Výchova finanční gramotnosti by měla začít už v nejútlejším věku. Ještě než děti půjdou do školy, měly by vědět, že peníze nepocházejí z bankomatu, ale vydělávají se prací. I když se téma finanční gramotnosti otevírá už ve školách, vysvětlit potomkům hodnotu peněz a jak s nimi zacházet, je zejména na rodičích.
Děti by se měly naučit znát skutečnou hodnotu peněz, hospodařit s nimi, ale také zjistit, že ne všechno lze v životě za peníze koupit. Tím nejlepším učitelem a vzorem je pro ně rodič. Pokud si my sami budeme kupovat zbytečnosti, dětem těžko vysvětlíme, že to nemají dělat. Je ale potřeba mluvit s nimi i o stinných stránkách peněz či fungování půjček.
„I když jsem doma nebyla vedena k tomu, že si mám šetřit, intuitivně jsem to věděla. V patnácti letech jsem šla na brigádu, abych si vydělala svoje peníze. A měla jsem ze sebe obrovskou radost,“ říká herečka a spisovatelka Vlastina Svátková. Brigády jsou pro teenagery ideální formou, jak peníze získat. Navíc poznají, kolik času musí vydělávání peněz věnovat a nebudou mít tendenci peníze bez rozmyslu utratit. „Je důležité, aby děti věděly, kde se peníze vydělávají. V této víc a víc bezhotovostní době mohou mít totiž pocit, že peníze vznikají v bankomatu,“ dodává Miroslav Singer, hlavní ekonom Generali Group. To platí i v případě, pokud dáte dítěti běžný účet a k němu platební kartu. Nad jejich účtem mějte dohled, omezte například počet výběrů a sledujte riskantnější aktivity. Nenásilnou formou jim vysvětlujte a ukazujte jednoduché věci z finančního světa. Na příjmech a výdajích vaší domácnosti jim ukažte, jak hospodaříte. Jsou dobří pozorovatelé a věci, které vidí doma, pochopí a osvojí si je.
Jak na kapesné?
Kapesné je určitě dobrý způsob, jak učit děti hospodařit s penězi. Ať už je v hotovosti nebo vkládáno na dětský účet. Částky můžete postupně zvyšovat úměrně věku a důležitá je pravidelnost. Dětem řekněte, aby si je šetřily, ale neurčujte, za co je mají utrácet. Tím je povedete k samostatnosti a budou vědět, že pokud jim naspořené peníze dojdou, žádné další už nebudou. „Musí si uvědomit, že mohou utrácet jenom to, co si vydělají nebo dostanou formou kapesného,“ upřesňuje ekonom a dodává, že zde platí obecná rada, která funguje nejenom o přístupu k financím: Nezáleží na tom, co dětem říkáte, ale co děláte. Ať už v pozitivním nebo negativním smyslu. Jděte jim proto příkladem. Vliv rodičů na to, jak budou děti v budoucnu nakládat s penězi, je významný.
Současné období vysoké inflace a úrokových sazeb může být vhodnou příležitostí, jak dětem finanční svět přiblížit. Všichni zjišťujeme, jak důležité je mít finanční rezervu, vědět, kde ušetřit, případně jak vhodně zacházet s půjčkami. Dětem ale vysvětlujte především rozdíl mezi potřebou a přáním. Zkušenosti popisuje i Vlastina Svátková. „Když chtějí mé děti něco nad rámec toho, co by potřebovaly, tak si našetří půlku a druhou půlku jim přispějeme my.“
Větší děti už mohou také dostat větší zodpovědnost. Svěřte jim například platbu za školní obědy. Pokud si oběd nezaplatí, nenají se. Budou vědět, že je nutné nejprve zajistit nutné existenční platby a až potom zábavu.
V této situaci vzniká prostor na koncept hlasitého rozpočtování, tzv. „loud budgeting“. Nejde pouze o internetový trend, ale o reakci na rostoucí finanční nejistotu.
Mnoho mladých dospělých dnes místo toho, aby své finance spravovali sami za sebe, otevřeně hovoří o svém rozpočtu s vrstevníky, komunitou i na důvěryhodných platformách. Sdílení konkrétních částek, priorit i limitů jim pomáhá vytvořit si vhodnější způsob fungování. Otázky týkající se osobního rozpočtu tedy nejsou považovány za soukromé a naopak jsou sdíleny za účelem lepšího rozhodování.
To, že finanční rozhodování ve stále větší míře probíhá formou sdílení a konzultací, potvrzují také nejnovější evropská data. Podle zprávy Evropské centrální banky přibližně 40 % lidí mladších 35 let předtím, než učiní důležité finanční rozhodnutí, aktivně vyhledá radu. Ve chvíli, kdy jednotlivci odchází ze standardního zaměstnání a ztrácí podporu a zázemí zaměstnavatele, tato tendence nabývá na ještě větší síle.
Narůstají také nestandardní formy zaměstnání mezi mladými dospělými, zejména samostatně výdělečné činnosti a práce na volné noze. Tyto modely přináší jistou flexibilitu, ale také přesouvají zodpovědnost ze zaměstnavatelů na jednotlivce. Otevřená komunikace o penězích jim proto pomáhá lépe se orientovat a získat zkušenosti od ostatních.
Ekonomické podmínky tento trend ještě posilují. Mnoho mladých dospělých v EU má problém pokrýt nečekané výdaje a jejich rezervy dále oslabují rostoucí náklady na bydlení a energie. OECD zároveň zdůrazňuje, že mladší generace obvykle hospodaří s menším finančním polštářem, což představuje výraznou komplikaci při profesních změnách. Sdílení finančních zkušeností tak představuje jeden ze způsobů, jak tuto nejistotu lépe zvládnout.
