Práce z domova se již před pandemií stala rostoucím trendem. Je výhodná nejen pro firmy, zvláště ty menší, které tak mohou ušetřit na pronájmech drahých prostor, ale je vítaným benefitem i mezi zaměstnanci, kteří tak mohou pracovní činnost vykonávat z pohodlí svého domova. Na druhé straně pro mnohé podniky, především třeba státní sféru, byla práce z domova něčím nepředstavitelným. Mnohé z nich nazíraly na home ofiice jako na neefektivní a především těžko kontrolovatelný způsob práce. Pandemie Covid-19 nám však zprostředkovala novou zkušenost a z důvodů lockdownu byli mnozí z nás nuceni opustit své kanceláře a přesunout se do svých domovů. Podniky, které home office zpochybňovaly pochopily, že se jedná o vítanou alternativu, zjistily, že produktivita některých zaměstnanců se při práci z domova dokonce zvyšuje. Pandemie nám jednoduše ukázala, že home office, alespoň částečne, je trendem budoucnosti.

K práci z domova je však třeba vytvořit vhodné podmínky. Domácí kancelář by měla být místem, kde se cítíte dobře a kde se můžete dobře soustředit na práci. Proto jsme pro vás připravili několik tipů, jak si zařídit domácí kancelář snů.

Vhodné prostory

Pokud vám to dispozice vašeho domu či bytu dovolí, doporučujeme si vytvořit samostatnou pracovnu. Jsou-li však vaše prostorové možnosti omezené, vytvořte si pracovní kout.

Obecně platí, že domácí kancelář by měla být umístěna na co nejklidnějším místě. V případě samostatné pracovny je ideální zvolit místnost, která je nejvíce vzdálena od obytných prostor s čilým ruchem. Umístění pracovny vedle dětského pokoje nejspíš nebude tím nejlepším řešením.

Pro zřízení minikanceláře se nejlépe hodí klidný kout v obývacím pokoji. Mnozí lidé si zřizují pracovní kout v ložnici, ta má však primárně sloužit k odpočinku a blízkost postele nám v soustředění na práci příliš nepomáhá. Ani kuchyň není zrovna nejvhodnějším pracovním prostředí, jelikož zde můžete být rozptylováni myšlenkami na jídlo či na vaření.

Kancelářský nábytek a osvětlení

Nábytek do domácí kanceláře budete nejspíš vybírat tak, aby se dobře hodil do stávajícího interiéru, ale musíte mít na paměti především jeho funkčnost. Za kancelářský nábytek nemusíte utrácet horentní sumy. Podívejte se na internetové bazary, třeba Aukro či Sbazar, uvidíte, že zde najdete zajímavé kousky za výborné ceny, někdy dokonce za odvoz.

Základem každé kanceláře je pracovní stůl. Výška by měla odpovídat vaší tělesné výšce, v průměru obvykle 75 cm. Velikost desky pak záleží na tom, jaké potřebujete pro svou práci vybavení. Možná vám stačí jen laptop, ale možná se vám bude hodit také tiskárna, scanner nebo třeba skartovačka. 

Je-li nějaká položka, na které byste rozhodně šetřit neměli, pak je to kancelářská židle. Židle by měla být ergonomická a měla by mít výšku úměrnou výšce stolu. Rozhodně by měla být nastavitelná a oči by měly být ve výši 50-60 cm od monitoru a měly by být v úrovni s horním okrajem obrazovky. Pokud si při výběru nevíte rady, rozhodně doporučujeme se obrátit na odborníka. Mnozí lidé výběr vhodné židle podceňují a pak obvykle končí na rehabilitační klinice či u chiropraktika. Správné sezení ochrání nejen vaše záda, ale umožní vám také lépe se koncentrovat na práci.

Velice důležité je dostatečné osvětlení. Pokud nemůžete nasvícení pracovní plochy řešit vhodným nasvětlením shora, zvolte alespoň kvalitní stolní lampu. Důležitá je také barevnost světla, v tomto případě bílá, která imituje denní světlo. Pozor však na jeho intenzitu, teplá barva může způsobit únavu, zatímco příliš bílá může večer namáhat unavené oči. Zvolením vhodného osvětlení se vyhnete nejen problémům s očima, ale také bolestem hlavy.

Domácí kancelář se neobejde ani bez úložných prostor. Všechny dokumenty, odborná literatura i kancelářské potřeby budou potřebovat své místo, abyste nemuseli vše neustále hledat. Mohou se hodit poličky, šuplíky či skříňky. Některé úložné moduly mohou být i na kolečkách, takže je po ukončení práce snadno zasunete pod stůl.

