Doba na přečtení článku jsou 3 minuty

Co jíst před běháním, během něj a po něm

Je nesmysl vyrazit si na výlet autem, aniž by člověk předem zkontroloval, jestli má v nádrži dost benzínu – a tentýž princip platí při běhání. To proto, že co sníme a vypijeme, nám poskytuje palivo nutné pro běhání – ať už intenzivní, či méně. Výživa, kterou zkonzumujeme před během, v jeho průběhu a po něm, může mít na naše běhání obrovský vliv.

Zkušená běžkyně a výživová poradkyně Helen Mortonová, která napsala knihu Eat Well Run Strong (Dobře jezte, běhejte plní síly), vám vysvětlí, co byste během svého běžeckého života měli konzumovat.

„Protože jsou různé druhy běhů, musíte i jídlo a pití přizpůsobit typu běhu, který jste si naplánovali,“ říká Mortonová. „Půlhodinové vyklusání sice většinou zvládnete bez většího plánování, ale když se chystáte například na 30kilometrový trénink na maraton, musíte se už nad výživou trochu zamyslet.“

 

Jestli jste ranní běžci, pro rozhodnutí, co sníst a jestli vůbec něco, je klíčová délka běhu.

PŘED BĚHÁNÍM

„U běhů nízké intenzity pod hodinu se většinou klidně obejdete bez snídaně, ačkoli byste se měli hydratovat přinejmenším vodou,“ vysvětluje Mortonová. „Ale jestli se chystáte na dlouhý běh, budete potřebovat nasadit sacharidy, které si vaše tělo přemění na energii.“

Před delším během může být dobrou volbou třeba ovesná kaše s ovocem. To proto, že ovesná kaše má nízký glykemický index (GI), takže ji tělo vstřebává pomaleji a má dlouhodobější účinek než třeba cereálie plné cukru. A ovoce, zvlášť bobule, obsahuje řadu antioxidantů, které napomáhají regeneraci svalů a snižují jejich bolest. Zvlášť borůvky jsou plné vitaminů A a C, které potřebuje imunitní systém, aby vás udržoval v běhuschopném stavu.

Jestli vás nebaví čekat, až se uvaří ovesná kaše, můžete ovesné vločky nechat přes noc namočené v mléku nebo jogurtu (případně v něčem nemléčném) spolu s bobulemi, ořechy a semeny. Ořechy a semena také obsahují esenciální minerály, jako jsou zinek a hořčík, které běžci potřebují jako zdroj energie, pro zdravé kosti a dobrý spánek. Další a jednodušší, ale efektivní metodou, jak dobít energii před během, je sníst pár ovesných krekrů namočených v medu – ten představuje snadno stravitelné sacharidy, které pocítíte okamžitě – nebo kousek borůvkového koláče.

Pro odpolední nebo večerní proběhnutí by jako pohon měla stačit běžná denní vyvážená strava. Ať už vyrazíte kdykoli, uděláte nejlépe, když nebudete jíst nic většího zhruba dvě hodiny před během, abyste jídlo stihli strávit. Před kratším výklusem si můžete dát třeba banán (je plný draslíku, který podporuje funkci svalů a pomáhá předcházet křečím) nebo smoothie. Oboje je snadno stravitelné.

„Jsou lidi, které nakopne silná káva, díky které poběží rychleji a déle, čistě proto, že se jim běh bude zdát lehčí, než ve skutečnosti je, takže budou mít lepší výsledek,“ vysvětluje Mortonová. „Ale nezapomínejte, že kofein je také diuretický (močopudný), takže si naplánujte trasu s toaletou.“

Co jíst před běháním

PŘI BĚHU

Na kratších trasách (do 10 km) si pravděpodobně vystačíte se zásobami energie, které vaše tělo má. Ostatně pokud jste si večer před během dali jídlo se spoustou sacharidů, třeba pizzu, boloňské špagety nebo omáčku se šesti, budete mít tyto sacharidy následující ráno uložené ve svalech.

