Odchod blízkého člověka doprovází truchlení a zvykání si na novou realitu. Vedle toho se musí pozůstalí vyrovnat také s řadou administrativních záležitostí. Od naplánování posledního rozloučení, přes vyřízení dokladů, záležitostí ohledně zaměstnání, bydlení, sociálních dávek až po vypořádání smluv nejen s dodavateli služeb a energií.
Účet v bance, plyn a elektřina nebývá to jediné, co si člověk na své jméno během života sjedná. Proto se v tomto článku podíváme na to, jak je to s penzijním spořením v případě úmrtí klienta.
V Česku si na penzi dobrovolně spoří téměř 4 miliony lidí. Je tedy pravděpodobné, že pokud vyřizujete pozůstalost, i váš blízký penzijko během života měl. Možná vám o něm dokonce řekl. Pokud to však nevíte jistě, můžete to zjistit následujícími způsoby.
Penzijní spoření umožňuje připravit se i na tyto životní situace předem. Smlouva zaniká úmrtím klienta, ale nemusíte se bát, úspory na penzijním účtu se nikam neztratí, jen si o ně musí pozůstalý požádat. Co se tedy dále děje s penězi na smlouvě?
Penzijní spoření umožňuje klientovi určit si ve smlouvě tzv. určenou nebo oprávněnou osobu (podle typu smlouvy), které v případě úmrtí klienta vzniká nárok na vyplacení příslušné dávky. Pokud taková osoba ve smlouvě uvedena je, bez čekání na ukončení dědického řízení si o ně může požádat. Pokud ve smlouvě není uvedena, stávají se peníze součástí dědického řízení, což může výplatu peněz značně prodloužit.
Určenou nebo oprávněnou osobou může být jakákoli fyzická osoba – manžel/ka, dítě, nebo třeba přítel/kyně. Stačí, když ji do smlouvy klient za doby svého života uvede a bude mít jistotu, že se peníze dostanou do správných rukou. Osob může být více a je třeba předem určit, v jakém poměru si peníze rozdělí. V průběhu trvání smlouvy klient může určenou/oprávněnou osobu kdykoli zdarma změnit.
Určeným osobám či dědicům budou prostředky z penzijního spoření vyplaceny v první případě jako odbytné. To jsou vložené peníze na smlouvě včetně výnosů, bez státních příspěvků. Nebo jako jednorázové vyrovnání včetně připsané státní podpory, pokud zesnulý klient splnil všechny podmínky, tedy mu bylo alespoň 60 let a spořil po dobu minimálně 60/120 měsíců v závislosti na podmínkách smlouvy.
Jestliže zemřelý stihl před svou smrtí čerpat pravidelnou penzi, dostane určená osoba nebo dědic jednorázově vyplacený zbytek dosud nevyplacených dávek.

Pozůstalí by měli o úmrtí klienta penzijního spoření informovat penzijní společnost, u které měl zesnulý smlouvu sjednanou. Pro vyplacení naspořených peněz je třeba doložit úmrtní list a prokázat se svým dokladem totožnosti, například občanským průkazem.
Oprávněná, určená osoba nebo dědic podají žádost o výplatu dávky z penzijního spoření zemřelého u penzijní společnosti. Pokud je těchto osob více, je potřeba, aby každá z nich vyplnila vlastní formulář. Dědicové k žádosti doloží navíc usnesení soudu o dědictví s určením, kdo nabývá prostředky naspořené v rámci penzijního spoření.
Navštivte nás na kterémkoliv obchodním místě, kde vám se sepsáním žádosti pomůžeme.
Na vypořádání penzijního spoření mají penzijní společnosti zákonnou lhůtu až 3 měsíce, u nás v Generali PS se ale snažíme vyřídit žádosti rychleji.
✅ Zjistěte, zda měl zesnulý penzijní spoření
✅ Ověřte, zda ve smlouvě uvedl určenou nebo oprávněnou osobu
✅ Připravte si potřebné dokumenty
✅ Podejte žádost o výplatu
Život přináší mnohdy nečekané situace a je důležité být na ně připraven. Sjednání oprávněné nebo určené osoby na vlastní smlouvě pro případ úmrtí je jednoduchý krok, který může vašim blízkým výrazně usnadnit vyřízení pozůstalosti a zajistit, že vaše peníze budou předány přesně tak, jak si přejete.
