01.06.2021

4 nejrozšířenější internetové nepravdy

Výrazy dezinformace nebo fake news pronikly do našeho běžného slovníčku. Internet není jen místo plné videí koťátek a hřiště youtuberů. V běžném i ve virtuálním životě nás potkávají věci, před kterými je dobré mít se na pozoru. Víte, co je to hoax? Jak se liší fake news od běžné zprávy, co nahrává konspiračním teoriím a kde končí legrace? Odpovědi najdete ve videu a v článku.

1. Hoaxy: zaručená informace bez zdroje

Rozlišit můžeme čtyři hlavní typy nejrozšířenějších nepravd. V prvé řadě jde o hoaxy, tedy poplašné zprávy. Určitě jste už nějaký hoax zaznamenali. Možná to byla informace o zpoplatnění sociální sítě, na které máte profil, „dobrá rada“, abyste v nouzi zadali PIN do bankomatu obráceně nebo třeba fotka s vlčí smečkou, kterou podle internetových zoologů hlídá alfa samec na posledním místě. Hoaxy se snaží vyvolat emoci. Může jít o strach, vztek nebo třeba solidaritu. Podle čeho hoax poznáte? Často se jedná o přeposlaný email se zaručenou zprávou, kterou se nikde jinde nedočtete. Někdy jde o informaci, která se stala známému známého. Konkrétní zdroj už ale nejde dohledat. Dobré poznávací znamení je i výzva k hromadnému odeslání zprávy dál. Pokud vám do schránky přijde podezřelá zpráva a budete si ji chtít ověřit, můžete využít otevřenou databázi na Hoax.cz.

2. Fake news: hra na seriózní žurnalistiku

Fake news jsou ještě o kousek rafinovanější. Tváří se totiž jako seriózní mediální zpráva. Často vychází na webu, který se zpravodajstvím (alespoň na první pohled) zabývá. Fake news má dokonalé mimikry, takže ji mezi ostatními zprávami rozpoznáte jen při bližším prozkoumání. Stejně jako ostatní sdělení totiž obsahuje titulek, fotku a promyšleně sestavený text. Může se dokonce odkazovat i na existující zdroje. Jenomže jádro fake news je buď překroucené, nebo úplně vymyšlené. Kromě toho jsou fake news většinou vytvořené tak, abychom jim uvěřili a sdíleli je. Na co byste se měli zaměřit, pokud vám zpráva přijde podezřelá:
 

  • Má článek podepsaného a dohledatelného autora? Spousta autorů fake news skrývá svou identitu nebo používá jen smyšlené pseudonymy. Pokud někdo napíše kvalitní a podložený článek, měl by se pod něj být ochotný hrdě podepsat.

  • Nepodstrkuje nám autor ve zprávě svůj názor? Většina fake news je psaná tak, aby svět malovala černobíle a našla jednoznačného viníka za problémy, které bývají často mnohem komplikovanější. Pozor na takové zjednodušené a příliš časté ukazování prstem.

  • Cloumají s vámi po přečtení článku nebo už titulku, emoce? Dobrá novinařina nebývá žádné drama. Z článku byste si měli odnést shrnutí informací, ze kterých si sami uděláte obrázek. Pokud někdo maluje obrázek za vás a snaží se ve vás k někomu vzbudit velmi negativní nebo pozitivní emoci, je čas zpozornět. 

 

Na internetu se můžete setkat také s tzv. deep fake videy. Jde o technologii, která dokáže simulovat tvář, mimiku a řeč jakékoliv známé osoby. V tomto případě se jednalo o zakladatele Facebooku Marka Zuckerberga. Současná deep fake videa jde s trochou tréninku odhalit pozorným sledováním. V budoucnu ale taková možnost pravděpodobně zmizí. Zbývá jediné - mít se na pozoru a aktivně ověřovat. 

3. Konspirační teorie: spiklenci tajné pravdy

Další z říše nepravd jsou konspirační teorie. Může jít o zdánlivě docela komické příběhy o iluminátech nebo ploché Zemi, až po životu nebezpečné nesmysly ohrožující zdraví. Konspirační teorie zažívají v době internetové pořádný rozmach. Nahrávají jim v tom diskuzní fóra, kde se lidé vzájemně podporují o svých přesvědčeních. Konspirační teorie mívají dva hlavní rysy, podle kterých jdou obvykle odhalit: vysvětlují složité věci jednoduchým způsobem a upozorňují na všemožná tajná spiknutí. Jako potvrzení překládají „neprůstřelné“ důkazy. Pokud se vás někdo bude pokoušet přesvědčit o tom, že všichni okolo jsou blázni a jen pár vyvolených zná Pravdu s velkým P o tom, jak to ve světě opravdu chodí, tak dejte pozor. S největší pravděpodobností to bude naprostá konina. 