Ale na delší vzdálenosti – zvlášť od půlmaratonu výše – je dobré si vyzkoušet různé možnosti doplňování energie za běhu.

„Když běžíte déle, zásoby sacharidů se vám vyčerpávají,“ říká Mortonová. „Právě proto potřebujete za běhu nahradit ztracenou energii.“

Vyzkoušeným způsobem, jak ji doplňovat, jsou sportovní nápoje, na výběr je mnoho značek. Pravidelné upíjení vás pak nejen zavodní, ale díky vysokému obsahu cukru i dodá energii. Zároveň doplní elektrolyty, které nahradí vypocené minerály, jako je sodík, draslík a vápník. Elektrolyty hrají úlohu při udržování tělesných tekutin v rovnováze a umožňují svalové kontrakce, takže jejich doplňováním předejdeme křečím a závratím.

Energetické tyčinky nebo gely poskytují energii v koncentrované podobě, jakou tělo zvládne rychle vstřebat, a snadno je spolknete za běhu; na trhu jich je i spousta vegetariánských a veganských. Ať už zvolíte kteroukoli variantu, nepoužívejte je během závodu, aniž byste je měli dopředu vyzkoušené.

 

Jinou možností je spolehnout se na energii z „opravdových“ potravin, jako jsou banány, datle, rozinky, které mají vysoký obsah přírodních cukrů a vejdou se vám do běžeckého opasku nebo do kapes. Vyzkoušené jsou také sladkosti, zvláště typu želé, které se v pohybu snadno žvýkají.

PO BĚHU

„Po doběhnutí je to celé o tom, jak rychle se zotavíte na další běh,“ říká Mortonová. „Zvlášť důležité to je, když běháte pravidelně nebo když máte tréninkový plán.“

Určitě se musíte rehydratovat, což sice dokáže i voda, ale jiné nápoje mají i další výhody. Vynikající variantou může být například domácí smoothie s přísadami jako jsou bobule, zelená listová zelenina (tj. špenát nebo kapusta), ořechy a semena. Tyto přísady jsou bohaté na živiny a na namožené svaly působí protizánětlivě.

Dále je po běhání oblíbené čokoládové mléko (buď z obchodu, nebo domácí), které zavodní, ale zároveň dodá sacharidy, bílkoviny a různé živiny včetně vápníku pro silné kosti.

Ideálně máte začít obnovovat svaly, které při běhu dostaly zabrat, do dvou hodin od konce aktivity, a to s pomocí kvalitní bílkoviny.

„Po doběhnutí vás možná lákají jídla nebo nápoje plné cukru, ale dlouhodobě prospěšnější pro vás budou bílkoviny,“ vysvětluje Mortonová.

„Já osobně si po běhání dávám k snídani dvě vejce s houbami a špenátem na celozrnném toastu, posypané dýňovými semeny a vlašskými ořechy. Pokryje to všechno: chleba je polysacharid, který doplní vyčerpané rezervy, a vejce obsahují vitamin D pro zdravé kosti (a jsou vynikajícím zdrojem bílkovin). Houby a špenát obsahují vitamin C, účinný protizánětlivý antioxidant, a hořčík k uvolnění unavených svalů. Semena a ořechy jsou zase plné zdravých tuků pro zdravé srdce a napomáhají zotavení vyčerpaných svalů.“

Jídla obsahující olejnaté ryby, mezi které patří například losos nebo sardinky, omega-3 mastné kyseliny omezí bolest svalů, a tím sníží nebezpečí zranění. Mezi další zdroje bílkovin po běhu patří vejce, tofu, cizrna, čočka a luštěniny. Nezapomeňte na dostatečné množství zeleniny – dobrá volba je třeba brokolice – a různé ovoce, kdy například avokádo, guava nebo pomeranče jsou dobrými zdroji vlákniny. Nezanedbejte ale ani sacharidy, protože přílohy jako brambory, těstoviny a rýže vám doplní zásoby energie na další běh.

