Už jste také propadli kouzlu běhání? Tomu pocitu, kdy jste jen vy a krajina kolem. Myšlenky se odplaví, starosti zůstanou daleko za vámi. Dobíháte do cíle jako znovuzrození. Hladina endorfinů stoupla, jste nabití energií a máte chuť pustit se do práce.
Začátky byly možná těžké, ale překonali jste sami sebe a teď jste silnější a zdravější než kdykoliv před tím. Váš život získal nový rytmus a řád. Bylo by tedy opravdu nemilé, kdyby se objevilo zranění a s běháním by byl na nějakou dobu konec.
Myslíte si, že se vás to netýká, že přece neběháte v náročném terénu, máte skvělé boty, nezanedbáváte ani rozcvičování a stretching. Nenechte se však mýlit, v průběhu jednoho roku se totiž zraní až 80 % běžců. Při běhu totiž dochází k pravidelným nárazům, což je pro tělo velmi nepřirozené. Tyto nárazy zatěžují klouby a páteř, zvláště pokud je nášlap tvrdý, terén je nerovný, ale také v případě, že trpíte nadváhou. Svou roli hraje také nesprávná obuv či špatná běžecká technika.
Především nováčci mívají potíže dobře odhadnout své síly. Někdy netuší, jak s běháním správně začít. Riziko zranění si často neuvědomují, případně nevědí, jak jeho vzniku zabránit.
Emmie Kayová, hlavní trenérka běhání z organizace Start Running Stay Running, pro Generali uvedla: „Lidé podceňují dopad běhání na lidské tělo. Pokud jste nikdy neběhali, je pro tělo náročné vydržet takový nápor, kdy při každém dopadu na asfalt zažívá náraz o síle třikrát větší než je vaše tělesná hmotnost.”
Pro ty, co s běháním začínají, i pro ty, kteří mají obavy z možného zranění, jsme připravili tohoto přehlédného grafického průvodce, který vás provede nejčastějšími běžeckými zraněními a poradí vám, jak se jim vyhnout nejen správným tréninkem, ale také vhodným vybavením.
Pomůžeme vám udržet si tempo a zůstat fit, abyste mohli překonávat dál běžecké výzvy nebo si jen nadále užívat radosti z pohybu.
„Na celém světě je podle odhadu přes 400 milionů potenciálních pacientů s aktivní nemocí v mozku, byť většina ještě nemá klinické příznaky,“ říká český neurolog a vědec Martin Tolar, který založil neziskový globální vědecký institut International Neurodegenerative Disorders Research Center, INDRC, a spolu se svým týmem v americké biotechnologické společnosti Alzheon, Inc. objevil lék na tuto nemoc a stojí před potenciálním průlomem v léčbě.
Alzheimerovou chorobou trpí v České republice přibližně 160 tisíc osob. Odhaduje se však, že pokud přidáme také pacienty, kteří ještě nemají klinické příznaky může jí trpět až 400 tisíc českých občanů, přičemž většina případů zůstává nediagnostikována.
Za posledních pět let se počet lidí trpících Alzheimerovou chorobou zvýšil o 14 % a předpokládá se, že do roku 2050 se počet nemocných v České republice oproti současnosti zdvojnásobí.
Podle Asociace pro Alzheimerovu chorobu trpí touto nemocí ve Spojených státech 6,5 milionu Američanů. Bez efektivní léčby se očekává, že do roku 2050 se tento počet zvýší na 12,7 milionu.
V celosvětovém měřítku postihuje Alzheimerova choroba nejméně 55 milionů lidí a vědci předpovídají, že tento počet se každých 20 let téměř zdvojnásobí. Odhaduje se, že v roce 2030 bude žít 78 milionů osob s Alzheimerovou chorobou a v roce 2050 by tento počet mohl dosáhnout 139 milionů.
„Protože se lidé dnes dožívají vyššího věku, hovoří se až o epidemii demencí, které z valné většiny způsobuje právě Alzheimerova choroba. Představuje obrovský socioekonomický problém, lidé vyžadují péči, která je pro rodinu nemocného velmi náročná, a navíc zdravotní systém stojí hodně peněz,“ tvrdí Kateřina Sheardová, lékařka z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.
Nejvýznamnějším rizikovým faktorem pro vznik Alzheimerovy choroby je věk. Postihuje především osoby starší 65 let a riziko vzniku onemocnění prudce stoupá s postupujícím věkem. Mezi léty 65 až 74 let postihuje Alzheimerova choroba pět procent osob, ve věku 75 až 84 let třináct procent a ve věku nad 85 let nemocí trpí třetina populace. Zhruba každý třetí senior s tímto onemocněním zemře.
Alzheimerova choroba se nevyhýbá ani mladším osobám. Pod 65 let se vyskytuje u pěti až deseti procent případů. Ačkoli studie sledující mladší pacienty s demencí nejsou tak časté, vědci podle asociace pro Alzheimerovu chorobu odhadují, že přibližně 110 z každých 100 tisíc jedinců ve věku 30 až 64 let, konkrétně v přepočtu na USA celkem asi 200 000 Američanů, může trpět demencí s časným nástupem.
Se stárnutím světové populace se demence stává epidemií a Alzheimerova choroba se stává jedním z nej významnějších zdravotních a socioekonomických problémů lidstva. Představuje 60 až 80 procent všech případů demence. Například cévní demence, způsobená sníženým průtokem krve mozkem, představuje pouze 5 až 10 procent případů.
Společnost Generali penzijní společnost se spojila v roce 2023 s neziskovým globálním institutem INDRC, aby ho podpořila v boji proti Alzheimerově chorobě.