Zachovejte klid
Abyste z vánočních příprav odešli se ctí a ve zdraví, vše si rozvrhněte předem a nespěchejte. Na krájení používejte ostrý nůž, krájejte vše pomalu a na práci se soustřeďte. Abyste snížili riziko pořezání, používejte na krájení nůž, který je na danou činnost určený nejen velikostí, ale i tvarem a pružností čepele. Krájejte vždy na pevné podložce a po použití nůž uložte zpět na místo. Nenechávejte ho jen tak ležet na lince mezi nádobím z vaření a zbytky surovin, můžete se snadno pořezat při úklidu anebo ho shodit na zem. Když už se tak stane, nůž se nesnažte v letu chytit a zachránit tak situaci i podlahu.
Opatrní buďte také při pečení a vaření. V ideálním případě používejte kuchyňské chňapky a pokud s horkými hrnci a plechy manipulujete pomocí klasické utěrky, dejte pozor na popáleniny. Neopatrně umístěná utěrka v blízkosti plynového sporáku může být navíc příčinou požáru, který v nejlepším případě skončí pouze nepříjemnými výdaji na sklonku roku.
Perfektní bramborový salát
Recept na ten nejlepší bramborový salát má každá rodina svůj. Někdo nedá dopustit na nakládanou zeleninu, jiný přidává jablko. Recept na správnou výrobní praxi, způsob a délku jeho skladování by se ale lišit neměl. Při přípravě a následném skladování bychom se měli maximálně snažit o to, aby nedošlo ke kontaminaci nežádoucími mikroorganismy, které by se v pokrmu množily až do chvíle, než se dostane na náš talíř. Jak na to?
Hygiena je základ. A je jedno, zda salát připravujete v oddělení lahůdek anebo doma. Aby nedošlo ke kontaminaci zeleniny a dalších surovin na přípravu salátu, které se již nebudou tepelně opracovávat, z rukou nebo rizikových vaječných skořápek, myjte si před přípravou salátu i v jejím průběhu ruce mýdlem a saponátem důkladně myjte povrchy, na nichž salát připravujete. Na čistotu myslete ale i po tom, co salát zamícháte a uložíte do lednice. Po nocích salát ujídáme všichni, je ale potřeba tak činit vždy čistou lžící.
Mícháte salát tradičně s majonézou? V ideálním případě sáhněte po kupované majonéze, která se vyrábí z pasterovaných vajec. Nedáte-li dopustit na majonézu domácí, použijte raději vajíčka kupovaná, která jsou z monitorovaných a značených chovů a riziko salmonelózy, tedy onemocnění, které by vám mohlo vánoční svátky řádně znepříjemnit, je menší než u vajíček domácích. Vybírejte vejce čerstvá, skladovaná co nejkratší dobu v chladu, s čistou a nepoškozenou skořápkou. V případě, že dáváte přednost odlehčené verzi bramborového salátu s jogurtem, přidávejte ho až těsně před konzumací. Jogurt obsahuje bakterie mléčného kvašení a ty velmi ochotně schroustají sacharidy obsažené v bramborách a zelenině. Salát by s ním mohl rychle zkvasit.
Zbytky bramborového salátu určitě nevyhazujte, ale také je neskladujte až na silvestrovské chlebíčky. I při dodržení všech hygienických pravidel byste měli bramborový salát a další lahůdkový sortiment tohoto typu spotřebovat v průběhu 2-3 dní.
Vánoční kapr, který voní
Ryba na štědrovečerní tabuli je tradice. Jak ale správně vybrat a jak pak rybí maso skladovat, aby bylo chutné a zdravotně nezávadné? Čerstvá ryba by měla mít nezapadlé, jasné oči bez zákalu, červené žábry, lesklé šupiny a pružné maso s přirozeným slizem na povrchu. Pokud povrch ryby zmáčknete prstem, prohlubeň by měla za chvíli zmizet. V případě, že by na povrchu ryby zůstal dolík, rozhodně ji nekupujte. Ryba v počátečním stádiu kažení ještě zapáchat nemusí, pokud ale nevábně voní, už by vám mohla znepříjemnit více než jen slavnostní večeři.
Mějte také na paměti, že rybí maso se kazí v běžné teplotě mnohem rychleji než jakékoliv jiné. Nenechávejte proto kapra ležet v autě nebo po příchodu domů nevybaleného v tašce. Uložte ho ihned do chladu a do druhého dne od nákupu spotřebujte.
Čerstvou rybu můžete ihned po příchodu domů zamrazit, pokud víte, že jí máte větší množství, než zvládnete sníst. Neskladujte ji ale až do letních prázdnin, ani potraviny v mrazáku nevydrží věčně. Tučnou rybu, jako je vánoční kapr, snězte do tří měsíců, poté začínají tuky v ní obsažené oxidovat, ryba ztrácí příjemnou chuť a vůni a maso může ztrácet pevnost.
Šťastnou cestu
Jídlo je nejlepší dárek a oběd, který nemusíte vařit, chutná nejlépe. Převážíte-li pokrmy, které mají být v chladu, mezi domácnostmi, nepřerušujte chladicí řetězec. To se snadno dělá během ladovské zimy. Když jsou ovšem Vánoce na blátě, vyzbrojte se na převážení pokrmů taškami určenými k přenášení chlazených nebo mražených pokrmů, které vám pomohou teplotu lépe udržet. Jídla, která se jí teplá, poté před konzumací důkladně prohřejte, abyste zahubili případné nežádoucí mikroorganismy.