Generali Česká pojišťovna

JAKÝM POTRAVINÁM SE VYHNOUT

Existuje hodně potravin a nápojů, kterém vám s běháním – kromě dočasného příjemného zvýšení krevního cukru – nijak nepomohou, dokonce se můžou negativně podepsat na vašem zažívacím systému.

„Každý je jiný, někteří lidé určité potraviny a nápoje tolerují lépe než jiní,“ podotýká Mortonová. „Nicméně pro většinu je nejlepší nedávat si před během k večeři pikantní nebo tučná jídla, jako jsou katův šleh nebo smažené řízky, protože je možnost, že si je žaludek nedá za rámeček. Před závodem se nedoporučuje vypít přes míru alkoholu, protože ten snižuje kapacitu těla ukládat energii z glukózy v podobě glykogenu, který je na dlouhém a těžkém běhu potřeba.“

Přečtěte si

Jak se začít bezpečně hýbat po padesátce

Chcete, aby bylo běhání požitkem a ne trápením? Nezapomínejte na podstatné detaily

Trenérská příručka Generali České: Jak si udržet zdraví a motivaci při tréninku

06.05.2026

Alzheimer: Jak technologie a prevence mění léčbu mozku

Zásadním problémem Alzheimerovy choroby je její plíživý nástup. „Alzheimerova nemoc je velmi dlouhé onemocnění, které trvá asi 30 let průměrně a 15 až 20 let probíhá nepozorovaně, že člověk nemá žádné obtíže a okolí na něm ani nic nevidí,“ říká profesor Jakub Hort z motolské nemocnice.

V tomto období se v mozku již ukládají škodlivé bílkoviny (beta-amyloid) a mění se metabolismus, ale pacient nepociťuje žádné obtíže a jeho okolí na něm nic nepozná. Moderní neurověda se proto zaměřuje na to, jak tuto „tichou“ fázi zachytit a začít s pomocí dříve, než dojde k nevratnému poškození mozkových buněk.

Jak dnes probíhá moderní vyšetření mozku

Cesta pacienta k diagnóze obvykle začíná u praktického lékaře nebo obvodního neurologa, který na základě subjektivních obtíží (výpadky paměti, zmatenost) vystaví doporučení do specializovaného centra. Součástí pravidelné preventivní prohlídky, která se provádí každé dva roky, by měl být i krátký test, který ověří, jak na tom je vaše paměť a další kognitivní schopnosti.

Ve špičkových pracovištích, jako je například Fakultní nemocnice v Motole, se pak vyšetření opírá o tři základní pilíře:

  1. Funkce mozku: Zjišťuje se prostřednictvím psychologických testů, které mapují kognitivní schopnosti pacienta.
  2. Struktura mozku: Pomocí magnetické rezonance (MRI) nebo CT se zkoumá, jak mozek vypadá a zda nedochází k jeho zmenšení.
  3. Metabolismus mozku: Pokud předchozí kroky potvrdí problém, přichází na řadu vyšetření metabolismu pomocí odběru mozkomíšního moku nebo pozitronové emisní tomografie (PET).

Právě vyšetření metabolismu dokáže odhalit přítomnost beta-amyloidu ještě v době, kdy je člověk zcela bez příznaků. V blízké budoucnosti se navíc očekává masivní nástup krevních testů, které by mohly diagnostiku výrazně zjednodušit a zlevnit.

Jakub Hort
Profesor Jakub Hort je přední český neurolog a mezinárodně uznávaný odborník na Alzheimerovu nemoc a kognitivní poruchy.

Digitální revoluce v kapse: Aplikace Terrapino

Zdravotnický systém má omezené kapacity a seniorů neustále přibývá. Proto není možné, aby každý, kdo má mírné obavy o svou paměť, musel projít celým kolečkem nemocničních vyšetření. Zde nastupuje telemedicína a mobilní aplikace. Jednou z nich je například Terrapino, na jejímž vývoji se podíleli přední čeští odborníci včetně profesora Jakuba Horta.

