Chcete, aby bylo běhání požitkem a ne trápením? Nezapomínejte na podstatné detaily

Běh je po chůzi mnohdy tou nejpřirozenější lidskou aktivitou. Běháme rádi, a to nejen kvůli tomu, že chceme vypadat dobře a zdravě, ale zároveň si člověk běháním do jisté míry „odpočine“. A ačkoli je běhání celkem přirozenou aktivitou, i přesto by se při něm měly dodržovat určité zásady, které povedou k většímu bezpečí, a tím i tedy k méně problémům.

Je velmi vhodné, pokud při běhání využíváte alespoň některých reflexních prvků, díky nimž budete pro ostatní dobře viditelní. Může se přitom jednat o boty s reflexními prvky, vesty, čelenky a mnohé další pomůcky. Tato zásada platí zejména v případě, pokud chcete běhat za šera/v noci, případně pak brzy ráno, kdy ještě není tolik světla, nebo kdy je ještě mlha.

Na co byste před během neměli rozhodně zapomenout, je i dostatečné protažení celého těla. Protahovat byste se přitom měli nejen před samotným během, ale i po něm. Díky protažení se tak tělo mnohem lépe připraví na následující fyzickou zátěž a klouby se svaly vám zcela jistě také poděkují.

Mnoho lidí si při běhu „vypomáhá“ poslechem hudby. A ačkoli nenamítáme nic proti tomu, že je hudba celkem dobrý společník na cestách, spíše ji nedoporučujeme. Problémem poslechu hudby při běhu je především to, že nevnímáte své okolí. Problém je to především v situacích, kdy se rozhodnete běhat ve městě. Pokud však hudbu ke svému výkonu nutně potřebujete, mějte ji alespoň na takovou hlasitost, aby vás neomezovala při poslouchání svého okolí.

Jaký „kus oblečení“ je při běhání prakticky ten nejdůležitější? Přeci boty! Díky výběru vhodné obuvi docílíte především toho, že pro vás bude běh nejen příjemný, ale i zdraví prospěšný. Obuv tedy vybírejte vždy podle toho, v jakém terénu se budete při běhání pohybovat.

Ženy by neměly zapomínat na to, že je vždy lepší běhat s někým dalším. Rovněž se nedoporučuje večerní běhání, zvláště pak v místech, která neznáte na 100 %.

Po úspěšném fyzickém „vyšťavení“ byste neměli zapomenout ani na dostatečnou regeneraci. Právě díky následnému odpočinku si mohou svaly dostatečně odpočinout a zregenerovat pro další aktivity.

Jak se říká – NIC BY SE NEMĚLO PŘEHÁNĚT! Běh tedy vždy optimalizujte podle toho, na co se sami cítíte. Nepodceňujte se, ale zároveň ani nepřeceňujte své možnosti!

 

25.09.2023

Za 25 let se zdvojnásobí počet Čechů trpících Alzheimerovou nemocí

„Na celém světě je podle odhadu přes 400 milionů potenciálních pacientů s aktivní nemocí v mozku, byť většina ještě nemá klinické příznaky,“ říká český neurolog a vědec Martin Tolar, který založil neziskový globální vědecký institut International Neurodegenerative Disorders Research Center, INDRC, a spolu se svým týmem v americké biotechnologické společnosti Alzheon, Inc. objevil lék na tuto nemoc a stojí před potenciálním průlomem v léčbě.

Každý 26. obyvatel Česka

Alzheimerovou chorobou trpí v České republice přibližně 160 tisíc osob. Odhaduje se však, že pokud přidáme také pacienty, kteří ještě nemají klinické příznaky může jí trpět až 400 tisíc českých občanů, přičemž většina případů zůstává nediagnostikována.

Za posledních pět let se počet lidí trpících Alzheimerovou chorobou zvýšil o 14 % a předpokládá se, že do roku 2050 se počet nemocných v České republice oproti současnosti zdvojnásobí.

Podle Asociace pro Alzheimerovu chorobu trpí touto nemocí ve Spojených státech 6,5 milionu Američanů. Bez efektivní léčby se očekává, že do roku 2050 se tento počet zvýší na 12,7 milionu.

Bez léku počet stoupne

V celosvětovém měřítku postihuje Alzheimerova choroba nejméně 55 milionů lidí a vědci předpovídají, že tento počet se každých 20 let téměř zdvojnásobí. Odhaduje se, že v roce 2030 bude žít 78 milionů osob s Alzheimerovou chorobou a v roce 2050 by tento počet mohl dosáhnout 139 milionů.

„Protože se lidé dnes dožívají vyššího věku, hovoří se až o epidemii demencí, které z valné většiny způsobuje právě Alzheimerova choroba. Představuje obrovský socioekonomický problém, lidé vyžadují péči, která je pro rodinu nemocného velmi náročná, a navíc zdravotní systém stojí hodně peněz,“ tvrdí Kateřina Sheardová, lékařka z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Společnost Generali penzijní společnost se spojila v roce 2023 s neziskovým globálním institutem INDRC, aby ho podpořila v boji proti Alzheimerově chorobě.

Věk není jenom číslo

Nejvýznamnějším rizikovým faktorem pro vznik Alzheimerovy choroby je věk. Postihuje především osoby starší 65 let a riziko vzniku onemocnění prudce stoupá s postupujícím věkem. Mezi léty 65 až 74 let postihuje Alzheimerova choroba pět procent osob, ve věku 75 až 84 let třináct procent a ve věku nad 85 let nemocí trpí třetina populace. Zhruba každý třetí senior s tímto onemocněním zemře.

Alzheimerova choroba se nevyhýbá ani mladším osobám. Pod 65 let se vyskytuje u pěti až deseti procent případů. Ačkoli studie sledující mladší pacienty s demencí nejsou tak časté, vědci podle asociace pro Alzheimerovu chorobu odhadují, že přibližně 110 z každých 100 tisíc jedinců ve věku 30 až 64 let, konkrétně v přepočtu na USA celkem asi 200 000 Američanů, může trpět demencí s časným nástupem.

Se stárnutím světové populace se demence stává epidemií a Alzheimerova choroba se stává jedním z nej významnějších zdravotních a socioekonomických problémů lidstva. Představuje 60 až 80 procent všech případů demence. Například cévní demence, způsobená sníženým průtokem krve mozkem, představuje pouze 5 až 10 procent případů.


Společnost Generali penzijní společnost se spojila v roce 2023 s neziskovým globálním institutem INDRC, aby ho podpořila v boji proti Alzheimerově chorobě.

Vyberte kategorii