Začněme úplně jednoduše: když se někdo zeptá, čím se v pojišťovně zabýváte, jak mu svou práci vysvětlíte, aby neměl pocit, že jde „jen“ o tabulky a čísla?
Tým pricingu a analýz neživotního pojištění se skrz pojistně matematické nápočty a stará o to, aby pojištovna dosahovala svých cílů na růst a realizovaný zisk. Vlastně právě přes tabulky a čísla se snažíme pochopit riziko, které vstupuje do pojištění a pomocí nástrojů jeho řízení pak spoluvytváříme produktovou a obchodní strategii firmy

Vaší doménou je cenování a analýzy u pojištění motorových vozidel. Co to v praxi znamená pro běžného klienta – jak se výsledky vaší práce promítají do toho, co lidé za pojištění platí?
Naše práce je dobře představitelná právě ve finální ceně pro klienta. Nejenom že nastavíme tarif tak, aby firma nerealizovala při prodeji pojištění ztrátu. Musíme balancovat finální cenu tak, aby byl produkt v konkurenčním prostředí prodejný. Nad rámec přípravy tarifu se pak staráme například i o správné nastavení a distribuci slev a to, že po zadání vstupních údajů cenovací kalkulačka prezentuje klientovi spravedlivou cenu.

Co vám data v pojišťovně dlouhodobě říkají o střetech se zvěří, respektive o jejich četnosti a dopadech?
Tady budu argumentovat celotržními čísly. Kdy v ČR se ročně nahlásí (skutečné číslo je tak ještě významně vyšší) kolem 30 000 střetů se zvěří (to je přes 80 střetů denně). Střet se zvěří je tak jedna z nejpravděpodobnějších příčin kolizí v ČR. Nejde tedy určitě o okrajové téma protože roční celospolečenský dopad tohoto fenoménu se měří v miliardách korun. Pro řidiče pak střet se zvěří představuje často traumatický zážitek, poškozené vozidlo a někdy i ohrožené zdraví.

Střety se zvěří jsou téma, které řidiči dobře znají. Co vás v datech překvapilo natolik, že jste si řekl: tady už nestačí jen počítat škody, ale má smysl zkusit prevenci?
Nejvíc mě překvapila kombinace tří věcí. Zaprvé četnost – střety se zvěří tvoří opravdu významnou část dopravních nehod a pojistných událostí. Zadruhé koncentrovanost – na některých konkrétních úsecích silnic je střet se zvířetem často se opakující jev. A zatřetí škála již známých možností snižování počtu těchto střetů – tedy fakt, že již dnes máme mnoho nástrojů sloužících k tomu, aby podstatná část těchto střetů vůbec nenastala.
Pokud víme, kde k těmto nehodám dochází, jaké nesou společenské náklady a jak části z nich zabránit. Pak by bylo škoda zůstat jen u zpětného proplácení škod. Pojišťovna má data, kompetenci i motivaci přispět k tomu, aby se část těchto škod vůbec nestala.

Máte vy sám za volantem nějakou osobní zkušenost se střetem se zvěří?
Naštěstí nemám osobní zkušenost s vážným střetem, který by skončil velkou škodou nebo zraněním. Ale asi jako většina řidičů znám ten moment, kdy se u krajnice nebo v příkopu najednou objeví srna a člověk má jen zlomek vteřiny na reakci.
A právě tahle zkušenost je důležitá. V tabulce to vypadá jako jeden řádek dat. Za volantem je to ale stresová situace, ve které často nejde jen o zvíře a poškozené auto, ale i o riziko smyku, nárazu do stromu nebo protijedoucího auta. Proto má prevence velký smysl.

Jak si můžeme představit „celospolečenský přínos“ projektu pachových ohradníků?
Celospolečenský přínos znamená, že se nedíváme jen na účet pojišťovny. Díváme se na celý řetězec dopadů. Když se nestane nehoda, řidič nemusí řešit opravu auta, odtah, náhradní mobilitu ani stres. Policie, hasiči, správci komunikací nebo myslivci nemusí vyjíždět k události. Silnice nemusí být omezená nebo znečištěná. A samozřejmě nedojde k úhynu zvěře.
To je přesně typ tématu, kde se potkává bezpečnost, ekonomika, ekologie a data.
Pojišťovna zde může ukázat, že její role nekončí vyplacením pojistného plnění. Může být aktivním partnerem v prevenci rizik, která mají dopad na klienty i na společnost jako celek, a přitom z toho také benefitovat.

Přečtěte si

Pachové ohradníky u silnic omezují počty střetů se zvěří v regionech

Expert: Pachové ohradníky mohou snížit počet srážek až o polovinu