Bílý kodex lyžaře je soubor pravidel a etických zásad, které určují chování a bezpečnost lyžařů na sjezdovkách. Cílem tohoto kodexu je minimalizovat riziko nehod a zranění a zajistit bezpečné prostředí pro všechny lyžaře na sjezdovkách.
Cílem Bílého kodexu lyžaře je vytvořit bezpečné a zodpovědné prostředí na sjezdovkách, kde lyžaři budou chránit sami sebe a zároveň budou respektovat ostatní účastníky.
Obsahuje několik základních pravidel, která by se měla v lyžařských střediscích dodržovat. Mezi tato pravidla patří dodržování rychlosti, ohleduplnost k ostatním lyžařům a jejich bezpečnosti, povinnost provést kontrolu výstroje před vjezdem na sjezdovku a ujištění se, že dostatečně ovládáte lyžařské dovednosti a schopnosti potřebné pro zvládnutí dané trati.
K nehodám na svahu může dojít z různých důvodů, často se jedná o kombinaci různých faktorů. Mezi hlavní příčiny patří:
Někteří lyžaři a snowboardisté mohou být na sjezdovkách nováčky nebo mohou mít s terénem či podmínkami nedostatek zkušeností. To často vede ke ztrátě kontroly nad lyžemi nebo snowboardem.
Ignorování a nedodržování bezpečnostních pravidel, jako je nepřiměřená rychlost, nepřátelské chování vůči ostatním lyžařům nebo jízda mimo vyznačené trasy, zvyšuje riziko nehody.
Ztráta pozornosti může způsobit kolizi s ostatními lyžaři na svahu. Častou ztrátu pozornosti na svahu způsobuje telefonování při lyžování, poslech hudby nebo požívání omamných látek, například alkoholu. Tato nepozornost vůči okolí zvyšuje riziko nehody.
Bezpečnost na sjezdovkách je pro každého lyžaře a snowboardistu prioritou. Jaká opatření bychom měli dodržovat a jak se na sjezdovkách chovat, abychom minimalizovali riziko nehody?
Vhodné vybavení na sjezdovce je základem pro bezpečné a příjemné lyžování. Nezbytná je helma, ochranné pomůcky a správné vrstvy oblečení. Správné vybavení je klíčem k pohodlnému zážitku na svahu a pomáhá minimalizovat riziko zranění a nepříjemných situací.
Při lyžování na sjezdovkách je důležité pojištění zodpovědnosti za škodu, které poskytuje ochranu proti nárokům vyplývajícím z úrazu a škody na zdraví lidí. Toto pojištění poskytuje ochranu v případě, že způsobíte zranění nebo škodu jiným lyžařům nebo osobám na svahu. Poskytuje finanční ochranu a krytí nákladů spojených s nárokem na odškodnění nebo lékařské ošetření v případě nehody a chrání váš majetek. Odpovědné pojištění je důležitou součástí přípravy na lyžařský výlet a pomáhá zajistit ochranu pro vás i ostatní lyžaře na svahu.
Dodržování pokynů na sjezdovce při lyžování je nezbytné pro bezpečnost a plynulý pohyb na svahu. Tyto pokyny často zahrnují označení obtížnosti tratí, bezpečnostní zóny a také vyznačená místa pro zastavení nebo přecházení. Jejich dodržování minimalizuje riziko nehody a umožňuje plynulý pohyb po svahu.
Tato etiketa zahrnuje ohleduplnost k ostatním lyžařům, respektování bezpečnostních značek a pokynů a také pomoc ostatním v případě nehody. Dodržování lyžařské etikety je důležité pro snížení rizika nehod na svahu.
K ohleduplnosti na svahu patří respektování ostatních, dodržování přiměřeného odstupu a přednost při předjíždění. Všímavost k ostatním vytváří prostředí vzájemného respektu a bezpečnějšího pohybu na svahu.
Každý lyžař nebo snowboardista by měl mít dostatečný přehled. Je důležité, aby lyžař přizpůsobil svou rychlost na svahu s ohledem na okolí, koncentraci lidí, povětrnostní podmínky a terénní podmínky. Nepřeceňujte své schopnosti. Opatrnost souvisí s nastavením optimální rychlosti a způsobu jízdy na svahu.
Volba směru jízdy na svahu je důležitá pro bezpečnost a plynulý pohyb lyžařů. Při volbě směru jízdy by lyžař neměl ohrožovat lyžaře před sebou a neměl by narušovat plynulý pohyb po svahu.
Při předjíždění platí pravidlo dodržovat dostatečný odstup od ostatních lyžařů. Předjíždění by mělo probíhat na okraji trati, kde je dostatek místa.
Lyžař nebo snowboardista by neměl bezdůvodně zastavovat a stát na úzkých nebo nepřehledných úsecích sjezdovky. Pokud lyžař nebo snowboardista upadne, měl by co nejrychleji opustit prostor. Při zastavení z jakéhokoli důvodu je důležité zvolit bezpečné místo mimo hlavní trasu, aby nedošlo k ohrožení ostatních lyžařů.
