Nové respirační viry se objevují pravidelně. Proto bychom měli dodržovat zdravotní opatření a chránit tak sebe i svou rodinu. Díky jednoduchým pravidlům předejdete vlastní nákaze škodlivým virem a snížíte riziko onemocnění u starších osob, dětí a lidí se zdravotními problémy. Nové respirační viry se objevují pravidelně. Proto bychom měli dodržovat zdravotní opatření a chránit tak sebe i svou rodinu. Díky jednoduchým pravidlům předejdete vlastní nákaze škodlivým virem a snížíte riziko onemocnění u starších osob, dětí a lidí se zdravotními problémy.
Těchto 10 zvyků může být základním kamenem péče o vaše zdraví a to nejen v průběhu pandemie.
1. Umývejte si ruce a noste s sebou dezinfekci na ruce
V první řadě si pravidelně umývejte ruce mýdlem a vodou – a dělejte to důkladně. Myjte si hřbety rukou, prostory mezi prsty a pod nehty nejméně 20 sekund a následně si ruce opláchněte v teplé vodě. Umývejte si ruce pokaždé, když přijdete domů, kýchnete nebo zakašlete a dotýkáte se různých předmětů.
Pokud se pohybujete venku, vodu s mýdlem nemusíte mít vždy po ruce. Mějte u sebe malou lahvičku dezinfekce na ruce a pravidelně ji používejte. Prokázalo se, že tyto přípravky účinně zabíjejí mikroby a navíc se lehce skladují.
2. Zakrývejte si ústa i nos
Když se vám chce zakašlat nebo kýchnout, nezapomínejte si zakrýt ústa i nos, například předloktím. Pomůžete předcházet šíření mikrobů kapénkovou infekcí.
Jestli na vás něco leze, vyhýbejte se kontaktu s jinými lidmi. Pokud se tomu však nedá zabránit, nasaďte si roušku nebo respirátor, abyste ochránili ostatní. I kdyby to už nebylo povinné z důvodu protipandemických opatření, prokážete tím svému okolí laskavost.
3. Snažte se nedotýkat své tváře
Dotýkání se vlastní tváře je jednoduchý způsob přenosu mikrobů z rukou na sliznici. Proto se nedotýkejte hlavně očí, úst a nosu. Pokud musíte, důkladně si předtím umyjte ruce nebo je rovnou dezinfikujte.
4. Věnujte zvýšenou pozornost čistotě doma a na pracovišti
Většina z nás nedezinfikuje povrchy (nebo zařízení) dostatečně dobře. Saháme na ně velmi často a mohou být živnou půdou pro mikroorganismy. Používejte dezinfekční sprej a povrchy čistěte pravidelně. Pozornost věnujte i mobilním telefonům, notebookům a dálkovým ovládáním.
5. Posilujte svou imunitu
Pokud se virem přece jenom nakazíte, odolný imunitní systém vás dokáže ochránit. Proto posilujte obranyschopnost zdravým jídlem, dostatečnou hydratací organismu, pohybem a vydatným spánkem.
6. Cestujte s opatrností
Při cestování prostředky hromadné dopravy se snažte dodržovat dostatečnou vzdálenost od jiných lidí a nedotýkejte se povrchů. Po cestě si vždy umyjte ruce nebo použijte dezinfekci.
Pokud často cestujete do zahraničí, udržujte se v dobré kondici. Své cestovní plány raději odložte, pokud se necítíte fit nebo dokonce nečekaně onemocníte. Neohrozíte tak zdraví své a svých spolucestujících a dalších osob, se kterými na cestách přijdete do kontaktu. Pozorně sledujte situaci ve své cílové lokalitě a při zvýšeném riziku nákazy svou cestu raději odložte.
7. Berte ohled na starší lidi
Pandemie koronaviru nám ukázala, jak moc je tato skupina lidí zranitelná. Proto je velmi důležité být maximálně opatrný a vyhýbat se osobnímu kontaktu, když jste nemocní. Na starší populaci však netřeba zapomínat. Je nutné jim ochotně pomáhat a udržovat pravidelný kontakt, ať už osobní nebo telefonický.
8. Poraďte se s lékařem
Pokud máte ze svých symptomů obavy, co nejdříve se poraďte se svým lékařem. Jakmile máte projevy nakažlivého onemocnění, zůstaňte raději doma a se svým lékařem se co nejdříve spojte telefonicky. To poslední, co chcete, je nést zodpovědnost za šíření viru na jiné lidi.
9. Starejte se o své duševní zdraví
Sociální izolace a strach o sebe i své blízké způsobil nárůst depresí a úzkostlivých stavů. Pandemie koronaviru zvýraznila stresové faktory, se kterými jsme žili dříve a přinesla i nové. Mnozí začali chodit na pravidelné procházky v přírodě a věnují se novým koníčkům, aby si pročistili hlavu. Pro duševní zdraví jsou relax, čas sám na sebe a tvořivé koníčky velmi důležité.
Pokud je toho příliš a vaše problémy vám nadmíru zasahují do života, neváhejte vyhledat odbornou pomoc. Tělesné a duševní zdraví jdou totiž ruku v ruce. Abyste byli fit, je důležité být i v duševní pohodě.
10. Buďte ohleduplní
V neposlední řadě, buďte k sobě a ke svému okolí laskaví a ohleduplní. Je na nás všech, abychom zabránili šíření nebezpečného onemocnění. Chovejme se zodpovědně. Stačí řídit se několika jednoduchými pravidly.
ZDROJE
https://primar.sme.sk/c/20922434/sest-rad-ktore-vas-mozu-ochranit-pred-chripkou.html
Péče o člověka s Alzheimerem často začíná nenápadně. Možná se vám poprvé něco nezdá, když blízký začne zapomínat, co říkal před chvílí. Postupně se ale drobné epizody mění v neustálou nejistotu, ztrátu orientace, změny chování, někdy i agresi.
