Nové respirační viry se objevují pravidelně. Proto bychom měli dodržovat zdravotní opatření a chránit tak sebe i svou rodinu. Díky jednoduchým pravidlům předejdete vlastní nákaze škodlivým virem a snížíte riziko onemocnění u starších osob, dětí a lidí se zdravotními problémy. Nové respirační viry se objevují pravidelně. Proto bychom měli dodržovat zdravotní opatření a chránit tak sebe i svou rodinu. Díky jednoduchým pravidlům předejdete vlastní nákaze škodlivým virem a snížíte riziko onemocnění u starších osob, dětí a lidí se zdravotními problémy.
Těchto 10 zvyků může být základním kamenem péče o vaše zdraví a to nejen v průběhu pandemie.
1. Umývejte si ruce a noste s sebou dezinfekci na ruce
V první řadě si pravidelně umývejte ruce mýdlem a vodou – a dělejte to důkladně. Myjte si hřbety rukou, prostory mezi prsty a pod nehty nejméně 20 sekund a následně si ruce opláchněte v teplé vodě. Umývejte si ruce pokaždé, když přijdete domů, kýchnete nebo zakašlete a dotýkáte se různých předmětů.
Pokud se pohybujete venku, vodu s mýdlem nemusíte mít vždy po ruce. Mějte u sebe malou lahvičku dezinfekce na ruce a pravidelně ji používejte. Prokázalo se, že tyto přípravky účinně zabíjejí mikroby a navíc se lehce skladují.
2. Zakrývejte si ústa i nos
Když se vám chce zakašlat nebo kýchnout, nezapomínejte si zakrýt ústa i nos, například předloktím. Pomůžete předcházet šíření mikrobů kapénkovou infekcí.
Jestli na vás něco leze, vyhýbejte se kontaktu s jinými lidmi. Pokud se tomu však nedá zabránit, nasaďte si roušku nebo respirátor, abyste ochránili ostatní. I kdyby to už nebylo povinné z důvodu protipandemických opatření, prokážete tím svému okolí laskavost.
3. Snažte se nedotýkat své tváře
Dotýkání se vlastní tváře je jednoduchý způsob přenosu mikrobů z rukou na sliznici. Proto se nedotýkejte hlavně očí, úst a nosu. Pokud musíte, důkladně si předtím umyjte ruce nebo je rovnou dezinfikujte.
4. Věnujte zvýšenou pozornost čistotě doma a na pracovišti
Většina z nás nedezinfikuje povrchy (nebo zařízení) dostatečně dobře. Saháme na ně velmi často a mohou být živnou půdou pro mikroorganismy. Používejte dezinfekční sprej a povrchy čistěte pravidelně. Pozornost věnujte i mobilním telefonům, notebookům a dálkovým ovládáním.
5. Posilujte svou imunitu
Pokud se virem přece jenom nakazíte, odolný imunitní systém vás dokáže ochránit. Proto posilujte obranyschopnost zdravým jídlem, dostatečnou hydratací organismu, pohybem a vydatným spánkem.
6. Cestujte s opatrností
Při cestování prostředky hromadné dopravy se snažte dodržovat dostatečnou vzdálenost od jiných lidí a nedotýkejte se povrchů. Po cestě si vždy umyjte ruce nebo použijte dezinfekci.
Pokud často cestujete do zahraničí, udržujte se v dobré kondici. Své cestovní plány raději odložte, pokud se necítíte fit nebo dokonce nečekaně onemocníte. Neohrozíte tak zdraví své a svých spolucestujících a dalších osob, se kterými na cestách přijdete do kontaktu. Pozorně sledujte situaci ve své cílové lokalitě a při zvýšeném riziku nákazy svou cestu raději odložte.
7. Berte ohled na starší lidi
Pandemie koronaviru nám ukázala, jak moc je tato skupina lidí zranitelná. Proto je velmi důležité být maximálně opatrný a vyhýbat se osobnímu kontaktu, když jste nemocní. Na starší populaci však netřeba zapomínat. Je nutné jim ochotně pomáhat a udržovat pravidelný kontakt, ať už osobní nebo telefonický.
8. Poraďte se s lékařem
Pokud máte ze svých symptomů obavy, co nejdříve se poraďte se svým lékařem. Jakmile máte projevy nakažlivého onemocnění, zůstaňte raději doma a se svým lékařem se co nejdříve spojte telefonicky. To poslední, co chcete, je nést zodpovědnost za šíření viru na jiné lidi.
9. Starejte se o své duševní zdraví
Sociální izolace a strach o sebe i své blízké způsobil nárůst depresí a úzkostlivých stavů. Pandemie koronaviru zvýraznila stresové faktory, se kterými jsme žili dříve a přinesla i nové. Mnozí začali chodit na pravidelné procházky v přírodě a věnují se novým koníčkům, aby si pročistili hlavu. Pro duševní zdraví jsou relax, čas sám na sebe a tvořivé koníčky velmi důležité.
Pokud je toho příliš a vaše problémy vám nadmíru zasahují do života, neváhejte vyhledat odbornou pomoc. Tělesné a duševní zdraví jdou totiž ruku v ruce. Abyste byli fit, je důležité být i v duševní pohodě.
10. Buďte ohleduplní
V neposlední řadě, buďte k sobě a ke svému okolí laskaví a ohleduplní. Je na nás všech, abychom zabránili šíření nebezpečného onemocnění. Chovejme se zodpovědně. Stačí řídit se několika jednoduchými pravidly.
