Ve článku se dočtete:
Příchod dětí mění zaběhnuté pořádky v mnoha směrech, a jak doufáme, nejčastěji k lepšímu! Jednou z nejzásadnějších změn jsou téměř vždy peníze.
Otázky financí, ať už se jedná o cenu prenatálních vyšetření, spoření na budoucnost či snahu sladit pracovní schůzky s přestávkami na kojení, se hlásí o slovo čím dál naléhavěji. Čím více novopečení rodiče odkládají rozhovor o nákladech na péči a výchovu dětí a čím méně jsou v těchto otázkách otevření, tím větším rizikům stresu, zklamání a promarněných příležitostí se vystavují.
Prevence krizí však není jediným cílem transparentního přístupu k financím. Narození dítěte může vaše partnerství obohatit o rozměr rodičovství, ale také se stát prostředkem k hledání cesty k bezpečnější finanční budoucnosti a nižší míře úzkosti. Transparentní přístup k financím vám může zajistit svobodu a klid, abyste si mohli plně vychutnat všechny nadcházející aspekty rodičovství.
V první řadě si nenechte od nikoho namluvit, že peníze při výchově dětí nehrají roli. Ve skutečnosti je tomu naopak a narození dítěte představuje reálný a citelný zásah do rozpočtu každého. Podle údajů amerického ministerstva zemědělství (USDA) utratí typický manželský pár se středními příjmy za výchovu dítěte narozeného nyní ve Spojených státech amerických do dosažení 17 let celkovou sumu přesahující 300 000 USD (6 000 000 Kč) bez započítání nákladů za univerzitní studium.
Hlavním zdrojem motivace je samotná péče o dítě. Podle údajů agentury Census zajišťující sčítání lidu stála v roce 2022 centralizovaná péče o kojence ve velkých okresech 17 171 USD (cca 345 000 Kč) ročně, přičemž v případě péče o dítě mladší 5 let se ve velkých městech tato částka často vyšplhala na 150 000 USD (cca 3 000 000 Kč) i výš. Zároveň krize bydlení, která postihla celou zemi, způsobila, že udržet si střechu nad hlavou je aktuálně obtížnější, než tomu bylo kdykoli za posledních 100 let.
V Evropě je finanční situace, kterou představuje výchova dítěte, odlišná zejména díky rozsáhlým sociálním programům a příspěvkům na péči o děti, ale výzvy spojené s rodičovstvím zůstávají stejné. Ačkoli se tyto náklady mezi jednotlivými státy výrazně liší, celkové výdaje středněpříjmové rodiny na výchovu dítěte do 18 let (bez započtení ceny vysokoškolského vzdělání) bývají v Evropě často výrazně nižší než v USA, obvykle v rozmezí 100 000 € až 200 000 € (2 500 000 až 5 000 000 Kč).
Rozdíl je způsoben zejména odlišným přístupem k rané péči. Mnoho zemí EU (například Německo a Švédsko) poskytuje rodinám štědré dotace, které snižují čisté náklady na celodenní péči o dítě navštěvující dětské zařízení, takže pár, ve kterém oba rodiče pracují, zaplatí jen zlomek výdajů, které musí z vlastní kapsy na výchovu dítěte vynaložit američtí rodiče.
Navzdory těmto podpůrným pobídkám zůstává nejvyšší finanční položkou při zakládání rodiny cena bydlení. Dostupnost bydlení tak představuje pro rodiny nejzásadnější finanční aspekt.
Rozdílné postoje k penězům jsou jedním z nejčastěji uváděných zdrojů manželských a vztahových neshod. Ve výzkumu párů, které dostaly za úkol v průběhu 15 dnů zaznamenávat konflikty, se ukázalo, že finance jsou hlavní příčinou 40 % neshod. Jiný výzkum ukázal, že konflikty týkající se peněz bývají intenzivnější, častěji se opakují a jsou tíživější než spousta jiných typů hádek.
Studie také ukazují, že páry, které mají své finance více propojené – například používají společný bankovní účet nebo se rozhodují společně – vykazují ve vztazích vyšší dlouhodobou spokojenost a stabilitu. Nedávná studie o finanční transparentnosti zjistila kladnou korelaci mezi otevřenou komunikací o výdajích a dluzích a spokojeností v manželství.
Jinými slovy: Otevřená komunikace a společné hospodaření partnerské vztahy prokazatelně posilují.
