Odchod blízkého člověka doprovází truchlení a zvykání si na novou realitu. Vedle toho se musí pozůstalí vyrovnat také s řadou administrativních záležitostí. Od naplánování posledního rozloučení, přes vyřízení dokladů, záležitostí ohledně zaměstnání, bydlení, sociálních dávek až po vypořádání smluv nejen s dodavateli služeb a energií.
Účet v bance, plyn a elektřina nebývá to jediné, co si člověk na své jméno během života sjedná. Proto se v tomto článku podíváme na to, jak je to s penzijním spořením v případě úmrtí klienta.
V Česku si na penzi dobrovolně spoří téměř 4 miliony lidí. Je tedy pravděpodobné, že pokud vyřizujete pozůstalost, i váš blízký penzijko během života měl. Možná vám o něm dokonce řekl. Pokud to však nevíte jistě, můžete to zjistit následujícími způsoby.
Penzijní spoření umožňuje připravit se i na tyto životní situace předem. Smlouva zaniká úmrtím klienta, ale nemusíte se bát, úspory na penzijním účtu se nikam neztratí, jen si o ně musí pozůstalý požádat. Co se tedy dále děje s penězi na smlouvě?
Penzijní spoření umožňuje klientovi určit si ve smlouvě tzv. určenou nebo oprávněnou osobu (podle typu smlouvy), které v případě úmrtí klienta vzniká nárok na vyplacení příslušné dávky. Pokud taková osoba ve smlouvě uvedena je, bez čekání na ukončení dědického řízení si o ně může požádat. Pokud ve smlouvě není uvedena, stávají se peníze součástí dědického řízení, což může výplatu peněz značně prodloužit.
Určenou nebo oprávněnou osobou může být jakákoli fyzická osoba – manžel/ka, dítě, nebo třeba přítel/kyně. Stačí, když ji do smlouvy klient za doby svého života uvede a bude mít jistotu, že se peníze dostanou do správných rukou. Osob může být více a je třeba předem určit, v jakém poměru si peníze rozdělí. V průběhu trvání smlouvy klient může určenou/oprávněnou osobu kdykoli zdarma změnit.
Určeným osobám či dědicům budou prostředky z penzijního spoření vyplaceny v první případě jako odbytné. To jsou vložené peníze na smlouvě včetně výnosů, bez státních příspěvků. Nebo jako jednorázové vyrovnání včetně připsané státní podpory, pokud zesnulý klient splnil všechny podmínky, tedy mu bylo alespoň 60 let a spořil po dobu minimálně 60/120 měsíců v závislosti na podmínkách smlouvy.
Jestliže zemřelý stihl před svou smrtí čerpat pravidelnou penzi, dostane určená osoba nebo dědic jednorázově vyplacený zbytek dosud nevyplacených dávek.

