Oblast pricingu nestojí pouze na výpočtech, ale zohledňuje také pochopení rizika a rozhodování, které ovlivňuje byznys i klienty. Jak se z dat stává nástroj pro řízení rizik – a proč pojišťovny čím dál víc řeší i prevenci škod – popisuje Vít Hochmal, senior manažer pricingu a analýz neživotního pojištění v Generali České pojišťovně.
Začněme úplně jednoduše: když se někdo zeptá, čím se v pojišťovně zabýváte, jak mu svou práci vysvětlíte, aby neměl pocit, že jde „jen“ o tabulky a čísla?
Tým pricingu a analýz neživotního pojištění se skrz pojistně matematické nápočty a stará o to, aby pojištovna dosahovala svých cílů na růst a realizovaný zisk. Vlastně právě přes tabulky a čísla se snažíme pochopit riziko, které vstupuje do pojištění a pomocí nástrojů jeho řízení pak spoluvytváříme produktovou a obchodní strategii firmy
Vaší doménou je cenování a analýzy u pojištění motorových vozidel. Co to v praxi znamená pro běžného klienta – jak se výsledky vaší práce promítají do toho, co lidé za pojištění platí?
Naše práce je dobře představitelná právě ve finální ceně pro klienta. Nejenom že nastavíme tarif tak, aby firma nerealizovala při prodeji pojištění ztrátu. Musíme balancovat finální cenu tak, aby byl produkt v konkurenčním prostředí prodejný. Nad rámec přípravy tarifu se pak staráme například i o správné nastavení a distribuci slev a to, že po zadání vstupních údajů cenovací kalkulačka prezentuje klientovi spravedlivou cenu.
Co vám data v pojišťovně dlouhodobě říkají o střetech se zvěří, respektive o jejich četnosti a dopadech?
Tady budu argumentovat celotržními čísly. Kdy v ČR se ročně nahlásí (skutečné číslo je tak ještě významně vyšší) kolem 30 000 střetů se zvěří (to je přes 80 střetů denně). Střet se zvěří je tak jedna z nejpravděpodobnějších příčin kolizí v ČR. Nejde tedy určitě o okrajové téma protože roční celospolečenský dopad tohoto fenoménu se měří v miliardách korun. Pro řidiče pak střet se zvěří představuje často traumatický zážitek, poškozené vozidlo a někdy i ohrožené zdraví.
Střety se zvěří jsou téma, které řidiči dobře znají. Co vás v datech překvapilo natolik, že jste si řekl: tady už nestačí jen počítat škody, ale má smysl zkusit prevenci?
Nejvíc mě překvapila kombinace tří věcí. Zaprvé četnost – střety se zvěří tvoří opravdu významnou část dopravních nehod a pojistných událostí. Zadruhé koncentrovanost – na některých konkrétních úsecích silnic je střet se zvířetem často se opakující jev. A zatřetí škála již známých možností snižování počtu těchto střetů – tedy fakt, že již dnes máme mnoho nástrojů sloužících k tomu, aby podstatná část těchto střetů vůbec nenastala.
Pokud víme, kde k těmto nehodám dochází, jaké nesou společenské náklady a jak části z nich zabránit. Pak by bylo škoda zůstat jen u zpětného proplácení škod. Pojišťovna má data, kompetenci i motivaci přispět k tomu, aby se část těchto škod vůbec nestala.
Máte vy sám za volantem nějakou osobní zkušenost se střetem se zvěří?
Naštěstí nemám osobní zkušenost s vážným střetem, který by skončil velkou škodou nebo zraněním. Ale asi jako většina řidičů znám ten moment, kdy se u krajnice nebo v příkopu najednou objeví srna a člověk má jen zlomek vteřiny na reakci.
A právě tahle zkušenost je důležitá. V tabulce to vypadá jako jeden řádek dat. Za volantem je to ale stresová situace, ve které často nejde jen o zvíře a poškozené auto, ale i o riziko smyku, nárazu do stromu nebo protijedoucího auta. Proto má prevence velký smysl.
Jak si můžeme představit „celospolečenský přínos“ projektu pachových ohradníků?
Celospolečenský přínos znamená, že se nedíváme jen na účet pojišťovny. Díváme se na celý řetězec dopadů. Když se nestane nehoda, řidič nemusí řešit opravu auta, odtah, náhradní mobilitu ani stres. Policie, hasiči, správci komunikací nebo myslivci nemusí vyjíždět k události. Silnice nemusí být omezená nebo znečištěná. A samozřejmě nedojde k úhynu zvěře.
To je přesně typ tématu, kde se potkává bezpečnost, ekonomika, ekologie a data.
Pojišťovna zde může ukázat, že její role nekončí vyplacením pojistného plnění. Může být aktivním partnerem v prevenci rizik, která mají dopad na klienty i na společnost jako celek, a přitom z toho také benefitovat.
Přečtěte si
Pachové ohradníky u silnic omezují počty střetů se zvěří v regionech
Expert: Pachové ohradníky mohou snížit počet srážek až o polovinu
Generali Česká pojišťovna situaci na českých silnicích už několik let sleduje v rámci projektu SRNA index, který dvakrát ročně mapuje počty střetů se zvěří. Letos projekt rozšířila také o preventivní část: na vybraná riziková místa v Česku instalovala pachové ohradníky. Na výzkumu a výběru lokalit spolupracovala s Centrem dopravního výzkumu.
