Na co si dát pozor při výběru kvalitních potravin

Čím kvalitnější potraviny jíme, tím kvalitnější máme přísun energie. A čím kvalitnější přísun energie máme, tím lépe se cítíme. Jak ale ty skutečně kvalitní potraviny poznat a vybrat? Certifikovaná výživová poradkyně Markéta Gajdošová vám v článku i videu prozradí, že stačí málo a zvládnete to.

Kvalita výživy je jedna z nejdůležitějších složek zdravého životního stylu. Kvalita jídla, které přijímáme a máme na svém talíři, je prostě základ. Měli bychom se vždycky snažit o to, abychom našli co možná nejpřirozenější, nejzákladnější potraviny a neuchylovali se k polotovarům. Ty na nás sice koukají ze všech stran a ze všech rohů, ale od té kvalitativní stránky výživy už mají dost daleko.

Praktickým příkladem může být cokoliv, co běžně známe z obchodů. Třeba právě taková čokoláda. Můžeme najít kvalitní kousek, možná 100% nebo alespoň s vysokým obsahem toho, co bychom tam očekávali. Existuje však i něco, co možná tu čokoládu bude nést jenom náznakem a co nám to bude připomínat. Po stránce složení však od té pravé bude mít poměrně daleko.

Dalším příkladem jsou třeba brambory, které taky známe všichni. U nich je velký rozdíl mezi tím, jestli koupíme ten základní zdroj, nebo už to bude něco, co se jmenuje například bramborové noky. Ty ve svém složení tolik brambor už mít nebudou a my se díky tomu zase odkloníme v rámci té základní kvalitní podoby.

Jednou z dalších ukázek může být potom třeba pečivo – konkrétně chleba, kde zase můžeme rozlišovat mezi tím, co kupujeme a co je ve složení. Jestli je to něco celozrnného, kváskového anebo jestli už kupujeme trvanlivé polotovary. Ty opět s tou trvanlivostí ponesou i další následky toho, že tam ta kvalita zkrátka utrpí.

Ve zkratce platí, že bychom měli hlídat kvalitu výživy. To znamená: nebát se kouknout na složení, co vlastně jíme a kupujeme, vyhýbat se nadmíře přídavných látek, aditiv a vyhledávat ty nejzákladnější zdroje, které opravdu budou tím skutečným jídlem.

25.09.2023

Za 25 let se zdvojnásobí počet Čechů trpících Alzheimerovou nemocí

„Na celém světě je podle odhadu přes 400 milionů potenciálních pacientů s aktivní nemocí v mozku, byť většina ještě nemá klinické příznaky,“ říká český neurolog a vědec Martin Tolar, který založil neziskový globální vědecký institut International Neurodegenerative Disorders Research Center, INDRC, a spolu se svým týmem v americké biotechnologické společnosti Alzheon, Inc. objevil lék na tuto nemoc a stojí před potenciálním průlomem v léčbě.

Každý 26. obyvatel Česka

Alzheimerovou chorobou trpí v České republice přibližně 160 tisíc osob. Odhaduje se však, že pokud přidáme také pacienty, kteří ještě nemají klinické příznaky může jí trpět až 400 tisíc českých občanů, přičemž většina případů zůstává nediagnostikována.

Za posledních pět let se počet lidí trpících Alzheimerovou chorobou zvýšil o 14 % a předpokládá se, že do roku 2050 se počet nemocných v České republice oproti současnosti zdvojnásobí.

Podle Asociace pro Alzheimerovu chorobu trpí touto nemocí ve Spojených státech 6,5 milionu Američanů. Bez efektivní léčby se očekává, že do roku 2050 se tento počet zvýší na 12,7 milionu.

Bez léku počet stoupne

V celosvětovém měřítku postihuje Alzheimerova choroba nejméně 55 milionů lidí a vědci předpovídají, že tento počet se každých 20 let téměř zdvojnásobí. Odhaduje se, že v roce 2030 bude žít 78 milionů osob s Alzheimerovou chorobou a v roce 2050 by tento počet mohl dosáhnout 139 milionů.

„Protože se lidé dnes dožívají vyššího věku, hovoří se až o epidemii demencí, které z valné většiny způsobuje právě Alzheimerova choroba. Představuje obrovský socioekonomický problém, lidé vyžadují péči, která je pro rodinu nemocného velmi náročná, a navíc zdravotní systém stojí hodně peněz,“ tvrdí Kateřina Sheardová, lékařka z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Společnost Generali penzijní společnost se spojila v roce 2023 s neziskovým globálním institutem INDRC, aby ho podpořila v boji proti Alzheimerově chorobě.

Věk není jenom číslo

Nejvýznamnějším rizikovým faktorem pro vznik Alzheimerovy choroby je věk. Postihuje především osoby starší 65 let a riziko vzniku onemocnění prudce stoupá s postupujícím věkem. Mezi léty 65 až 74 let postihuje Alzheimerova choroba pět procent osob, ve věku 75 až 84 let třináct procent a ve věku nad 85 let nemocí trpí třetina populace. Zhruba každý třetí senior s tímto onemocněním zemře.

Alzheimerova choroba se nevyhýbá ani mladším osobám. Pod 65 let se vyskytuje u pěti až deseti procent případů. Ačkoli studie sledující mladší pacienty s demencí nejsou tak časté, vědci podle asociace pro Alzheimerovu chorobu odhadují, že přibližně 110 z každých 100 tisíc jedinců ve věku 30 až 64 let, konkrétně v přepočtu na USA celkem asi 200 000 Američanů, může trpět demencí s časným nástupem.

Se stárnutím světové populace se demence stává epidemií a Alzheimerova choroba se stává jedním z nej významnějších zdravotních a socioekonomických problémů lidstva. Představuje 60 až 80 procent všech případů demence. Například cévní demence, způsobená sníženým průtokem krve mozkem, představuje pouze 5 až 10 procent případů.


Společnost Generali penzijní společnost se spojila v roce 2023 s neziskovým globálním institutem INDRC, aby ho podpořila v boji proti Alzheimerově chorobě.

Vyberte kategorii