V nové dřevostavbě Červovi strávili už téměř dva roky a odchod z Prahy na menší město si nemohou vynachválit. Po hektickém období spojeném se stavbou a stěhováním se jejich život začíná zklidňovat. Kam se jejich projekt za poslední rok posunul a jaké mají plány do budoucna? Sledujte jeden z posledních dílů ze série Geny české rodiny.
Před rokem měli Červovi postavený dům, ale okolí domu bylo prázdné. Žádný plot, chodníček, zahrada ani záhony. Během té doby se posunuli o pořádný kus. Na dřevostavbě dnes zbývá dokončit už jen pár detailů, kterými mladá rodina dotvoří své vysněné bydlení. Nedávno dokončili výstavbu chodníku a na zahradě mají rajčata nebo rukolu. V domě zase doplnili dřevěné police na míru v předsíni a také v prostoru u pračky a sušičky. Díky nim využijí každý centimetr dřevostavby.
S výsledkem jsou spokojení. „Když jsme stavěli a vybavovali dům, peníze a čas byly nejdůležitější faktory. V rámci rozpočtu, který jsme měli, jsme udělali ta nejlepší možná rozhodnutí,“ popisují Červovi. „Samozřejmě kdybychom měli více peněz, volili bychom hliníková okna, dřevěné podlahy nebo rekuperaci,“ dodávají.
Po počátečních komplikacích s instalací dnes bez problémů funguje také fotovoltaika. „Soláry fungují dobře. I se základním nastavením nám pokrývají asi 30 procent spotřeby energie. V domě s malými dětmi, kde neustále běží pračka, sušička nebo myčka, se to rozhodně hodí,“ říká Matěj. Nezklamalo je ani tepelné čerpadlo. „V zimě topí, v létě chladí a můžeme si ho zapnout v místnosti, kterou zrovna potřebujeme vytopit,“ pochvaluje si Martina.

Postupně se mění také okolí domu. Od poslední návštěvy přibyla terasa a vyvýšené záhony, ve kterých Červovým roste zelenina a bylinky. Při výběru materiálu na terasu dali přednost praktičnosti. „Od dřeva nás odrazovali, a proto jsme se rozhodli pro dřevoplast. Má dobrou životnost a je nenáročný na údržbu,“ vysvětlují své rozhodnutí Červovi.
Na co při plánování zahrady nezapomenout? Podle zahradní architektky Hany Dvorské je důležité nejprve zohlednit podmínky konkrétního místa. „Je potřeba brát v potaz terén, nadmořskou výšku, orientaci ke světovým stranám nebo místní klimatické podmínky. To všechno může ovlivnit, jak se bude rostlinám dařit,“ vysvětluje. Udržitelná zahrada přitom podle ní nemusí být složitá. „Udržitelná zahrada je taková, která odráží potřeby svého majitele. Fungovat může i v minimalistickém měřítku. Někdo, kdo chce pěstovat rostliny, si může vysadit jen to, co opravdu chce. A když se k tomu přidá třeba kompost ze zbytků z kuchyně, je to krásně udržitelný systém,“ doplňuje.
Přestože měli z odchodu z Prahy zpočátku obavy, s odstupem času vědí, že se rozhodli správně. „Vlastní zahrada je obrovská výhoda. Dříve jsme zvažovali, jestli nám ta cesta do parku se synem vůbec stojí za to. Dnes jsme za minutu venku a můžeme s dětmi strávit na zahradě celý den,“ říká Matěj. „Já jsem se zase bála, že mi bude chybět pražská vybavenost a kulturní akce. Tady ale máme všechno, co potřebujeme, a Praha je pořád v dojezdové vzdálenosti,“ hodnotí Martina.