Kvalitní technika

Ideální kancelář si zaslouží také kvalitní technické vybavení. Zvažte, do jaké míry je pro vás vhodný stolní počítač nebo laptop. Pokud si zrovna nemůžete dovolit koupi nového počítače, podívejte se na počítače repasované. Najdete mezi nimi výkonná zařízení, ovšem za zlomek původní ceny. 

Zvažte, zda budete potřebovat tiskárnu či scanner, případně skartovačku. V případě, že se účastníte videokonferencí, rozhodně si pořiďte kvalitní kameru a nešetřete na sluchátkách. Používání mikrofonu zabudovaného v počítači není nejvhodnější, protože sbírá i okolní ruchy a kvalita hlasového přenosu je tak narušená. Sluchátka vám mohou navíc pomoci se izolovat od okolního prostředí a lépe se soustředit na práci, a to i v případě, že pracujete třeba v obývacím pokoji, kde se někdo z vašich blízkých dívá na televizi.  

Užitečné maličkosti

Při zařizování domácí kanceláře nezapomeňte ani na užitečné drobnosti. Na zeď se může hodit bílá magnetická tabule na brainstorming, případně korková deska na vzkazy. Velkou službu vám prokáže také stolní kalendář. Mohou se hodit i úložné krabice, šanony či archivační boxy. Důležité jsou samozřejmě kancelářské potřeby. 

Obecné rady

Práce z domova vyžaduje disciplínu, často se nevyhneme ani práci ve večerních hodinách. Proto je důležité časté větrání, nezapomínejte na pravidelný pitný režim a rozhodně si v průběhu dne najděte čas na cvičení. Nemusíte zrovna posilovat, stačí si vyrazit na krátkou procházku a nadýchat se čerstvého vzduchu. 

Vždy udržujte svůj pracovní stůl v pořádku. Tady vám může pomoci pravidlo 3 dnů, tj. pokud se na vašem stole ocitne dokument, který musíte zpracovat nebo založit, učiňte tak nejdéle do 3 dnů. Nepořádek na stole vás pak může rozptylovat a nezpracované dokumenty vás mohou odvádět od práce, které byste se v danou chvíli měli plně věnovat. 

Jinými slovy, skvěle zařízená domácí kancelář je jen částí úspěchu, zbytek je na vás.

 

23.08.2021

Antonín Kokeš o tom, jak může mentoring pomoci k obchodnímu úspěchu

Antonín Kokeš, 52, je majitel Albi, největšího prodejce her, dárků a přání v Česku, Antonínových pekařství, sítě pražských řemeslných pekáren, a Kinoko, oděvní firmy pro ženy. O své podnikatelské zkušenosti se dělí jednak prostřednictvím seminářů s názvem ‘Antonínovy recepty na podnikání‘ a také v rámci mentorské platformy DoToho! S námi mluvil o osobních zkušenostech s mentoringem a důležitosti předávat své podnikatelské zkušenosti dalším.

Jak se Vám začínalo v podnikání? Kdo byl Vaším prvním mentorem?

Když jsem začínal podnikat v roce 1990, tak byli všichni začátečníci, ve všem. My jsme tenkrát ani nevěděli jak založit s.r.o. Nebo jsme byli na daňovém úřadě a oni nás poprosili, abychom jim jako studenti VŠE vysvětlili, jak funguje DPH. Z dnešního pohledu vlastně strašně primitivní věci, ale představte si, že mi tehdy bylo 20 let, a jediné, co jsem dobře uměl, bylo konzumovat pivo ve velkém množství.

Prvním takovým mentorem mi byl vlastně můj o deset let starší brácha, který už byl zběhlý v byznyse tenkrát. Od něj jsem získal nějaké základní obchodní dovednosti – jak vůbec probíhá nějaký obchod nebo jak třeba udělat objednávku. On sice nebyl podnikatel, ale pracoval pro Telexport, natáčel koprodukční filmy. A předtím pracoval pro Pragoexport, kde zase dovážel ze zahraničí sportovní potřeby.

Takže z větší míry metoda pokus-omyl?

Ano. A vlastně mám pocit, že se metodě pokus-omyl nedá vyhnout. Těžko se dá něco naučit tak, že si to nevyzkoušíte a neuděláte omyl. To je jako kdybyste se chtěl naučit lyžovat a říkal si, že nikdy nespadnete. Nicméně když vám někdo dá nějaké rady na začátku nebo třeba ukáže, jak a čím si prošel, tak si nemusíte hned při prvním sjezdu nabančit hlavu.

Co je tedy reálné od mentoringu očekávat?

