01.06.2021

Kdo vytváří fake news

U zrodu fake news stojí omyl, nebo úmysl. V první variantě má prsty obyčejná lidská chyba. V té druhé cíl vydělat nebo přesvědčit. Záměrně vytvářené fake news ale mají naštěstí několik rysů, podle kterých je můžete odhalit. Jaké to jsou?

Náhodně vytvořených fake news je plný internet. I novináři se mohou splést, případně nedostatečně ověří uváděné informace. Pracovní tempo žurnalistů se v internetové době hodně zrychlilo, a tak je na ověřování méně času. Dobré seriózní médium se ale za každý takový přehmat omluví a informaci uvede na pravou míru. Jenomže daleko větší převahu mají fake news vytvořené záměrně.

Co klik, to platba

Proč by někdo vymýšlel nesmysly a pak je šířil dál? Odpověď není složitá - jde totiž často o peníze. Informační weby obvykle fungují díky reklamě. Čím víc návštěvníků na svůj web přivedou, tím větší zisk mají. Odtud je k vytváření článků, které se masivně sdílí, už jen krůček. Mezi záměrnými tvůrci fake news jsou i lidé, kteří skrze tyto zprávy tlačí ostatním svou ideologii. Obvykle mají za cíl vytvářet v lidech pochyby - třeba v konkrétního politika, vůči státům nebo třeba k volbám. Dezinformátoři se řídí prastarým funkčním heslem „rozděl a panuj“ - v rozdělené společnosti snadněji prosadíte anti-systémové myšlenky, které fake news většinou aktivně podporují.

Na vzniku fake news se podílí i tzv. trollí farmy, což jsou specializovaná centra, kde pracují blogeři a nejrůznější psavci, kteří se cíleně věnují vzniku a šíření fake news. A ve volných chvílích k tomu přes fake účty na sítích hází virtuální vidle do diskuzí pod příspěvky nebo uráží své názorové oponenty. 

Pikantní titulek okořeněný vykřičníkem

Podle čeho poznat záměrně připravenou fake news? Tyto zprávy obvykle mívají šokující titulek. Jejich autoři se totiž snaží o co největší šíření svého díla a spoléhají na to, že lidé čtou často jenom nadpisy. Senzační titulek podtrhuje vykřičník, slova psaná CAPS LOCKEM a někdy i hodně ostré výrazy nebo obvinění. Všimněme si, že tradiční seriózní média na své uživatele nekřičí. Pod článkem pak většinou chybí podpis autora. 

Fake news týkající se klimatu.

Na fake news poutají pozornost hlavně šokující titulky, u kterých si řeknete: „No to snad není pravda!” Trefa, pravda to vážně není.

Šiřitelé fake news se podle výzkumu agentury STEM dělí do dvou skupin - expertní a spontánní. Tyto uživatele spojuje hlavně extrémní podezřívavost. Takoví lidé se ztrácejí v chaosu informací a pomocí fake news hledají příběh, který by celý zmatek vysvětlil. Ve skutečnosti ale zabředávají hlouběji do informačního bahna. A protože často nesmysly bezmyšlenkovitě sdílejí, jednoduše do něj můžou stáhnout i své blízké. 

Osvojte si 3 kroky k ověření informací.

01.06.2021

5 způsobů, jak chránit děti na sociálních sítích

Nic není zadarmo, ani sociální sítě

To, že za používání aplikací sociálních sítí neplatíte, neznamená, že jsou zadarmo. Na sociálních sítích jsou platidlem naše data, náš čas a naše soukromí. Sami se tak stáváme produktem. 

Víte, jak poznat digitální závislost?

1. Co sociální sítě schvátí, to už nenavrátí

Informace, které sdílíme, zůstanou v určité formě na internetu napořád. A proto není dobré sdílet úplně všechno. Ani to, co se z dnešního pohledu jeví naprosto nevinně. Třeba fotky roztomilých potomků, které často pyšní rodiče sdílí. Málokdo přitom myslí na to, že z buclatých miminek budou zanedlouho puberťáci a dospělí lidé, jimž můžou velmi osobní fotky zkomplikovat život.  

2. Zajímejte se

Snažte se poznat a pochopit, co vaše dítě na sociálních sítích dělá a u čeho tráví svůj čas. Ptejte se a neodsuzujte. Místo toho raději naslouchejte a vysvětlujte. Vaše děti sociálními sítěmi nejspíš žijí. Každodenní otázku co bylo ve škole?, na niž se většinou stejně nedočkáte rozsáhlejší odpovědi, tak můžete nahradit dotazem na novinky, které vašeho potomka zaujaly na sítích. 

Mladí uživatelé sledují nebezpečné výzvy na sociálních sítích.

Sociální sítě zaplavily v posledních letech nejrůznější výzvy. Některé jsou úsměvné, jiné vyloženě nebezpečné. Šokující byly například Benadryl challenge, v rámci níž se lidé předávkovávali silným antihistaminikem, aby si vyvolali halucinace, penny challenge, v níž uživatelé házeli minci na lehce zasunutou nabíječku v zásuvce, nebo coronavirus challenge, při níž se lidé vyzývali k olizování věcí na veřejnosti - jak daleko to došlo, vidíte na obrázku. 

3. Inspirujte se a inspirujte je

Internet je složitý prostor, a proto se hodí mít po ruce mapu. Sáhněte proto třeba po publikacích Dítě v síti, Průvodce po sociálních sítích nebo CyberCrime. Pomoct mohou také weby Buď safe online, E-bezpečí, Chytrá škola od O2 nebo hoax.cz. Vysvětlete dětem, jak se dá ověřit pravost fotografie. Nebo si s dětmi zahrejte třeba hry Městečko Kybernetov, kterou vytvořil Národní úřad pro kybernetovou a informační bezpečnost (NÚKIB), či Kyber trable od CZ.NIC. 

Jaké jsou současné kybernetické hrozby?

Udělejte si filmový večer

Se staršími dětmi si můžete udělat filmový festival, který bude mít téma internetové bezpečnosti. Podívat se společně můžete třeba na film Follow me, který popisuje nákup sledujících a boj o pozornost v reklamě. Najdete ho na stránkách Jednoho světa ve školách. Zařadit do programu můžete také český dokument V síti nebo dokument Falešná sláva o umělém budování influencerů na Instagramu či film Sociální dilema, v němž vystupují sami tvůrci sociálních sítí. A jako na každém správném festivalu si nezapomeňte uspořádat společný diskuzní panel k tématu. 

Projděte si také další tipy od odborníka Daniela Dočekala.

Vyberte kategorii
Tento web používá cookies za účelem optimalizace efektivního poskytování služeb. Pokud své nastavení cookies nezměníte, chápeme to jako souhlas s jejich užíváním. Další informace