Podpora kultury bezpečnosti na sjezdovkách je pro každého zodpovědného lyžaře nebo snowboardistu zásadní. Začíná to respektováním pravidel a péčí o ostatní. Podporovat tuto kulturu znamená chránit sebe i ostatní a vytvářet na svahu přátelské prostředí.
Týden mozku, tak se jmenuje akce, kterou pořádá Akademie věd ČR u příležitosti Dne mozku. Tento festival, který se koná vždy v březnu, se zaměřuje na popularizaci neurovědy. Jedna z prvních letošních přednášek se věnovala také Alzheimerově chorobě. Podle profesora Aleše Stuchlíka, který vede oddělení zaměřené na neurofyziologii paměti, je nemoc v populaci čím dál více rozšířená.
Změny v mozku při stárnutí
Odborné články, jak uvedl ve své přednášce profesor Stuchlík, uvádí, že pokud nás ve stáří nepostihne žádné neurodegenerativní onemocnění, úbytek našich nervových buněk v mozku není tak dramatický. Uvádí se 2–4 %. Pokud však onemocníme, situace se radikálně mění. Nervové buňky ubývají ve větším počtu a podstatně rychleji.
Lidé žijí déle, vědci by jim však měli umět pomoct i s poruchami paměti. „To, že se lidé dožívají vyššího věku, je dobře,“ říká profesor Aleš Benjamín Stuchlík z Fyziologického ústavu Akademie věd. Zároveň však zdůrazňuje, že věk je nejrizikovějším faktorem vzniku Alzheimerovy choroby.
Se stárnutím populace dochází k alarmujícímu vzestupu případů Alzheimerovy choroby, což z ní činí jednu z hlavních příčin úmrtí v posledních desetiletích. Přeskočila i onemocnění HIV, u té byl zaznamenán pokles jako příčina úmrtí o 65 procent. Zato Alzheimerova choroba vzrostla o 145 procent.
*zdroj prof. Aleš Benjamín Stuchlík
Příznaky a léčba
Příznaky Alzheimerovy choroby jsou často dost zjevné. V těle se ale tato nemoc začíná projevovat dříve, než si jich stačí nemocní všimnout. „Neprojeví se to na fungování paměti a dalších funkcí pacienta, on má stále dobrou paměť, nezapomíná, ale už se v této fázi něco děje,“ vysvětluje Stuchlík.
Typickými projevy jsou poté porucha paměti nebo rozpoznávání. Struktury mozku, které jsou onemocněním zasaženy lékaři prozkoumat umí. Ale co se v nich přesně odehrává, vědci zatím úplně netuší.
Na léku však usilovně pracují a za poslední desetiletí značně pokročili. „Zdá se, že léku jsme blízko, ale tato naděje je tu už dlouho,” říká Aleš Stuchlík.
Například v roce 2021 vznikl globální výzkumný ústav INDRC se sídlem v Praze, který kombinuje biologické vědy a medicínu s přístupy umělé inteligence ke studiu a léčbě Alzheimerovy choroby a dalších neurodegenerativních nemocí. Institut je zároveň platforma pro výměnu poznatků a zkušeností pro přední světové odborníky.
Prevence proti Alzheimeru je jednoduchá
Zaměstnaná hlava, tělo a dobrý spánek. Tyto tři hlavní body jsou uváděny jako nejlepší prevence.
Je prokázáno, že pravidelný pohyb a okysličování mozku má pozitivní vliv na tvorbu nových nervových buněk. Stuchlík však dodává, že i běžná návštěva kavárny a posilování sociálních vztahů má na naše zdraví větší vliv, než by se mohlo zdát. Samota totiž našemu mozku neprospívá.
Poslední výzkumy naznačují, že mnoho z nás trpí problémy se spánkem. Je důležité si uvědomit, že mozek potřebuje odpočinek pro regeneraci a správné fungování. Bez spánku totiž dlouhodobá paměť nemůže dobře fungovat. „Ve spánku dochází ke konsolidaci, upevňování vzpomínek,“ upřesňuje profesor Stuchlík.
Alzheimerova nemoc se stává v populaci velkým problémem. Akce Týden mozku upozornila na důležitost porozumění této nemoci a nalezení účinné léčby. Prevence je prozatím nejlepším nástrojem ke zpomalení jejího výskytu. Proto ji nepodceňujme. Jsme rádi, že spolu s globálním institutem INDRC může Generali penzijní společnost spolupracovat na šíření osvěty v této problematice.
Mohlo by Vás zajímat
Na vývoji léků pro Alzheimerovu chorobu se podílí i Češi
Za 25 let se zdvojnásobí počet Čechů trpících Alzheimerovou nemocí
Martin Tolar: „Alzheimerova nemoc probíhá 20 let před tím, než se objeví příznaky.“
Generali penzijní společnost a vědci z institutu INDRC spojují síly v boji proti Alzheimerově nemoci