Pozůstalí by měli o úmrtí klienta penzijního spoření informovat penzijní společnost, u které měl zesnulý smlouvu sjednanou. Pro vyplacení naspořených peněz je třeba doložit úmrtní list a prokázat se svým dokladem totožnosti, například občanským průkazem.
Oprávněná, určená osoba nebo dědic podají žádost o výplatu dávky z penzijního spoření zemřelého u penzijní společnosti. Pokud je těchto osob více, je potřeba, aby každá z nich vyplnila vlastní formulář. Dědicové k žádosti doloží navíc usnesení soudu o dědictví s určením, kdo nabývá prostředky naspořené v rámci penzijního spoření.
Navštivte nás na kterémkoliv obchodním místě, kde vám se sepsáním žádosti pomůžeme.
Na vypořádání penzijního spoření mají penzijní společnosti zákonnou lhůtu až 3 měsíce, u nás v Generali PS se ale snažíme vyřídit žádosti rychleji.
✅ Zjistěte, zda měl zesnulý penzijní spoření
✅ Ověřte, zda ve smlouvě uvedl určenou nebo oprávněnou osobu
✅ Připravte si potřebné dokumenty
✅ Podejte žádost o výplatu
Život přináší mnohdy nečekané situace a je důležité být na ně připraven. Sjednání oprávněné nebo určené osoby na vlastní smlouvě pro případ úmrtí je jednoduchý krok, který může vašim blízkým výrazně usnadnit vyřízení pozůstalosti a zajistit, že vaše peníze budou předány přesně tak, jak si přejete.
Stačí navštívit kterékoliv z obchodních míst, kde vám s doplněním do smlouvy rádi pomůžeme. Sjednání určené či oprávněné osoby si můžete kdykoli zkontrolovat i na Klientském portále.
Přečtěte si:
5 mýtů o důchodech, které vás můžou stát klidné stáří
Jak se finančně zajistit na penzi
Rizika předčasného ukončení životního pojištění
Nebo si poslechněte podcast: „Bavme se s našimi blízkými také o tom, jak chtějí umřít.“
Právě na to se zaměřil průzkum Generali penzijní společnosti, který zjišťoval, jak jsou na stáří připraveni současní důchodci i lidé těsně před penzí. Češi se na důchod těší, ale zároveň z něj mají obavy.
Většina Čechů (98 %) zapojených do průzkumu spoléhá na státní důchod jako hlavní zdroj příjmů. To platí jak pro současné seniory, tak pro lidi, kteří mají do penze jen pár let. Jenže právě tato závislost může být problém. 41 % všech respondentů uvedlo, že se na důchod finančně vůbec nepřipravuje nebo nepřipravilo.
Třetina respondentů přiznává, že se bojí nedostatku peněz. Největší obavy dotázaní mají z nákladů na bydlení, potraviny a zdravotní péči. Životní náklady rostou a státní důchod je často nedokáže pokrýt. „Státní důchod poskytne základní jistotu, ale nezaručí zachování životní úrovně. Vyplatí se proto začít tvořit vlastní rezervu včas,“ upozorňuje Jana Zelinková, generální ředitelka Generali penzijní společnosti.
Nepřipravenost je vyšší u žen a lidí s nižším vzděláním. Naproti tomu muži jsou ve srovnání s ženami lépe finančně připraveni na důchod – častěji investují, mají více rezerv.
Průzkum ukázal, že většina lidí (42 %) začíná s finanční přípravou poměrně pozdě. Průměrný věk, kdy se lidé začnou finančně zajišťovat, je 42 let. Čím dříve ale začneme, tím lépe. Například ten, kdo začne spořit 1000 Kč měsíčně už ve 25 letech, může mít v 65 letech naspořeno téměř 2 miliony korun. Pokud začne až ve 45, bude mít jen něco málo přes půl milionu. Rozdíl, který může rozhodnout o tom, zda budete v důchodu cestovat, nebo počítat každou korunu.

Zatímco 70 % současných důchodců nemá žádné úspory ani investice. Naopak lidé těsně před důchodem ve věku 55+ let plánují důchod aktivněji, na stáří se připravuje 72 % z nich:
„Je vidět pozitivní trend v proměně přemýšlení mezi oběma generacemi, protože mladší věková skupina (55+), která má penzi teprve před sebou, se na stáří připravuje mnohem aktivněji. Kromě starobního důchodu spoléhá také na peníze z úspor a investic či příjem ze zaměstnání nebo pronájmu,” prezentuje závěry Jana Zelinková.
Třetina lidí těsně před důchodem plánuje pracovat i po nástupu do penze. A není to jen kvůli penězům – 92 % z nich chce zůstat mezi lidmi, být aktivní, necítit se jako „důchodci“. Práce v penzi tak není jen ekonomická nutnost, ale i způsob, jak si udržet životní energii a sociální kontakty.

Češi se na důchod těší. 61 % ho vnímá pozitivně, 43 % dokonce jako vysvobození. A co plánují?
Zajímavé je, že lidé ve věku 55+ let kladou v penzi větší důraz na zážitky než na péči o vnoučata. Důchod už není jen o klidu, ale i o aktivním životě. A co dotázaní Češi v důchodu plánují? Cestování vede! Až 58 % lidí chce v penzi poznávat svět. Rodina je až na druhém místě.

Odchod do penze nemusí být strašákem, je však potřeba se na něj připravit. Státní důchod je základ, ale spoléhat se jen na něj nestačí. I malé částky, které začneme odkládat včas, mohou znamenat rozdíl mezi svobodou a omezováním. Ať už plánujete cestovat, pracovat nebo si užívat klid, finanční jistota vám dá svobodu.
Informace o průzkumu:
Průzkum pro Generali penzijní společnost realizovala výzkumná agentura Response Now v červnu 2025 na vzorku 497 respondentů ve věku 55-75 let z celé ČR. Zastoupeno bylo 62 % současných důchodců a 38 % lidí, kteří mají odchod do penze teprve před sebou. Více informací.
Přečtěte si
5 faktů o penzijku, které jste možná nevěděli
5 mýtů o důchodech, které vás můžou stát klidné stáří