Digitální věk rychle mění naše mozky. Neudržíme pozornost déle než po dobu trvání videa na Instagramu. TikTok tuto hranici pomáhá dál snižovat. Zažíváme vyčerpání z digitálního života. Soustředění a kritické myšlení jsou dnes v ohrožení. Co nám a našim dětem může pomoct překonat problém, který se na nás řítí z obrazovek?
Dennodenně jsme vystaveni neustálému přísunu informací. Následky mohou být opravdu devastující. Můžeme se dokonce odcizit sami sobě, jak píše publicista Andrew Sullivan ve svém znepokojujícím článku I used to be a human being (Býval jsem lidskou bytostí). „Nikdy nekončící bombardování novinkami, drby a obrázky v nás vyvolalo maniakální závislost na informacích. Mě to zničilo. A vás to může zničit taky,“ konstatuje Sullivan. Doba digitální má své popsané příznaky. Nedaří se nám ponořit do vykonávaných činností. Ztrácíme trpělivost. V posledních letech spatřujeme znatelný pokles empatie u mladých lidí. Empatie není pouze soucit s ostatními, ale zahrnuje též hluboké porozumění druhému. Její pokles lze z velké části připsat neschopnosti mladých lidí orientovat se v online světě, aniž by přitom ztratili přehled o svých skutečných vztazích v reálném čase. Technologie, které nás mají propojovat, tak způsobují odloučení. Mění se to, kým jsme jako jednotlivci, ale také kým jsme jeden druhému.
Čeká nás digitální úklid
Vztah naší kultury k digitálním médii je komplikovaný. Míchá se škodlivé s užitečným. Unavuje nás pocit, že jsme se stali otroky svých zařízení. Ocitáme se v prostoru plném smíšených emocí. Radujeme se nad objevováním inspirativních fotek na Instagramu. Zároveň se užíráme, jak nám notifikace nabourávájí večery s přáteli nebo knihou. Čeká nás digitální úklid. Teprve ten nám poskytne prostor pro ujasnění vlastních hodnot.
Rozšiřování digitálních médií proměnilo způsob, jakým média konzumujeme. To však můžeme vnímat jako výzvu, nikoliv ohrožení. Čtení delších textů nás vede k rozjímání, k hlubokému zamyšlení. Jedná se o projev odolnosti v krajině plné rozptylování. Co s tím?
Děti ohrožené telefony
Děti jsou závislostí na technologiích ohroženější. Elektronické obrazovky jsou natolik lákavé, že je pro dítě obtížné odvrátit pozornost k něčemu jinému. Sociální sítě pomáhají udržovat děti a dospívající propojené s přáteli a rodinou. Avšak textové zprávy, které dominují komunikaci, neumožňují oční kontakt nebo porozumění emocím skrývajícím se za zprávami. Paradoxně tak mohou sociální sítě podkopávat schopnost dítěte rozvíjet zdravou sociální interakci. Okamžitá dostupnost a přenosnost mobilních zařízení navíc zvyšují pravděpodobnost, že vytlačí lidské interakce a další obohacující činnosti.
Chytré telefony a tablety mohou pomáhat. Hrají například pozitivní roli při odvádění pozornosti dětí během lékařských a chirurgických vyšetření a zákroků. Rodiče však zařízení často používají jako hračku klidu během každodenních rutin, jako jsou procházky, jízda autem a občerstvení v restauraci. Zdlouhavé vystavení elektronickým obrazovkám negativně ovlivňuje vývoj dítěte tím, že vytěsňuje jazykové a herní interakce s blízkými a vrstevníky.
Jaké jsou tři důležité rady pro rodiče?
Je důležité, zejména pokud je vám 65 let a více, pravidelně sledovat své kognitivní funkce. Víte, že můžete absolvovat test kognitivních funkcí přímo u svého praktického lékaře?
Kognitivní funkce jsou schopnosti mozku, které nám umožňují vnímat, myslet, pamatovat si a učit se. Zahrnují:
Test, známý také jako Mini Mental State Examination (MMSE), je jednoduchý způsob, jak zhodnotit základní kognitivní schopnosti. Skládá se z 30 otázek a úkolů, které zkoumají různé oblasti mozkových funkcí. Vyzkoušet si ho můžete i na tomto odkazu.
Mezi úkoly patří:
Celkově lze získat až 30 bodů. Výsledek pomůže lékaři rozhodnout, zda máte příznaky kognitivních poruch nebo zda je váš stav v normě. Pod 24 bodů jde o lehkou demenci, dosažení 17 bodů a méně indikuje středně těžkou demenci.
Je důležité zdůraznit, že test nemusí být vždy jednoznačný. Například deprese, užívání některých léků nebo jiné zdravotní problémy mohou způsobit podobné symptomy jako demence. Proto by měl každý, kdo dosáhne nižšího skóre, podstoupit další podrobná vyšetření, aby byly vyloučeny jiné příčiny.
Prvním krokem je navštívit svého praktického lékaře, který vám test provede během pravidelné preventivní prohlídky. Pokud vám vyjde výsledek testu pozitivní, lékař vás odešle ke specialistovi, jako je neurolog, psycholog nebo psychiatr, kteří provedou podrobnější vyšetření. V některých případech může být doporučena i zobrazovací metoda, jako je CT nebo magnetická rezonance, která pomůže lépe diagnostikovat případné postižení mozku.
Pokud se z nějakého důvodu necítíte komfortně s návštěvou lékaře, existuje možnost využít preventivní programy v lékárnách, například v sítích jako Benu nebo Pharmacentrum. Tyto lékárny poskytují základní vyšetření, která mohou pomoci odhalit počáteční příznaky kognitivních poruch. Pokud jste u OZP zdravotní pojišťovny, máte možnost se nechat vyšetřit v síti kontaktních center České alzheimerovské společnosti po celé ČR.
Včasná diagnostika kognitivních poruch je zásadní, protože nemoc nejlépe reaguje na léčbu v jejích raných stádiích. Alzheimerova choroba a další formy demence jsou progresivní nemoci, které se s časem zhoršují. Pokud se však podaří nemoc odhalit včas, je možné zpomalit její průběh a zlepšit kvalitu života pacienta.
Je důležité test podstupovat i tehdy, když se necítíte nemocní nebo si nejste vědomi žádných problémů. Bohužel mnoho pacientů si své problémy neuvědomuje, což znamená, že jejich nemoc může být odhalena až v pozdějších stádiích. Čím dříve je nemoc diagnostikována, tím větší jsou šance na úspěšnou léčbu.
Naší misí v Generali penzijní společnosti je pomoci klientům prožít poslední třetinu života co nejkvalitněji. Důležité je pro nás i to, aby senioři měli možnost prožít své stáří důstojně a aktivně. Proto jsme se rozhodli zaměřit se na osvětu a zviditelnění tématu Alzheimerovy nemoci.
Přečtěte si:
Na vývoji léků pro Alzheimerovu chorobu se podílí i Češi
Jak pečovat o blízké s Alzheimerovou chorobou
Za 25 let se zdvojnásobí počet Čechů trpících Alzheimerovou nemocí