Ferrata, nazývaná také via ferrata, je zajištěná trasa v horách, která je vybavena ocelovým lanem, železnými schůdky a dalšími pomůckami. Zaručuje bezpečnost a umožňuje i méně zkušeným horolezcům a turistům výstup na jinak nepřístupná místa.
Ferraty jsou oblíbené zejména mezi lidmi, kteří si chtějí vyzkoušet horolezectví, ale nemají schopnosti nebo vybavení pro klasické lezení. Jsou tedy vynikající alternativou pro pestřejší túru a zážitek plný adrenalinu.
K vyzkoušení ferraty budete potřebovat speciální vybavení. To si však můžete zapůjčit na místě. Potřebovat budete helmu, postroj a karabiny, které se připevňují k ocelovému lanu. Buďte však opatrní, protože nejsou ferraty jako ferraty. Existují různé stupně obtížnosti, vyjádřené stupnicí od A do E, přičemž A je nejjednodušší a E nejtěžší trasa.
Je důležité mít na paměti, že ferraty i přes svou zajištěnost mohou být stále náročné a vyžadují určitou fyzickou kondici. Při výstupu na ferratu je nutné dodržovat bezpečnostní pokyny a být vybavený správným lezeckým vybavením. Nezapomeňte si vzít i vhodnou obuv a oblečení. Vždy také předem zkontrolujte obtížnost a nastudujte si přesnou trasu, případně si nechte poradit od někoho zkušenějšího. Existují speciální cvičné trasy, které jsou krátké a zvládnou je i větší děti.
Pro začátečníky a ty, kteří nemají dostatek zkušeností, doporučujeme objednat si pro začátek instruktora. Kvalifikovaný instruktor má široké znalosti nejen o samotném lezení po ferratách, ale i o horolezectví obecně. Instruktor vás provede technikami, vysvětlí vám správné používání vybavení a zajistí, aby jste se pohybovali bezpečně a s jistotou.
Ústecký kraj
Pastýřská stěna v Děčíně je nejdelší ferratou v České republice a zároveň nabízí i nejvíce způsobů, jak stěnu zdolat. Jde také o jedinou ferratu, která se nachází v centru města, což není zcela běžné ani v evropském měřítku. Nabízí až 16 různých cest s odlišnými obtížnostmi A,B,C i D, přičemž ty nejlehčí trasy zvládnou i děti od 130 cm.
Via Ferrata Kavárnička u Srbské Kamenice slouží převážně jako cvičná stěna pro malé i velké lezce. Je proto ideální na trénink na větší ferraty a k procvičení upevňování karabin. Na Kavárničce na vás čekají tři cesty o obtížnostech B-D a jedna sestupová o obtížnosti B.
Ferrata Lužická spojka začíná pod skalní vyhlídkou a svou obtížností C je vhodná spíše pro zkušenější lezce. Za odměnu si však mohou na vrcholu vychutnat výhled na zákruty řeky Labe, hrad Střekov a Ústí nad Labem.
Mini ferrata Poustevna v Mírkově má pouhých padesát metrů s jednoduchými nástupy a celkovou obtížností C. Nezabere vám rozhodně celé odpoledne, ale můžete ji spojit s pěším výletem na zříceninu hradu Blansko.
Jihočeský kraj
Na Havraní skále u Českého Krumlova se nachází ferrata Havranka a dostanete se k ní jen pár minut chůze z historického centra. K dispozici jsou dvě ferratové trasy o obtížností B a C. Nachází se zde také vzdušná lávka dlouhá bezmála 30 metrů.
Ferrata Hluboká nabízí trasu nad řekou Vltavou a úseky všech obtížností. Její 150 m dlouhý úsek v části A zvládnou i lezci začátečníci a rodiny s dětmi. Celková délka trasy je 720 m, což z ní dělá nejdelší českou ferratu nad hladinou řeky.
Pardubický kraj
Cvičná uměle vytvořená Via Ferrata Cakle nabízí obtížnost A-C a tři výstupové trasy. Součástí jsou také dva lanové mosty a možnost instruktáže s trenérem. Nachází se v areálu vodáckého tábořiště, takže se dá lezení spojit také s koupáním či zapůjčením kánoe.
Karlovarský kraj
Ferratový areál na skalisku Hausberg u Kraslic nabízí hned tři cesty s obtížnostmi A-D. Zdolání trasy vám zabere zhruba 2 hodiny a na vrcholu najdete zříceninu hradu Hausberg a výhled na Stříbrný potok.
