Doba na přečtení článku jsou 4 minuty

Dokonalé Vánoce bez karambolů

Perfektně dochucený salát, skvělá ryba a žádné pořezané prsty. Připravte si letos bojový plán svátečních příprav tak, aby byly všechny dobroty perfektní a v nejlepší kondici ve správnou chvíli.

Zachovejte klid

 Abyste z vánočních příprav odešli se ctí a ve zdraví, vše si rozvrhněte předem a nespěchejte. Na krájení používejte ostrý nůž, krájejte vše pomalu a na práci se soustřeďte. Abyste snížili riziko pořezání, používejte na krájení nůž, který je na danou činnost určený nejen velikostí, ale i tvarem a pružností čepele. Krájejte vždy na pevné podložce a po použití nůž uložte zpět na místo. Nenechávejte ho jen tak ležet na lince mezi nádobím z vaření a zbytky surovin, můžete se snadno pořezat při úklidu anebo ho shodit na zem. Když už se tak stane, nůž se nesnažte v letu chytit a zachránit tak situaci i podlahu.

 Opatrní buďte také při pečení a vaření. V ideálním případě používejte kuchyňské chňapky a pokud s horkými hrnci a plechy manipulujete pomocí klasické utěrky, dejte pozor na popáleniny. Neopatrně umístěná utěrka v blízkosti plynového sporáku může být navíc příčinou požáru, který v nejlepším případě skončí pouze nepříjemnými výdaji na sklonku roku.

Bramborový salát

Perfektní bramborový salát

 Recept na ten nejlepší bramborový salát má každá rodina svůj. Někdo nedá dopustit na nakládanou zeleninu, jiný přidává jablko. Recept na správnou výrobní praxi, způsob a délku jeho skladování by se ale lišit neměl. Při přípravě a následném skladování bychom se měli maximálně snažit o to, aby nedošlo ke kontaminaci nežádoucími mikroorganismy, které by se v pokrmu množily až do chvíle, než se dostane na náš talíř. Jak na to?

 Hygiena je základ. A je jedno, zda salát připravujete v oddělení lahůdek anebo doma. Aby nedošlo ke kontaminaci zeleniny a dalších surovin na přípravu salátu, které se již nebudou tepelně opracovávat, z rukou nebo rizikových vaječných skořápek, myjte si před přípravou salátu i v jejím průběhu ruce mýdlem a saponátem důkladně myjte povrchy, na nichž salát připravujete. Na čistotu myslete ale i po tom, co salát zamícháte a uložíte do lednice. Po nocích salát ujídáme všichni, je ale potřeba tak činit vždy čistou lžící.

 Mícháte salát tradičně s majonézou? V ideálním případě sáhněte po kupované majonéze, která se vyrábí z pasterovaných vajec. Nedáte-li dopustit na majonézu domácí, použijte raději vajíčka kupovaná, která jsou z monitorovaných a značených chovů a riziko salmonelózy, tedy onemocnění, které by vám mohlo vánoční svátky řádně znepříjemnit, je menší než u vajíček domácích. Vybírejte vejce čerstvá, skladovaná co nejkratší dobu v chladu, s čistou a nepoškozenou skořápkou. V případě, že dáváte přednost odlehčené verzi bramborového salátu s jogurtem, přidávejte ho až těsně před konzumací. Jogurt obsahuje bakterie mléčného kvašení a ty velmi ochotně schroustají sacharidy obsažené v bramborách a zelenině. Salát by s ním mohl rychle zkvasit.

 Zbytky bramborového salátu určitě nevyhazujte, ale také je neskladujte až na silvestrovské chlebíčky. I při dodržení všech hygienických pravidel byste měli bramborový salát a další lahůdkový sortiment tohoto typu spotřebovat v průběhu 2-3 dní.

Smažený kapr

Vánoční kapr, který voní

 Ryba na štědrovečerní tabuli je tradice. Jak ale správně vybrat a jak pak rybí maso skladovat, aby bylo chutné a zdravotně nezávadné? Čerstvá ryba by měla mít nezapadlé, jasné oči bez zákalu, červené žábry, lesklé šupiny a pružné maso s přirozeným slizem na povrchu. Pokud povrch ryby zmáčknete prstem, prohlubeň by měla za chvíli zmizet. V případě, že by na povrchu ryby zůstal dolík, rozhodně ji nekupujte. Ryba v počátečním stádiu kažení ještě zapáchat nemusí, pokud ale nevábně voní, už by vám mohla znepříjemnit více než jen slavnostní večeři.

