Je nesmysl vyrazit si na výlet autem, aniž by člověk předem zkontroloval, jestli má v nádrži dost benzínu – a tentýž princip platí při běhání. To proto, že co sníme a vypijeme, nám poskytuje palivo nutné pro běhání – ať už intenzivní, či méně. Výživa, kterou zkonzumujeme před během, v jeho průběhu a po něm, může mít na naše běhání obrovský vliv.
Zkušená běžkyně a výživová poradkyně Helen Mortonová, která napsala knihu Eat Well Run Strong (Dobře jezte, běhejte plní síly), vám vysvětlí, co byste během svého běžeckého života měli konzumovat.
„Protože jsou různé druhy běhů, musíte i jídlo a pití přizpůsobit typu běhu, který jste si naplánovali,“ říká Mortonová. „Půlhodinové vyklusání sice většinou zvládnete bez většího plánování, ale když se chystáte například na 30kilometrový trénink na maraton, musíte se už nad výživou trochu zamyslet.“
Jestli jste ranní běžci, pro rozhodnutí, co sníst a jestli vůbec něco, je klíčová délka běhu.
PŘED BĚHÁNÍM
„U běhů nízké intenzity pod hodinu se většinou klidně obejdete bez snídaně, ačkoli byste se měli hydratovat přinejmenším vodou,“ vysvětluje Mortonová. „Ale jestli se chystáte na dlouhý běh, budete potřebovat nasadit sacharidy, které si vaše tělo přemění na energii.“
Před delším během může být dobrou volbou třeba ovesná kaše s ovocem. To proto, že ovesná kaše má nízký glykemický index (GI), takže ji tělo vstřebává pomaleji a má dlouhodobější účinek než třeba cereálie plné cukru. A ovoce, zvlášť bobule, obsahuje řadu antioxidantů, které napomáhají regeneraci svalů a snižují jejich bolest. Zvlášť borůvky jsou plné vitaminů A a C, které potřebuje imunitní systém, aby vás udržoval v běhuschopném stavu.
Jestli vás nebaví čekat, až se uvaří ovesná kaše, můžete ovesné vločky nechat přes noc namočené v mléku nebo jogurtu (případně v něčem nemléčném) spolu s bobulemi, ořechy a semeny. Ořechy a semena také obsahují esenciální minerály, jako jsou zinek a hořčík, které běžci potřebují jako zdroj energie, pro zdravé kosti a dobrý spánek. Další a jednodušší, ale efektivní metodou, jak dobít energii před během, je sníst pár ovesných krekrů namočených v medu – ten představuje snadno stravitelné sacharidy, které pocítíte okamžitě – nebo kousek borůvkového koláče.
Pro odpolední nebo večerní proběhnutí by jako pohon měla stačit běžná denní vyvážená strava. Ať už vyrazíte kdykoli, uděláte nejlépe, když nebudete jíst nic většího zhruba dvě hodiny před během, abyste jídlo stihli strávit. Před kratším výklusem si můžete dát třeba banán (je plný draslíku, který podporuje funkci svalů a pomáhá předcházet křečím) nebo smoothie. Oboje je snadno stravitelné.
„Jsou lidi, které nakopne silná káva, díky které poběží rychleji a déle, čistě proto, že se jim běh bude zdát lehčí, než ve skutečnosti je, takže budou mít lepší výsledek,“ vysvětluje Mortonová. „Ale nezapomínejte, že kofein je také diuretický (močopudný), takže si naplánujte trasu s toaletou.“
PŘI BĚHU
Na kratších trasách (do 10 km) si pravděpodobně vystačíte se zásobami energie, které vaše tělo má. Ostatně pokud jste si večer před během dali jídlo se spoustou sacharidů, třeba pizzu, boloňské špagety nebo omáčku se šesti, budete mít tyto sacharidy následující ráno uložené ve svalech.
Ale na delší vzdálenosti – zvlášť od půlmaratonu výše – je dobré si vyzkoušet různé možnosti doplňování energie za běhu.
„Když běžíte déle, zásoby sacharidů se vám vyčerpávají,“ říká Mortonová. „Právě proto potřebujete za běhu nahradit ztracenou energii.“
Vyzkoušeným způsobem, jak ji doplňovat, jsou sportovní nápoje, na výběr je mnoho značek. Pravidelné upíjení vás pak nejen zavodní, ale díky vysokému obsahu cukru i dodá energii. Zároveň doplní elektrolyty, které nahradí vypocené minerály, jako je sodík, draslík a vápník. Elektrolyty hrají úlohu při udržování tělesných tekutin v rovnováze a umožňují svalové kontrakce, takže jejich doplňováním předejdeme křečím a závratím.