Čtyři trasy se čtyřmi obtížnostmi nabízí Via Ferrata Seifertova v krušnohorské obci Nové Hamry. Trasa A a B je určena spíše dětem a úplným začátečníkům, zato C a D už potrápí i zkušené lezce.
Bioferrata v Bečově nad Teplou je první českou skalní stezkou zaměřenou na skalní vegetaci. Stezka je součástí areálu bečovské botanické zahrady, je opatřena cedulemi popisujícími přítomnou vegetaci a zvládnete ji i s rodinou projít za 30 minut.
Liberecký kraj
Via Ferrata Kočičí kameny nabízí nenáročnou trasu obtížností B u Bílého Potoka v Jizerských horách. Nachází se na stejnojmenném skalním útvaru, který má tvar kočičí hlavy. Trasa 70 metrů a zabere vám necelou čtvrthodinu.
Za Via Ferratou Vodní brána se musíte vydat do přírodní rezervace Údolí Jizery. Je součástí známe Riegrovy stezky a není vhodná pro začátečníky. Ti by na ni měli stoupat pouze v doprovodu zkušených spolulezců či instruktorů.
Jihomoravský kraj
Nedaleko Macochy se nachází přírodní areál Velká Dohoda s kilometrem cvičných ferrat v obtížnosti A-E. Součástí tras jsou také 2 žebříky a 5 lanových mostků. Kromě ferrat je v areálu také lanový park a lanovka přes kamenolom.
Malá Fatra, Slovensko
Na ferraty můžete vyrazit i k našim bratrům Slovákům. O Malé Fatře se tvrdí, že má v sobě kousek z každého koutu Slovenska. Nachází se zde i Via Ferrata Martinské hole.Ta nabízí příjemnou nenáročnou lezeckou procházku kolem vodopádů, doplněnou o lanové mosty.
Dolomity, Itálie
Dolomity jsou známé svou úchvatnou horizontální skalní strukturou a nabízejí mnoho možností pro ferratové výstupy. Jednou z nejznámějších ferrat je Via Ferrata Tridentina, která vás provede skalním hřebenem mezi horami. Vydat se zde můžete také na několikahodinové okruhy spojující více ferrat po celých pohořích. Mezi ty patří například oblíbená trasa Große Sorapis Runde.
Ötztalské Alpy, Rakousko
Tato oblast nabízí pestrou paletu ferrat pro různě zkušené lezce. Jednou z nejoblíbenějších je Ötztaler Wildspitze, která vede na nejvyšší vrchol této oblasti. Nevšedním zážitkem je pak určitě ferrata Klettersteig Stuibenfall vedoucí podel impozantních vodopádů nad tekoucí vodou.
Julské Alpy, Slovinsko
Ve slovinských Julských Alpách nalezneme mnoho úžasných ferrat. Jedna z nejznámějších je ferrata Bambergova pot přes vrchol Triglavu, nejvyšší hory Slovinska. Jedná se však o dlouhou, náročnou a hodně exponovanou trasu. Pro začátečníky je jistě lepší zvolit ferratu Slovinska pot začínající na vrcholu Mangrt poblíž hranic s Itálii.
Bernské Alpy, Švýcarsko
Některé švýcarské ferraty obsahují prvky, které v jiných oblastech nenajdeme. Jde převážně o ocelové lezecké sítě a točité či lanové žebříky. Řadu lanových žebříků obsahuje napříkald ferrata Eggishorn Klettersteig, ke které se pohodlně dostanete lanovkou.
Pamatujte, že vydat se na ferraty může být náročné a vyžaduje to správné vybavení a znalost technik horolezectví. Vždy se informujte o aktuálních podmínkách a doporučeních pro jednotlivé oblasti.
Před cestou do hor se podívejte na úrazové a cestovní pojištění a vyhněte se tak nečekaným a nevítaným překvapením. Pojišťovna Generali Česká nabízí úrazové pojištění, které vám poskytne ochranu pro případ, že byste se při výstupu zranili. Pokrývá náklady na lékařskou péči, hospitalizaci, rehabilitaci a mnoho dalších výdajů spojených s léčbou. Pokud plánujete vyrazit na ferraty do zahraničí, je pro vás výhodné zase cestovní pojištění.
Doufáme, že vám náš článek pomohl, a přejeme vám mnoho bezpečných adrenalinových výstupů. Tak hurá do hor!
Přečtěte si více o úrazovém pojištění
Přečtěte si více o cestovním pojištění
Zajímají vás často kladené otázky k úrazovému pojištění?
