Generali Česká pojišťovna situaci na českých silnicích už několik let sleduje v rámci projektu SRNA index, který dvakrát ročně mapuje počty střetů se zvěří. Letos projekt rozšířila také o preventivní část: na vybraná riziková místa v Česku instalovala pachové ohradníky. Na výzkumu a výběru lokalit spolupracovala s Centrem dopravního výzkumu. 

Jak pachové ohradníky fungují, kdy dávají smysl a kde mají své limity? Ptali jsme se prof. RNDr. Michala Bíla, Ph.D. z Centra dopravního výzkumu. 

Jaká je hlavní výhoda pachových ohradníků? 

Pachové ohradníky jsou kůly s nosiči aromatu, které mají odpuzovat zvěř od silnic. Nejsou tedy fyzickou bariérou. To je jejich velká výhoda. Zvířata se mohou krajinou dál volně pohybovat a silnice pro ně není úplně uzavřená, jako by tomu bylo u plotu nebo stěny. 

To je důležité hlavně tam, kde nechceme zvířatům bránit v přirozeném pohybu krajinou, ale zároveň chceme snížit riziko, že vběhnou přímo před auto. 

Existují i jiné „lehké“ způsoby prevence? 

Ano. Testují se například odrazky nebo akustické plašiče. U pachových ohradníků ale zatím vidíme efekt, který u ostatních lehkých opatření nemůžeme potvrdit. Neznamená to, že jsou dokonalé. Ale z dostupných možností patří k těm nejefektivnějším. 

Kde dávají největší smysl? 

Především v nepřehledných úsecích. Tedy tam, kde chceme snížit pohyb zvěře v blízkosti silnice a kde má řidič málo času zareagovat. Typicky jde o místa s opakovanými střety, lesní úseky nebo úseky, kde zvěř pravidelně přechází přes vozovku. 

Fungují pachové ohradníky celý rok? 

Nejlepší je používat pachové ohradníky v obdobích, kdy je zvěř nejaktivnější. U kopytníků jde hlavně o tři období: květen, přelom července a srpna a potom říjen až listopad. 

Kdyby byly pachové ohradníky na stejném místě celý rok, zvířata si na ně mohou zvyknout. Pak jejich účinek slábne. 

Jak účinné podle výzkumu jsou? 

Účinnost jsme testovali několikrát. Ve dvou víceletých projektech jsme sledovali sražené kopytníky. V dalším výzkumu jsme pomocí GPS obojků sledovali změny pohybu srnců. 

Výsledky projektů založených na sledování sražených zvířat ukázaly účinnost přibližně kolem 50 %. Dá se tedy očekávat, že správně použitý pachový ohradník může počet střetů snížit zhruba o polovinu. Efekt tam tedy je a rozhodně není bezvýznamný. 

Jak se účinnost vyhodnocuje? 

Základem je dobře navržený experiment, kde se porovnává více věcí najednou. 

Srovnávají se počty srážek před instalací a po instalaci pachových ohradníků. Zároveň je ale potřeba zahrnout i kontrolní úseky, kde se pachové ohradníky nepoužijí. Díky tomu dokážeme lépe poznat, jestli za změnou stojí opravdu opatření, nebo jen běžné výkyvy v pohybu zvěře. Tento přístup se nazývá BACI a v Centru dopravního výzkumu se jím při výzkumech tohoto typu vždy řídíme. 

Kde možnosti pachových ohradníků končí? 

Dokud se nenajde lepší řešení, tak jsou jediným "lehkým" řešením pro silnice nižších tříd, které máme. Je důležité si ale uvědomit, že pachový ohradník není plot. Pokud zvíře chce nebo potřebuje silnici přejít, pachový ohradník ho fyzicky nezastaví. 

Proto se v oboru někdy vyhýbáme slovu „ohradník“. V angličtině by odpovídalo slovu „fence“, tedy plot. Jenže o plot nejde. Přesnější může být název „pachový repelent“ nebo „pachové zradidlo“. 

Jak si vedou pachové ohradníky ekologicky? 

Záleží na konkrétním typu. V projektu s Generali Českou pojišťovnou se ale podařilo použít plně rozložitelné ohradníky. Řada současných řešení ale stále není k životnímu prostředí úplně přívětivých. Do budoucna je proto prostor pro další vývoj odbouratelných nosičů i nových pachových látek.  

Pachové ohradníky srážkám kompletně nepředejdou.  S čím je dobré je kombinovat? 

Na dálnicích a silnicích první třídy dál dávají smysl hlavně ploty a migrační objekty, například zelené mosty. Na silnicích nižší třídy, pomáhá i úprava vegetace v okolí silnice pro lepší viditelnost tam, kde je to možné. 

Význam má také úprava rychlosti a strategicky umístěné a efektivní dopravní značení. 

Co by si měli pamatovat řidiči? 

Hlavně to, že pachové ohradníky riziko snižují, ale neodstraňují. Pokud není u silnice plot, zvíře se může na vozovce objevit velmi rychle. Řidič by proto měl v rizikových úsecích zpomalit a víc sledovat okolí silnice. Zvíře na silnici totiž hrozí velké riziko pro něj, ale i pro řidiče. Kteří se mu snaží vyhnout. 

Zvlášť opatrní by měli být motorkáři. Ti jsou při střetu se zvěří mnohem zranitelnější než posádka osobního auta. 

ODKAZ NA PODCAST: 

Pusťte si podcast s Michalem Bílem o srážkách se zvěří: „Při setkání se zvěří je lepší brzdit a udržet auto na silnici.“