Z finančního hlediska představuje příchod dětí zátěž pro mladé páry ve dvou hlavních oblastech:
Hmatatelné výdaje:
⦁ Zdraví / lékařské výdaje: prenatální péče, porod, možné komplikace, pobyty novorozenců na JIP, prohlídky u dětských lékařů, očkování a položky, na které se nevztahuje pojištění
⦁ Výbavička: kočárky, autosedačky, nábytek, oblečení (často rychle se měnící), výbava pro zajištění výživy
⦁ Auto a bydlení: Někdy je nutné pořídit větší vůz
⦁ Pojištění a ochrana: Mnoho lidí se po narození dítěte rozhodne investovat do dalších oblastí – uzavřou životní, úrazovou, zdravotní pojistku nebo se pojistí pro případ vážného onemocnění
⦁ Vzdělání: Soukromá škola, doučování, sportovní, hudební a jiné kroužky, vysoká škola
⦁ Péče o dítě / dětské skupiny / mateřská škola
Méně hmatatelné finanční výdaje:
Největším úskalím rodičů, ať už jsou sezdaní, žijí spolu, odděleně nebo jsou rozvedení, je dosažení shody na rozdělení práce a vytvoření společné vize způsobu, jakým budou oba rodiče na výchovu dítěte přispívat. To vše je nutné zvážit z hlediska financí, času i citové investice.
Myšlenka „tajných účtů“ nebo samostatného rozhodování o tom, za co a jak se budou utrácet peníze, přestává být nadále reálná. V sázce je příliš mnoho. Čím dříve se páry shodnou na zásadách, vzájemných očekáváních a oboustranných limitech, tím menší bude pravděpodobnost, že některý z partnerů bude nepříjemně zaskočen finančními rozhodnutími toho druhého.
Aby všechny tyto postupy fungovaly a nestaly se jen další knížecí radou typu „prostě si o tom promluvte“, nabízíme vám několik dalších tipů a námětů k úvahám:
Tabulky a čísla jsou bezesporu užitečné, ale podstatné je, co stojí za nimi. V první řadě by každý z rodičů měl vyjádřit své rodičovské priority a zamyslet se nad jejich důvody. Naslouchejte jim s otevřenou myslí i srdcem. Jeden z partnerů může upřednostňovat vytvoření většího finančního polštáře pro případ nouze, zatímco druhý se může chtít soustředit na spoření na vysokou školu. Jeden může toužit strávit co nejvíc času s dítětem a opustit práci, zatímco druhý si přeje investovat do kvalitnějšího bydlení.
Vzájemné sjednocení hodnot pomáhá předejít pozdějším hádkám o jednotlivé konkrétní položky. Když se neshodnete, zkoumejte hlouběji, odkud vaše rodičovské postoje pochází. Je možné najít kompromis?
Tvorba rozpočtu obvykle vychází z minulých útrat. V novém životě, který teď zahrnuje i děti, se díváte dopředu do neprobádaných oblastí. Například: „Pokud jeden z rodičů pracuje na částečný úvazek, jak velký bude výpadek příjmů a zvládneme jej vyrovnat jinde?“ Nebo: „Pokud teď koupíme drahou výbavu, místo abychom využili zděděné věci po dětech tvého bratra, znamená to, že ušetříme méně peněz na vysokou školu.“ Skryté slabiny, stejně jako nastavení hodnot obou partnerů, vám pomohou odhalit úvahy typu „co kdyby“ a vymýšlení různých krizových scénářů.
Novým rodičům mohou pomoci také pravidla, která se již osvědčila a dobře fungují v jiných vztazích. Spousta lidí například považuje za užitečnou zásadu: „S jakýmkoli výdajem nad 6 000 Kč musí vždy souhlasit oba,“ nebo „Každé tři měsíce si společně projdeme výdaje, které nebyly nezbytně nutné.“ Pak si dohodu sepište a schůzku ohledně financí si vložte do společného kalendáře.
Nevyhýbejte se rozhovorům o plánech každého z vás po narození dítěte, včetně způsobu trávení rodičovské dovolené a případného dalšího pracovního volna či úplného odchodu ze zaměstnání jednoho z partnerů, i když tyto rozhovory mohou být náročné. Je velmi pravděpodobné, že s příchodem dítěte se v otázkách rovnováhy mezi prací a osobním životem změní postoje všech zúčastněných. Včasným vytvořením nových pravidel komunikace můžete nastavit užitečný precedens a lépe zvládat kritické momenty.
Otázky, které stojí za pozornost:
⦁ Očekáváš, že budeš pracovat na plný úvazek i po narození dítěte?
⦁ Co říkáš na moji předešlou odpověď?
⦁ Můžeme si dovolit, aby se jeden z rodičů naplno věnoval jen domácnosti a dětem?
⦁ Jak to vnímá druhý rodič, který by měl být jediným nebo primárním živitelem?
