutí či nezájmu rodiče, vytvořili jsme si vzorce, které nám měly zajistit přízeň, lásku, zájem nebo pochvalu. A pak jsme v nich tak trochu uvízli. Možná je také znáte. Sám je nazývám vnitřními zákony, protože často nabývají podobu příkazu: „Musím to udělat bez chyby. Musím vyniknout. Musím to stihnout. Musím být silný. Musím to všechno zvládnout sám…“

 Diktát těchto nevědomých vnitřních zákonů lidi sužuje a řídí i jindy než o Vánocích. Ale právě o svátcích mnohdy udeří silněji a nesmlouvavěji. Někdy nám nedá ani nadechnout a my se můžeme přetrhnout, abychom vyhověli této přísné ruce, kterou si v dospělosti nad sebou držíme už jen sami. Co ale s tím?

 Prvním krokem je uvědomění, kdy a kde nad námi přísný hlas diktující různé nároky a požadavky přebírá nadvládu. Druhým krokem je pak zjednodušeně řečeno nabourání jeho dominance. To se může stát skrze „dovolení“. Hledejme v sobě laskavý hlas, který nám dovolí udělat věci jinak. Který nám dovolí odpočinek bez výčitek. Který nám dovolí požádat o pomoc. Který nás pochválí i s nějakými nedostatky. Který nás bude mít rád takové, jací jsme. Který nás osvobodí.

 Schválně si zkuste zformulovat, jak zní váš vnitřní nevědomý příkaz, který se stává nejhlasitějším právě o Vánocích. A následně si zkuste zformulovat (a nejlépe i napsat) léčivé a uvolňující „dovolení“, které je protikladem příkazu. A opakujte si ho pokaždé, když si všimnete, že přísný hlas ve vás začíná sílit. 

 Není to lehká cesta. Hrany vnitřních zákonů se obrušují jen velmi pomalu. Věřím ale, že tato cesta má smysl, a proč se na ni nevydat právě o Vánocích? Proč si nedopřát klidnější svátky? Třeba nechat ujet autobus. Nepéct další várku cukroví. Nechat někde nepořádek. Nechat věci jen tak ležet a jít si zahrát s dětmi hru, obejmout své blízké a pocítit lásku.

 Nejenže to bude mít velký vliv na vaše duševní zdraví a vaši vnitřní pohodu, ale nejspíš to bude znamenat také bezpečnější Vánoce pro celou domácnost. Právě stres je totiž rizikovým faktorem pro spoustu vánočních nehod a potíží. Stres svým fyziologickým mechanismem mimo jiné mobilizuje k akci, zjasňuje vědomí a zvyšuje koncentraci, ale jen po určitou dobu. Jakmile se přesáhnou energetické kapacity a organismus se přetíží, plyne z toho například únava, pokles energie, motorické přesnosti a koncentrace.

 Jinými slovy člověk dělá chyby. Chytne holou rukou rozpálený plech. Řízne do prstu místo do brambory. Položí adventní věnec příliš blízko záclonám. Shodí regál nákupním vozíkem. Šlápne mimo příčky žebříku při věšení osvětlení. I proto má smysl dopřát si letos Vánoce bez stresu. Tak šťastné a veselé! 

Autor: Tomáš Kvapilík
23.07.2025

Technologie pomáhají včas rozpoznat změny v našem mozku

Mozek je nejsložitější orgán v našem těle a skrývá mnoho tajemství. A když začne selhávat, ovlivní nejen paměť nebo pohyb, ale i samotnou identitu člověka. Neurodegenerativní onemocnění nejsou jen výzvou pro pacienty a jejich blízké, ale i pro celý zdravotní systém. Jen v Evropě žije přes 7 milionů lidí s demencí a jejich počet každým rokem roste.

Proto přichází na scénu technologie. Už dávno nejsou jen pomocníkem. Stávají se rovnocenným partnerem v pochopení toho, jak mozek funguje, proč někdy přestane fungovat správně a co se s tím dá dělat.

Co jsou neurodegenerativní nemoci

Neurodegenerativní nemoci postupně ničí buňky nervového systému. Nejčastěji začínají nenápadně. Třeba zapomnětlivostí, třesem ruky nebo poruchami řeči.

Nejznámější z nich jsou například Alzheimerova choroba, která postihuje hlavně paměť a orientaci. Dále Parkinsonova nemoc ovlivňující pohyb a motoriku. A ALS (amyotrofická laterální skleróza), která napadá nervy, které ovládají svaly.

S prodlužující se délkou života roste počet lidí, kteří těmito nemocemi trpí. A přestože věda postupuje, diagnóza často přichází pozdě. Někdy až roky po prvních změnách v mozku. A proč tedy tradiční přístup nestačí? Nemoci se totiž vyvíjejí pomalu a individuálně, neexistuje jeden univerzální lék a důležitě je zasáhnout ještě před prvními příznaky.

 

Víte, že…?

