Doba na přečtení článku jsou 4 minuty

Kam na ferraty v České republice a zahraničí?

Co to je? 

Ferrata, nazývaná také via ferrata, je zajištěná trasa v horách, která je vybavena ocelovým lanem, železnými schůdky a dalšími pomůckami. Zaručuje bezpečnost a umožňuje i méně zkušeným horolezcům a turistům výstup na jinak nepřístupná místa. 

Ferraty jsou oblíbené zejména mezi lidmi, kteří si chtějí vyzkoušet horolezectví, ale nemají schopnosti nebo vybavení pro klasické lezení. Jsou tedy vynikající alternativou pro pestřejší túru a zážitek plný adrenalinu. 

Co je potřeba? 

K vyzkoušení ferraty budete potřebovat speciální vybavení. To si však můžete zapůjčit na místě. Potřebovat budete helmu, postroj a karabiny, které se připevňují k ocelovému lanu. Buďte však opatrní, protože nejsou ferraty jako ferraty. Existují různé stupně obtížnosti, vyjádřené stupnicí od A do E, přičemž A je nejjednodušší a E nejtěžší trasa.

Pro koho jsou vhodné? 

Je důležité mít na paměti, že ferraty i přes svou zajištěnost mohou být stále náročné a vyžadují určitou fyzickou kondici. Při výstupu na ferratu je nutné dodržovat bezpečnostní pokyny a být vybavený správným lezeckým vybavením. Nezapomeňte si vzít i vhodnou obuv a oblečení. Vždy také předem zkontrolujte obtížnost a nastudujte si přesnou trasu, případně si nechte poradit od někoho zkušenějšího. Existují speciální cvičné trasy, které jsou krátké a zvládnou je i větší děti.

Pro začátečníky a ty, kteří nemají dostatek zkušeností, doporučujeme objednat si pro začátek instruktora. Kvalifikovaný instruktor má široké znalosti nejen o samotném lezení po ferratách, ale i o horolezectví obecně. Instruktor vás provede technikami, vysvětlí vám správné používání vybavení a zajistí, aby jste se pohybovali bezpečně a s jistotou.

 

Kam na ferraty v České republice?

Ústecký kraj 

Pastýřská stěna v Děčíně je nejdelší ferratou v České republice a zároveň nabízí i nejvíce způsobů, jak stěnu zdolat. Jde také o jedinou ferratu, která se nachází v centru města, což není zcela běžné ani v evropském měřítku. Nabízí až 16 různých cest s odlišnými obtížnostmi A,B,C i D, přičemž ty nejlehčí trasy zvládnou i děti od 130 cm. 

Via Ferrata Kavárnička u Srbské Kamenice slouží převážně jako cvičná stěna pro malé i velké lezce. Je proto ideální na trénink na větší ferraty a k procvičení upevňování karabin. Na Kavárničce na vás čekají tři cesty o obtížnostech B-D a jedna sestupová o obtížnosti B.

Ferrata Lužická spojka začíná pod skalní vyhlídkou a svou obtížností C je vhodná spíše pro zkušenější lezce. Za odměnu si však mohou na vrcholu vychutnat výhled na zákruty řeky Labe, hrad Střekov a Ústí nad Labem.

Mini ferrata Poustevna v Mírkově má pouhých padesát metrů s jednoduchými nástupy a celkovou obtížností C. Nezabere vám rozhodně celé odpoledne, ale můžete ji spojit s pěším výletem na zříceninu hradu Blansko.

Jihočeský kraj

Na Havraní skále u Českého Krumlova se nachází ferrata Havranka a dostanete se k ní jen pár minut chůze z historického centra. K dispozici jsou dvě ferratové trasy o obtížností B a C. Nachází se zde také vzdušná lávka dlouhá bezmála 30 metrů.

Ferrata Hluboká nabízí trasu nad řekou Vltavou a úseky všech obtížností. Její 150 m dlouhý úsek v části A zvládnou i lezci začátečníci a rodiny s dětmi. Celková délka trasy je 720 m, což z ní dělá nejdelší českou ferratu nad hladinou řeky.