Koncept „loud budgeting“ v České republice souvisí s proměnou pracovního trhu a rostoucím počtem lidí, kteří nepracují pouze v tradičním zaměstnaneckém poměru. Ačkoli byla zaměstnanost v roce 2024 vysoká, data Českého statistického úřadu (ČSÚ) ukazují posilování práce na volné noze, samostatné výdělečné činnosti i dalších flexibilních forem práce, zejména mezi mladšími dospělými. Pro řadu lidí to znamená přechod od stabilní mzdy k proměnlivějším příjmům a větší odpovědnosti za vlastní finance.
Tyto změny se promítají i do každodenní správy financí. Podle údajů Eurostatu roste podíl domácností, které mají problém pokrýt nečekané výdaje, přičemž větší zranitelnost se týká zejména lidí s nepravidelnými příjmy. Evropská komise uvádí, že tento posun podporují také digitální nástroje pro správu financí. Mladí lidé stále častěji využívají aplikace, tabulky nebo online komunity ke sledování výdajů, plánování rozpočtu a výměně zkušeností s ostatními.
Cílem konceptu „loud budgeting“ v této situaci není pouze sdílet finanční starosti a společně čelit stresu, ale také způsob, jak si vytvořit nějaký finanční řád. Díky otevřené komunikaci o financích si lidé mohou vytvořit nový systém, který jim pomáhá zvládat období změn. Sdílení zkušeností nepřináší pouze podporu, ale také větší jistotu při každodenním rozhodování.
„Loud budgeting“ přináší odpověď na praktické potřeby, které se během změny profesní kariéry vynořují, a přináší řád a strukturu. Lidé mohou diskutovat o svých příjmových rozmezích, fixních nákladech a krátkodobých prioritách a vytvářet si tak záchytné body v době, kdy vznikají nové finanční návyky. Prostor ke srovnávání přístupů, ověřování předpokladů a případnou úpravu očekávání poskytují skupiny vrstevníků a online komunity.
Digitální nástroje tento proces dále podporují. Aplikace na tvorbu rozpočtu, sdílené tabulky a platformy umožňují lidem sledovat, jak se v čase vyvíjí jejich příjmy a výdaje. Podle Evropské komise mladí Evropané v daleko větší míře využívají digitální finanční nástroje, zejména pro řízení nestandardních příjmů. Technologie jim poskytuje důležitou infrastrukturu, ale skutečná hodnota spočívá právě v jejich kolektivním používání.
Při profesní změně nestačí jen vědět, kolik člověk vydělává. Potřebuje také nástroje, které mu pomohou zvládnout nepravidelný příjem a plánovat další kroky:
Aplikace umožňující sledovat příjmy po týdnech nebo podle projektů pomáhají sledovat reálný tok financí a u nepravidelných příjmů fungují lépe než stabilní měsíční výkazy.
Oddělení základních oblastí životních nákladů (nájem, služby, daně/poplatky) od ostatních nákladů vnáší do situace nepravidelných příjmů přehlednost.
Odkládání příjmů stranou během lepších období pro případné výpadky v budoucnu je široce rozšířená strategie. Analýza OECD uvádí uhlazování příjmů (income-smoothing) jako klíčový faktor ochrany pracovníků v nestandardních pracovních formách.
Společně vytvářené dokumenty umožňují jednotlivcům vzájemně srovnávat předpoklady, nacházet nesrovnalosti a využívat zkušenosti ostatních, kteří již podobnou profesní změnou prošli.
Evropské platformy finančního vzdělávání, newslettery vedené tvůrci a online fóra stále častěji nabízejí otevřené šablony a sdílené rozpočtové výzvy vytvořené na míru freelancerům a samostatně výdělečně činným osobám.
Podle Evropské spotřebitelské organizace patří aplikace na tvorbu rozpočtů a sledování výdajů mezi nejčastěji používané finanční nástroje lidí do 35 let, zejména u těch s nepravidelnými příjmy. Tyto nástroje sice člověka nezbaví nejistoty, ale nahradí chybějící podporu zaměstnavatele praktickou strukturou.
„Loud budgeting“ funguje také jako vzdělávací nástroj. OECD opakovaně uvádí, že finanční gramotnost se zlepšuje prostřednictvím praktických zkušeností z reálného života, nikoli z teorie. Pozorováním toho, jak s nepravidelnými příjmy pracují ostatní, jaké výdaje upřednostňují nebo jak plánují překlenout určitá mezidobí, přináší praktické a využitelné poznatky pro vlastní přechodové období.
Díky sdílené formě učení není správa osobních financí pouze pevně danou dovedností, ale stává se, zejména v období změny, adaptivním procesem.
„Loud budgeting“ neslibuje jistotu, ale nabízí možnost zorientovat se v kritickém období. Sdílením své finanční situace v době profesní změny mladí Evropané aktivně pracují s nejistotou jako s něčím, o čem lze diskutovat, co lze testovat a čemu lze společně s ostatními úspěšně čelit. Cílem tohoto transparentního přístupu není šířit informace, ale spíš budovat strukturu a řád.
Tam, kde záchranná síť chybí, je nutné se rozhodovat jinak. Otevřená komunikace o financích je vědomým krokem při hledání opory, srovnávání dostupných možností a provádění postupných informovaných rozhodnutí během změny profesního směřování.
Přečtěte si:
Jak spravovat své finance, když studujete
Infografika: Rychlé a snadné tipy na úsporu peněz
Užívat si života, nebo investovat do budoucnosti? Zkoumáme postoje mladých lidí