 Mějte také na paměti, že rybí maso se kazí v běžné teplotě mnohem rychleji než jakékoliv jiné. Nenechávejte proto kapra ležet v autě nebo po příchodu domů nevybaleného v tašce. Uložte ho ihned do chladu a do druhého dne od nákupu spotřebujte.

 Čerstvou rybu můžete ihned po příchodu domů zamrazit, pokud víte, že jí máte větší množství, než zvládnete sníst. Neskladujte ji ale až do letních prázdnin, ani potraviny v mrazáku nevydrží věčně. Tučnou rybu, jako je vánoční kapr, snězte do tří měsíců, poté začínají tuky v ní obsažené oxidovat, ryba ztrácí příjemnou chuť a vůni a maso může ztrácet pevnost.

Šťastnou cestu

 Jídlo je nejlepší dárek a oběd, který nemusíte vařit, chutná nejlépe. Převážíte-li pokrmy, které mají být v chladu, mezi domácnostmi, nepřerušujte chladicí řetězec. To se snadno dělá během ladovské zimy. Když jsou ovšem Vánoce na blátě, vyzbrojte se na převážení pokrmů taškami určenými k přenášení chlazených nebo mražených pokrmů, které vám pomohou teplotu lépe udržet. Jídla, která se jí teplá, poté před konzumací důkladně prohřejte, abyste zahubili případné nežádoucí mikroorganismy.

Autor: Karolína Four
23.07.2025

Technologie pomáhají včas rozpoznat změny v našem mozku

Mozek je nejsložitější orgán v našem těle a skrývá mnoho tajemství. A když začne selhávat, ovlivní nejen paměť nebo pohyb, ale i samotnou identitu člověka. Neurodegenerativní onemocnění nejsou jen výzvou pro pacienty a jejich blízké, ale i pro celý zdravotní systém. Jen v Evropě žije přes 7 milionů lidí s demencí a jejich počet každým rokem roste.

Proto přichází na scénu technologie. Už dávno nejsou jen pomocníkem. Stávají se rovnocenným partnerem v pochopení toho, jak mozek funguje, proč někdy přestane fungovat správně a co se s tím dá dělat.

Co jsou neurodegenerativní nemoci

Neurodegenerativní nemoci postupně ničí buňky nervového systému. Nejčastěji začínají nenápadně. Třeba zapomnětlivostí, třesem ruky nebo poruchami řeči.

Nejznámější z nich jsou například Alzheimerova choroba, která postihuje hlavně paměť a orientaci. Dále Parkinsonova nemoc ovlivňující pohyb a motoriku. A ALS (amyotrofická laterální skleróza), která napadá nervy, které ovládají svaly.

S prodlužující se délkou života roste počet lidí, kteří těmito nemocemi trpí. A přestože věda postupuje, diagnóza často přichází pozdě. Někdy až roky po prvních změnách v mozku. A proč tedy tradiční přístup nestačí? Nemoci se totiž vyvíjejí pomalu a individuálně, neexistuje jeden univerzální lék a důležitě je zasáhnout ještě před prvními příznaky.

 

Víte, že…?

  • víc než 50 milionů lidí na světě trpí demencí
  • do roku 2030 se zdvojnásobí roční náklady na péči
  • až 7 % populace má genetickou variantu APOE4 spojenou s rizikem Alzheimerovy choroby
  • Alzheimerova nemoc začíná deset i více let před prvními příznaky

AI v praxi

Umělá inteligence a technologie dnes pomáhají na všech frontách. Třeba u predikce a prevence. Na základě dat z nemocnic, zobrazovacích metod nebo řeči může AI předpovědět riziko rozvoje demence ještě před prvními příznaky. Chytré hodinky, mobilní testy nebo aplikace jako Terappiono nebo Cogni Trainee dokážou sledovat jemné změny v paměti, pohybu nebo řeči. Místo letitých pokusů na pacientech se nové látky testují virtuálně, třeba na buněčné úrovni či v laboratoři na modelech napodobující fungování mozku.

