4 praktické rady, jak s dětmi mluvit o vážných situacích

Když se v rodině objeví těžká situace, například nemoc někoho blízkého, rozvod nebo úmrtí v rodině, dospělí mají tendenci dítě chránit a nezatěžovat ho. Může se zdát, že je lepší o věcech nemluvit nebo čekat na vhodnou chvíli. Děti ale vnímají napětí velmi silně. Pomoci může se držet několika jednoduchých principů.

Říkejte věci tak, aby jim dítě rozumělo. Je dobré sdílet pravdivé informace, ale způsobem, který je pro dítě srozumitelný. Stačí jednoduché a krátké vysvětlení bez detailů, které by pro něj mohly být zbytečně zatěžující. To dítěti pomáhá vytvořit si jasnější představu o tom, co se děje, a nespoléhat na vlastní domněnky. 

Dávejte prostor otázkám i pocitům. Děti se často potřebují ujistit a mohou se na stejné věci ptát opakovaně. Trpělivé naslouchání jim pomáhá cítit se bezpečně. Je zároveň důležité ujistit je, že všechny jejich pocity, jako smutek, strach, zmatek nebo i vztek, jsou v pořádku. 

Posilujte pocit jistoty. V náročných obdobích potřebují děti ještě více vnímat, že se mají o koho opřít. Může pomoci vysvětlit, co se může změnit, ale i připomenout, co zůstává stejné. Stabilita a předvídatelnost jsou pro děti velkým zdrojem klidu. 

Nechte rozhovor plynout postupně. Jedno povídání obvykle nestačí. Děti zpracovávají nové informace postupně, a tak je naprosto přirozené, že se k tématu vracejí, jakmile je připravené. Je dobré dát jim najevo, že se mohou kdykoliv zeptat znovu. 

Generali Česká pojišťovna

Kdy je vhodné vyhledat odbornou pomoc 

Pokud mají rodiče pocit, že situace může dítě negativně ovlivňovat nebo že sami nevědí, jak o ní mluvit, je dobré obrátit se na odborníka. Ten může podpořit nejen dítě, ale i dospělé a pomoci jim najít způsob komunikace, který bude citlivý a zároveň srozumitelný. 

„V rodinách citlivě pozorujeme interakce mezi rodiči a dětmi, všímáme si jejich reakcí a potřeb a své postřehy empaticky předáváme dál. Rodiče podporujeme, učíme je novým dovednostem, jsme jim vzorem a poskytujeme zpětnou vazbu, která jim pomáhá budovat jistější a bezpečnější vztah s dítětem,“ popisuje Soňa Kolářová, vedoucí sociální pracovnice SOS dětských vesniček

Programy SOS dětských vesniček stojí na osobním, dlouhodobém doprovázení rodin. Pomáhají tam, kde se odehrávají náročné životní příběhy, a podporují děti, aby i v těžkých chvílích měly možnost vyrůstat v prostředí, kde je někdo vidí, slyší a bere vážně. Díky partnerství s Generali Českou pojišťovnou může tuto podporu získat stále více rodin po celé zemi. 

 

Organizaci SOS dětské vesničky dlouhodobě podporuje Generali Česká pojišťovna v rámci celosvětové iniciativy The Human Safety Net. Cílem je během pěti let pomoci až 5 000 dětem a rodinám, které potřebují novou šanci začít znovu – s důvěrou, stabilitou a pocitem, že nejsou samy. 

Přečtěte si

Velká pětka: Pět kroků, které pomáhají dětem k důvěře

Na koho se mohou rodiče obrátit, když má dítě psychické potíže

Jak děti projevují své emoce a potřeby? V každém věku jinak

Rané trauma očima odborníků: Co říkají data z praxe

05.12.2025

Velká pětka: Pět kroků, které pomáhají dětem k důvěře

Co je Velká pětka 

Velká pětka stojí na pěti jednoduchých krocích – reaguj, zapoj, uvolni, hraj si a mluv. Možná to zní obyčejně, ale právě tyto malé věci mají pro děti obrovskou sílu. Pro vytváření vazeb v mozku dítěte je klíčové, aby bylo v kontaktu s dospělým, který o něj pečuje a reaguje na jeho potřeby. To, co dítě každý den zažívá, doslova formuje jeho mozek. Zvlášť v raném věku, kdy je pečující osoba pro dítě nejdůležitějším zdrojem bezpečí, podpory a jistoty

Metodu Velké pětky využívají sociální pracovnice a pracovníci z SOS dětských vesniček, které ji jako první v Česku zapojili do práce s rodinami v krizi. „S Velkou pětkou pracujeme na více úrovních: podporujeme ohrožené děti při zotavování z traumatu, pomáháme dětem v klientských rodinách rozvíjet pozitivní a žádoucí chování a zároveň podporujeme i rodiče v budování bezpečného a laskavého vztahu,“ popisuje vedoucí sociální pracovnice z SOS vesniček Soňa Kolářová, která se na metodu specializuje. 

 

Metodu Velké pětky dlouhodobě podporuje Generali Česká pojišťovna v rámci celosvětové iniciativy The Human Safety Net. Společně se SOS dětskými vesničkami ji rozvíjí už v 17 lokalitách po celém Česku. Cílem je během pěti let pomoci až 5 000 dětem a rodinám, které potřebují novou šanci začít znovu – s důvěrou, stabilitou a pocitem, že nejsou samy. 

„V rámci naší podpory se zaměřujeme hlavně na nejmenší děti, kojence a předškoláky, kterým hrozí odloučení od rodiny nebo postrádají jisté pouto s blízkým dospělým. Cílem je pomoci jim i jejich rodičům posílit vztah, který přináší pocit bezpečí a stability,“ říká Monika Majerčíková z Generali České pojišťovny

Generali Česká pojišťovna

Pět kroků Velké pětky 

  1. Reaguj: Dospělý si všímá signálů dítěte a klidně na ně odpovídá, aby dítě cítilo, že v tom není samo. Předvídatelná reakce pomáhá nervovému systému dítěte znovu najít pocit bezpečí. 
  2. Zapoj: Oční kontakt, společná aktivita nebo jemný dotek vytvářejí propojení, které dítě uklidňuje. Díky tomuto zapojení dítě cítí, že je pro dospělého důležité a že mu může důvěřovat. 
  3. Uvolni: Napětí v těle může pomoci uvolnit pomalejší tempo, dech nebo jednoduchý uklidňující rituál. Dítě se díky tomu postupně vrací k sobě a cítí větší jistotu. 
  4. Hraj si: Hra pomáhá dětem zpracovat emoce a zažít radost i úlevu. Zároveň posiluje vztah s dospělým a dává prostor pro spontánní kontakt. 
  5. Mluv: Jednoduché a pravdivé pojmenování pocitů pomáhá dítěti porozumět tomu, co prožívá. Dospělý tím ukazuje, že emoce dítěte jsou přijímané a že o nich lze bezpečně mluvit. 

Velká pětka není určena jen odborníkům nebo rodinám v náročné situaci. Její principy může využít každý, kdo chce posílit blízkost, lépe porozumět emocím svým i emocím svých dětí a vytvářet doma prostředí plné přijetí a klidu. Zdravé vztahy vznikají v každodenních drobných okamžicích a Velká pětka ukazuje, jak je krok za krokem budovat. 

Přečtěte si

Na koho se mohou rodiče obrátit, když má dítě psychické potíže

Jak děti projevují své emoce a potřeby? V každém věku jinak

Rané trauma očima odborníků: Co říkají data z praxe

Jak učitel pozná rané trauma u dítěte? 4 praktické tipy

Vyberte kategorii