Ve článku se dočtete:
Chcete své bydlení trochu vylepšit, ale nechcete za rekonstrukci utratit celé úspory? Nemusíte hned volat řemeslníka ani nakupovat drahé vybavení. S trochou šikovnosti, kreativity a správným výběrem materiálů zvládnete řadu úprav svépomocí, a ještě ušetříte.
O Češích se říká, že jsme národem kutilů. To potvrdil i výzkum agentury NMS Market Research, kterou si na toto téma nechala v roce 2019 zpracovat Raiffeisen stavební spořitelna. Tři z pěti Čechů se považují za kutily. Poměr kutilů kolem 60 procent zůstává zachován napříč věkovými i příjmovými skupinami. Typickým všeumělem je člověk nad 55 let žijící v rodinném domě. Lidé mladí, či lidé žijící v panelových domech si častěji objednávají služby profesionálů. V období lockdownu bylo právě kutilství nejčastější činností, které se muži věnovali. O tom svědčí také nebývalý zájem o kutilské obchody po jejich znovuotevření vloni na jaře.
Obliba kutilství sahá až do doby předlistopadové, kdy bývalo těžké sehnat téměř cokoliv a Češi se tak naučili improvizovat. V dnešní době si lidé doma již nevyrábí vlastní cirkulárky nebo sekačky, jelikož je jednodušší je koupit v obchodě, ale těší je, že si vlastníma rukama mohou vyrobit něco svého. A můžete tak navíc i ušetřit. My jsme pro vás připravili několik tipů, které uchrání vaši peněženku ještě lépe.
V první řadě se vyhněte nákupu drahých materiálů. Zkuste na internetu pátrat po použitém zboží nebo po výprodejích skladů. Často zde najdete velmi dobré materiály, které by jinak byly zlikvidovány a za velmi dobré ceny. Hledejte také odpadní materiály jako třeba kartonové krabice nebo použité palety.
Pokud hledáte výhodnější cenu dřeva, pak se vyhněte jeho nákupu v hobby marketech a nakupujte řezivo přímo na pile. V případě, že chcete svůj domov vybavit novým nábytkem, pak doporučujeme návštěvu bazarů, kde můžete najít skvělé kousky vhodné k renovaci.
V případě, že se kutilství nehodláte věnovat opravdu vážně, nepouštějte se do nákupu nového nářadí a nástrojů. Pohled na motorovou pilu, kterou jste použili jen dvakrát, vás určitě těšit nebude. Raději se obraťte na půjčovnu nářadí a zbytečně neutrácejte. Pokud jste si již nějaké nepotřebné vybavení pořídili, zkuste jeho výměnu za něco potřebného na platformách typu Swap Prague.
Nepouštějte se hned do stavby domu. Když si ukousnete příliš velké sousto, následné přivolání profesionálních řemeslníků může být dražší než kdybyste zakázku zadali na klíč.
Mezi vhodné začátečnické kutilské projekty patří:
Když zvolíte chytrá a nepříliš invazivní řešení, snížíte tak riziko, že se něco pokazí. Navíc ušetříte nejen peníze, ale také čas a námahu. Ke změně vzhledu vašeho obývacího pokoje mnohdy stačí jen barevná stěna nebo nové osvětlení. Nemusíte se hned pouštět do rekonstrukce.
Dříve než se do čehokoliv pustíte, ujistěte se, že opravdu víte, co děláte. Na YouTube určitě najdete mnoho užitečných návodů, jak své bydlení vylepšit.
Přečtěte si:
Infografika: Rychlé a snadné tipy na úsporu peněz
Znáte rozpočtové pravidlo 50/30/20?
Končí období rekonstrukce a velkých změn. Bereščákovi jsou v cíli
Podcast Stačí málo: „Se stavbou baráku jsme ulítli, dali jsme za to fakt všechno, co máme“
Na sociálních sítích vypadá dospělost často jako jednoznačné milníky: zrekonstruovaná kuchyň, nová sedačka, víkendový výlet, hypotéka na první byt. Přesto je tu mnoho nenápadnějších finančních kroků: Dosažení prvního cíle ve spoření. První měsíc bez čerpání úvěru. Sjednání první pojistky. První příspěvek na penzijní připojištění. Nejsou to vždy momenty, které lidé sdílejí na sociálních sítích, ale právě ty mohou být pro dlouhodobou finanční nezávislost důležitější než dokonale vybavený byt.
Eurostat uvádí, že v roce 2024 opouštěli mladí lidé v EU domov v průměrném věku 26,2 roku. Delší setrvání doma tak nemusí být známkou neúspěchu. Často jde o praktickou reakci na ceny bydlení, výši příjmů nebo snahu vytvořit si před stěhováním finanční rezervu.
Nový domov se málokdy podaří zařídit přesně podle představ hned na začátku. První bydlení může být menší, část nábytku může být z druhé ruky a některé věci mohou počkat. Riziko spočívá ve snaze to vše získat za pouhý jeden měsíc.
