Zachovejte klid
Abyste z vánočních příprav odešli se ctí a ve zdraví, vše si rozvrhněte předem a nespěchejte. Na krájení používejte ostrý nůž, krájejte vše pomalu a na práci se soustřeďte. Abyste snížili riziko pořezání, používejte na krájení nůž, který je na danou činnost určený nejen velikostí, ale i tvarem a pružností čepele. Krájejte vždy na pevné podložce a po použití nůž uložte zpět na místo. Nenechávejte ho jen tak ležet na lince mezi nádobím z vaření a zbytky surovin, můžete se snadno pořezat při úklidu anebo ho shodit na zem. Když už se tak stane, nůž se nesnažte v letu chytit a zachránit tak situaci i podlahu.
Opatrní buďte také při pečení a vaření. V ideálním případě používejte kuchyňské chňapky a pokud s horkými hrnci a plechy manipulujete pomocí klasické utěrky, dejte pozor na popáleniny. Neopatrně umístěná utěrka v blízkosti plynového sporáku může být navíc příčinou požáru, který v nejlepším případě skončí pouze nepříjemnými výdaji na sklonku roku.

Perfektní bramborový salát
Recept na ten nejlepší bramborový salát má každá rodina svůj. Někdo nedá dopustit na nakládanou zeleninu, jiný přidává jablko. Recept na správnou výrobní praxi, způsob a délku jeho skladování by se ale lišit neměl. Při přípravě a následném skladování bychom se měli maximálně snažit o to, aby nedošlo ke kontaminaci nežádoucími mikroorganismy, které by se v pokrmu množily až do chvíle, než se dostane na náš talíř. Jak na to?
Hygiena je základ. A je jedno, zda salát připravujete v oddělení lahůdek anebo doma. Aby nedošlo ke kontaminaci zeleniny a dalších surovin na přípravu salátu, které se již nebudou tepelně opracovávat, z rukou nebo rizikových vaječných skořápek, myjte si před přípravou salátu i v jejím průběhu ruce mýdlem a saponátem důkladně myjte povrchy, na nichž salát připravujete. Na čistotu myslete ale i po tom, co salát zamícháte a uložíte do lednice. Po nocích salát ujídáme všichni, je ale potřeba tak činit vždy čistou lžící.
Mícháte salát tradičně s majonézou? V ideálním případě sáhněte po kupované majonéze, která se vyrábí z pasterovaných vajec. Nedáte-li dopustit na majonézu domácí, použijte raději vajíčka kupovaná, která jsou z monitorovaných a značených chovů a riziko salmonelózy, tedy onemocnění, které by vám mohlo vánoční svátky řádně znepříjemnit, je menší než u vajíček domácích. Vybírejte vejce čerstvá, skladovaná co nejkratší dobu v chladu, s čistou a nepoškozenou skořápkou. V případě, že dáváte přednost odlehčené verzi bramborového salátu s jogurtem, přidávejte ho až těsně před konzumací. Jogurt obsahuje bakterie mléčného kvašení a ty velmi ochotně schroustají sacharidy obsažené v bramborách a zelenině. Salát by s ním mohl rychle zkvasit.
Zbytky bramborového salátu určitě nevyhazujte, ale také je neskladujte až na silvestrovské chlebíčky. I při dodržení všech hygienických pravidel byste měli bramborový salát a další lahůdkový sortiment tohoto typu spotřebovat v průběhu 2-3 dní.

Vánoční kapr, který voní
Ryba na štědrovečerní tabuli je tradice. Jak ale správně vybrat a jak pak rybí maso skladovat, aby bylo chutné a zdravotně nezávadné? Čerstvá ryba by měla mít nezapadlé, jasné oči bez zákalu, červené žábry, lesklé šupiny a pružné maso s přirozeným slizem na povrchu. Pokud povrch ryby zmáčknete prstem, prohlubeň by měla za chvíli zmizet. V případě, že by na povrchu ryby zůstal dolík, rozhodně ji nekupujte. Ryba v počátečním stádiu kažení ještě zapáchat nemusí, pokud ale nevábně voní, už by vám mohla znepříjemnit více než jen slavnostní večeři.
Mějte také na paměti, že rybí maso se kazí v běžné teplotě mnohem rychleji než jakékoliv jiné. Nenechávejte proto kapra ležet v autě nebo po příchodu domů nevybaleného v tašce. Uložte ho ihned do chladu a do druhého dne od nákupu spotřebujte.
Čerstvou rybu můžete ihned po příchodu domů zamrazit, pokud víte, že jí máte větší množství, než zvládnete sníst. Neskladujte ji ale až do letních prázdnin, ani potraviny v mrazáku nevydrží věčně. Tučnou rybu, jako je vánoční kapr, snězte do tří měsíců, poté začínají tuky v ní obsažené oxidovat, ryba ztrácí příjemnou chuť a vůni a maso může ztrácet pevnost.
Šťastnou cestu
Jídlo je nejlepší dárek a oběd, který nemusíte vařit, chutná nejlépe. Převážíte-li pokrmy, které mají být v chladu, mezi domácnostmi, nepřerušujte chladicí řetězec. To se snadno dělá během ladovské zimy. Když jsou ovšem Vánoce na blátě, vyzbrojte se na převážení pokrmů taškami určenými k přenášení chlazených nebo mražených pokrmů, které vám pomohou teplotu lépe udržet. Jídla, která se jí teplá, poté před konzumací důkladně prohřejte, abyste zahubili případné nežádoucí mikroorganismy.