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) žije na světě přes 55 milionů lidí s demencí. Zásadní zprávou je, že nemoc v mozku pracuje potichu dlouhá léta předtím, než na sobě cokoliv poznáte. Už dávno neplatí, že mozkové buňky pouze ubývají. V mozku se odehrávají změny, kdy se tam hromadí toxické bílkoviny. A podle vědců je tato tichá fáze klíčové okno pro prevenci.
Tip: Pokud se ve vaší rodině někdy vyskytlo onemocnění, při kterém postupně slábne mozek a nervy, nebojte se preventivních vyšetření už ve středním věku.
Dlouhá léta bylo pro vědce záhadou, jak se mozek zbavuje odpadních látek. Zbytek těla má lymfatický systém, ale mozek? Průlomový objev přinesl až popis tzv. glymfatického systému. Představte si ho jako vysoce výkonnou noční úklidovou četu.
Během hlubokého spánku se prostor mezi mozkovými buňkami zvětší až o 60 %. To umožní mozkomíšnímu moku proudit tkání mnohem rychleji a doslova „vypláchnout“ toxiny, které se tam nahromadily během dne intenzivním přemýšlením. Mezi tyto toxiny patří i beta-amyloid, bílkovina, jejíž hromadění je spojováno s Alzheimerovou chorobou.
Pokud dlouhodobě spíte méně než 7 hodin, nebo je váš spánek nekvalitní a přerušovaný, tato „myčka“ nestihne dokončit cyklus. Odpadní látky zůstávají v mozku a mohou startovat zánětlivé procesy. Podle některých studií je také vhodná poloha spaní na boku.
Dříve bylo zjištění onemocnění mozku složité, drahé a často nepříjemné. Vědci se proto zaměřují na hledání tzv. biomarkerů. Tedy stop, které nemoc zanechává v těle dávno předtím, než začnete zapomínat jména.
Jedním z nejslibnějších míst, kam se dívat, jsou vaše oči. Sítnice uvnitř oka vzniká už během vývoje plodu v těle matky z části mozku. Je to jediná část centrální nervové soustavy, kterou můžeme vidět pouhým okem, resp. speciální kamerou, aniž bychom museli řezat do hlavy.
Změny na sítnici – například v tloušťce nervových vláken nebo v prokrvení – mohou ukázat riziko Alzheimerovy choroby mnoho let předtím, než se objeví první příznaky.
Podobně to může fungovat i u krevních testů. Vědci, včetně těch českých, zdokonalují metody, které dokáží odhalit stopy nemoci, tzv. tau proteiny, z běžného krevního vzorku.
Dlouho panoval mýtus, že se rodíme s určitým počtem neuronů, které postupně jen odumírají.
Dnes víme, že mozek se umí měnit a přizpůsobovat. Díky této schopnosti si vytváří nová spojení po celý život – i když jsme už staří.
Představte si mozek jako síť silnic. Pokud máte do cíle (vzpomínky, dovednosti) jen jednu cestu a ta se zablokuje (nemocí, stářím), máte problém. Pokud si ale celoživotním učením vybudujete hustou dálniční síť s mnoha objížďkami, mozek dokáže poškozená místa obejít.
Nikdy není pozdě začít s něčím novým. Rutina je nepřítelem mozku. Jakmile něco umíte dokonale a děláte to „na autopilota“, mozek přestává trénovat.
Luštění křížovek je fajn, ale nestačí. Mozek potřebuje novost a výzvu. Učte se cizí jazyk, hrajte na hudební nástroj, změňte trasu do práce, nebo se naučte tančit. Tanec je mimochodem pro mozek jednou z nejnáročnějších (a nejlepších) aktivit, protože spojuje pohyb, hudbu, prostorovou orientaci a paměť.
V době, kdy téměř nepřetržitě používáme digitální technologie, často zapomínáme, že jsme lidé s přirozenými potřebami. Jsme společenské bytosti. Nejnovější studie ukazují, že osamělost a stranění se druhých je jedním z hlavních rizik pro vznik demence.
S tím souvisí i další často opomíjená věc – sluch. Pokud starší člověk hůře slyší, přestává se zapojovat do debat a jeho mozek ztrácí podněty. Nedoslýchavost tak podle studií, do kterých byli zapojení i vědci z mezinárodního vědeckého institutu INDRC, urychluje nástup demence. Řešení je přitom snadné, nestydět se za naslouchátko.
Když komunikujeme s jinými lidmi, náš mozek musí pracovat na plné obrátky.
Učí se poznávat emoce z obličeje, tvořit věty, reagovat na tón hlasu a pamatovat si, o čem byla řeč. Je to náročný trénink.