Lidé, kteří se rozhodnou pečovat doma o svoji blízkou osobu, se ocitají v roli ošetřovatele, psychologa, navigátora a občas i vyjednavače. Děti se mění v rodiče svých rodičů. Přestože svou roli přijali z lásky anebo si v minulosti s dotyčným prožili trauma, často čelí hlubokému vyčerpání, nedostatku podpory a pochybnostem, jestli to zvládají „dost dobře“.
Etické otázky pak přicházejí nečekaně. Mám mu ještě dovolit řídit auto? Jak moc ho mohu kontrolovat, aniž bych narušila jeho důstojnost? Kdo má rozhodovat o léčbě, když sám nechce nebo nemůže?
Alzheimerova choroba se obvykle dělí do tří hlavních stádií. V rané fázi se objevuje zapomínání, nejistota v prostoru, ztráta zájmu o složitější úkoly. Člověk je ještě většinou soběstačný, ale uvědomuje si změny a může pociťovat úzkost nebo frustraci.
Ve středním stádiu dochází k výraznějšímu narušení paměti, přibývá bloudění, změny chování, někdy paranoia nebo agrese. V této fázi je už potřeba každodenní pomoc. Pokročilé stádium znamená úplnou závislost. Za nemocného je už potřeba rozhodovat třeba o umělé výživě nebo hospitalizaci.
Jednou z prvních výzev je samotné sdělení diagnózy. Řada pacientů si změny uvědomuje, ale slyšet nahlas „máte demenci“ je devastující. Mnozí odborníci proto dnes volí jemnější slovník a mluví například o neurokognitivní poruše. Ať už ale použijete jakýkoli výraz, vždy je důležité pacienta informovat a být konkrétní, citlivý či dát prostor pro otázky. A dát prostor i tichu.
Druhá zásadní oblast se týká rovnováhy. Kdy je ještě v pořádku nechat člověka rozhodovat sám a kdy už hrozí reálné nebezpečí? Typickým příkladem je řízení auta. Někteří lidé s mírnou demencí jsou schopní řídit bezpečně, jiní už ne. Namísto zákazů odborníci doporučují dohodnout si předem, jaké signály povedou k ukončení řízení. Stejné dilema nastává i u správy financí, chození ven bez doprovodu nebo rozhodování o vlastní léčbě.
Třetí téma, které vstupuje do hry velmi záhy, je informovaný souhlas. Ve chvíli, kdy nemoc postupuje, se snižuje schopnost pacienta chápat složité informace a nést odpovědnost za svá rozhodnutí. Nikdo to nechce řešit dopředu. Ale právě tehdy, kdy je nemocný ještě při smyslech, je čas rozhodnout, kdo za něj bude mluvit, až to sám nezvládne. Kromě plné moci je vhodné sepsat si dopředu, jak mají příbuzní postupovat v případě pokročilého stádia. Například, kdy má smysl nemocného převézt do nemocnice nebo jestli podávat umělou výživu sondou.
Do péče vstupují i moderní technologie. Chytré hodinky, domácí senzory, kamery, automatické připomínky léků. To vše může být pomocníkem. Ale jen tehdy, když je pacientovi vysvětleno, co která technologie sleduje a proč. Každý má právo vědět, co se s ním děje, i když má demenci.
Děti vnímají změny velmi citlivě, i když jim dospělí nic neřeknou. Pokud dítě vyrůstá v domácnosti, kde se jeden z prarodičů chová „divně“, začne si brzy klást otázky. Malému dítěti můžeme říct, že babička má nemoc, kvůli které občas zapomíná nebo říká zvláštní věci. Důležité je ujistit ho, že za to nikdo nemůže a že ho babička má pořád ráda, i když už si třeba nepamatuje jeho jméno.
U starších dětí je vhodné vysvětlit i biologii, že mozek je jako mapa, kde některé cesty zhasly. Dospívající lze zapojit i prakticky. Třeba pomáhat s péčí, prohlížet staré fotografie, tvořit playlist oblíbených písní nemocného. Společný čas pomáhá udržet vztah i tam, kde slova už nestačí.
Péče o blízkého s Alzheimerovou chorobou není jen o praktičnosti. Zasahuje do emocí všech členů rodiny. Děti cítí zmatek a smutek, dospělí bojují s vyčerpáním, se strachem z budoucnosti, ale i s láskou či morální povinností. Je důležité si připustit, že péče není selhání, ale forma odvahy. A že plánování, ať už právní, zdravotní i lidské, není rezignací, ale projevem úcty k životu i důstojnosti nemocného.
Generali penzijní společnost se dlouhodobě zaměřuje na to, aby lidé mohli prožít důstojné a zdravé stáří. Proto se stala partnerem vědeckého institutu INDRC, který se věnuje výzkumu lidského mozku s využitím strojového učení a umělé inteligence s cílem pomoci včasně detekovat neurodegenerativní onemocnění, včetně Alzheimerovy choroby. Společným cílem této spolupráce je zvýšit povědomí o prevenci, moderních diagnostických metodách a nových léčebných postupech.
Přečtěte si
Alzheimerova choroba: Jak se projevuje a jak ji zpomalit
Na vývoji léků pro Alzheimerovu chorobu se podílí i Češi
Jak pečovat o blízké s Alzheimerovou chorobou
Nebo si poslechněte podcasty
„Alzheimer může začít zapomínáním běžných, mnohdy rutinních věcí.“
„Alzheimerova nemoc probíhá 20 let před tím, než se objeví příznaky.“