Doba na přečtení článku jsou 2 minuty

Dospělí i děti potřebují digitální úklid, abychom se vyhnuli závislosti na internetu

Digitální věk rychle mění naše mozky. Neudržíme pozornost déle než po dobu trvání videa na Instagramu. TikTok tuto hranici pomáhá dál snižovat. Zažíváme vyčerpání z digitálního života. Soustředění a kritické myšlení jsou dnes v ohrožení. Co nám a našim dětem může pomoct překonat problém, který se na nás řítí z obrazovek?

Dennodenně jsme vystaveni neustálému přísunu informací. Následky mohou být opravdu devastující. Můžeme se dokonce odcizit sami sobě, jak píše publicista Andrew Sullivan ve svém znepokojujícím článku I used to be a human being (Býval jsem lidskou bytostí). „Nikdy nekončící bombardování novinkami, drby a obrázky v nás vyvolalo maniakální závislost na informacích. Mě to zničilo. A vás to může zničit taky,“ konstatuje Sullivan. Doba digitální má své popsané příznaky. Nedaří se nám ponořit do vykonávaných činností. Ztrácíme trpělivost. V posledních letech spatřujeme znatelný pokles empatie u mladých lidí. Empatie není pouze soucit s ostatními, ale zahrnuje též hluboké porozumění druhému. Její pokles lze z velké části připsat neschopnosti mladých lidí orientovat se v online světě, aniž by přitom ztratili přehled o svých skutečných vztazích v reálném čase. Technologie, které nás mají propojovat, tak způsobují odloučení. Mění se to, kým jsme jako jednotlivci, ale také kým jsme jeden druhému.

Čeká nás digitální úklid

Vztah naší kultury k digitálním médii je komplikovaný. Míchá se škodlivé s užitečným. Unavuje nás pocit, že jsme se stali otroky svých zařízení. Ocitáme se v prostoru plném smíšených emocí. Radujeme se nad objevováním inspirativních fotek na Instagramu. Zároveň se užíráme, jak nám notifikace nabourávájí večery s přáteli nebo knihou. Čeká nás digitální úklid. Teprve ten nám poskytne prostor pro ujasnění vlastních hodnot.

Rozšiřování digitálních médií proměnilo způsob, jakým média konzumujeme. To však můžeme vnímat jako výzvu, nikoliv ohrožení. Čtení delších textů nás vede k rozjímání, k hlubokému zamyšlení. Jedná se o projev odolnosti v krajině plné rozptylování. Co s tím?

  • Maximalizujme přínosné informace a odfiltrujme odpad.
  • Co můžeme udělat v reálném světě nepřesouvejme do světa digitálního.
  • Dopřejme si digitální odpočinek.
  • Soustřeďme se delší čas na jednu činnost.
  • Zaměřme se na sebekontrolu.
  • Žijme přítomností - buďme tady a teď, nejen v Insta Story.

Děti ohrožené telefony

Děti jsou závislostí na technologiích ohroženější. Elektronické obrazovky jsou natolik lákavé, že je pro dítě obtížné odvrátit pozornost k něčemu jinému. Sociální sítě pomáhají udržovat děti a dospívající propojené s přáteli a rodinou. Avšak textové zprávy, které dominují komunikaci, neumožňují oční kontakt nebo porozumění emocím skrývajícím se za zprávami. Paradoxně tak mohou sociální sítě podkopávat schopnost dítěte rozvíjet zdravou sociální interakci. Okamžitá dostupnost a přenosnost mobilních zařízení navíc zvyšují pravděpodobnost, že vytlačí lidské interakce a další obohacující činnosti.

Chytré telefony a tablety mohou pomáhat. Hrají například pozitivní roli při odvádění pozornosti dětí během lékařských a chirurgických vyšetření a zákroků. Rodiče však zařízení často používají jako hračku klidu během každodenních rutin, jako jsou procházky, jízda autem a občerstvení v restauraci. Zdlouhavé vystavení elektronickým obrazovkám negativně ovlivňuje vývoj dítěte tím, že vytěsňuje jazykové a herní interakce s blízkými a vrstevníky.

Jaké jsou tři důležité rady pro rodiče?

  • Buďte se svým dítětem hraví a reagujte na něj.
  • Dopřejte si netechnologické herní zážitky jako je čtení knih, hraní deskových her nebo luštění hlavolamů.
  • Podpořte osobní interakci s vrstevníky, nejlépe venku.

 

Autor: Adam Táborský
11.09.2025

Jak si udržet zdraví i ve stáří bez zbytečné námahy

Nepotřebujete zázračné pilulky ani každodenní běhání. Stačí pár jednoduchých návyků, které vám pomůžou zůstat v pohodě i po šedesátce. Ať už chcete cestovat, pracovat na zahradě nebo jen ráno bez potíží vstát z postele.