V čem si myslím, že lidé s nějakými zkušenostmi z jiných oborů nebo obecněji s většími zkušenostmi mohou pomoci je třeba s rozšířením obzoru, jak přemýšlet o problému, jak hledat jiné cesty. Každý má nějaký svůj pohled na to, jak má vypadat byznys model, jak má vypadat cenová politika, jak pojmout proces vývoje výrobků nebo jak má být široký nebo hluboký sortiment. Ale to že vám někdo řekne, ‘Hele, je ještě jiná cesta, pojďme touhle cestou zkusit chvíli přemýšlet,‘ to člověka může posunout.

Takže mentoring pro Vás není tolik o předávání technických znalostí specifických pro konkrétní obor nebo typ podnikání?

Tak to vidím já. Myslím si, že ta hodnota je spíše v obecné rovině. Jedna z věcí, která třeba hodně rezonovala, když jsem dělal semináře pro podnikatele, byla obecně personalistika – vedení lidí, motivováni lidí, budování týmů.  A tady byla třeba důležitá informace, že chyby děláme všichni, protože moje taková touha byla vždy neudělat chybu, ve smyslu najmout toho správného člověka, perfektně všechny lidi řídit a nemít konflikty v týmech. No jo, ale každý, kdo řídí lidi, ví, že to není černobílé a že vždy se udělají nějaké chyby, vždy jsou nějaké průšvihy. A sdílet to může podpořit podnikatele v tom, že si řeknou, ‘Hele, on to dělá 30 let a nasekal taky strašných chyb. Takže vlastně když já dělám chyby, tak to není tak špatné.‘

K jakým konkrétním závěrům jste třeba došli v oblasti personalistiky?

Hodně jsme se třeba bavili o tom, kdy a v jakém okamžiku se rozloučit s lidmi. A ukázalo se, že nikdo nevíme, jak to udělat dobře. Ono je totiž třeba velký problém, jak včas zjistit, že ten člověk, že ten tým prostě nefunguje správně. Spousta z nás podnikatelů z různých důvodů podléhá tomu, že si, řečeno lidově, nalháváme, že to ještě funguje, že to nějak dáme, že to ještě zkusíme a že ještě něco vymyslíme – třeba uděláme nějaké školení a ono to začne fungovat. Připustit si, že je čas se s někým rozloučit, totiž znamená, že člověka čeká práce. Musí se rozloučit s tím člověkem, najít nového, zaškolit ho, a když se to nepovede, tak znovu.

Jaká další témata jsou podle Vás pro mentoring podnikatelů společná?

Jedna věc jsou peníze, a to znamená finanční řízení, jak vůbec plánovat rozpočet, kontrola financí, marže. A pak je oblast, které já říkám strategie – jak vidět to podnikání v nějakých etapách a jak koukat kousíček za ten horizont na to, co může přijít, a jak být připravený na to, že může přijít něco, co absolutně nečekám.

Jak jste se vlastně dostal k mentoringu?

Byla to náhoda. Začal jsem psát knížku o mé podnikatelské a osobní cestě a snažil se tam dát nějakých pár zkušeností. A když jsem to měl pohromadě, tak mě někdo oslovil a řekl, ‘Hele, možná by byli lidi, které by to zajímalo, že bys k tomu udělal přímo nějaké semináře.’ Tak jsem si řekl, že to vyzkouším, a tak to vlastně začalo.

Měl by být mentoring finančně honorován?

Myslím, že finance mohou plnit motivační funkci. Pokud za něco člověk platí, tak ten efekt může být, že si řekne, ‘Tak to já se taky musím zamyslet nad tím, co vlastně chci, co je teď můj největší problém a s čím potřebuji pomoct.’

Takže to člověk bere vážněji?

Myslím si, že trošku ano. Ale neřekl bych, že to je nějaký klíčový problém. Já si spíš myslím, že je důležité najít v mentorovi vhodný ‘match’, najít někoho, kdo je mi blízký tím, jak přemýšlí nad tím, jak to podnikání dělat. Přece jenom těch přístupů k podnikání a vůbec osobních filozofií je strašně moc.

Co si myslíte o mentoringu online?

Nemám osobní zkušenost, takže nedokážu posoudit. Ale nejsem moc příznivcem onlinu, protože mám pocit, že taková ta osobní chemie je nenahraditelná.

V čem vás mentoring obohacuje osobně?

Myslím si, že není možné dělat mentora, aniž by to nějakým způsobem naplňovalo člověka, který to dělá. To musí být vzájemné sdílení různých nápadů a myšlenek. Třeba to znamená, že mentor o něčem mluví a sám si tak urovnává své myšlenky, dostává nové otázky, nahlíží nové přístupy. Druhá věc je, že člověka baví někomu nějakým způsobem pomoct, někomu jako kdyby ukázat cestu.

Vyberte kategorii
Tento web používá cookies za účelem optimalizace efektivního poskytování služeb. Pokud své nastavení cookies nezměníte, chápeme to jako souhlas s jejich užíváním. Další informace