K této aktivitě se letos přidal pilotní projekt, který je postavený na instalaci pachových ohradníků. „Ve spolupráci s odborníky z Centra dopravního výzkumu jsme vytipovali nejrizikovější úseky českých silnic a na dvanácti z nich po obou stranách přibližně kilometrové pasáže instalovali pachové ohradníky. Kromě záchrany desítek kusů zvěře a úspory stovek tisíc korun na škodách na vozidlech nám jde hlavně o to, abychom během následujícího roku změřili účinnost tohoto preventivního opatření proti kontrolní skupině. Zajímá nás, o kolik instalace redukuje počet střetů se zvěří a jaký tak bude její celospolečenský přínos. Cílem je ověřit ekonomiku a pilotní projekt přetavit v udržitelnou investici,“ říká Vít Hochmal, senior manažer cenování a analýz neživotního pojištění v Generali České pojišťovně.

Úseky se nacházejí na 12 lokalitách v Česku, kde prokazatelně dochází dlouhodobě ke kumulaci střetů se zvěří. 

Principy pachových ohradníků

Pachové ohradníky představují preventivní nástroj, který využívá přirozeného chování divoké zvěře. Základním principem je práce s čichem – tedy se smyslem, který je pro většinu druhů zvěře klíčový při orientaci v prostoru. Zvěř se v krajině orientuje především podle pachových stop. Některé pachy v ní vyvolávají vrozenou únikovou reakci, takzvaný atavistický strach. Jde o instinkt přežití, kdy si zvíře spojuje určité pachy s hrozbou – typicky s přítomností predátora nebo člověka. 

„Silný nebo neznámý pach působí na zvěř rušivě. Pokud vycítí možnou přítomnost predátora nebo člověka, danému místu se raději vyhne,“ vysvětluje Barbora Horáková ze společnosti Ekoplant. Ta se na výrobu pachů a jejich nosičů specializuje.
U pachových ohradníků v projektu Generali České pojišťovny byla použita směs určená pro kopytníky. To proto, že ve více než 80 % případů dochází v provozu v Česku ke kolizi se srnčí zvěří. Provedení ohradníků nesoucí pach bylo navíc vybráno s ohledem na biologickou odbouratelnost, ekologickou nezávadnost a minimalizaci dopadů na okolní přírodu. 

Nezanedbatelná účinnost

Pachové ohradníky nepatří mezi fyzické bariéry, což je důležité tam, kde není nutné bránit zvířatům v přirozeném pohybu krajinou, ale zároveň je potřeba snížit riziko střetu s vozidly. „Pachové ohradníky nejsou dokonalé, ale z dostupných možností patří k těm nejefektivnějším. Zejména v nepřehledných usecích, kde je třeba snížit pohyb zvěře v blízkosti silnice a kde má současně řidič málo času zareagovat,“ vysvětluje prof. RNDr. Michal Bíl, Ph.D., expert na srážky se zvěří z Centra dopravního výzkumu.
Podle dosud provedených dlouhodobých testování založených na sledování sražených zvířat vykázaly pachové ohradníky účinnost přibližně kolem 50 procent. „Efekt tohoto řešení nevnímáme jako bezvýznamný,“ uzavírá Michal Bíl.

Účinnost použití pachových ohradníků se navíc zvyšuje zejména v obdobích, kde je lesní zvěř nejaktivnější: v květnu, na přelomu července a srpna a v říjnu a listopadu. 

Fakta z pojišťovny

O tom, že srážky se zvěří jsou každodenní realitou, mluví také statistiky Generali České pojišťovny. Ta za uplynulé pololetí (říjen-březen) řešila s klientkami a klienty celkem 4528 pojistných událostí, za něž vyplatila 242 miliónů korun. „Meziročně jde o 20% nárůst v počtu případů, u vyplacené hodnoty za opravu poškozených vozidel jde o 38 %. Průměrná škoda přitom v čase postupně také roste a aktuálně přesahuje 53 tisíc korun,“ komentuje situaci Patrik Nauš, senior manažer likvidace pojistných událostí motorových vozidel z Generali České pojišťovny. 

Náklady na pojistné události, kde figuruje sražená zvěř, se přitom stále průběžně zvyšují. Do cenových kalkulací oprav vozidel se promítá nárůst ceny práce v autoservisech a spolu s ní také zvyšující se ceny materiálu a náhradních dílů. „Majitelky a majitelé vozidel přitom následky po srážce se zvěří řeší z 55 % z havarijního pojištění a ze 45 % z připojištění střetu se zvěří,“ poukazuje na praxi Patrik Nauš. Připojištění střetu se zvěří je přitom jedno z nejoblíbenějších připojištění vůbec s roční cenou 1100 Kč a pojistným krytím 100 000 Kč.

Přečtěte si

Nebo si poslechněte podcast s profesorem Michalem Bílem: Při setkání se zvěří je lepší brzdit