Pohyb jako lék, který nic nestojí

I svižná chůze párkrát týdně dělá divy. Zlepšuje krevní oběh, posiluje imunitu, udržuje klouby v pohybu a přirozeně stabilizuje váhu. Plavání je ideální pro ty, kdo mají citlivá kolena nebo záda, protože nezatěžuje klouby, ale přitom skvěle rozhýbe celé tělo. A jóga nebo lehké cvičení s vlastní vahou pomáhá udržet rovnováhu, protáhne ztuhlé svaly a zlepší držení těla. Mimochodem právě rovnováha je s přibývajícím věkem zásadní. Čím lepší stabilita, tím menší riziko pádu.

Podle Světové zdravotnické organizace by se měli senioři hýbat aspoň dvě a půl hodiny týdně. Když to rozpočítáte, vychází to na dvacet minut denně. To zvládne každý. Třeba i na cestě pro rohlíky nebo při hraní s vnoučaty na hřišti.

Strava, která dodá tělu energii

S přibývajícím věkem se zpomaluje metabolismus, tělo hůř vstřebává některé živiny a zároveň rychleji ubývá svalová hmota. Z toho plyne jednoduchý závěr, že je potřeba jíst chytře.

Čím je člověk starší, tím důležitější je dbát na příjem bílkovin – tedy masa, ryb, vajec, luštěnin nebo mléčných výrobků. Právě bílkoviny pomáhají udržet svaly, což je nejlepší obrana proti pádům, zraněním a ztrátě soběstačnosti.

Nezbytná je i vláknina. Pomáhá trávení, chrání střeva a přirozeně snižuje hladinu cholesterolu. Kde ji najít? V zelenině, ovoci, celozrnném pečivu nebo třeba ovesných vločkách. A samozřejmě tekutiny. Ve vyšším věku klesá pocit žízně, ale potřeba vody zůstává. Sklenka vody po ránu, vývar k obědu, čaj k odpolednímu koláči. Není třeba do sebe lít litry, ale na 1,5 až 2 litry denně by se tělo mělo dostat.

Není třeba si odpírat radost ze sladkého nebo oblíbeného jídla. Důležité je najít rovnováhu. V pátek klidně svíčková, ale v sobotu lehčí oběd a procházka po parku. Tělo se odmění.

Generali Česká pojišťovna

Psychická pohoda má vliv na celé tělo

Jedním z největších strašáků stáří je samota. Přitom právě vztahy, blízkost a zážitky s druhými mají zásadní vliv na psychiku, a tím pádem i na celkové zdraví. Lidé, kteří udržují kontakt s rodinou, přáteli nebo komunitou, bývají duševně odolnější a mají menší sklony k úzkostem nebo depresím. A co víc, často si i lépe vedou fyzicky.

Nemusí jít o velká gesta. Někdy stačí pravidelný telefonát s dcerou, návštěva vnoučat jednou týdně nebo účast v místním klubu, kde se hrajou karty nebo tvoří keramika. Oblíbené jsou univerzity třetího věku nebo kluby turistů. I pokec na lavičce nebo sdílené pečení koláčů má cenu zlata.

Prevence jako základ dlouhého a kvalitního života

I když se cítíte dobře, vyplatí se chodit pravidelně na preventivní prohlídky. Praktický lékař, zubař, oční a ušní kontrola, měření tlaku a cholesterolu, … Nic z toho nezabere moc času, ale může to včas odhalit problém.

Důležité je i naslouchat vlastnímu tělu. Změny chuti k jídlu, nevysvětlitelná únava, bolesti kloubů nebo problémy se spánkem nejsou normální jen proto, že je člověku přes šedesát. Jsou to signály. A je lepší na ně reagovat včas než až ve chvíli, kdy zasáhnou do každodenního života.

 

Ani při nejlepší péči o tělo se nedá stoprocentně vyhnout všemu. Úraz se může stát komukoli a v takových chvílích je dobré mít jistotu, že případná zlomenina, hospitalizace nebo trvalé následky neznamenají ještě další starosti navíc. Pro tyto situace je tu úrazové pojištění pro seniory od Generali České pojišťovny.

Žít aktivně i po šedesátce není jen možné, ale přirozené. Není třeba se vzdávat oblíbených jídel, nutit se do maratonů nebo stát každé ráno na váze. Stačí poslouchat svoje tělo, pravidelně se hýbat, jíst s rozumem, smát se s lidmi, které máte rádi. A myslet dopředu i na situace, které si zatím nepřipouštíte.

Přečtěte si

Jak se začít bezpečně hýbat po padesátce

Cestování jako senior: Jak si výlet užít bez starostí

Alzheimerova choroba: Jak se projevuje a jak ji zpomalit

Nebo si poslechněte podcast: „Průšvihem dnešní doby je, že naše mozky leniví.“

Vyberte kategorii