![]()
Poslechněte si podcast s Evou Fruhwirtovou: „Průšvihem dnešní doby je, že naše mozky leniví.“
Demence není jen nemocí jednoho člověka, ale celé rodiny. Statistiky WHO varují, že péče o blízkého s Alzheimerovou chorobou nesmírně zatěžuje zdraví i finance pečujících. Často jde o tzv. sendvičovou generaci.
Čeští odborníci se shodují: Vzdělávání je součástí péče. Když rodina ví, co ji čeká, jak mluvit s pacientem a jak řešit důležité otázky, výrazně to snižuje stres a zlepšuje život pacienta i toho, kdo o něj pečuje.
Zapomeňte na zkumavky. Moderní výzkum mozku dnes vypadá jako sci-fi. V rámci projektu CLARA, na kterém spolupracuje institut INDRC mimo jiné také s národním superpočítačovým centrem IT4Innovations v Ostravě, vzniká infrastruktura nejnovějších technologií, které budou sloužit pro další vědeckou práci. Zapojení superpočítače by mělo urychlit zpracování velkých datasetů klinických dat.
To, co by v laboratoři trvalo roky (testování hypotéz, analýza dat), zvládnou stroje napodobit velmi rychle a mohou vytvořit modely dění v mozku. Dochází tak k propojování klinických dat od lékařů s obrovskou výpočetní silou. Znamená to, že účinná prevence a léčba by měly být dostupné dříve.
Součástí projektu je i unikátní Collaboratorium. Tento prostor pro spolupráci přesahuje rámec tradičních výzkumných prostředí. Spojuje fyzickou infrastrukturu s virtuálními a online nástroji a podporuje interakci a společnou tvorbu napříč obory. Jeho jádrem je otevřený přístup, který si cení zapojení občanů, zpřístupňuje vědu a zároveň prosazuje reálná řešení neurodegenerativních onemocnění.
Všechny tyto zajímavosti spojuje jedna věc: naděje. Díky propojení medicíny, biologie a strojového učení, což je podstatou práce institutu INDRC, přestane snad být v budoucích letech Alzheimerova choroba v neporazitelným strašákem. Zatímco vědci v České republice ve spolupráci se zahraničními experty pracují s umělou inteligenci, aby nemoc mohla být odhalena včas, vy můžete trénovat svůj mozek zdravým životním stylem už nyní.
Generali penzijní společnost se aktivně zapojuje do šíření osvěty a prevence Alzheimerovy nemoci. Věříme totiž, že smyslem přípravy na stáří není jen mít prostředky na účtu, ale také zdravá mysl. Díky tomu si můžete užít podzim života naplno – aktivně, důstojně a s radostí.
Otestujte si, co jste si zapamatovali, a zjistěte, zda jste připraveni pečovat o své kognitivní zdraví.
1. Kolik lidí na světě podle WHO žije s demencí?
A) Asi 1 milion.
B) Přes 55 milionů.
C) Necelá 1 miliarda.
2. Jaká je jedna z prvních fází Alzheimerovy choroby?
A) Období, kdy pacient zapomíná jen jména.
B) Tichá fáze trvající i desítky let, kdy se nemoc rozvíjí bez viditelných příznaků.
C) Fáze, kdy se nemoc léčí bylinkami.
3. Jaký mají vědci názor na neuroplasticitu, čili schopnost mozku se měnit?
A) Je to mýtus, rodíme se s konečným počtem neuronů.
B) Neuroplasticita funguje pouze u dětí do 15 let, pak se vývoj zastaví.
C) Mozek dokáže vytvářet nová spojení mezi buňkami po celý život.
4. Kdy probíhá nejintenzivnější „čištění“ mozku od toxinů?
A) Při luštění náročných křížovek.
B) Během hlubokého spánku.
C) Při intenzivním sportu.
5. Jak vypadá moderní výzkum mozku?
A) Nic nenahradí zkumavky a mikroskopy, které zkoumají odebranou tkáň.
B) Výzkum se nejvíce zaměřuje na mechanickou robotiku.
C) Superpočítače vytvářejí virtuální modely mozku a simulují biologické procesy.
6. Který smyslový orgán je považován za okno do mozku pro včasnou diagnostiku?
A) Ucho (tvar boltce).
B) Oko (sítnice).
C) Kůže (otisky prstů).
7. Která aktivita je podle vědců komplexním tréninkem pro mozek?
A) Tanec (spojení pohybu, hudby a paměti). Sledování televizních seriálů.
B) Sledování televizních seriálů.
C) Dlouhý spánek přes den.
Správné odpovědi
1b, 2b, 3c, 4b, 5c, 6b, 7a
Přečtěte si
Kognitivní testy vedou k včasnému odhalení demence