Zachovejte klid
Abyste z vánočních příprav odešli se ctí a ve zdraví, vše si rozvrhněte předem a nespěchejte. Na krájení používejte ostrý nůž, krájejte vše pomalu a na práci se soustřeďte. Abyste snížili riziko pořezání, používejte na krájení nůž, který je na danou činnost určený nejen velikostí, ale i tvarem a pružností čepele. Krájejte vždy na pevné podložce a po použití nůž uložte zpět na místo. Nenechávejte ho jen tak ležet na lince mezi nádobím z vaření a zbytky surovin, můžete se snadno pořezat při úklidu anebo ho shodit na zem. Když už se tak stane, nůž se nesnažte v letu chytit a zachránit tak situaci i podlahu.
Opatrní buďte také při pečení a vaření. V ideálním případě používejte kuchyňské chňapky a pokud s horkými hrnci a plechy manipulujete pomocí klasické utěrky, dejte pozor na popáleniny. Neopatrně umístěná utěrka v blízkosti plynového sporáku může být navíc příčinou požáru, který v nejlepším případě skončí pouze nepříjemnými výdaji na sklonku roku.

Perfektní bramborový salát
Recept na ten nejlepší bramborový salát má každá rodina svůj. Někdo nedá dopustit na nakládanou zeleninu, jiný přidává jablko. Recept na správnou výrobní praxi, způsob a délku jeho skladování by se ale lišit neměl. Při přípravě a následném skladování bychom se měli maximálně snažit o to, aby nedošlo ke kontaminaci nežádoucími mikroorganismy, které by se v pokrmu množily až do chvíle, než se dostane na náš talíř. Jak na to?
Hygiena je základ. A je jedno, zda salát připravujete v oddělení lahůdek anebo doma. Aby nedošlo ke kontaminaci zeleniny a dalších surovin na přípravu salátu, které se již nebudou tepelně opracovávat, z rukou nebo rizikových vaječných skořápek, myjte si před přípravou salátu i v jejím průběhu ruce mýdlem a saponátem důkladně myjte povrchy, na nichž salát připravujete. Na čistotu myslete ale i po tom, co salát zamícháte a uložíte do lednice. Po nocích salát ujídáme všichni, je ale potřeba tak činit vždy čistou lžící.
Mícháte salát tradičně s majonézou? V ideálním případě sáhněte po kupované majonéze, která se vyrábí z pasterovaných vajec. Nedáte-li dopustit na majonézu domácí, použijte raději vajíčka kupovaná, která jsou z monitorovaných a značených chovů a riziko salmonelózy, tedy onemocnění, které by vám mohlo vánoční svátky řádně znepříjemnit, je menší než u vajíček domácích. Vybírejte vejce čerstvá, skladovaná co nejkratší dobu v chladu, s čistou a nepoškozenou skořápkou. V případě, že dáváte přednost odlehčené verzi bramborového salátu s jogurtem, přidávejte ho až těsně před konzumací. Jogurt obsahuje bakterie mléčného kvašení a ty velmi ochotně schroustají sacharidy obsažené v bramborách a zelenině. Salát by s ním mohl rychle zkvasit.
Zbytky bramborového salátu určitě nevyhazujte, ale také je neskladujte až na silvestrovské chlebíčky. I při dodržení všech hygienických pravidel byste měli bramborový salát a další lahůdkový sortiment tohoto typu spotřebovat v průběhu 2-3 dní.

Vánoční kapr, který voní
Ryba na štědrovečerní tabuli je tradice. Jak ale správně vybrat a jak pak rybí maso skladovat, aby bylo chutné a zdravotně nezávadné? Čerstvá ryba by měla mít nezapadlé, jasné oči bez zákalu, červené žábry, lesklé šupiny a pružné maso s přirozeným slizem na povrchu. Pokud povrch ryby zmáčknete prstem, prohlubeň by měla za chvíli zmizet. V případě, že by na povrchu ryby zůstal dolík, rozhodně ji nekupujte. Ryba v počátečním stádiu kažení ještě zapáchat nemusí, pokud ale nevábně voní, už by vám mohla znepříjemnit více než jen slavnostní večeři.
Mějte také na paměti, že rybí maso se kazí v běžné teplotě mnohem rychleji než jakékoliv jiné. Nenechávejte proto kapra ležet v autě nebo po příchodu domů nevybaleného v tašce. Uložte ho ihned do chladu a do druhého dne od nákupu spotřebujte.
Čerstvou rybu můžete ihned po příchodu domů zamrazit, pokud víte, že jí máte větší množství, než zvládnete sníst. Neskladujte ji ale až do letních prázdnin, ani potraviny v mrazáku nevydrží věčně. Tučnou rybu, jako je vánoční kapr, snězte do tří měsíců, poté začínají tuky v ní obsažené oxidovat, ryba ztrácí příjemnou chuť a vůni a maso může ztrácet pevnost.
Šťastnou cestu
Jídlo je nejlepší dárek a oběd, který nemusíte vařit, chutná nejlépe. Převážíte-li pokrmy, které mají být v chladu, mezi domácnostmi, nepřerušujte chladicí řetězec. To se snadno dělá během ladovské zimy. Když jsou ovšem Vánoce na blátě, vyzbrojte se na převážení pokrmů taškami určenými k přenášení chlazených nebo mražených pokrmů, které vám pomohou teplotu lépe udržet. Jídla, která se jí teplá, poté před konzumací důkladně prohřejte, abyste zahubili případné nežádoucí mikroorganismy.
Zásadním problémem Alzheimerovy choroby je její plíživý nástup. „Alzheimerova nemoc je velmi dlouhé onemocnění, které trvá asi 30 let průměrně a 15 až 20 let probíhá nepozorovaně, že člověk nemá žádné obtíže a okolí na něm ani nic nevidí,“ říká profesor Jakub Hort z motolské nemocnice.
V tomto období se v mozku již ukládají škodlivé bílkoviny (beta-amyloid) a mění se metabolismus, ale pacient nepociťuje žádné obtíže a jeho okolí na něm nic nepozná. Moderní neurověda se proto zaměřuje na to, jak tuto „tichou“ fázi zachytit a začít s pomocí dříve, než dojde k nevratnému poškození mozkových buněk.
Cesta pacienta k diagnóze obvykle začíná u praktického lékaře nebo obvodního neurologa, který na základě subjektivních obtíží (výpadky paměti, zmatenost) vystaví doporučení do specializovaného centra. Součástí pravidelné preventivní prohlídky, která se provádí každé dva roky, by měl být i krátký test, který ověří, jak na tom je vaše paměť a další kognitivní schopnosti.
Ve špičkových pracovištích, jako je například Fakultní nemocnice v Motole, se pak vyšetření opírá o tři základní pilíře:
Právě vyšetření metabolismu dokáže odhalit přítomnost beta-amyloidu ještě v době, kdy je člověk zcela bez příznaků. V blízké budoucnosti se navíc očekává masivní nástup krevních testů, které by mohly diagnostiku výrazně zjednodušit a zlevnit.