V roce 2024 utratily domácnosti v EU v průměru 19 % disponibilního příjmu za bydlení. U osob ohrožených chudobou byl průměrný podíl 37 %. Eurostat také uvádí, že 9 % lidí v EU žilo v domácnostech s nedoplatky na hypotéce, nájemném či účtech za energie. Náklady spojené s bydlením proto mohou v rozpočtu představovat významnou položku.
Při plánování prvního bydlení si proto nejdříve položte otázku: „Co je potřeba zajistit hned a co může počkat?“
Rozpočet na první bydlení lze rozdělit do tří úrovní:
Takové rozdělení pomůže oddělit skutečné priority od tlaku na to, aby bydlení hned vypadalo dokonale. Nezávislost totiž neznamená jen schopnost zaplatit všechny účty tento měsíc, ale také vytvořit si podmínky, které budou dlouhodobě udržitelné.
Při plánování prvního bydlení nestačí počítat jen s ideálním scénářem. Rozpočet může vypadat dobře na papíře, ale stačí vyšší účet za energie, porouchaný spotřebič nebo několik dní bez příjmu a situace se může změnit.
Pomoci může jednoduchý test. Zkuste si rozpočet spočítat ve třech variantách:
Pokud by taková situace znamenala okamžitý problém s placením nájmu nebo dalších nezbytných výdajů, může být vhodné se stěhováním ještě chvíli počkat, zvolit levnější bydlení nebo vytvořit větší finanční rezervu.
Jako orientační pravidlo se často doporučuje mít stranou rezervu alespoň na 3 měsíce běžných výdajů. Stačí si sečíst měsíční náklady na nájem, energie, jídlo, dopravu, splátky a pojištění a vynásobit je třemi. Pokud tedy měsíčně utratíte 25 000 Kč, mělo by to být alespoň 75 000 Kč.
Stěhování od rodičů začíná obvykle praktickým hledáním: garsonky v Praze, 2+kk v Brně, sdíleného bytu v Plzni či něco menšího za městem, kde se konečně zdá, že si můžeme nájemné dovolit. Jen zřídka kdy odpovídá toto první bydlení konečnému řešení v dospělosti, jak jsme si je představovali online. Může to být jeden pokoj, použitý nábytek, dlouhé dojíždění nebo dočasné řešení mezi rodinným domem a něčím stabilnějším.
Podle MMF je Česko jednou ze zemí EU, kde se dostupnost bydlení výrazně zhoršila. V prvním čtvrtletí roku 2025 vzrostly ceny bytů meziročně o 10 % a náklady na bydlení pohltí v průměru přibližně čtvrtinu disponibilního příjmu. V Praze navíc může koupě standardního bytu o rozloze 70 m2 vyžadovat 13–15 let hrubého ročního příjmu.
Na co myslet při výběru prvního bydlení?
Pocit, že „nestíhám“, může vzniknout i ve chvíli, kdy člověk dělá finančně zodpovědná rozhodnutí. Někdo šetří tím, že zatím bydlí u rodičů nebo ve sdíleném bytě, jiný si pořizuje vybavení postupně. Přesto může mít pocit, že za ostatními zaostává.
Na sociálních sítích ale obvykle není vidět celý příběh. Není zřejmé, zda někdo využil pomoc rodiny, několik let spořil, má dva příjmy nebo financuje část svého životního stylu úvěrem. Srovnání proto nemusí být vždy vypovídající. Česká národní banka upozorňuje, že k hypotékám i k vytváření finančních úspor mají ve větší míře přístup domácnosti s vyššími příjmy. Není proto potřeba porovnávat vlastní cestu s někým, kdo měl na začátku jiné podmínky. Finanční pokrok může naopak vypadat úplně nenápadně: první vytvořená rezerva, první měsíc, kdy člověk zvládne pokrýt všechny výdaje bez úvěru, nebo pravidelné odkládání peněz stranou.
Než se odstěhujete, zkontrolujte si:
První bydliště ještě nic nedokazuje. Stačí, když funguje. Musí nám umožnit se vyspat, uvařit si, zaplatit všechny účty a mít prostor i na běžný život. Nemusí být kompletně zařízené hned od začátku a už vůbec nemusí vypadat jako byt, který vidíme na sociálních sítích.
Odstěhováním od rodičů navíc finanční plánování nekončí. Naopak přichází chvíle, kdy je dobré přemýšlet nejen nad tím, co si můžeme dovolit dnes, ale také nad tím, co se může stát za měsíc nebo za rok. Pravidelné spoření, finanční rezerva nebo ochrana příjmu mohou pomoct zvládnout situace, které bychom jen těžko plánovali, jako například nečekaný výdaj nebo dočasný výpadek příjmu.
Přečtěte si:
Jak jste na tom s penězi? Mezi mladými se šíří nový trend – „loud budgeting"