 

Muž, který přišel o život, protože uvěřil konspirační teorii.

I na první pohled úsměvné konspirační teorie mohou být velmi nebezpečné, pokud je člověk vezme opravdu vážně.

4. Satira: pointa v nedohlednu

Za posledním důležitým typem kolujících nepravd obvykle nestojí zlý úmysl. Jde o nepochopenou satiru. Nepochopené nebo z kontextu vytržené vtipy začínají žít vlastním životem a pobuřovat. Jedním z takových výstřelků byla například zpráva o tom, že Evropská unie zakáže písmenko Ř, aby zjednodušila češtinu. 

V internetové džungli je jednoduše potřeba mít se pořád na pozoru. A proto vám v následujících videích a textech popíšeme, jak se tu neztratit a nenechat se chytit do pasti výmyslů. Zjistíte třeba, kdo vytváří fake news, proč se nenechat uvěznit do názorové bubliny nebo jak si ověřit správnost informací.

01.06.2021

5 způsobů, jak chránit děti na sociálních sítích

Nic není zadarmo, ani sociální sítě

To, že za používání aplikací sociálních sítí neplatíte, neznamená, že jsou zadarmo. Na sociálních sítích jsou platidlem naše data, náš čas a naše soukromí. Sami se tak stáváme produktem. 

Víte, jak poznat digitální závislost?

1. Co sociální sítě schvátí, to už nenavrátí

Informace, které sdílíme, zůstanou v určité formě na internetu napořád. A proto není dobré sdílet úplně všechno. Ani to, co se z dnešního pohledu jeví naprosto nevinně. Třeba fotky roztomilých potomků, které často pyšní rodiče sdílí. Málokdo přitom myslí na to, že z buclatých miminek budou zanedlouho puberťáci a dospělí lidé, jimž můžou velmi osobní fotky zkomplikovat život.  

2. Zajímejte se

Snažte se poznat a pochopit, co vaše dítě na sociálních sítích dělá a u čeho tráví svůj čas. Ptejte se a neodsuzujte. Místo toho raději naslouchejte a vysvětlujte. Vaše děti sociálními sítěmi nejspíš žijí. Každodenní otázku co bylo ve škole?, na niž se většinou stejně nedočkáte rozsáhlejší odpovědi, tak můžete nahradit dotazem na novinky, které vašeho potomka zaujaly na sítích. 

Mladí uživatelé sledují nebezpečné výzvy na sociálních sítích.

Sociální sítě zaplavily v posledních letech nejrůznější výzvy. Některé jsou úsměvné, jiné vyloženě nebezpečné. Šokující byly například Benadryl challenge, v rámci níž se lidé předávkovávali silným antihistaminikem, aby si vyvolali halucinace, penny challenge, v níž uživatelé házeli minci na lehce zasunutou nabíječku v zásuvce, nebo coronavirus challenge, při níž se lidé vyzývali k olizování věcí na veřejnosti - jak daleko to došlo, vidíte na obrázku. 

3. Inspirujte se a inspirujte je

Internet je složitý prostor, a proto se hodí mít po ruce mapu. Sáhněte proto třeba po publikacích Dítě v síti, Průvodce po sociálních sítích nebo CyberCrime. Pomoct mohou také weby Buď safe online, E-bezpečí, Chytrá škola od O2 nebo hoax.cz. Vysvětlete dětem, jak se dá ověřit pravost fotografie. Nebo si s dětmi zahrejte třeba hry Městečko Kybernetov, kterou vytvořil Národní úřad pro kybernetovou a informační bezpečnost (NÚKIB), či Kyber trable od CZ.NIC. 

Jaké jsou současné kybernetické hrozby?

Udělejte si filmový večer

Se staršími dětmi si můžete udělat filmový festival, který bude mít téma internetové bezpečnosti. Podívat se společně můžete třeba na film Follow me, který popisuje nákup sledujících a boj o pozornost v reklamě. Najdete ho na stránkách Jednoho světa ve školách. Zařadit do programu můžete také český dokument V síti nebo dokument Falešná sláva o umělém budování influencerů na Instagramu či film Sociální dilema, v němž vystupují sami tvůrci sociálních sítí. A jako na každém správném festivalu si nezapomeňte uspořádat společný diskuzní panel k tématu. 

Projděte si také další tipy od odborníka Daniela Dočekala.

Vyberte kategorii
Tento web používá cookies za účelem optimalizace efektivního poskytování služeb. Pokud své nastavení cookies nezměníte, chápeme to jako souhlas s jejich užíváním. Další informace