Superpotravina je běžný termín používaný k označení mnoha potravin bohatých na živiny (často jsou zároveň nízkokalorické), které mají prokázaný přínos pro zdraví, od snižování hladiny cholesterolu až po prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Zde je několik jednoduchých způsobů, jak je začlenit do každého pokrmu a vytěžit z jejich vynikajících zdravotních účinků maximum.
Čím začít? Zkuste nastartovat svůj den superpotravinovým smoothie a šálkem zeleného čaje. Mezi mnoho druhů ovoce a zeleniny označovaných jako superpotraviny patří borůvky, brokolice a červená řepa. Jeden šálek brokolice ve skutečnosti obsahuje více než 100 % doporučované denní dávky vitaminu C! Další superpotravinou, tradičně využívanou v čínské medicíně, je zelený čaj, který má přínosů pro zdraví celou řadu. Jeho konzumací si zrychlíte metabolismus a dostanete do těla účinné antioxidanty, které působí jako prevence proti rakovině. Jestliže své tělo potřebujete opravdu nakopnout, vyzkoušejte čaj matcha – ten obsahuje až 137krát více antioxidantů než obyčejný zelený čaj!
Středomořská strava je jednou z nejzdravějších na světě, a tak není divu, že superpotravin v ní najdete spoustu. Dodejte svému obědu, či večeři středomořský šmrnc a dopřejte si každý den tučnou rybu, jako je makrela nebo sardinky, které jsou doslova nacpané vitaminem D a omega-3 mastnými kyselinami. Zkuste do svých pokrmů propašovat i trochu česneku – nejen pro chuť, ale také jako dávku vitaminu C.
Skvělá zpráva pro milovníky čokolády! Superpotraviny zahrnují dokonce i sladkosti, a to díky antioxidačním a povzbuzujícím vlastnostem kakaa. Než se ale začnete cpát čokoládovým dortem, pamatujte, že se to týká jen hořké čokolády! Dopřejte si několik čtverečků po večeři – uspokojíte tak svou chuť na sladké a zároveň uděláte něco pro své zdraví. Kdo říkal, že jíst zdravě je nuda?
![]()
Existuje takzvaná familiární (dědičná) forma Alzheimerovy nemoci, která je sice vzácná, protože tvoří méně než jedno procento případů, ale u ní hraje genetika hlavní roli. V takových rodinách se nemoc často objevuje velmi brzy, klidně už po čtyřicítce, a dědičnost je zde dominantním faktorem. V těchto specifických případech tedy genetiku rozhodně nelze zlehčovat. Nejde o to, že by tito lidé žili „špatně“. Jejich mozek má v sobě zapsaný kód, který nemoc spustí bez ohledu na počet uběhnutých kilometrů nebo snězené zeleniny.
U naprosté většiny pacientů, kdy mluvíme o takzvané pozdní formě, je ale situace mnohem složitější. Tady už genetika není osudem, ale spíše jedním z mnoha hráčů. Mozek totiž není izolovaný ostrov, který si žije sám pro sebe. Je to orgán extrémně závislý na tom, v jakém stavu je zbytek těla, jak nám funguje srdce, v jaké kondici jsou cévy a jak běží náš metabolismus.
Pokud mozek není dobře zásobován krví kvůli poškozeným cévám nebo pokud tělo bojuje s chronickým zánětem z nadváhy, riziko demence prudce stoupá.
„Zdravý životní styl“ může často znít jako prázdná fráze z časopisu. Pokud ho ale rozložíme na konkrétní faktory, uvidíme jasné medicínské souvislosti.
Mozek je mimořádně náročný na přísun kyslíku a živin, které mu dodává hustá síť drobných cév. Pokud trpíme dlouhodobě neléčeným vysokým krevním tlakem, tyto cévy se poškozují, tuhnou a zužují se. Výsledkem je, že mozek začíná „hladovět“.
Vysoká hladina cukru v krvi a inzulínová rezistence neznamenají problém jen pro slinivku, ale představují obrovskou zátěž i pro nervovou tkáň. Diabetes je proto v odborných studiích uváděn jako jeden z nejvýznamnějších rizikových faktorů a jeho včasná léčba a dobrá kompenzace jsou důležité i z pohledu ochrany mozku.
Mozek není oddělený od našich emocí. Psychický stav a duševní pohoda souvisí s ochranou některých oblastí mozku. Dlouhodobý stres a deprese patří mezi faktory, které jsou spojované s vyšším rizikem demence.
Člověk je sociální bytost a náš mozek potřebuje ke svému fungování interakci. Pokud zůstáváme delší dobu v izolaci, mozek přichází o přirozený trénink, který mu kontakt s lidmi poskytuje. Osamělost je dnes prokazatelným rizikovým faktorem, který urychluje nástup demence.
Existují vlivy, které mozek poškozují zcela přímo. Mezi ty nejvýznamnější patří nadměrná konzumace alkoholu a kouření. Dále je to také vliv prostředí, konkrétně znečištění ovzduší a dlouhodobé vystavování se škodlivinám.
Co si ohlídat?
Genetika a životní styl nejsou soupeři, ale partneři. Geny mohou nastavit určitou míru zranitelnosti. To, zda se promění v nemoc, ale z velké části ovlivňuje náš zdravotní stav a prostředí, ve kterém žijeme.
U někoho může být dědičnost tak silná, že ji životní styl pouze mírně zpomalí. U většiny lidí je to ale naopak. Právě souhra ovlivnitelných faktorů rozhodne o tom, jestli se nemoc projeví v sedmdesáti, v devadesáti, nebo vůbec.
Generali penzijní společnost si uvědomuje závažnost neurodegenerativního onemocnění. Proto se aktivně zapojuje do šíření osvěty a podpory prevence a výzkumu Alzheimerovy choroby v rámci iniciativy #SpoluProtiAlzheimeru.
Rodinná zátěž neznamená automatický rozsudek. Vnímejte rodinnou anamnézu jako důležitou informaci, která vám říká, že váš mozek může být citlivější, proto o něj budete pečovat o to víc. Stejně tak je fér přiznat, že ani ten nejzdravější životní styl není stoprocentní zárukou. Je to ale nejlepší investice do sebe a našeho zdraví, kterou můžeme udělat.
Důležité je neignorovat první signály. Pokud si všimnete nápadných výpadků paměti, zhoršené orientace nebo změn v chování, neodkládejte vyšetření s tím, že je to jen věk.
Přečtěte si
Alzheimerova nemoc a první elektronický test paměti v Česku