Energetické tyčinky nebo gely poskytují energii v koncentrované podobě, jakou tělo zvládne rychle vstřebat, a snadno je spolknete za běhu; na trhu jich je i spousta vegetariánských a veganských. Ať už zvolíte kteroukoli variantu, nepoužívejte je během závodu, aniž byste je měli dopředu vyzkoušené.
Jinou možností je spolehnout se na energii z „opravdových“ potravin, jako jsou banány, datle, rozinky, které mají vysoký obsah přírodních cukrů a vejdou se vám do běžeckého opasku nebo do kapes. Vyzkoušené jsou také sladkosti, zvláště typu želé, které se v pohybu snadno žvýkají.
PO BĚHU
„Po doběhnutí je to celé o tom, jak rychle se zotavíte na další běh,“ říká Mortonová. „Zvlášť důležité to je, když běháte pravidelně nebo když máte tréninkový plán.“
Určitě se musíte rehydratovat, což sice dokáže i voda, ale jiné nápoje mají i další výhody. Vynikající variantou může být například domácí smoothie s přísadami jako jsou bobule, zelená listová zelenina (tj. špenát nebo kapusta), ořechy a semena. Tyto přísady jsou bohaté na živiny a na namožené svaly působí protizánětlivě.
Dále je po běhání oblíbené čokoládové mléko (buď z obchodu, nebo domácí), které zavodní, ale zároveň dodá sacharidy, bílkoviny a různé živiny včetně vápníku pro silné kosti.
Ideálně máte začít obnovovat svaly, které při běhu dostaly zabrat, do dvou hodin od konce aktivity, a to s pomocí kvalitní bílkoviny.
„Po doběhnutí vás možná lákají jídla nebo nápoje plné cukru, ale dlouhodobě prospěšnější pro vás budou bílkoviny,“ vysvětluje Mortonová.
„Já osobně si po běhání dávám k snídani dvě vejce s houbami a špenátem na celozrnném toastu, posypané dýňovými semeny a vlašskými ořechy. Pokryje to všechno: chleba je polysacharid, který doplní vyčerpané rezervy, a vejce obsahují vitamin D pro zdravé kosti (a jsou vynikajícím zdrojem bílkovin). Houby a špenát obsahují vitamin C, účinný protizánětlivý antioxidant, a hořčík k uvolnění unavených svalů. Semena a ořechy jsou zase plné zdravých tuků pro zdravé srdce a napomáhají zotavení vyčerpaných svalů.“
Jídla obsahující olejnaté ryby, mezi které patří například losos nebo sardinky, omega-3 mastné kyseliny omezí bolest svalů, a tím sníží nebezpečí zranění. Mezi další zdroje bílkovin po běhu patří vejce, tofu, cizrna, čočka a luštěniny. Nezapomeňte na dostatečné množství zeleniny – dobrá volba je třeba brokolice – a různé ovoce, kdy například avokádo, guava nebo pomeranče jsou dobrými zdroji vlákniny. Nezanedbejte ale ani sacharidy, protože přílohy jako brambory, těstoviny a rýže vám doplní zásoby energie na další běh.
JAKÝM POTRAVINÁM SE VYHNOUT
Existuje hodně potravin a nápojů, kterém vám s běháním – kromě dočasného příjemného zvýšení krevního cukru – nijak nepomohou, dokonce se můžou negativně podepsat na vašem zažívacím systému.
„Každý je jiný, někteří lidé určité potraviny a nápoje tolerují lépe než jiní,“ podotýká Mortonová. „Nicméně pro většinu je nejlepší nedávat si před během k večeři pikantní nebo tučná jídla, jako jsou katův šleh nebo smažené řízky, protože je možnost, že si je žaludek nedá za rámeček. Před závodem se nedoporučuje vypít přes míru alkoholu, protože ten snižuje kapacitu těla ukládat energii z glukózy v podobě glykogenu, který je na dlouhém a těžkém běhu potřeba.“
Přečtěte si
Jak se začít bezpečně hýbat po padesátce
Chcete, aby bylo běhání požitkem a ne trápením? Nezapomínejte na podstatné detaily
Trenérská příručka Generali České: Jak si udržet zdraví a motivaci při tréninku
Nepotřebujete zázračné pilulky ani každodenní běhání. Stačí pár jednoduchých návyků, které vám pomůžou zůstat v pohodě i po šedesátce. Ať už chcete cestovat, pracovat na zahradě nebo jen ráno bez potíží vstát z postele.
