01.06.2021

Jak prasknout názorovou bublinu

Názorová bublina může pohltit každého. Někdy stačí jen docela „normálně“ používat třeba Facebook a po pár týdnech jste lapení, ani nevíte jak. Jenomže žít život v názorové bublině není žádná výhra. V ní totiž konzumujeme jen takový obsah, který nám zdánlivě vyhovuje, ale dřív nebo později nás doběhne. Jak přerušit tuto nezdravou dietu a prasknout bublinu okolo nás?

Sociální sítě jsou nastavené podle jednoduchého klíče: ukazují nám to, co se nám líbí a co nás baví. Čím více dobrého obsahu nám totiž ukážou, tím více času na nich strávíme. Čím více času na nich strávíme, tím více reklam nám můžou ukázat. A čím více reklam nám můžou ukázat, tím větší mají zisky. Jejich algoritmy nám proto z internetové zásobárny vytahují přesně to, co nás zajímá. Ve vyhledávání se nám objevují informace a témata, která na internetu sledujeme. Stejně tak na našich kanálech příspěvků na sociálních sítích. 

Sítě přizpůsobují obsah každému z nás na míru podle našich zájmů. Takže žádní dva lidé na světě nevidí, třeba na Facebooku, v jeden okamžik přesně to samé. Na Petra, který se zajímá o elektroauta vyskočí článek o tom, že Tesla je to nejlepší, co nás ve světě dopravy mohlo potkat. Tomáš, který má rád klasická auta a burácení motorů, v ten samý okamžik uvidí článek o tom, že Tesla klasická auta nikdy nenahradí. Oba pak po tomto dobře zacíleném výběru sami skočí kvůli principu konfirmačního zkreslení. Podobné scénáře se opakují dnes a denně. Když se to děje dlouhodobě, Petra i Tomáše pohltí názorová bublina a na tématu elektromobility nemají šanci najít shodu, i když jsou oba kamarádi. A teď si představte, když se to děje u důležitých společenských a politických témat. Čím silnější názorové bubliny kolem sebe máme, tím těžší je diskuze o nich. A to je velký problém.

Rozhovor se sociologem Janem Hartlem o názorových bublinách.

Odborníci upozorňují, že vytváření a utvrzování sociálních bublin nelze brát na lehkou váhu. 

Když vybublá jiný názor

Uzavření do bubliny se většinou nijak nebráníme, protože většinou ani netušíme, že se to stane. V bublině ostatní uživatelé potvrzují naše vidění světa a naše názory. Internetová bublinková lázeň nás nenutí přemýšlet a zpochybňovat vlastní postoje. A to je pohodlné. Jenomže když se pak potkáme se s člověkem z jiné bubliny nebo k nám doputuje zpráva, která naši bublinu ohrožuje, nastává problém. 

A proto bychom si měli bublinky odpustit. V rámci vyváženého mediálního jídelníčku je dobré si servírovat i obsah, který nám není úplně po chuti. Pusťme do našeho virtuálního prostoru i ty názory a média, s nimiž třeba úplně nesouhlasíme. A než je odsoudíme, pokusme se pochopit, odkud vycházejí a o co jim doopravdy jde. Bez předčasného odsouzení a odmítání. Kromě naší názorové bubliny budeme postupně nabourávat i konfirmační zkreslení. A naučíme se tak lépe vyhýbat fake news, na které už nebudeme skákat jen proto, že jim chceme uvěřit.

Pokud trávíte čas na internetu, možná vás bude zajímat, jestli nás odposlouchávají sociální sítě.

01.06.2021

5 způsobů, jak chránit děti na sociálních sítích

Nic není zadarmo, ani sociální sítě

To, že za používání aplikací sociálních sítí neplatíte, neznamená, že jsou zadarmo. Na sociálních sítích jsou platidlem naše data, náš čas a naše soukromí. Sami se tak stáváme produktem. 

Víte, jak poznat digitální závislost?

1. Co sociální sítě schvátí, to už nenavrátí

Informace, které sdílíme, zůstanou v určité formě na internetu napořád. A proto není dobré sdílet úplně všechno. Ani to, co se z dnešního pohledu jeví naprosto nevinně. Třeba fotky roztomilých potomků, které často pyšní rodiče sdílí. Málokdo přitom myslí na to, že z buclatých miminek budou zanedlouho puberťáci a dospělí lidé, jimž můžou velmi osobní fotky zkomplikovat život.  

2. Zajímejte se

Snažte se poznat a pochopit, co vaše dítě na sociálních sítích dělá a u čeho tráví svůj čas. Ptejte se a neodsuzujte. Místo toho raději naslouchejte a vysvětlujte. Vaše děti sociálními sítěmi nejspíš žijí. Každodenní otázku co bylo ve škole?, na niž se většinou stejně nedočkáte rozsáhlejší odpovědi, tak můžete nahradit dotazem na novinky, které vašeho potomka zaujaly na sítích. 

Mladí uživatelé sledují nebezpečné výzvy na sociálních sítích.

Sociální sítě zaplavily v posledních letech nejrůznější výzvy. Některé jsou úsměvné, jiné vyloženě nebezpečné. Šokující byly například Benadryl challenge, v rámci níž se lidé předávkovávali silným antihistaminikem, aby si vyvolali halucinace, penny challenge, v níž uživatelé házeli minci na lehce zasunutou nabíječku v zásuvce, nebo coronavirus challenge, při níž se lidé vyzývali k olizování věcí na veřejnosti - jak daleko to došlo, vidíte na obrázku. 

3. Inspirujte se a inspirujte je

Internet je složitý prostor, a proto se hodí mít po ruce mapu. Sáhněte proto třeba po publikacích Dítě v síti, Průvodce po sociálních sítích nebo CyberCrime. Pomoct mohou také weby Buď safe online, E-bezpečí, Chytrá škola od O2 nebo hoax.cz. Vysvětlete dětem, jak se dá ověřit pravost fotografie. Nebo si s dětmi zahrejte třeba hry Městečko Kybernetov, kterou vytvořil Národní úřad pro kybernetovou a informační bezpečnost (NÚKIB), či Kyber trable od CZ.NIC. 

Jaké jsou současné kybernetické hrozby?

Udělejte si filmový večer

Se staršími dětmi si můžete udělat filmový festival, který bude mít téma internetové bezpečnosti. Podívat se společně můžete třeba na film Follow me, který popisuje nákup sledujících a boj o pozornost v reklamě. Najdete ho na stránkách Jednoho světa ve školách. Zařadit do programu můžete také český dokument V síti nebo dokument Falešná sláva o umělém budování influencerů na Instagramu či film Sociální dilema, v němž vystupují sami tvůrci sociálních sítí. A jako na každém správném festivalu si nezapomeňte uspořádat společný diskuzní panel k tématu. 

Projděte si také další tipy od odborníka Daniela Dočekala.

Vyberte kategorii
Tento web používá cookies za účelem optimalizace efektivního poskytování služeb. Pokud své nastavení cookies nezměníte, chápeme to jako souhlas s jejich užíváním. Další informace