⦁ Jaké jsou plány pečujícího rodiče ohledně případného návratu do práce? Bude pokračovat ve stejné kariéře a profesi, které se věnoval dosud? Nebo změní kariéru? Bude se věnovat méně náročné práci?
⦁ Jaký typ péče si každý z rodičů představuje pro své děti? Kolik to bude stát? Můžeme si to dovolit? Pokud ne, co musíme změnit, aby to bylo možné?
Radost a péče o právě narozené dítě často přehluší skrytou realitu: Děti jsou akcelerátorem inflace rodinného rozpočtu. Jak děti rostou, zvětšují se také jejich potřeby a výdaje: větší oblečení, více cestování, mimoškolní aktivity, technologie, doučování, terapie, tábory a další společenské výdaje. Myslete na to, že všechny finanční potíže, kterým nyní čelíte, se pravděpodobně ještě zhorší. Varovali jsme vás!
To, co dobře funguje v 1. roce života dítěte, už nemusí být funkční za 5 let. Jeden z rodičů může muset změnit kariéru nebo začít podnikat. Mohou nastat zdravotní problémy, změnit se vaše priority. Zvykněte si proto pravidelně se zamýšlet nad svými financemi a rozdělením péče o děti a buďte otevření změnám. Dohoda, která je příliš křehká, se rozpadne. Příliš vágní plány vám nevydrží.
Spokojení rodiče, kteří mají podporu okolí a jsou aktivní i ve svém životě, jsou lepšími rodiči. Ve svých rozpočtech nezapomínejte na své zdraví, společenský život, ani na své koníčky.
Když dojde na peníze, i ty nejupřímnější partnery mohou ovládnout vypjaté emoce a na povrch mohou vyplavat pocity křivdy, studu nebo viny. Život i výdaje s ním spojené přinášejí mnoho nečekaných zvratů. Jsou-li hádky o peníze časté nebo bolestivé, může pomoci zapojení třetí neutrální strany – finančního nebo párového terapeuta či finančního poradce vyškoleného v mezilidských vztazích. Tito odborníci vám mohou pomoci znovu se zamyslet nad hodnotami a prioritami, které jste si stanovili na začátku své rodičovské cesty, když jste ještě byli plní ideálů.
Přečtěte si:
Jak naučit děti finanční gramotnosti?
Duševní zdraví dětí: 5 věcí, které by měl vědět každý rodič
Podcast Stačí málo: „Stačí začít včas a nemusíme se obávat, z čeho budeme ve stáří žít.“
Když se blíží důchodový věk, děti jsou velké, vylétly z rodinného hnízda a každodenní shon nahrazuje klid, člověk přirozeně začíná uvažovat nad tím, kde stráví podzim svého života – u moře, na horách, na venkově, v jiném městě, nebo třeba na místě, na kterém dříve jezdil na dovolenou. Zkrátka je na čase dopřát si sen o životě na místě, o kterém jste vždycky snili, ale kvůli práci či jiným povinnostem jste si ho nikdy nemohli dovolit. Teď jste konečně „volní“ a můžete se přestěhovat. V dnešní době však výběr místa, kde budete žít, nelze omezit pouze na krajinu a životní náklady, ale je nutné zahrnout další klíčovou otázku: je místo, které se má stát mým novým domovem, odolné vůči změnám klimatu?
Rekordní vlny veder, stále intenzivnější srážky a čím dál ničivější záplavy sužují různá místa na celém světě a ukazují nám, že klimatická rizika dávno nejsou vzdálenou hrozbou, která se nás netýká, ale že navzdory tomu, co někteří lidé říkají, je reálná a zasahuje i do našeho každodenního života. A nejvíc postihuje ty nejzranitelnější z nás. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) došlo na celém světě v letech 2000 až 2019 ročně v průměru k 489 000 úmrtím v důsledku horka. Jen v evropském regionu měly vlny veder v roce 2022 na svědomí přes 60 000 úmrtí a podle odhadů by se tento počet mohl do roku 2050 zdvojnásobit na přibližně 120 000 úmrtí ročně. Odhady pro rok 2023 hlásí v Evropě téměř 48 000 úmrtí v důsledku horka. Tato alarmující čísla ukazují, že co jsme dříve považovali za vzdálenou a teoretickou možnost, nyní, zejména v nejvíc exponovaných lokalitách, vyvíjí bezprostřední tlak na zdravotnické systémy a infrastrukturu.
Tento trend jednoznačně potvrzují také údaje z loňského roku. Podle zprávy State of Global Water Resources bylo pro rok 2024 charakteristické celkově teplejší a sušší počasí s výraznými rozdíly mezi různými oblastmi – v některých panovala dlouhá období těžkého sucha, zatímco jiné části světa byly zasaženy častými a silnými záplavami.