Terrapino umožňuje lidem provést si samovyšetření v klidu domova pomocí odborně garantovaných testů paměti. Aplikace využívá prvky gamifikace, tedy uživatele testování baví, motivuje je k dosahování lepších výsledků a pravidelnosti. Kromě samotného testování aplikace funguje jako osobní průvodce prevencí. Radí, jak upravit životní styl tak, aby se snížilo individuální riziko rozvoje nemoci,“ přibližuje Hort.

Výhodou tohoto přístupu je, že digitální nástroje mohou zachytit rizikové jedince mnohem dříve, než se dostanou do ordinace specialisty. Navíc pomáhají rozlišit lidi, kteří jsou jen ve stresu nebo unavení z práce, od těch, u nichž mozek skutečně vykazuje zdravotní problém.

Umělá inteligence jako spojenec lékaře

Role technologií nekončí u aplikací. Do popředí se dostává umělá inteligence, která má potenciál zásadně změnit preventivní péči. „Zatímco lékař je při vyšetření schopen vnímat a vyhodnotit přibližně 20 klíčových údajů o pacientovi, AI je „hladová po datech“. Dokáže zpracovat tisíce až desetitisíce informací o metabolismu, životním stylu, genetice i kognitivním výkonu konkrétního člověka,“ vysvětluje profesor Hort.

Digitální nástroje jako Terrapino mohou do budoucna pomoci s přesnějším vyhodnocením rizika a doporučením preventivních kroků. AI v tomto smyslu nenahrazuje empatii a odborný úsudek lékaře, ale slouží jako silný analytický nástroj, který lékaři uvolňuje ruce pro péči o ty nejvážnější případy.

 

Generali penzijní společnost si uvědomuje závažnost neurodegenerativního onemocnění. Proto se aktivně zapojuje do šíření osvěty a podpory prevence a výzkumu Alzheimerovy choroby v rámci iniciativy #SpoluProtiAlzheimeru.

Nová éra léčby

Neurověda se momentálně nachází v bodě zlomu. Dosavadní léčba se zaměřovala hlavně na zmírnění příznaků. To znamená, že dokázala prodloužit období soběstačnosti, ale neuměla nemoc zastavit. Nyní se otevírá možnost takzvané biologické léčby, která může u některých pacientů v rané fázi onemocnění zpomalit zhoršování paměti a samostatnosti.

V Česku by měly být brzy dostupné nové léky ve formě infuzí (kapaček), které dokáží ovlivnit vlastní biologickou podstatu onemocnění tím, že z mozku odstraňují nahromaděný beta-amyloid. Tato léčba bude určena především pro pacienty v raných stádiích nemoci, což opět podtrhuje význam včasné diagnostiky a screeningu.

Prevence a screening

Vize odborníků směřuje k zavedení plošného screeningu, podobného tomu, který funguje u rakoviny prsu nebo tlustého střeva. Zdraví lidé nad určitou věkovou hranicí by mohli dostávat pozvánky na vyšetření, které by včas odhalilo začínající nepříznivé změny v mozku.

„Mohlo by to teoreticky fungovat za nějakých 3 až 5 let tak, že dostanete pozvánku na screening. To, jestli se dožijí vysokého věku a jestli to bude ve zdraví nebo v nemoci, mohou lidé prevencí zčásti sami ovlivnit,“ doplňuje Jakub Hort. Prevence a včasný záchyt tak mají reálný smysl.

Přečtěte si

Genetika vs. životní styl: Co ovlivňuje riziko Alzheimerovy choroby více?

Alzheimerova nemoc a první elektronický test paměti v Česku

Proč spánek čistí mozek a jak věda pomáhá s prevencí

Vyberte kategorii