Pardubický kraj 

Cvičná uměle vytvořená Via Ferrata Cakle nabízí obtížnost A-C a tři výstupové trasy. Součástí jsou také dva lanové mosty a možnost instruktáže s trenérem. Nachází se v areálu vodáckého tábořiště, takže se dá lezení spojit také s koupáním či zapůjčením kánoe.

Karlovarský kraj

Ferratový areál na skalisku Hausberg u Kraslic nabízí hned tři cesty s obtížnostmi A-D. Zdolání trasy vám zabere zhruba 2 hodiny a na vrcholu najdete zříceninu hradu Hausberg a výhled na Stříbrný potok.

Čtyři trasy se čtyřmi obtížnostmi nabízí Via Ferrata Seifertova v krušnohorské obci Nové Hamry. Trasa A a B je určena spíše dětem a úplným začátečníkům, zato C a D už potrápí i zkušené lezce.

Bioferrata v Bečově nad Teplou je první českou skalní stezkou zaměřenou na skalní vegetaci. Stezka je součástí areálu bečovské botanické zahrady, je opatřena cedulemi popisujícími přítomnou vegetaci a zvládnete ji i s rodinou projít za 30 minut.

Liberecký kraj

Via Ferrata Kočičí kameny nabízí nenáročnou trasu obtížností B u Bílého Potoka v Jizerských horách. Nachází se na stejnojmenném skalním útvaru, který má tvar kočičí hlavy. Trasa 70 metrů a zabere vám necelou čtvrthodinu.

Za Via Ferratou Vodní brána se musíte vydat do přírodní rezervace Údolí Jizery. Je součástí známe Riegrovy stezky a není vhodná pro začátečníky. Ti by na ni měli stoupat pouze v doprovodu zkušených spolulezců či instruktorů.

Jihomoravský kraj

Nedaleko Macochy se nachází přírodní areál Velká Dohoda s kilometrem cvičných ferrat v obtížnosti A-E. Součástí tras jsou také 2 žebříky a 5 lanových mostků. Kromě ferrat je v areálu také lanový park a lanovka přes kamenolom.

 

Kam na ferraty v zahraničí? 

Malá Fatra, Slovensko

Na ferraty můžete vyrazit i k našim bratrům Slovákům. O Malé Fatře se tvrdí, že má v sobě kousek z každého koutu Slovenska. Nachází se zde i Via Ferrata Martinské hole.Ta nabízí příjemnou nenáročnou lezeckou procházku kolem vodopádů, doplněnou o lanové mosty.

Dolomity, Itálie

Dolomity jsou známé svou úchvatnou horizontální skalní strukturou a nabízejí mnoho možností pro ferratové výstupy. Jednou z nejznámějších ferrat je Via Ferrata Tridentina, která vás provede skalním hřebenem mezi horami.  Vydat se zde můžete také na několikahodinové okruhy spojující více ferrat po celých pohořích. Mezi ty patří například oblíbená trasa Große Sorapis Runde.

Ötztalské Alpy, Rakousko

Tato oblast nabízí pestrou paletu ferrat pro různě zkušené lezce. Jednou z nejoblíbenějších je Ötztaler Wildspitze, která vede na nejvyšší vrchol této oblasti. Nevšedním zážitkem je pak určitě ferrata Klettersteig Stuibenfall vedoucí podel impozantních vodopádů nad tekoucí vodou.

Julské Alpy, Slovinsko

Ve slovinských Julských Alpách nalezneme mnoho úžasných ferrat. Jedna z nejznámějších je ferrata Bambergova pot přes vrchol Triglavu, nejvyšší hory Slovinska. Jedná se však o dlouhou, náročnou a hodně exponovanou trasu. Pro začátečníky je jistě lepší zvolit ferratu Slovinska pot začínající na vrcholu Mangrt poblíž hranic s Itálii.

Bernské Alpy, Švýcarsko

Některé švýcarské ferraty obsahují prvky, které v jiných oblastech nenajdeme. Jde převážně o ocelové lezecké sítě a točité či lanové žebříky. Řadu lanových žebříků obsahuje napříkald ferrata Eggishorn Klettersteig, ke které se pohodlně dostanete lanovkou.