Odkud čerpat inspiraci, jak se těmto stále hůře předvídatelným a čím dál nebezpečnějším klimatickým výkyvům bránit? Města hledají a nachází účinná řešení. Přehodnocují své strategie rozvoje, inovují urbanistické plány a zaměřují se na podporu veřejného zdraví. Vytváří ekologičtější prostředí ve městě a využívají technologické inovace. Zpráva World Cities Report 2024 programu OSN zdůrazňuje, že v nadcházejících dekádách bude stále větší část městské populace – přibližně jedna miliarda lidí – vystavena vysokým teplotám, intenzivním srážkám nebo obdobím sucha. Úloha měst je v tomto směru klíčová. Na jedné straně jsou sice města zodpovědná za nejvyšší množství emisí skleníkových plynů, mohou však fungovat také jako laboratoře, ve kterých lze zkoumat a testovat konkrétní opatření pro zmírnění a přizpůsobení se dopadům klimatických změn.
Cest a možností je mnoho. Jedním z již fungujících opatření pro zmírnění dopadů změny klimatu je vytváření specializovaných pracovních míst pro koordinaci aktivit s cílem vypořádat se s extrémním horkem. Úkolem hlavního referenta pro otázky klimatu (Chief Heat Officer) je například propojovat instituce a občany a začleňovat klimatická rizika do procesů rozhodování o plánování. Tuto pozici však dosud zavedlo pouze několik měst na světě – například Atény, Los Angeles, okres Miami-Dade ve státě Florida a Melbourne.
Další oblast, na kterou se vyplácí se zaměřit, jsou materiály a technologie snižující hromadění teploty v městských oblastech, například reflexní povrchy, propustná dlažba a střechy a fasády zmírňující dopady výkyvů teplot. Spolu s podporou vegetace a zajišťováním stínu tato řešení pomáhají s ochlazováním prostředí a zvyšováním komfortu, což je důležité zejména pro zranitelné skupiny osob.
Klíčovou roli sehrávají také urbanistické koncepce – návrhy ulic, náměstí a čtvrtí musí nově klást nejvyšší důraz na podporu přirozeného proudění vzduchu, propustnost půdy a udržitelné hospodaření s vodou. Nejde jen o estetiku. Nově rostoucí města musí být klimaticky odolná, schopná čelit vlnám veder, období sucha i prudkým dešťům, aniž by ohrožovala zdraví a bezpečnost obyvatel.
Mezi nejúčinnější nástroje na zmírňování dopadů klimatických změn patří modrozelená infrastruktura, která zvyšuje odolnost zastavených oblastí tím, že propojuje přírodní prvky s designem. Zelená infrastruktura do plánů začleňuje přírodní nebo napůl přírodní prvky, jako jsou parky, městské lesy, vertikální zahrady a zelené střechy, stejně jako tzv. biokoridory, nebo také zelené koridory, které propojují otevřené prostory. Tato řešení pomáhají snižovat lokální teplotu, zvyšují kvalitu ovzduší a poskytují stín a prostor pro relaxaci. Modrá infrastruktura pak označuje stavby a systémy napomáhající hospodárnému nakládání s vodou. Zahrnuje například retenční nádrže na dešťovou vodu, obnovu vodních toků, ochranu mokřadů a udržitelných systémů odvodu vody. Společně projekty zelené a modré infrastruktury nejen snižují riziko záplav a eroze půdy, ale také umožňují sběr a efektivní využití dešťové vody, a tím zmírňují jak dopady sucha, tak bleskových přívalových povodní.