Zatímco péče o paměť se tradičně spojuje s luštěním křížovek a hlavolamy, neméně důležité procesy se odehrávají o patro níže. Ne nadarmo se proto střevům často přezdívá „druhý mozek“. Vědecké studie v posledních letech potvrdily existenci takzvané osy střevo-mozek. Nejde o pouhou metaforu, ale o reálné fyzické a chemické propojení, které funguje jako informační dálnice mezi zažíváním a hlavou.
Pokud je provoz na této trase plynulý, mozek může pracovat na plný výkon. V opačném případě se mohou objevit potíže jako „mozková mlha“, úzkostné stavy nebo zhoršená schopnost soustředění.
Dlouho panoval názor, že mozek funguje jako generál, který autoritativně rozdává rozkazy zbytku těla. Realita je však mnohem demokratičtější a v případě trávicího traktu dokonce opačná. Hlavním komunikačním spojením je nervus vagus neboli bloudivý nerv. Studie ukazují, že většina vláken tohoto nervu přenáší signály ze střev směrem do mozku, nikoliv naopak. Břicho tedy mozek doslova zásobuje nepřetržitým tokem zpráv.
Střeva navíc fungují jako chemická továrna. Vzniká zde většina serotoninu a dalších látek důležitých pro psychickou pohodu. I když se tyto látky nedostanou přímo do mozku, skrze nervová spojení a chemické posly ovlivňují, jak zvládáme stres a jak se cítíme.
Zásadní roli hraje také imunita. Pokud je prostředí ve střevech narušené, stěna se stává propustnou a do krve unikají škodliviny. To v těle vyvolává zánět, na který reagují i obranné buňky v mozku. Dlouhodobý poplach však může poškozovat nervová spojení a zvyšovat riziko rozvoje demence.
Pokud chcete pro svou hlavu udělat maximum, začněte u talíře.
Ochrana mozku začíná u vlákniny. Modely naznačují, že když ji střevní bakterie zpracují, vzniká kyselina máselná, která zpevňuje bariéru bránící průniku škodlivin k nervovým buňkám. Zároveň podporuje tvorbu takzvaného „mozkového hnojiva“, látky nezbytné pro učení a ukládání nových vzpomínek.
Pro správný účinek je vhodné přijmout 25 až 35 gramů vlákniny denně. Tuto dávku spolehlivě zajistí například celodenní kombinace misky ovesných vloček, jablka se slupkou, porce čočky, dvou krajíců žitného chleba a hrsti mandlí.
Zdravý jídelníček by neměl být jednotvárný. Výzkumy potvrzují, že konzumace více než třiceti různých rostlinných potravin týdně vede k pestřejšímu složení střevních bakterií. Čím je toto společenství rozmanitější, tím lépe je mozek chráněn. Cíl je snadno splnitelný, protože se počítají nejen druhy zeleniny, ale i ořechy, semínka, luštěniny, bylinky či koření. Stačí si ranní kaši posypat směsí různých ořechů a semínek a hned máte splněno několik bodů. Důležité jsou i borůvky, hořká čokoláda nebo zelený čaj, které bakterie přeměňují na látky chránící nervové buňky.
Studie provedená vědci na Stanfordově univerzitě v roce 2021 přinesla zajímavé srovnání vlivu vlákniny a fermentovaných potravin. Kysané zelí, kefír nebo kombucha dokážou v těle snižovat zánět, který souvisí se stresem a stárnutím mozku. Pravidelný příjem těchto potravin navíc obohacuje střevní prostředí. Doporučuje se proto jíst „živé“ jídlo každý den. Pozor však na běžné jogurty, které často neobsahují živé kultury a bývají plné cukru. Lepší volbou jsou kefíry nebo domácí kvašená zelenina.
Vliv probiotik na paměť u zdravých lidí je stále předmětem zkoumání a pro obecnou populaci nebývá jejich plošné užívání považováno za nezbytné. Nicméně některé vědecké výzkumy naznačují, že u dospělých mohou určité kmeny probiotik pomoci zlepšit náladu, kognitivní funkce nebo snížit míru stresu a úzkosti. Prokazatelný přínos pak studie potvrzují u seniorů a osob s mírnými kognitivními potížemi, u kterých dochází ke zlepšení paměti a pozornosti. Protože však každá bakterie působí jinak a efekt závisí na konkrétním kmeni, dávce i délce užívání, je vhodné výběr doplňků či domácích testů konzultovat s lékařem, obzvláště při oslabené imunitě.
Generali penzijní společnost si uvědomuje závažnost neurodegenerativního onemocnění. Proto se aktivně zapojuje do šíření osvěty a podpory prevence a výzkumu Alzheimerovy choroby v rámci iniciativy #SpoluProtiAlzheimeru.
Kromě toho, co jíst, je dobré vědět, co vynechat. Průmyslově zpracované potraviny často obsahují přísady, které narušují ochrannou vrstvu střeva a mohou vyvolat zánět. Podobně opatrně je třeba přistupovat k umělým sladidlům, která mohou rovnováhu ve střevech vychýlit nesprávným směrem.
Osa střevo-mozek funguje jako obousměrná komunikace. Nejde pouze o stravu, ale o celkový životní styl. Stabilní spánkový režim a efektivní zvládání stresu přímo podporují zdravou aktivitu bloudivého nervu.
Ukazuje se tedy, že pro bystrou mysl nestačí jen jíst „zdravě“. Mnohem podstatnější je sestavit jídelníček tak, aby vyživoval správné druhy mikroskopických organismů v našem těle.
Přečtěte si
Proč spánek čistí mozek a jak věda pomáhá s prevencí
Aplikace a chytré hračky trénují mozek a upozorní, když není něco v pořádku