S tím, jak děti rostou, získávají Červovi také více času sami pro sebe. „Oba kluci už dokážou být samostatnější, takže máme víc času na odpočinek,“ říká Martina. Zároveň ale rodinu Červových čeká nová životní etapa. Nejstarší syn nastoupí v září do školky, zatímco s mladším bude Matěj nadále zůstávat doma. Za několik měsíců je proto čeká další velké rozhodování o návratu do práce a dalších možnostech.
Od přestěhování do vlastního domu věnují Červovi udržitelnosti větší pozornost. Dnes například pěstují zeleninu a využívají solární energii. První kroky k udržitelnějšímu životu ale podle odborníků nemusejí být nijak převratné.
Co radí odbornice Helena Továrková z Nadace Veronika těm, kteří chtějí s udržitelností začít? „Doporučuji vybrat něco, co má dopad, ale k čemu máte zároveň blízko. Můžete si vybrat z oblastí, jako je energetika, doprava nebo jídlo. Jedna z těchto věcí vám bude určitě nejblíž, a právě u ní můžete začít. Společnost se skládá z jednotlivců, takže každá snaha má smysl. Zároveň můžete jít příkladem ostatním.“
Také Červovi vidí sílu ve zdánlivých maličkostech. „Kdybych měla někomu poradit, řekla bych, ať začnou něčím malým, například tříděním odpadu nebo nakupováním věcí z druhé ruky. Stejně tak můžou zkusit pěstovat vlastní potraviny. Je to drobná změna, která navíc udělá člověku radost,“ uvádí na závěr Martina.
Přečtěte si
„Dodělávek je dost. Čekáme na kuchyňskou linku a někde nám ještě chybí lišty nebo parapety. Ale to jsou všechno jen kosmetické úpravy, které zvládneme udělat za pochodu. Jinak je rekonstrukce kompletně dokončena,“ oznamuje nadšeně Karolína.
Dům mají kompletně zateplený a využívají podlahové topení napojené na tepelné čerpadlo. Už několik měsíců sledují spotřebu energie online. A i když vytápěli na maximum, aby dům pořádně vyschnul, spotřeba energií je díky dobré izolaci a tepelnému čerpadlu nižší, než očekávali.
I přes původní komplikace s financováním vše dopadlo dobře a Bereščákovým se podařilo prostředky od banky na rekonstrukci získat. „Banka nám uvolnila peníze na základě odhadu proinvestování. Ale ve výsledku jsme do domu investovali mnohem víc, než ukazoval původní odhad,“ říká Karolína.

Co rodinám, které v budoucnu čeká rekonstrukce, radí Martin Novák, finanční poradce z Generali České distribuce? „Nejdůležitější část přípravy na rekonstrukci je finanční plánování s dostatečným předstihem. Nelze totiž počítat s tím, že hypotéka pokryje všechny výdaje. I během rekonstrukce je proto důležité zachovat si finanční rezervu, která pokryje tři až šest měsíců rodinných výdajů.“
A když rekonstrukce skončí, na co rozhodně nezapomenout? „Nezapomeňte aktualizovat své pojištění,“ radí Jan Pinkava, senior manažer majetkového pojištění z Generali České pojišťovny. „Nová okna, fotovoltaika i tepelné čerpadlo zvyšují hodnotu stavby. Aby nemovitost nebyla podpojištěna, je potřeba tyto změny promítnout do pojistné částky.“
„Celý rok byl pro nás dost náročný,“ přiznává Karolína. „Když jsem musela najednou řešit rekonstrukci a zároveň rodinu, děti a práci, bylo to opravdu stresující a pro náš partnerský vztah to byla rozhodně zkouška“.
Rekonstrukce nebo stěhování mohou patřit k náročným obdobím partnerského vztahu. Jak může stres ovlivnit partnerský vztah? Zeptali jsme se psycholožky Jany Sedláčkové. „Rekonstrukce je významný stresor – pojí se s ním spousta rozhodnutí nebo časový či finanční tlak. Naší psychice ani vztahům neprospívá ani to, že nemáme dostatek času na své blízké nebo oblíbené koníčky,“ popisuje a dodává: „Je to také období, které klade velké nároky na partnerskou komunikaci. Často komunikujeme pod tlakem a řešíme situace, se kterými jsme se dříve nesetkali.“

Ani rovnoměrné rozdělení práce ale nemusí znamenat, že na sebe mají partneři dostatek času. Po náročném období teď chtějí Bereščákovi věnovat více času také svému vztahu.
Co párům v podobné situaci doporučuje psycholožka Jana Sedláčková? „Doporučuji udělat si na sebe čas a věnovat se společně něčemu, co oba partnery baví a spojuje. Je dobré se také zeptat sami sebe: Co se z našeho vztahu vytratilo a co nám chybí? To nám umožní zjistit, proč se partneři jeden druhému vzdálili a nezabývat se pouze jeho důsledky. Pomoci s tím může například terapie.“
Přes všechny náročné chvíle hodnotí Karolína rekonstrukci pozitivně a je ráda, že se jim ji podařilo dotáhnout do konce.
Bereščákovi chtějí žít udržitelně i po přestěhování z Poděbrad na vesnici. „K udržitelnému způsobu života chceme vést i naše děti. Ať už jde o třídění odpadu, nebo pěstování vlastních potravin,“ sděluje natěšeně Karolína.
A co by doporučili těm, pro koho je udržitelnost důležitou hodnotou? „Neposlouchejte komentáře okolí a žijte podle vlastního přesvědčení. Nám to funguje.“
Přečtěte si
Jak na udržitelné vybavení domu