Jak pachové ohradníky fungují, kdy dávají smysl a kde mají své limity? Ptali jsme se prof. RNDr. Michala Bíla, Ph.D. z Centra dopravního výzkumu.
Jaká je hlavní výhoda pachových ohradníků?
Pachové ohradníky jsou kůly s nosiči aromatu, které mají odpuzovat zvěř od silnic. Nejsou tedy fyzickou bariérou. To je jejich velká výhoda. Zvířata se mohou krajinou dál volně pohybovat a silnice pro ně není úplně uzavřená, jako by tomu bylo u plotu nebo stěny.
To je důležité hlavně tam, kde nechceme zvířatům bránit v přirozeném pohybu krajinou, ale zároveň chceme snížit riziko, že vběhnou přímo před auto.
Existují i jiné „lehké“ způsoby prevence?
Ano. Testují se například odrazky nebo akustické plašiče. U pachových ohradníků ale zatím vidíme efekt, který u ostatních lehkých opatření nemůžeme potvrdit. Neznamená to, že jsou dokonalé. Ale z dostupných možností patří k těm nejefektivnějším.
Kde dávají největší smysl?
Především v nepřehledných úsecích. Tedy tam, kde chceme snížit pohyb zvěře v blízkosti silnice a kde má řidič málo času zareagovat. Typicky jde o místa s opakovanými střety, lesní úseky nebo úseky, kde zvěř pravidelně přechází přes vozovku.
Fungují pachové ohradníky celý rok?
Nejlepší je používat pachové ohradníky v obdobích, kdy je zvěř nejaktivnější. U kopytníků jde hlavně o tři období: květen, přelom července a srpna a potom říjen až listopad.
Kdyby byly pachové ohradníky na stejném místě celý rok, zvířata si na ně mohou zvyknout. Pak jejich účinek slábne.
Jak účinné podle výzkumu jsou?
Účinnost jsme testovali několikrát. Ve dvou víceletých projektech jsme sledovali sražené kopytníky. V dalším výzkumu jsme pomocí GPS obojků sledovali změny pohybu srnců.
Výsledky projektů založených na sledování sražených zvířat ukázaly účinnost přibližně kolem 50 %. Dá se tedy očekávat, že správně použitý pachový ohradník může počet střetů snížit zhruba o polovinu. Efekt tam tedy je a rozhodně není bezvýznamný.
Jak se účinnost vyhodnocuje?
Základem je dobře navržený experiment, kde se porovnává více věcí najednou.
Srovnávají se počty srážek před instalací a po instalaci pachových ohradníků. Zároveň je ale potřeba zahrnout i kontrolní úseky, kde se pachové ohradníky nepoužijí. Díky tomu dokážeme lépe poznat, jestli za změnou stojí opravdu opatření, nebo jen běžné výkyvy v pohybu zvěře. Tento přístup se nazývá BACI a v Centru dopravního výzkumu se jím při výzkumech tohoto typu vždy řídíme.
Kde možnosti pachových ohradníků končí?
Dokud se nenajde lepší řešení, tak jsou jediným "lehkým" řešením pro silnice nižších tříd, které máme. Je důležité si ale uvědomit, že pachový ohradník není plot. Pokud zvíře chce nebo potřebuje silnici přejít, pachový ohradník ho fyzicky nezastaví.
Proto se v oboru někdy vyhýbáme slovu „ohradník“. V angličtině by odpovídalo slovu „fence“, tedy plot. Jenže o plot nejde. Přesnější může být název „pachový repelent“ nebo „pachové zradidlo“.
Jak si vedou pachové ohradníky ekologicky?
Záleží na konkrétním typu. V projektu s Generali Českou pojišťovnou se ale podařilo použít plně rozložitelné ohradníky. Řada současných řešení ale stále není k životnímu prostředí úplně přívětivých. Do budoucna je proto prostor pro další vývoj odbouratelných nosičů i nových pachových látek.
Pachové ohradníky srážkám kompletně nepředejdou. S čím je dobré je kombinovat?
Na dálnicích a silnicích první třídy dál dávají smysl hlavně ploty a migrační objekty, například zelené mosty. Na silnicích nižší třídy, pomáhá i úprava vegetace v okolí silnice pro lepší viditelnost tam, kde je to možné.
Význam má také úprava rychlosti a strategicky umístěné a efektivní dopravní značení.
Co by si měli pamatovat řidiči?
Hlavně to, že pachové ohradníky riziko snižují, ale neodstraňují. Pokud není u silnice plot, zvíře se může na vozovce objevit velmi rychle. Řidič by proto měl v rizikových úsecích zpomalit a víc sledovat okolí silnice. Zvíře na silnici totiž hrozí velké riziko pro něj, ale i pro řidiče. Kteří se mu snaží vyhnout.
Zvlášť opatrní by měli být motorkáři. Ti jsou při střetu se zvěří mnohem zranitelnější než posádka osobního auta.
ODKAZ NA PODCAST:
Pusťte si podcast s Michalem Bílem o srážkách se zvěří: „Při setkání se zvěří je lepší brzdit a udržet auto na silnici.“