Stačí navštívit kterékoliv z obchodních míst, kde vám s doplněním do smlouvy rádi pomůžeme. Sjednání určené či oprávněné osoby si můžete kdykoli zkontrolovat i na Klientském portále.
Přečtěte si:
5 mýtů o důchodech, které vás můžou stát klidné stáří
Jak se finančně zajistit na penzi
Rizika předčasného ukončení životního pojištění
Nebo si poslechněte podcast: „Bavme se s našimi blízkými také o tom, jak chtějí umřít.“
V této situaci vzniká prostor na koncept hlasitého rozpočtování, tzv. „loud budgeting“. Nejde pouze o internetový trend, ale o reakci na rostoucí finanční nejistotu.
Mnoho mladých dospělých dnes místo toho, aby své finance spravovali sami za sebe, otevřeně hovoří o svém rozpočtu s vrstevníky, komunitou i na důvěryhodných platformách. Sdílení konkrétních částek, priorit i limitů jim pomáhá vytvořit si vhodnější způsob fungování. Otázky týkající se osobního rozpočtu tedy nejsou považovány za soukromé a naopak jsou sdíleny za účelem lepšího rozhodování.
To, že finanční rozhodování ve stále větší míře probíhá formou sdílení a konzultací, potvrzují také nejnovější evropská data. Podle zprávy Evropské centrální banky přibližně 40 % lidí mladších 35 let předtím, než učiní důležité finanční rozhodnutí, aktivně vyhledá radu. Ve chvíli, kdy jednotlivci odchází ze standardního zaměstnání a ztrácí podporu a zázemí zaměstnavatele, tato tendence nabývá na ještě větší síle.
Narůstají také nestandardní formy zaměstnání mezi mladými dospělými, zejména samostatně výdělečné činnosti a práce na volné noze. Tyto modely přináší jistou flexibilitu, ale také přesouvají zodpovědnost ze zaměstnavatelů na jednotlivce. Otevřená komunikace o penězích jim proto pomáhá lépe se orientovat a získat zkušenosti od ostatních.
Ekonomické podmínky tento trend ještě posilují. Mnoho mladých dospělých v EU má problém pokrýt nečekané výdaje a jejich rezervy dále oslabují rostoucí náklady na bydlení a energie. OECD zároveň zdůrazňuje, že mladší generace obvykle hospodaří s menším finančním polštářem, což představuje výraznou komplikaci při profesních změnách. Sdílení finančních zkušeností tak představuje jeden ze způsobů, jak tuto nejistotu lépe zvládnout.
Koncept „loud budgeting“ v České republice souvisí s proměnou pracovního trhu a rostoucím počtem lidí, kteří nepracují pouze v tradičním zaměstnaneckém poměru. Ačkoli byla zaměstnanost v roce 2024 vysoká, data Českého statistického úřadu (ČSÚ) ukazují posilování práce na volné noze, samostatné výdělečné činnosti i dalších flexibilních forem práce, zejména mezi mladšími dospělými. Pro řadu lidí to znamená přechod od stabilní mzdy k proměnlivějším příjmům a větší odpovědnosti za vlastní finance.
Tyto změny se promítají i do každodenní správy financí. Podle údajů Eurostatu roste podíl domácností, které mají problém pokrýt nečekané výdaje, přičemž větší zranitelnost se týká zejména lidí s nepravidelnými příjmy. Evropská komise uvádí, že tento posun podporují také digitální nástroje pro správu financí. Mladí lidé stále častěji využívají aplikace, tabulky nebo online komunity ke sledování výdajů, plánování rozpočtu a výměně zkušeností s ostatními.
Cílem konceptu „loud budgeting“ v této situaci není pouze sdílet finanční starosti a společně čelit stresu, ale také způsob, jak si vytvořit nějaký finanční řád. Díky otevřené komunikaci o financích si lidé mohou vytvořit nový systém, který jim pomáhá zvládat období změn. Sdílení zkušeností nepřináší pouze podporu, ale také větší jistotu při každodenním rozhodování.
