Digitální věk rychle mění naše mozky. Neudržíme pozornost déle než po dobu trvání videa na Instagramu. TikTok tuto hranici pomáhá dál snižovat. Zažíváme vyčerpání z digitálního života. Soustředění a kritické myšlení jsou dnes v ohrožení. Co nám a našim dětem může pomoct překonat problém, který se na nás řítí z obrazovek?
Dennodenně jsme vystaveni neustálému přísunu informací. Následky mohou být opravdu devastující. Můžeme se dokonce odcizit sami sobě, jak píše publicista Andrew Sullivan ve svém znepokojujícím článku I used to be a human being (Býval jsem lidskou bytostí). „Nikdy nekončící bombardování novinkami, drby a obrázky v nás vyvolalo maniakální závislost na informacích. Mě to zničilo. A vás to může zničit taky,“ konstatuje Sullivan. Doba digitální má své popsané příznaky. Nedaří se nám ponořit do vykonávaných činností. Ztrácíme trpělivost. V posledních letech spatřujeme znatelný pokles empatie u mladých lidí. Empatie není pouze soucit s ostatními, ale zahrnuje též hluboké porozumění druhému. Její pokles lze z velké části připsat neschopnosti mladých lidí orientovat se v online světě, aniž by přitom ztratili přehled o svých skutečných vztazích v reálném čase. Technologie, které nás mají propojovat, tak způsobují odloučení. Mění se to, kým jsme jako jednotlivci, ale také kým jsme jeden druhému.
Čeká nás digitální úklid
Vztah naší kultury k digitálním médii je komplikovaný. Míchá se škodlivé s užitečným. Unavuje nás pocit, že jsme se stali otroky svých zařízení. Ocitáme se v prostoru plném smíšených emocí. Radujeme se nad objevováním inspirativních fotek na Instagramu. Zároveň se užíráme, jak nám notifikace nabourávájí večery s přáteli nebo knihou. Čeká nás digitální úklid. Teprve ten nám poskytne prostor pro ujasnění vlastních hodnot.
Rozšiřování digitálních médií proměnilo způsob, jakým média konzumujeme. To však můžeme vnímat jako výzvu, nikoliv ohrožení. Čtení delších textů nás vede k rozjímání, k hlubokému zamyšlení. Jedná se o projev odolnosti v krajině plné rozptylování. Co s tím?
Děti ohrožené telefony
Děti jsou závislostí na technologiích ohroženější. Elektronické obrazovky jsou natolik lákavé, že je pro dítě obtížné odvrátit pozornost k něčemu jinému. Sociální sítě pomáhají udržovat děti a dospívající propojené s přáteli a rodinou. Avšak textové zprávy, které dominují komunikaci, neumožňují oční kontakt nebo porozumění emocím skrývajícím se za zprávami. Paradoxně tak mohou sociální sítě podkopávat schopnost dítěte rozvíjet zdravou sociální interakci. Okamžitá dostupnost a přenosnost mobilních zařízení navíc zvyšují pravděpodobnost, že vytlačí lidské interakce a další obohacující činnosti.
Chytré telefony a tablety mohou pomáhat. Hrají například pozitivní roli při odvádění pozornosti dětí během lékařských a chirurgických vyšetření a zákroků. Rodiče však zařízení často používají jako hračku klidu během každodenních rutin, jako jsou procházky, jízda autem a občerstvení v restauraci. Zdlouhavé vystavení elektronickým obrazovkám negativně ovlivňuje vývoj dítěte tím, že vytěsňuje jazykové a herní interakce s blízkými a vrstevníky.
Jaké jsou tři důležité rady pro rodiče?
„Na celém světě je podle odhadu přes 400 milionů potenciálních pacientů s aktivní nemocí v mozku, byť většina ještě nemá klinické příznaky,“ říká český neurolog a vědec Martin Tolar, který založil neziskový globální vědecký institut International Neurodegenerative Disorders Research Center, INDRC, a spolu se svým týmem v americké biotechnologické společnosti Alzheon, Inc. objevil lék na tuto nemoc a stojí před potenciálním průlomem v léčbě.
Alzheimerovou chorobou trpí v České republice přibližně 160 tisíc osob. Odhaduje se však, že pokud přidáme také pacienty, kteří ještě nemají klinické příznaky může jí trpět až 400 tisíc českých občanů, přičemž většina případů zůstává nediagnostikována.
Za posledních pět let se počet lidí trpících Alzheimerovou chorobou zvýšil o 14 % a předpokládá se, že do roku 2050 se počet nemocných v České republice oproti současnosti zdvojnásobí.
Podle Asociace pro Alzheimerovu chorobu trpí touto nemocí ve Spojených státech 6,5 milionu Američanů. Bez efektivní léčby se očekává, že do roku 2050 se tento počet zvýší na 12,7 milionu.
V celosvětovém měřítku postihuje Alzheimerova choroba nejméně 55 milionů lidí a vědci předpovídají, že tento počet se každých 20 let téměř zdvojnásobí. Odhaduje se, že v roce 2030 bude žít 78 milionů osob s Alzheimerovou chorobou a v roce 2050 by tento počet mohl dosáhnout 139 milionů.
„Protože se lidé dnes dožívají vyššího věku, hovoří se až o epidemii demencí, které z valné většiny způsobuje právě Alzheimerova choroba. Představuje obrovský socioekonomický problém, lidé vyžadují péči, která je pro rodinu nemocného velmi náročná, a navíc zdravotní systém stojí hodně peněz,“ tvrdí Kateřina Sheardová, lékařka z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.
Nejvýznamnějším rizikovým faktorem pro vznik Alzheimerovy choroby je věk. Postihuje především osoby starší 65 let a riziko vzniku onemocnění prudce stoupá s postupujícím věkem. Mezi léty 65 až 74 let postihuje Alzheimerova choroba pět procent osob, ve věku 75 až 84 let třináct procent a ve věku nad 85 let nemocí trpí třetina populace. Zhruba každý třetí senior s tímto onemocněním zemře.
Alzheimerova choroba se nevyhýbá ani mladším osobám. Pod 65 let se vyskytuje u pěti až deseti procent případů. Ačkoli studie sledující mladší pacienty s demencí nejsou tak časté, vědci podle asociace pro Alzheimerovu chorobu odhadují, že přibližně 110 z každých 100 tisíc jedinců ve věku 30 až 64 let, konkrétně v přepočtu na USA celkem asi 200 000 Američanů, může trpět demencí s časným nástupem.
Se stárnutím světové populace se demence stává epidemií a Alzheimerova choroba se stává jedním z nej významnějších zdravotních a socioekonomických problémů lidstva. Představuje 60 až 80 procent všech případů demence. Například cévní demence, způsobená sníženým průtokem krve mozkem, představuje pouze 5 až 10 procent případů.
Společnost Generali penzijní společnost se spojila v roce 2023 s neziskovým globálním institutem INDRC, aby ho podpořila v boji proti Alzheimerově chorobě.