Doba na přečtení článku jsou 3 minuty

4 nejrozšířenější internetové nepravdy

Výrazy dezinformace nebo fake news pronikly do našeho běžného slovníčku. Internet není jen místo plné videí koťátek a hřiště youtuberů. V běžném i ve virtuálním životě nás potkávají věci, před kterými je dobré mít se na pozoru. Víte, co je to hoax? Jak se liší fake news od běžné zprávy, co nahrává konspiračním teoriím a kde končí legrace? Odpovědi najdete ve videu a v článku.

1. Hoaxy: zaručená informace bez zdroje

Rozlišit můžeme čtyři hlavní typy nejrozšířenějších nepravd. V prvé řadě jde o hoaxy, tedy poplašné zprávy. Určitě jste už nějaký hoax zaznamenali. Možná to byla informace o zpoplatnění sociální sítě, na které máte profil, „dobrá rada“, abyste v nouzi zadali PIN do bankomatu obráceně nebo třeba fotka s vlčí smečkou, kterou podle internetových zoologů hlídá alfa samec na posledním místě. Hoaxy se snaží vyvolat emoci. Může jít o strach, vztek nebo třeba solidaritu. Podle čeho hoax poznáte? Často se jedná o přeposlaný email se zaručenou zprávou, kterou se nikde jinde nedočtete. Někdy jde o informaci, která se stala známému známého. Konkrétní zdroj už ale nejde dohledat. Dobré poznávací znamení je i výzva k hromadnému odeslání zprávy dál. Pokud vám do schránky přijde podezřelá zpráva a budete si ji chtít ověřit, můžete využít otevřenou databázi na Hoax.cz.

2. Fake news: hra na seriózní žurnalistiku

Fake news jsou ještě o kousek rafinovanější. Tváří se totiž jako seriózní mediální zpráva. Často vychází na webu, který se zpravodajstvím (alespoň na první pohled) zabývá. Fake news má dokonalé mimikry, takže ji mezi ostatními zprávami rozpoznáte jen při bližším prozkoumání. Stejně jako ostatní sdělení totiž obsahuje titulek, fotku a promyšleně sestavený text. Může se dokonce odkazovat i na existující zdroje. Jenomže jádro fake news je buď překroucené, nebo úplně vymyšlené. Kromě toho jsou fake news většinou vytvořené tak, abychom jim uvěřili a sdíleli je. Na co byste se měli zaměřit, pokud vám zpráva přijde podezřelá:
 

  • Má článek podepsaného a dohledatelného autora? Spousta autorů fake news skrývá svou identitu nebo používá jen smyšlené pseudonymy. Pokud někdo napíše kvalitní a podložený článek, měl by se pod něj být ochotný hrdě podepsat.

  • Nepodstrkuje nám autor ve zprávě svůj názor? Většina fake news je psaná tak, aby svět malovala černobíle a našla jednoznačného viníka za problémy, které bývají často mnohem komplikovanější. Pozor na takové zjednodušené a příliš časté ukazování prstem.

  • Cloumají s vámi po přečtení článku nebo už titulku, emoce? Dobrá novinařina nebývá žádné drama. Z článku byste si měli odnést shrnutí informací, ze kterých si sami uděláte obrázek. Pokud někdo maluje obrázek za vás a snaží se ve vás k někomu vzbudit velmi negativní nebo pozitivní emoci, je čas zpozornět. 

Na internetu se můžete setkat také s tzv. deep fake videy. Jde o technologii, která dokáže simulovat tvář, mimiku a řeč jakékoliv známé osoby. V tomto případě se jednalo o zakladatele Facebooku Marka Zuckerberga. Současná deep fake videa jde s trochou tréninku odhalit pozorným sledováním. V budoucnu ale taková možnost pravděpodobně zmizí. Zbývá jediné - mít se na pozoru a aktivně ověřovat. 

3. Konspirační teorie: spiklenci tajné pravdy

Další z říše nepravd jsou konspirační teorie. Může jít o zdánlivě docela komické příběhy o iluminátech nebo ploché Zemi, až po životu nebezpečné nesmysly ohrožující zdraví. Konspirační teorie zažívají v době internetové pořádný rozmach. Nahrávají jim v tom diskuzní fóra, kde se lidé vzájemně podporují o svých přesvědčeních. Konspirační teorie mívají dva hlavní rysy, podle kterých jdou obvykle odhalit: vysvětlují složité věci jednoduchým způsobem a upozorňují na všemožná tajná spiknutí. Jako potvrzení překládají „neprůstřelné“ důkazy. Pokud se vás někdo bude pokoušet přesvědčit o tom, že všichni okolo jsou blázni a jen pár vyvolených zná Pravdu s velkým P o tom, jak to ve světě opravdu chodí, tak dejte pozor. S největší pravděpodobností to bude naprostá konina. 

I na první pohled úsměvné konspirační teorie mohou být velmi nebezpečné, pokud je člověk vezme opravdu vážně.