 

Pamatujte, že vydat se na ferraty může být náročné a vyžaduje to správné vybavení a znalost technik horolezectví. Vždy se informujte o aktuálních podmínkách a doporučeních pro jednotlivé oblasti.

Bezpečně do hor 

Před cestou do hor se podívejte na úrazové a cestovní pojištění a vyhněte se tak nečekaným a nevítaným překvapením. Pojišťovna Generali Česká nabízí úrazové pojištění, které vám poskytne ochranu pro případ, že byste se při výstupu zranili. Pokrývá náklady na lékařskou péči, hospitalizaci, rehabilitaci a mnoho dalších výdajů spojených s léčbou. Pokud plánujete vyrazit na ferraty do zahraničí, je pro vás výhodné zase cestovní pojištění

 

Doufáme, že vám náš článek pomohl, a přejeme vám mnoho bezpečných adrenalinových výstupů. Tak hurá do hor!

Přečtěte si více o úrazovém pojištění

Přečtěte si více o cestovním pojištění

Zajímají vás často kladené otázky k úrazovému pojištění?

Zajímají vás často kladené otázky k cestovnímu pojištění?

Výpočet cestovního pojištění

11.09.2026

Když paměť slábne, první kroky vedou k praktickému lékaři

Paměť občas zradí každého. Člověk vejde do spíže a neví proč. Nemůže si vybavit jméno známého. Hledá brýle, které má na hlavě. Samo o sobě to ještě nemusí znamenat Alzheimerovu chorobu. Podle praktické lékařky a geriatričky Astrid Matějkové je ale důležité sledovat změnu v čase. Zpozornět bychom měli hlavně tehdy, když se potíže opakují, zhoršují nebo začínají zasahovat do běžného života.

Výhodou praktika je dlouhodobá znalost pacienta

Mnoho lidí bere praktického lékaře jako místo, kam se volá hlavně kvůli eReceptu nebo akutnímu problému. Praktický lékař se ale dlouhodobě stará také o pacienty s chronickými onemocněními, sleduje jejich zdravotní stav, léčbu i celkové fungování. A právě u paměti je právě pravidelný kontakt velkou výhodou. Praktik a často i zdravotní sestra pacienta znají dlouhodobě. Vidí, že chodí na jiné termíny, plete si léky, volá jinak než dřív nebo se chová nezvykle.

Právě kontinuita péče může být první záchytný bod. Nejde jen o jedno vyšetření, ale o znalost člověka. Když lékař ví, jak pacient běžně fungoval, snáz si všimne, že se něco změnilo.

Astrid Matějková

Kdy zpozornět u sebe nebo blízkého

Podezření často nepřijde od samotného pacienta, ale od rodiny. Blízcí si všimnou, že ten druhý už není stejný jako dřív. Důležité je takové změny neodbýt větou, že „v tomhle věku je to normální“.

Zároveň je dobré rozlišit náhlé a pozvolné zhoršení. Pokud se paměť zhorší rychle, nemusí jít o demenci. Příčinou může být akutní nemoc, vyčerpání nebo nový lék. Lékařka Matějková upozorňuje třeba na některé léky na spaní, úzkost nebo močový měchýř, které mohou paměť zhoršit. Proto má smysl řešit změnu s lékařem a podívat se na celý zdravotní stav.

U pomalého zhoršování je zase důležité nečekat, až bude situace neúnosná. Člověk s počínající demencí může potíže maskovat. Na otázky odpovídá přesvědčivě, někdy si i sám myslí, že je všechno v pořádku. Rodina přitom doma vidí něco jiného.