Péče o člověka s Alzheimerem často začíná nenápadně. Možná se vám poprvé něco nezdá, když blízký začne zapomínat, co říkal před chvílí. Postupně se ale drobné epizody mění v neustálou nejistotu, ztrátu orientace, změny chování, někdy i agresi.
Lidé, kteří se rozhodnou pečovat doma o svoji blízkou osobu, se ocitají v roli ošetřovatele, psychologa, navigátora a občas i vyjednavače. Děti se mění v rodiče svých rodičů. Přestože svou roli přijali z lásky anebo si v minulosti s dotyčným prožili trauma, často čelí hlubokému vyčerpání, nedostatku podpory a pochybnostem, jestli to zvládají „dost dobře“.
Etické otázky pak přicházejí nečekaně. Mám mu ještě dovolit řídit auto? Jak moc ho mohu kontrolovat, aniž bych narušila jeho důstojnost? Kdo má rozhodovat o léčbě, když sám nechce nebo nemůže?
Alzheimerova choroba se obvykle dělí do tří hlavních stádií. V rané fázi se objevuje zapomínání, nejistota v prostoru, ztráta zájmu o složitější úkoly. Člověk je ještě většinou soběstačný, ale uvědomuje si změny a může pociťovat úzkost nebo frustraci.
Ve středním stádiu dochází k výraznějšímu narušení paměti, přibývá bloudění, změny chování, někdy paranoia nebo agrese. V této fázi je už potřeba každodenní pomoc. Pokročilé stádium znamená úplnou závislost. Za nemocného je už potřeba rozhodovat třeba o umělé výživě nebo hospitalizaci.
Jednou z prvních výzev je samotné sdělení diagnózy. Řada pacientů si změny uvědomuje, ale slyšet nahlas „máte demenci“ je devastující. Mnozí odborníci proto dnes volí jemnější slovník a mluví například o neurokognitivní poruše. Ať už ale použijete jakýkoli výraz, vždy je důležité pacienta informovat a být konkrétní, citlivý či dát prostor pro otázky. A dát prostor i tichu.
Druhá zásadní oblast se týká rovnováhy. Kdy je ještě v pořádku nechat člověka rozhodovat sám a kdy už hrozí reálné nebezpečí? Typickým příkladem je řízení auta. Někteří lidé s mírnou demencí jsou schopní řídit bezpečně, jiní už ne. Namísto zákazů odborníci doporučují dohodnout si předem, jaké signály povedou k ukončení řízení. Stejné dilema nastává i u správy financí, chození ven bez doprovodu nebo rozhodování o vlastní léčbě.
Třetí téma, které vstupuje do hry velmi záhy, je informovaný souhlas. Ve chvíli, kdy nemoc postupuje, se snižuje schopnost pacienta chápat složité informace a nést odpovědnost za svá rozhodnutí. Nikdo to nechce řešit dopředu. Ale právě tehdy, kdy je nemocný ještě při smyslech, je čas rozhodnout, kdo za něj bude mluvit, až to sám nezvládne. Kromě plné moci je vhodné sepsat si dopředu, jak mají příbuzní postupovat v případě pokročilého stádia. Například, kdy má smysl nemocného převézt do nemocnice nebo jestli podávat umělou výživu sondou.
Do péče vstupují i moderní technologie. Chytré hodinky, domácí senzory, kamery, automatické připomínky léků. To vše může být pomocníkem. Ale jen tehdy, když je pacientovi vysvětleno, co která technologie sleduje a proč. Každý má právo vědět, co se s ním děje, i když má demenci.
Děti vnímají změny velmi citlivě, i když jim dospělí nic neřeknou. Pokud dítě vyrůstá v domácnosti, kde se jeden z prarodičů chová „divně“, začne si brzy klást otázky. Malému dítěti můžeme říct, že babička má nemoc, kvůli které občas zapomíná nebo říká zvláštní věci. Důležité je ujistit ho, že za to nikdo nemůže a že ho babička má pořád ráda, i když už si třeba nepamatuje jeho jméno.
U starších dětí je vhodné vysvětlit i biologii, že mozek je jako mapa, kde některé cesty zhasly. Dospívající lze zapojit i prakticky. Třeba pomáhat s péčí, prohlížet staré fotografie, tvořit playlist oblíbených písní nemocného. Společný čas pomáhá udržet vztah i tam, kde slova už nestačí.
Péče o blízkého s Alzheimerovou chorobou není jen o praktičnosti. Zasahuje do emocí všech členů rodiny. Děti cítí zmatek a smutek, dospělí bojují s vyčerpáním, se strachem z budoucnosti, ale i s láskou či morální povinností. Je důležité si připustit, že péče není selhání, ale forma odvahy. A že plánování, ať už právní, zdravotní i lidské, není rezignací, ale projevem úcty k životu i důstojnosti nemocného.
Generali penzijní společnost se dlouhodobě zaměřuje na to, aby lidé mohli prožít důstojné a zdravé stáří. Proto se stala partnerem vědeckého institutu INDRC, který se věnuje výzkumu lidského mozku s využitím strojového učení a umělé inteligence s cílem pomoci včasně detekovat neurodegenerativní onemocnění, včetně Alzheimerovy choroby. Společným cílem této spolupráce je zvýšit povědomí o prevenci, moderních diagnostických metodách a nových léčebných postupech.
Přečtěte si
Alzheimerova choroba: Jak se projevuje a jak ji zpomalit
Na vývoji léků pro Alzheimerovu chorobu se podílí i Češi
Jak pečovat o blízké s Alzheimerovou chorobou
Nebo si poslechněte podcasty
„Alzheimer může začít zapomínáním běžných, mnohdy rutinních věcí.“
„Alzheimerova nemoc probíhá 20 let před tím, než se objeví příznaky.“