Drby, fámy, pomluvy - to všechno si předávali už naši prapředci. Teprve s příchodem sociálních sítí dostaly nepravdy a nepodložené zprávy tu správnou živnou půdu. Vesele bují díky digitálním algoritmům a třaskavým emocím těch, kteří dezinformace sdílí. Jak přesně se fake news šíří? A jak to zařídit, aby pro vás sítě byly dobrý sluha, a ne zlý pán? Dozvíte se ve videu a v článku.
Nejplodnějším rokem pro dezinformace byl 2016, kdy fake news zaplevelily každou píď virtuálního prostoru. Přispěly k tomu dvě zásadní události: prezidentské volby v USA a referendum o Brexitu. Fake news vydávané za pravdivou novinářskou reportáž ale zná svět už minimálně od roku 1835, kdy v newyorských novinách vyšly informace o civilizaci na měsíci.
Podstata fake news je stará jako lidstvo samo. Proč se jim tedy teď tolik daří? Můžou za to novodobé technologie, respektive to, jak s nimi umíme nebo neumíme zacházet.
Jeden z nejsdílenějších hoaxů posledních let, který obsahuje lži a nesmysly, se šíří především emailem.
Skandální sdílení
Na českém internetu v současnosti působí desítky webů, které vytvářejí nebo cíleně přebírají dezinformační obsah. Ten pak prezentují třeba na profilech svých sociálních sítí, kde se o jeho další sdílení starají uživatelé. Přispívá k tomu i fakt, že velké množství lidí sdílí články jen na základě titulku - samotný obsah nečtou, ale pošlou ho bez rozmyslu dál. Skandální nadpisy svádí ke sdílení.
Autor se skrývá pod maskou redakce, šokující titulek a informace, u které jde snadno ověřit opak. Takové jsou první časté poznávací znaky fake news.
Víte, jaké jsou čtyři hlavní typy internetových nesmyslů?
Šíření fake news ale pomáhá i samotné nastavení sociálních sítí. S čím člověk zachází, všude pak nachází. Tak by se dalo stručně popsat fungování algoritmů na sociálních sítích. Pokud nás zajímá určitý typ obsahu (a je jedno, jestli je to fotbalový klub nebo politická strana), síť nám ho bude nabízet víc a víc. I tady je důvod nasnadě - lépe na nás pak cílí reklamu svých inzerentů. Jakmile se tak jednou zaháčkujeme do algoritmu obsahující dezinformace, začnou si nás podobné (dez)informace hledat samy. Stává se z toho začarovaný kruh, který často vede až do úplného uzavření se do názorové bubliny.
Udělejte z algoritmu pokusného králíka
Jak takový algoritmus funguje, si můžeme jednoduše vyzkoušet. Začněte sledovat stránku například s tématikou fotbalu nebo barvení vlasů a likněte pár videí nebo článků. A pak už stačí jen sledovat, jak se kolem vás ovíjí algoritmem doporučovaný obsah.
Představte si dům, ve kterém je vše propojeno. Lednice si sama doplňuje zásoby, televize vám prozradí, kdo zvoní u dveří a ambientní osvětlení vám pomůže udržet se v bdělém stavu, když se v noci snažíte dohnat termín.
Nenechte se mýlit, nejde o science fiction. Pravdou je, že mnohé z těchto futuristických technologií již existují. Jako chytrý dům se označuje takový dům, jehož technologické vybavení lze ovládat dálkově. Takovýchto chytrých domů bylo dle internetového magazínu analyticsinsights.net do roku 2021 celosvětově postaveno 175 miliónu a dle informací z portálu mordorintelligence.com lze předpokládat růst v tomto segmentu v následujících pěti letech o minimálně 25 %. Chytré domy jsou navíc zajímavým obchodním odvětvím, které do roku 2021 generovalo celosvětově obrat ve výši 190 miliónu dolarů.
Jednou z oblastí na poli technologií pro chytré domy s největším potenciálem, je bezpečnost a identifikace rizik. Integrované domovní zvonky a chytré zámky jsou jen některými z příkladů. Již 72 % uživatelů v této souvislosti uvádí, že díky bezpečnostnímu systému se ve svém domě cítí bezpečněji a ušetří na nákladech na pojištění. Mezi takové technologie patří video zvonky, bezklíčové zámky a další integrované bezpečnostní systémy, jako třeba čidla pohybu a pod.
Jaké chytré technologie pro venkovní užití se chystají do budoucna?
Jaké chytré technologie pro vaši kuchyň se chystají do budoucna?
Jaké chytré technologie do obývacího pokoje lze očekávat v budoucnu?
Jaké chytré technologie do ložnice lze očekávat v budoucnu?