Superpotraviny, to je slovo, které je dnes mezi příznivci zdravého životního stylu skloňováno velmi často. Co se za ním skrývá a kde můžete tyto potraviny nalézt?
Superpotravina je běžný termín používaný k označení mnoha potravin bohatých na živiny (často jsou zároveň nízkokalorické), které mají prokázaný přínos pro zdraví, od snižování hladiny cholesterolu až po prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Zde je několik jednoduchých způsobů, jak je začlenit do každého pokrmu a vytěžit z jejich vynikajících zdravotních účinků maximum.
Čím začít? Zkuste nastartovat svůj den superpotravinovým smoothie a šálkem zeleného čaje. Mezi mnoho druhů ovoce a zeleniny označovaných jako superpotraviny patří borůvky, brokolice a červená řepa. Jeden šálek brokolice ve skutečnosti obsahuje více než 100 % doporučované denní dávky vitaminu C! Další superpotravinou, tradičně využívanou v čínské medicíně, je zelený čaj, který má přínosů pro zdraví celou řadu. Jeho konzumací si zrychlíte metabolismus a dostanete do těla účinné antioxidanty, které působí jako prevence proti rakovině. Jestliže své tělo potřebujete opravdu nakopnout, vyzkoušejte čaj matcha – ten obsahuje až 137krát více antioxidantů než obyčejný zelený čaj!
Středomořská strava je jednou z nejzdravějších na světě, a tak není divu, že superpotravin v ní najdete spoustu. Dodejte svému obědu, či večeři středomořský šmrnc a dopřejte si každý den tučnou rybu, jako je makrela nebo sardinky, které jsou doslova nacpané vitaminem D a omega-3 mastnými kyselinami. Zkuste do svých pokrmů propašovat i trochu česneku – nejen pro chuť, ale také jako dávku vitaminu C.
Skvělá zpráva pro milovníky čokolády! Superpotraviny zahrnují dokonce i sladkosti, a to díky antioxidačním a povzbuzujícím vlastnostem kakaa. Než se ale začnete cpát čokoládovým dortem, pamatujte, že se to týká jen hořké čokolády! Dopřejte si několik čtverečků po večeři – uspokojíte tak svou chuť na sladké a zároveň uděláte něco pro své zdraví. Kdo říkal, že jíst zdravě je nuda?
„Na celém světě je podle odhadu přes 400 milionů potenciálních pacientů s aktivní nemocí v mozku, byť většina ještě nemá klinické příznaky,“ říká český neurolog a vědec Martin Tolar, který založil neziskový globální vědecký institut International Neurodegenerative Disorders Research Center, INDRC, a spolu se svým týmem v americké biotechnologické společnosti Alzheon, Inc. objevil lék na tuto nemoc a stojí před potenciálním průlomem v léčbě.
Alzheimerovou chorobou trpí v České republice přibližně 160 tisíc osob. Odhaduje se však, že pokud přidáme také pacienty, kteří ještě nemají klinické příznaky může jí trpět až 400 tisíc českých občanů, přičemž většina případů zůstává nediagnostikována.
Za posledních pět let se počet lidí trpících Alzheimerovou chorobou zvýšil o 14 % a předpokládá se, že do roku 2050 se počet nemocných v České republice oproti současnosti zdvojnásobí.
Podle Asociace pro Alzheimerovu chorobu trpí touto nemocí ve Spojených státech 6,5 milionu Američanů. Bez efektivní léčby se očekává, že do roku 2050 se tento počet zvýší na 12,7 milionu.
V celosvětovém měřítku postihuje Alzheimerova choroba nejméně 55 milionů lidí a vědci předpovídají, že tento počet se každých 20 let téměř zdvojnásobí. Odhaduje se, že v roce 2030 bude žít 78 milionů osob s Alzheimerovou chorobou a v roce 2050 by tento počet mohl dosáhnout 139 milionů.
„Protože se lidé dnes dožívají vyššího věku, hovoří se až o epidemii demencí, které z valné většiny způsobuje právě Alzheimerova choroba. Představuje obrovský socioekonomický problém, lidé vyžadují péči, která je pro rodinu nemocného velmi náročná, a navíc zdravotní systém stojí hodně peněz,“ tvrdí Kateřina Sheardová, lékařka z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.
Nejvýznamnějším rizikovým faktorem pro vznik Alzheimerovy choroby je věk. Postihuje především osoby starší 65 let a riziko vzniku onemocnění prudce stoupá s postupujícím věkem. Mezi léty 65 až 74 let postihuje Alzheimerova choroba pět procent osob, ve věku 75 až 84 let třináct procent a ve věku nad 85 let nemocí trpí třetina populace. Zhruba každý třetí senior s tímto onemocněním zemře.
Alzheimerova choroba se nevyhýbá ani mladším osobám. Pod 65 let se vyskytuje u pěti až deseti procent případů. Ačkoli studie sledující mladší pacienty s demencí nejsou tak časté, vědci podle asociace pro Alzheimerovu chorobu odhadují, že přibližně 110 z každých 100 tisíc jedinců ve věku 30 až 64 let, konkrétně v přepočtu na USA celkem asi 200 000 Američanů, může trpět demencí s časným nástupem.
Se stárnutím světové populace se demence stává epidemií a Alzheimerova choroba se stává jedním z nej významnějších zdravotních a socioekonomických problémů lidstva. Představuje 60 až 80 procent všech případů demence. Například cévní demence, způsobená sníženým průtokem krve mozkem, představuje pouze 5 až 10 procent případů.
Společnost Generali penzijní společnost se spojila v roce 2023 s neziskovým globálním institutem INDRC, aby ho podpořila v boji proti Alzheimerově chorobě.