„Loud budgeting“ přináší odpověď na praktické potřeby, které se během změny profesní kariéry vynořují, a přináší řád a strukturu. Lidé mohou diskutovat o svých příjmových rozmezích, fixních nákladech a krátkodobých prioritách a vytvářet si tak záchytné body v době, kdy vznikají nové finanční návyky. Prostor ke srovnávání přístupů, ověřování předpokladů a případnou úpravu očekávání poskytují skupiny vrstevníků a online komunity.
Digitální nástroje tento proces dále podporují. Aplikace na tvorbu rozpočtu, sdílené tabulky a platformy umožňují lidem sledovat, jak se v čase vyvíjí jejich příjmy a výdaje. Podle Evropské komise mladí Evropané v daleko větší míře využívají digitální finanční nástroje, zejména pro řízení nestandardních příjmů. Technologie jim poskytuje důležitou infrastrukturu, ale skutečná hodnota spočívá právě v jejich kolektivním používání.
Při profesní změně nestačí jen vědět, kolik člověk vydělává. Potřebuje také nástroje, které mu pomohou zvládnout nepravidelný příjem a plánovat další kroky:
Aplikace umožňující sledovat příjmy po týdnech nebo podle projektů pomáhají sledovat reálný tok financí a u nepravidelných příjmů fungují lépe než stabilní měsíční výkazy.
Oddělení základních oblastí životních nákladů (nájem, služby, daně/poplatky) od ostatních nákladů vnáší do situace nepravidelných příjmů přehlednost.
Odkládání příjmů stranou během lepších období pro případné výpadky v budoucnu je široce rozšířená strategie. Analýza OECD uvádí uhlazování příjmů (income-smoothing) jako klíčový faktor ochrany pracovníků v nestandardních pracovních formách.
Společně vytvářené dokumenty umožňují jednotlivcům vzájemně srovnávat předpoklady, nacházet nesrovnalosti a využívat zkušenosti ostatních, kteří již podobnou profesní změnou prošli.
Evropské platformy finančního vzdělávání, newslettery vedené tvůrci a online fóra stále častěji nabízejí otevřené šablony a sdílené rozpočtové výzvy vytvořené na míru freelancerům a samostatně výdělečně činným osobám.
Podle Evropské spotřebitelské organizace patří aplikace na tvorbu rozpočtů a sledování výdajů mezi nejčastěji používané finanční nástroje lidí do 35 let, zejména u těch s nepravidelnými příjmy. Tyto nástroje sice člověka nezbaví nejistoty, ale nahradí chybějící podporu zaměstnavatele praktickou strukturou.
„Loud budgeting“ funguje také jako vzdělávací nástroj. OECD opakovaně uvádí, že finanční gramotnost se zlepšuje prostřednictvím praktických zkušeností z reálného života, nikoli z teorie. Pozorováním toho, jak s nepravidelnými příjmy pracují ostatní, jaké výdaje upřednostňují nebo jak plánují překlenout určitá mezidobí, přináší praktické a využitelné poznatky pro vlastní přechodové období.
Díky sdílené formě učení není správa osobních financí pouze pevně danou dovedností, ale stává se, zejména v období změny, adaptivním procesem.
„Loud budgeting“ neslibuje jistotu, ale nabízí možnost zorientovat se v kritickém období. Sdílením své finanční situace v době profesní změny mladí Evropané aktivně pracují s nejistotou jako s něčím, o čem lze diskutovat, co lze testovat a čemu lze společně s ostatními úspěšně čelit. Cílem tohoto transparentního přístupu není šířit informace, ale spíš budovat strukturu a řád.
Tam, kde záchranná síť chybí, je nutné se rozhodovat jinak. Otevřená komunikace o financích je vědomým krokem při hledání opory, srovnávání dostupných možností a provádění postupných informovaných rozhodnutí během změny profesního směřování.
Přečtěte si:
Jak spravovat své finance, když studujete
Infografika: Rychlé a snadné tipy na úsporu peněz
Užívat si života, nebo investovat do budoucnosti? Zkoumáme postoje mladých lidí