Profesor Jakub Hort je přední český neurolog a mezinárodně uznávaný odborník na Alzheimerovu nemoc a kognitivní poruchy.
Zdravotnický systém má omezené kapacity a seniorů neustále přibývá. Proto není možné, aby každý, kdo má mírné obavy o svou paměť, musel projít celým kolečkem nemocničních vyšetření. Zde nastupuje telemedicína a mobilní aplikace. Jednou z nich je například Terrapino, na jejímž vývoji se podíleli přední čeští odborníci včetně profesora Jakuba Horta.
„Terrapino umožňuje lidem provést si samovyšetření v klidu domova pomocí odborně garantovaných testů paměti. Aplikace využívá prvky gamifikace, tedy uživatele testování baví, motivuje je k dosahování lepších výsledků a pravidelnosti. Kromě samotného testování aplikace funguje jako osobní průvodce prevencí. Radí, jak upravit životní styl tak, aby se snížilo individuální riziko rozvoje nemoci,“ přibližuje Hort.
Výhodou tohoto přístupu je, že digitální nástroje mohou zachytit rizikové jedince mnohem dříve, než se dostanou do ordinace specialisty. Navíc pomáhají rozlišit lidi, kteří jsou jen ve stresu nebo unavení z práce, od těch, u nichž mozek skutečně vykazuje zdravotní problém.
Role technologií nekončí u aplikací. Do popředí se dostává umělá inteligence, která má potenciál zásadně změnit preventivní péči. „Zatímco lékař je při vyšetření schopen vnímat a vyhodnotit přibližně 20 klíčových údajů o pacientovi, AI je „hladová po datech“. Dokáže zpracovat tisíce až desetitisíce informací o metabolismu, životním stylu, genetice i kognitivním výkonu konkrétního člověka,“ vysvětluje profesor Hort.
Digitální nástroje jako Terrapino mohou do budoucna pomoci s přesnějším vyhodnocením rizika a doporučením preventivních kroků. AI v tomto smyslu nenahrazuje empatii a odborný úsudek lékaře, ale slouží jako silný analytický nástroj, který lékaři uvolňuje ruce pro péči o ty nejvážnější případy.
Generali penzijní společnost si uvědomuje závažnost neurodegenerativního onemocnění. Proto se aktivně zapojuje do šíření osvěty a podpory prevence a výzkumu Alzheimerovy choroby v rámci iniciativy #SpoluProtiAlzheimeru.
Neurověda se momentálně nachází v bodě zlomu. Dosavadní léčba se zaměřovala hlavně na zmírnění příznaků. To znamená, že dokázala prodloužit období soběstačnosti, ale neuměla nemoc zastavit. Nyní se otevírá možnost takzvané biologické léčby, která může u některých pacientů v rané fázi onemocnění zpomalit zhoršování paměti a samostatnosti.
V Česku by měly být brzy dostupné nové léky ve formě infuzí (kapaček), které dokáží ovlivnit vlastní biologickou podstatu onemocnění tím, že z mozku odstraňují nahromaděný beta-amyloid. Tato léčba bude určena především pro pacienty v raných stádiích nemoci, což opět podtrhuje význam včasné diagnostiky a screeningu.
Vize odborníků směřuje k zavedení plošného screeningu, podobného tomu, který funguje u rakoviny prsu nebo tlustého střeva. Zdraví lidé nad určitou věkovou hranicí by mohli dostávat pozvánky na vyšetření, které by včas odhalilo začínající nepříznivé změny v mozku.
„Mohlo by to teoreticky fungovat za nějakých 3 až 5 let tak, že dostanete pozvánku na screening. To, jestli se dožijí vysokého věku a jestli to bude ve zdraví nebo v nemoci, mohou lidé prevencí zčásti sami ovlivnit,“ doplňuje Jakub Hort. Prevence a včasný záchyt tak mají reálný smysl.
Přečtěte si
Genetika vs. životní styl: Co ovlivňuje riziko Alzheimerovy choroby více?