4. Satira: pointa v nedohlednu

Za posledním důležitým typem kolujících nepravd obvykle nestojí zlý úmysl. Jde o nepochopenou satiru. Nepochopené nebo z kontextu vytržené vtipy začínají žít vlastním životem a pobuřovat. Jedním z takových výstřelků byla například zpráva o tom, že Evropská unie zakáže písmenko Ř, aby zjednodušila češtinu. 

V internetové džungli je jednoduše potřeba mít se pořád na pozoru. A proto vám v následujících videích a textech popíšeme, jak se tu neztratit a nenechat se chytit do pasti výmyslů. Zjistíte třeba, kdo vytváří fake news, proč se nenechat uvěznit do názorové bubliny nebo jak si ověřit správnost informací.

12.01.2024
Doba na přečtení článku jsou 4 minuty

Chcete být na horách v bezpečí? Vyzkoušejte aplikaci Záchranka!

Aplikace Záchranka slouží k rychlému přivolání pomoci ať už se nacházíte na horách, uprostřed města, nebo třeba doma. Stačí pouze stisknout velké červené tlačítko na hlavní obrazovce. Díky tomu aplikace automaticky předvolí v telefonu linku 155 a na pozadí odešle zdravotnické záchranné službě informace o vaší poloze, signálu, kapacitě baterie a údaje, které jste vyplnili ve svém profilu. V případě, že byste nemohli mluvit, zmáčknete pouze tlačítko „nemohu mluvit“ a na obrazovce vyberete jednu z devíti nejčastějších situací, které dostanete na výběr. MUDr. Jana Kubalová ze záchranné služby Jihomoravského kraje dodává: „V krizové situaci např. při dopravní nehodě či úrazu v terénu si řada volajících nedokáže vybavit svou přesnou polohu. Stisknutí tlačítka je v těchto chvílích tím nejjednodušším krokem.“

Stisknutí nouzového tlačítka standardně přivolá zdravotnickou záchrannou službu. Pokud se ale nacházíte na horách nebo u vodní plochy, aplikace to sama rozpozná a automaticky kontaktuje navíc ještě i vodní nebo horské záchranáře. Horská služba má v aplikaci dokonce celý svůj modul, který je věnovaný prevenci a bezpečnosti na horách a zároveň v něm najdete tlačítko pro přímé kontaktování horské služby. Toto tlačítko se využívá v případě, že jste v horách v nesnázích, ale ne nutně v ohrožení života.

V aplikaci Záchranka nově najdete i rozšířený modul podrobné lavinové předpovědi pro horské oblasti v Česku, na Slovensku i v Rakousku. Podrobné informace zde najdete zobrazeny pomocí jednotných mezinárodních piktogramů a detailního popisu přímo od horské služby. V Česku je modul určen především uživatelům, kteří se pohybují v lavinových oblastech (např. skialpinistům), v zahraničí se ale s lavinami můžete setkat i na jinak volně přístupných místech, proto se může hodit i pro širokou veřejnost. Data, která v modulu naleznete, pocházejí přímo od lavinových preventistů příslušných pohoří v Česku i v zahraničí, proto je součástí modulu odkaz na jejich webové stránky. Tam můžete vždy najít další podrobné informace včetně sněhových profilů.

Aplikace Záchranka

Může se ale stát, že se dostanete do situace, kdy i zmáčknutí jediného tlačítka bude pro vaši situaci nadlidským úkolem. Aplikace vám ale kryje záda i v takovém případě, a to díky její elektronické knize túr. Zde je nutná kapka úsilí před vaší cestou, kdy do aplikace zadáte plán vaší cesty včetně přibližného časového harmonogramu. Práce knihy túr nabírá rychlý spád, pokud do určité doby svůj úspěšně dokončený výlet v aplikaci nepotvrdíte. V takovém případě aplikace nejdříve sama kontaktuje vaše blízké a poté i horskou službu.

Nejlepším řešením je ale vždy předvídat možná rizika a podstupovat již preventivně takové kroky, aby k žádným krizovým situacím vůbec nedošlo. Pro takové účely má aplikace Záchranka také vlastní řešení – varovná upozornění a výstrahy na špatné počasí, při požárech, povodních, lavinách či jiných zdraví ohrožujících situacích ve vašem okolí. Žádné číhající nebezpečí by tak pro vás s aplikací nemělo být překvapením. Za pomoci „lokátoru“ můžete také najít nejbližší pohotovost nebo pohotovostní lékárnu. V aplikaci najdete i interaktivní návod, jak na první pomoc nebo rady, jak se zachovat při běžných zraněních.

Aplikaci Záchranka je možné využívat i v zahraničí – konkrétně na Slovensku, v Maďarsku a Rakousku a využívat ji mohou dokonce i neslyšící.

Aplikace Záchranka vám sice nezměří spálené kalorie ani počet vystoupaných pater, ale za to může vám nebo někomu blízkému zachránit život. K dnešnímu dni je počet uživatelů aplikace 2,4 milionu a každý den se uskuteční z aplikace na 120 volání o pomoc. Více o aplikaci si můžete poslechnout v podcastu Generali České pojišťovny Stačí málo s Filipem Maleňákem, zakladatelem aplikace Záchranka, či na webu zachrankaapp.cz.

Vyberte kategorii