  • víc než 50 milionů lidí na světě trpí demencí
  • do roku 2030 se zdvojnásobí roční náklady na péči
  • až 7 % populace má genetickou variantu APOE4 spojenou s rizikem Alzheimerovy choroby
  • Alzheimerova nemoc začíná deset i více let před prvními příznaky

AI v praxi

Umělá inteligence a technologie dnes pomáhají na všech frontách. Třeba u predikce a prevence. Na základě dat z nemocnic, zobrazovacích metod nebo řeči může AI předpovědět riziko rozvoje demence ještě před prvními příznaky. Chytré hodinky, mobilní testy nebo aplikace jako Terappiono nebo Cogni Trainee dokážou sledovat jemné změny v paměti, pohybu nebo řeči. Místo letitých pokusů na pacientech se nové látky testují virtuálně, třeba na buněčné úrovni či v laboratoři na modelech napodobující fungování mozku.

Technologie nejsou všemocné. Nenahradí lidský kontakt, empatii, rodinnou podporu ani odbornou diagnózu. Využití aplikací nebo nositelné elektroniky závisí na ochotě lidí je používat, což může být u starší generace limitující.

Technologie, které už pomáhají

  • Virtuální realita (VR) – trénink rovnováhy a paměti
  • Robotika – asistované pohyby i přesnější diagnózy
  • Teleneurologie – videohovory s odborníky z pohodlí domova
  • Genové „trucky“ – cílený zásah do konkrétních typů neuronů
  • Neuročipy – měření mozkové aktivity v reálném čase

Tým CLARA

Světový výzkum s českým srdcem

Ne všechno ale vzniká za oceánem. Důležitým hráčem je i Mezinárodní centrum pro výzkum neurodegenerativních onemocnění (INDRC). Právě zde se propojuje medicína, biologie a technologie. Vědci z INDRC se zaměřují na nejranější stádia Alzheimerovy choroby, kdy je šance na zpomalení největší. Pomáhají jim v tom mimo jiné analýzy dat pomocí AI, díky kterým lze přesněji odhalovat rizikové faktory a biomarkery.

Zajímavé je, že výzkum se tu netočí jen kolem samotné nemoci, ale i kolem lidí, kteří s ní žijí – tedy pacientů a jejich blízkých. Součástí výzkumu jsou totiž i nástroje, které usnadňují každodenní fungování, zlepšují komunikaci nebo pomáhají pečujícím zvládat náročné situace.

Jedním z nejambicióznějších evropských projektů je pak CLARAcentrum pro umělou inteligenci a kvantové výpočty ve výzkumu mozku, jehož vznik a rozvoj je výrazně spojený s Českem. Vědci z CLARA spojují výpočetní sílu superpočítačů a kvantových systémů s umělou inteligencí a snaží se simulovat procesy, které dřív nebylo možné vůbec zachytit. Studují se proteiny jako APOE4, modeluje se aktivita neuronů, zkoumají se data pacientů. Výsledky můžou přinést lepší diagnózu, vývoj léků i porozumění nemoci jako celku.

 

Generali penzijní společnost se dlouhodobě zaměřuje na to, aby lidé mohli prožít důstojné a zdravé stáří. Proto se stala partnerem vědeckého institutu INDRC, který se věnuje výzkumu lidského mozku s využitím strojového učení a umělé inteligence s cílem pomoci včasně detekovat neurodegenerativní onemocnění, včetně Alzheimerovy choroby. Společným cílem této spolupráce je zvýšit povědomí o prevenci, moderních diagnostických metodách a nových léčebných postupech.

Etika a důvěra

Velkými dějišti technologické revoluce jsou také etika a důvěra. Pokud máme dávat svá data, musíme vědět komu, proč a jak budou chráněna. CLARA proto buduje tzv. CLARA Collaboratorium, kde se řeší i témata jako informovaný souhlas, práce s citlivými daty a prediktivní diagnostika. Cílem je nejen eticky citlivý přístup k datům, ale také otevřená komunikace o tom, jak nové technologie do života lidí zasahují a jak s nimi zacházet férově a transparentně.

Co když AI odhalí, že nemoc hrozí? Co když to ví lékař i pacient? Je to nový etický rámec, který se musí formovat spolu s vývojem technologií. Ovšem technologie nejsou kouzelný prášek, který nás zachrání. Ale díky nim můžeme nemoc rozpoznat dřív, zpomalit ji, lépe pečovat o pacienty a dát lidem delší čas prožít život důstojně. A o to přece jde.

Přečtěte si

Alzheimer mění vztahy. Jak se zachovat eticky?

Alzheimerova choroba: Jak se projevuje a jak ji zpomalit

Jak pečovat o blízké s Alzheimerovou chorobou

Nebo si poslechněte podcasty

„Alzheimer může začít zapomínáním běžných, mnohdy rutinních věcí.“

„Alzheimerova nemoc probíhá 20 let před tím, než se objeví příznaky.“

Vyberte kategorii