V České republice nejsou zatím klimatické změny tak extrémní jako na jihu Evropy, přesto o sobě dávají čím dál víc vědět v podobě lokálních záplav, sucha a rostoucích teplot. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (CHMI) se průměrná teplota v zemi od roku 1961 zvýšila přibližně o 2 °C a rok 2023 se řadí mezi pět nejteplejších let v historii měření. Nejčastějším a finančně nejnáročnějším přírodním rizikem jsou stále záplavy. Státní fond životního prostředí uvádí, že záplavy v červenci 2024, zejména záplavy v Jižních Čechách a na Moravě, měly za následek škody přesahující 250 milionů eur. Mezitím se vládní Národní adaptační strategie zaměřuje na modernizaci vodní infrastruktury a zvýšení míry zadržování vody v půdě s cílem zmírnit rizika sucha i záplav. Ačkoli země nečelí opakujícím se přírodním katastrofám, jako jsou vlny veder nebo tornáda, je důležité nezapomínat na vhodná pojištění v dostatečné výši odpovídající hodnotě majetku, aby pojistky v případě neštěstí poskytly dostatečné krytí. I města jako Praha a Brno investují do parků a lepších systémů odvodu vody. Potvrzují tím, že i v našich zeměpisných šířkách je prevence nezbytná pro to, abychom si udrželi vysokou kvalitu života a pocit bezpečí.“
Ačkoli život u moře nebo na horách uprostřed přírody je bezesporu zdraví prospěšný, obyvatelé těchto oblastí by neměli opomíjet určitá opatření, jelikož také tyto oblasti jsou vystaveny změnám klimatu. Postupné zvyšování hladiny moří donutilo mnoho pobřežních měst k zavádění opatření s cílem zmírnit tento problém. Města budují hráze, mění strukturu silnic a plánují výsadbu vegetace schopné absorbovat vodu. Oblasti s vyššími nadmořskými výškami a obce v horských oblastech naopak čelí stále častějším výkyvům teplot, ztenčujícím se zásobám vody a stále se zvyšujícím rizikům sesuvů půdy. Všechny tyto problémy vyžadují nalezení vhodných řešení.
Složité otázky související s aktuálními změnami klimatu se promítají také do rozhodování o tom, zda si pořídit nové bydlení, nebo rekonstruovat to stávající. Než se rozhodnete, zda se přestěhovat nebo pustit do nákladné rekonstrukce, ujistěte se, že jste dobře zvážili všechna specifika dané oblasti související se změnami klimatu. Je daná oblast náchylná k jevům, jako jsou vlny veder, záplavy, eroze pobřeží nebo sesuvy půdy? Následně si nezapomeňte zkontrolovat kvalitu dané stavby, její energetickou účinnost a schopnost zajistit komfort i v extrémních podmínkách – tepelnou izolaci, přirozenou ventilaci, vysoce výkonná okna a moderní systémy, jako jsou tepelná čerpadla nebo fotovoltaika. Tyto technologie už dávno nejsou jen nepodstatné detaily, ale naopak investice, které dlouhodobě ochrání vaše zdraví i vaše finance.
Zvážit byste měli také odolnost konstrukce. Odpovídají použité materiály místním podmínkám? Jsou odolné vůči soli, mrazu nebo vlhkosti? Má daná oblast postačující odvodňovací systémy pro případ intenzivních srážek? Jaké jsou náklady na údržbu dané budovy? Právě ve vysoce rizikových oblastech často bývají tyto náklady výrazně vyšší.
Kromě technických aspektů hrají důležitou roli také dostupné služby a okolní prostředí. Zelené plochy, cyklostezky, spolehlivá veřejná doprava a dostupná zdravotní péče jsou, zejména u starších osob, důležité parametry, které ovlivňují kvalitu života. Proto nezapomeňte ověřit také jejich dostupnost v dané oblasti. Dalším důležitým krokem je posouzení trvanlivosti a dlouhodobě udržitelné hodnoty dané nemovitosti. Ekologicky postavené nebo zrekonstruované domy si svou hodnotu obvykle drží lépe a krom toho umožňují také čerpat různé pobídky či granty nebo uplatnit daňové výjimky. Z tohoto důvodu může být vhodné obrátit se na odborníky – geology, stavební inženýry nebo úřady udělující energetické certifikace – a konzultovat s nimi místní plány na ochranu kvality života a programy přizpůsobení se klimatickým změnám, abyste lépe porozuměli tomu, jak místo, které se má stát vaším novým domovem, čelí aktuálním i budoucím klimatickým výzvám.
Jinak řečeno – přemýšlejte a plánujte obezřetně. Rozhodnutí, kde strávit zbytek života nebo jaké stavební úpravy provést, by se nemělo řídit pouze emocemi. Aby vám výsledek přinesl požadovanou kvalitu života a bezpečí, mělo by být toto rozhodnutí v první řadě dobře promyšlené. V neposlední řadě by mělo také zohlednit, že klimatická změna již probíhá. Zvyšující se průměrné teploty, častější extrémní meteorologické jevy, nepředvídatelné srážky a zvyšující se hladina moří už nejsou jen teorie a vzdálená budoucnost, ale již dávno jsou součástí běžné reality našich životů.
Přečtěte si:
Jak si udržet zdraví i ve stáří bez zbytečné námahy
Udržitelné cestování: Jak chránit naši planetu při cestách do zahraničí?
Plánujete coolcation? Nejlepší destinace k překonání veder
Moderní platformy, které vám pomohou začlenit principy udržitelnosti do každodenního života