 

Kdo o pacienta pečuje

  • Praktický lékař – Bývá zpravidla prvním místem, kam se při podezření na poruchu paměti obrátit. Pokud je příčina zjevná, může demenci diagnostikovat, zahájit léčbu a pacienta dále sledovat. Do své péče může také přebírat pacienty zpět od specialistů.
  • Geriatr – Přichází na řadu u starších pacientů, kteří mají mnoho různých nemocí a potřebují komplexně sjednotit celkovou léčbu.
  • Psychiatr – Řeší případy, kdy pacienti trpí výraznými poruchami chování, agresí, a potřebují specifické psychiatrické léky.
  • Neurolog – Podílí se na vyšetření zejména tehdy, když je potřeba podrobnější neurologická diferenciální diagnostika (kdy není úplně jasné, o co se jedná) nebo jsou přítomny další neurologické příznaky.

Jak mluvit s lékařem

Pro rodinu bývá těžké dostat blízkého k doktorovi, zvlášť když si sám problém nepřipouští. Někdy je tak návštěvu ordinace chytré spojit například s problémem se zády. Pomáhá také zavolat do ordinace předem a říct, co se děje. Pokud rodina nechce mluvit před pacientem, protože se bojí konfliktu, dá se to s lékařem dopředu domluvit.

V ordinaci pak nejde o to pacienta nachytat. Citlivě vedené testy paměti mohou ukázat, zda je potřeba další vyšetření. Praktický lékař ale nemusí udělat závěr hned napoprvé. V rušné ordinaci se někdy pacient může hůř soustředit. A proto je lepší test zopakovat v klidnějších podmínkách nebo člověka poslat ke specialistovi, když zdravotní stav pacienta není zcela jasný a potřebuje širší vyšetření.

Generali penzijní společnost

Zapomínání je i není Alzheimerova choroba

Když se řeší paměť, je potřeba hledat příčinu. Může jít o Alzheimerovu chorobu, ale také o jiné typy demence nebo jiné zdravotní potíže. „Existují například cévní změny, jiné neurologické příčiny, vliv alkoholu, léky nebo stavy, které mohou být léčitelné,“ vysvětluje Astrid Matějková.

Proto má vyšetření smysl. Nejde jen o potvrzení obavy. Někdy se najde příčina, se kterou se dá něco dělat. A i když se Alzheimerova choroba potvrdí, včasná diagnóza pomůže rodině nastavit péči, komunikaci i další kroky.

Proč se nebát říct si o pomoc

Strach je pochopitelný. Někteří lidé se vyšetření vyhýbají, protože se bojí, že přijdou o řidičský průkaz, případně se bojí samotné diagnózy. Jenže čekání většinou nepomůže. Je důležité otevřít téma včas, dokud člověk ještě může mluvit o tom, koho chce mít u rozhodování, pokud se jeho stav v budoucnu zhorší.

Pomoc přitom nejsou jen léky. Důležitý je pohyb, přiměřený trénink mozku, společenský kontakt a denní režim. Mozek potřebuje aktivitu podobně jako tělo. Jde hlavně o to vystoupit ze zavedených rituálů. Například uvařit jídlo podle nového receptu, u pletení trénovat norské vzory, začít chodit na kurz, setkávat se s lidmi nebo trénovat paměť činností, která mu dává smysl.

Velkou úlevou pro rodinu bývá také pochopení, že člověk s demencí některé věci nedělá naschvál. Když se opakovaně ptá, zlobí se nebo nerozumí situaci, není to vzdor. Je to projev nemoci. I to se rodina musí naučit.

 

Spolu proti Alzheimeru

Strach často pramení z nevědomosti. Proto vznikla iniciativa Spolu proti Alzheimeru, jejímž partnerem je Generali penzijní společnost. Naším cílem je bořit mýty a tabu kolem onemocnění paměti, přinášet srozumitelné informace z ordinací odborníků a ukazovat, že na prevenci není nikdy příliš brzy.

První krok

Pokud má člověk podezření u sebe nebo u blízkého, nemusí hned hledat specializované centrum. První krok může být návštěva praktického lékaře. Ideálně takového, který pacienta zná a dokáže posoudit změnu v souvislostech.

Přečtěte si

Jak pečovat o blízké s Alzheimerovou chorobou

Alzheimer mění vztahy. Jak se zachovat eticky?

Technologie pomáhají včas rozpoznat změny v našem mozku

Vyberte kategorii