I svižná chůze párkrát týdně dělá divy. Zlepšuje krevní oběh, posiluje imunitu, udržuje klouby v pohybu a přirozeně stabilizuje váhu. Plavání je ideální pro ty, kdo mají citlivá kolena nebo záda, protože nezatěžuje klouby, ale přitom skvěle rozhýbe celé tělo. A jóga nebo lehké cvičení s vlastní vahou pomáhá udržet rovnováhu, protáhne ztuhlé svaly a zlepší držení těla. Mimochodem právě rovnováha je s přibývajícím věkem zásadní. Čím lepší stabilita, tím menší riziko pádu.
Podle Světové zdravotnické organizace by se měli senioři hýbat aspoň dvě a půl hodiny týdně. Když to rozpočítáte, vychází to na dvacet minut denně. To zvládne každý. Třeba i na cestě pro rohlíky nebo při hraní s vnoučaty na hřišti.
S přibývajícím věkem se zpomaluje metabolismus, tělo hůř vstřebává některé živiny a zároveň rychleji ubývá svalová hmota. Z toho plyne jednoduchý závěr, že je potřeba jíst chytře.
Čím je člověk starší, tím důležitější je dbát na příjem bílkovin – tedy masa, ryb, vajec, luštěnin nebo mléčných výrobků. Právě bílkoviny pomáhají udržet svaly, což je nejlepší obrana proti pádům, zraněním a ztrátě soběstačnosti.
Nezbytná je i vláknina. Pomáhá trávení, chrání střeva a přirozeně snižuje hladinu cholesterolu. Kde ji najít? V zelenině, ovoci, celozrnném pečivu nebo třeba ovesných vločkách. A samozřejmě tekutiny. Ve vyšším věku klesá pocit žízně, ale potřeba vody zůstává. Sklenka vody po ránu, vývar k obědu, čaj k odpolednímu koláči. Není třeba do sebe lít litry, ale na 1,5 až 2 litry denně by se tělo mělo dostat.
Není třeba si odpírat radost ze sladkého nebo oblíbeného jídla. Důležité je najít rovnováhu. V pátek klidně svíčková, ale v sobotu lehčí oběd a procházka po parku. Tělo se odmění.
Jedním z největších strašáků stáří je samota. Přitom právě vztahy, blízkost a zážitky s druhými mají zásadní vliv na psychiku, a tím pádem i na celkové zdraví. Lidé, kteří udržují kontakt s rodinou, přáteli nebo komunitou, bývají duševně odolnější a mají menší sklony k úzkostem nebo depresím. A co víc, často si i lépe vedou fyzicky.
Nemusí jít o velká gesta. Někdy stačí pravidelný telefonát s dcerou, návštěva vnoučat jednou týdně nebo účast v místním klubu, kde se hrajou karty nebo tvoří keramika. Oblíbené jsou univerzity třetího věku nebo kluby turistů. I pokec na lavičce nebo sdílené pečení koláčů má cenu zlata.
I když se cítíte dobře, vyplatí se chodit pravidelně na preventivní prohlídky. Praktický lékař, zubař, oční a ušní kontrola, měření tlaku a cholesterolu, … Nic z toho nezabere moc času, ale může to včas odhalit problém.
Důležité je i naslouchat vlastnímu tělu. Změny chuti k jídlu, nevysvětlitelná únava, bolesti kloubů nebo problémy se spánkem nejsou normální jen proto, že je člověku přes šedesát. Jsou to signály. A je lepší na ně reagovat včas než až ve chvíli, kdy zasáhnou do každodenního života.
Ani při nejlepší péči o tělo se nedá stoprocentně vyhnout všemu. Úraz se může stát komukoli a v takových chvílích je dobré mít jistotu, že případná zlomenina, hospitalizace nebo trvalé následky neznamenají ještě další starosti navíc. Pro tyto situace je tu úrazové pojištění pro seniory od Generali České pojišťovny.
Žít aktivně i po šedesátce není jen možné, ale přirozené. Není třeba se vzdávat oblíbených jídel, nutit se do maratonů nebo stát každé ráno na váze. Stačí poslouchat svoje tělo, pravidelně se hýbat, jíst s rozumem, smát se s lidmi, které máte rádi. A myslet dopředu i na situace, které si zatím nepřipouštíte.
Přečtěte si
Jak se začít bezpečně hýbat po padesátce
Cestování jako senior: Jak si výlet užít bez starostí
Alzheimerova choroba: Jak se projevuje a jak ji zpomalit
Nebo si poslechněte podcast: „Průšvihem dnešní doby je, že naše mozky leniví.“