ZDROJE
https://primar.sme.sk/c/20922434/sest-rad-ktore-vas-mozu-ochranit-pred-chripkou.html
Mozek je nejsložitější orgán v našem těle a skrývá mnoho tajemství. A když začne selhávat, ovlivní nejen paměť nebo pohyb, ale i samotnou identitu člověka. Neurodegenerativní onemocnění nejsou jen výzvou pro pacienty a jejich blízké, ale i pro celý zdravotní systém. Jen v Evropě žije přes 7 milionů lidí s demencí a jejich počet každým rokem roste.
Proto přichází na scénu technologie. Už dávno nejsou jen pomocníkem. Stávají se rovnocenným partnerem v pochopení toho, jak mozek funguje, proč někdy přestane fungovat správně a co se s tím dá dělat.
Neurodegenerativní nemoci postupně ničí buňky nervového systému. Nejčastěji začínají nenápadně. Třeba zapomnětlivostí, třesem ruky nebo poruchami řeči.
Nejznámější z nich jsou například Alzheimerova choroba, která postihuje hlavně paměť a orientaci. Dále Parkinsonova nemoc ovlivňující pohyb a motoriku. A ALS (amyotrofická laterální skleróza), která napadá nervy, které ovládají svaly.
S prodlužující se délkou života roste počet lidí, kteří těmito nemocemi trpí. A přestože věda postupuje, diagnóza často přichází pozdě. Někdy až roky po prvních změnách v mozku. A proč tedy tradiční přístup nestačí? Nemoci se totiž vyvíjejí pomalu a individuálně, neexistuje jeden univerzální lék a důležitě je zasáhnout ještě před prvními příznaky.
Víte, že…?
Umělá inteligence a technologie dnes pomáhají na všech frontách. Třeba u predikce a prevence. Na základě dat z nemocnic, zobrazovacích metod nebo řeči může AI předpovědět riziko rozvoje demence ještě před prvními příznaky. Chytré hodinky, mobilní testy nebo aplikace jako Terappiono nebo Cogni Trainee dokážou sledovat jemné změny v paměti, pohybu nebo řeči. Místo letitých pokusů na pacientech se nové látky testují virtuálně, třeba na buněčné úrovni či v laboratoři na modelech napodobující fungování mozku.
Technologie nejsou všemocné. Nenahradí lidský kontakt, empatii, rodinnou podporu ani odbornou diagnózu. Využití aplikací nebo nositelné elektroniky závisí na ochotě lidí je používat, což může být u starší generace limitující.
Technologie, které už pomáhají
Ne všechno ale vzniká za oceánem. Důležitým hráčem je i Mezinárodní centrum pro výzkum neurodegenerativních onemocnění (INDRC). Právě zde se propojuje medicína, biologie a technologie. Vědci z INDRC se zaměřují na nejranější stádia Alzheimerovy choroby, kdy je šance na zpomalení největší. Pomáhají jim v tom mimo jiné analýzy dat pomocí AI, díky kterým lze přesněji odhalovat rizikové faktory a biomarkery.
Zajímavé je, že výzkum se tu netočí jen kolem samotné nemoci, ale i kolem lidí, kteří s ní žijí – tedy pacientů a jejich blízkých. Součástí výzkumu jsou totiž i nástroje, které usnadňují každodenní fungování, zlepšují komunikaci nebo pomáhají pečujícím zvládat náročné situace.
Jedním z nejambicióznějších evropských projektů je pak CLARA – centrum pro umělou inteligenci a kvantové výpočty ve výzkumu mozku, jehož vznik a rozvoj je výrazně spojený s Českem. Vědci z CLARA spojují výpočetní sílu superpočítačů a kvantových systémů s umělou inteligencí a snaží se simulovat procesy, které dřív nebylo možné vůbec zachytit. Studují se proteiny jako APOE4, modeluje se aktivita neuronů, zkoumají se data pacientů. Výsledky můžou přinést lepší diagnózu, vývoj léků i porozumění nemoci jako celku.
Generali penzijní společnost se dlouhodobě zaměřuje na to, aby lidé mohli prožít důstojné a zdravé stáří. Proto se stala partnerem vědeckého institutu INDRC, který se věnuje výzkumu lidského mozku s využitím strojového učení a umělé inteligence s cílem pomoci včasně detekovat neurodegenerativní onemocnění, včetně Alzheimerovy choroby. Společným cílem této spolupráce je zvýšit povědomí o prevenci, moderních diagnostických metodách a nových léčebných postupech.
Velkými dějišti technologické revoluce jsou také etika a důvěra. Pokud máme dávat svá data, musíme vědět komu, proč a jak budou chráněna. CLARA proto buduje tzv. CLARA Collaboratorium, kde se řeší i témata jako informovaný souhlas, práce s citlivými daty a prediktivní diagnostika. Cílem je nejen eticky citlivý přístup k datům, ale také otevřená komunikace o tom, jak nové technologie do života lidí zasahují a jak s nimi zacházet férově a transparentně.
Co když AI odhalí, že nemoc hrozí? Co když to ví lékař i pacient? Je to nový etický rámec, který se musí formovat spolu s vývojem technologií. Ovšem technologie nejsou kouzelný prášek, který nás zachrání. Ale díky nim můžeme nemoc rozpoznat dřív, zpomalit ji, lépe pečovat o pacienty a dát lidem delší čas prožít život důstojně. A o to přece jde.
Přečtěte si
Alzheimer mění vztahy. Jak se zachovat eticky?
Alzheimerova choroba: Jak se projevuje a jak ji zpomalit
Jak pečovat o blízké s Alzheimerovou chorobou
Nebo si poslechněte podcasty
„Alzheimer může začít zapomínáním běžných, mnohdy rutinních věcí.“
„Alzheimerova nemoc probíhá 20 let před tím, než se objeví příznaky.“