Technologie nejsou všemocné. Nenahradí lidský kontakt, empatii, rodinnou podporu ani odbornou diagnózu. Využití aplikací nebo nositelné elektroniky závisí na ochotě lidí je používat, což může být u starší generace limitující.

Technologie, které už pomáhají

  • Virtuální realita (VR) – trénink rovnováhy a paměti
  • Robotika – asistované pohyby i přesnější diagnózy
  • Teleneurologie – videohovory s odborníky z pohodlí domova
  • Genové „trucky“ – cílený zásah do konkrétních typů neuronů
  • Neuročipy – měření mozkové aktivity v reálném čase

Tým CLARA

Světový výzkum s českým srdcem

Ne všechno ale vzniká za oceánem. Důležitým hráčem je i Mezinárodní centrum pro výzkum neurodegenerativních onemocnění (INDRC). Právě zde se propojuje medicína, biologie a technologie. Vědci z INDRC se zaměřují na nejranější stádia Alzheimerovy choroby, kdy je šance na zpomalení největší. Pomáhají jim v tom mimo jiné analýzy dat pomocí AI, díky kterým lze přesněji odhalovat rizikové faktory a biomarkery.

Zajímavé je, že výzkum se tu netočí jen kolem samotné nemoci, ale i kolem lidí, kteří s ní žijí – tedy pacientů a jejich blízkých. Součástí výzkumu jsou totiž i nástroje, které usnadňují každodenní fungování, zlepšují komunikaci nebo pomáhají pečujícím zvládat náročné situace.

Jedním z nejambicióznějších evropských projektů je pak CLARAcentrum pro umělou inteligenci a kvantové výpočty ve výzkumu mozku, jehož vznik a rozvoj je výrazně spojený s Českem. Vědci z CLARA spojují výpočetní sílu superpočítačů a kvantových systémů s umělou inteligencí a snaží se simulovat procesy, které dřív nebylo možné vůbec zachytit. Studují se proteiny jako APOE4, modeluje se aktivita neuronů, zkoumají se data pacientů. Výsledky můžou přinést lepší diagnózu, vývoj léků i porozumění nemoci jako celku.

 

Generali penzijní společnost se dlouhodobě zaměřuje na to, aby lidé mohli prožít důstojné a zdravé stáří. Proto se stala partnerem vědeckého institutu INDRC, který se věnuje výzkumu lidského mozku s využitím strojového učení a umělé inteligence s cílem pomoci včasně detekovat neurodegenerativní onemocnění, včetně Alzheimerovy choroby. Společným cílem této spolupráce je zvýšit povědomí o prevenci, moderních diagnostických metodách a nových léčebných postupech.

Etika a důvěra

Velkými dějišti technologické revoluce jsou také etika a důvěra. Pokud máme dávat svá data, musíme vědět komu, proč a jak budou chráněna. CLARA proto buduje tzv. CLARA Collaboratorium, kde se řeší i témata jako informovaný souhlas, práce s citlivými daty a prediktivní diagnostika. Cílem je nejen eticky citlivý přístup k datům, ale také otevřená komunikace o tom, jak nové technologie do života lidí zasahují a jak s nimi zacházet férově a transparentně.

Co když AI odhalí, že nemoc hrozí? Co když to ví lékař i pacient? Je to nový etický rámec, který se musí formovat spolu s vývojem technologií. Ovšem technologie nejsou kouzelný prášek, který nás zachrání. Ale díky nim můžeme nemoc rozpoznat dřív, zpomalit ji, lépe pečovat o pacienty a dát lidem delší čas prožít život důstojně. A o to přece jde.

Přečtěte si

Alzheimer mění vztahy. Jak se zachovat eticky?

Alzheimerova choroba: Jak se projevuje a jak ji zpomalit

Jak pečovat o blízké s Alzheimerovou chorobou

Nebo si poslechněte podcasty

„Alzheimer může začít zapomínáním běžných, mnohdy rutinních věcí.“

„Alzheimerova nemoc probíhá 20 let před tím, než se objeví příznaky.“

Vyberte kategorii