Příspěvek zaměstnavatele na penzijko

Benefit výhodný pro zaměstnance i zaměstnavatele.

V dnešní době čím dál tím více zaměstnavatelů nabízí svým zaměstnancům ke mzdě či platu ještě něco navíc. Vědí totiž, že to jsou právě benefity, které dokážou významným způsobem ovlivnit spokojenost stávajících zaměstnanců, ale i zahýbat trhem práce. Mohou být dokonce jedním z kritérií pro rozhodování, jestli zůstat ve stávajícím zaměstnání nebo se poohlédnout jinde.

Mezi nejčastější výhody poskytované zaměstnavatelem patří příspěvek na stravování, kulturu, vzdělávání či sportovní aktivity. Stále oblíbenější je však i příspěvek zaměstnavatele na penzijní spoření. Ten se totiž vyplatí oběma stranám.

Pro zaměstnance je příspěvek na penzijko skvělou příležitostí:

  • Zvyšuje úspory na penzijku. Příspěvek zaměstnavatele se zhodnocuje stejně jako vlastní vklady zaměstnance na penzijní spoření. I kdyby si zaměstnanec vkládal na penzijko jen malou částku, s příspěvkem zaměstnavatele může mít našetřeno podstatně více.
  • Je výhodnější než navýšení mzdy. Na rozdíl od mzdy příspěvek zaměstnavatele do výše 50 000 Kč ročně nepodléhá odvodům na sociální a zdravotní pojištění ani dani z příjmů. Příspěvek zaměstnavatele na penzijní spoření je proto pro zaměstnance výhodnější než navýšení mzdy o stejnou částku. Například příspěvek zaměstnavatele na penzijko ve výši 1 000 Kč znamená pro zaměstnance čistý příjem o celých 1 000 Kč vyšší.

Pro zaměstnavatele je příspěvek také výhodný:

  • Příspěvek na penzijko je výhodnější než navýšení mzdy. Příspěvek zaměstnavatele do výše 50 000 Kč ročně nepodléhá odvodům na sociální a zdravotní pojištění ani dani z příjmů. To představuje významnou úsporu mzdových nákladů oproti vyplácení příspěvku do mzdy.
  • Firemní benefit, který zaměstnanci oceňují. Příspěvek na penzijní spoření je považován za příjemný a smysluplný benefit, který může přispět k větší spokojenosti zaměstnanců. Právě celková spokojenost má vliv na fluktuaci pracovníků.

 

Generali penzijní společnost

 

Jak si příspěvek na penzijko od zaměstnavatele zajistit?

Poradíme vám, jak na to:

  1. Informujte se u svého zaměstnavatele, zda přispívá na penzijní spoření. Dobrým pomocníkem při hledání informací může být firemní intranet. Benefity jsou také součástí důležitých dokumentů, jako pracovní smlouvy, kolektivní smlouvy a vnitřní předpisy. Pokud si ani tak nejste jisti, obrátit se můžete na personální oddělení, které bude mít o benefitech pro zaměstnance jistě přehled.
  2. Nárok na příspěvek většinou nevzniká automaticky. Zaměstnanec by měl o příspěvek zaměstnavatele oficiálně požádat. Nejčastěji tyto žádosti o příspěvek na penzijní spoření zpracovává mzdová účtárna.
  3. Dejte nám vědět, že vám zaměstnavatel bude na penzijko přispívat. Příspěvek zaměstnavatele si můžete ve smlouvě aktivovat prostřednictvím Klientského portálu v sekci Změna smlouvy. Nebo nás informujte e-mailem na info@generalipenze.cz.
  4. Následně vám vystavíme Potvrzení ke smlouvě, které obsahuje i platební údaje, které předložíte svému zaměstnavateli.

Pokud váš zaměstnavatel příspěvek na penzijní spoření nabízí, ale své penzijko zatím nemáte, promyslete jeho sjednání co nejdříve, abyste o příspěvky od zaměstnavatele nepřicházeli. Na spoření ke spokojené budoucnosti tak nebudete sami.

 

Více informací o příspěvku zaměstnavatele se dozvíte zde.

07.07.2026

Jak jste na tom s penězi? Mezi mladými se šíří nový trend – „loud budgeting"

V této situaci vzniká prostor na koncept hlasitého rozpočtování, tzv. „loud budgeting“. Nejde pouze o internetový trend, ale o reakci na rostoucí finanční nejistotu

Mnoho mladých dospělých dnes místo toho, aby své finance spravovali sami za sebe, otevřeně hovoří o svém rozpočtu s vrstevníky, komunitou i na důvěryhodných platformách. Sdílení konkrétních částek, priorit i limitů jim pomáhá vytvořit si vhodnější způsob fungování. Otázky týkající se osobního rozpočtu tedy nejsou považovány za soukromé a naopak jsou sdíleny za účelem lepšího rozhodování. 

Proč mladí lidé začínají mluvit o penězích otevřeněji

To, že finanční rozhodování ve stále větší míře probíhá formou sdílení a konzultací, potvrzují také nejnovější evropská data. Podle zprávy Evropské centrální banky přibližně 40 % lidí mladších 35 let předtím, než učiní důležité finanční rozhodnutí, aktivně vyhledá radu. Ve chvíli, kdy jednotlivci odchází ze standardního zaměstnání a ztrácí podporu a zázemí zaměstnavatele, tato tendence nabývá na ještě větší síle. 

Narůstají také nestandardní formy zaměstnání mezi mladými dospělými, zejména samostatně výdělečné činnosti a práce na volné noze. Tyto modely přináší jistou flexibilitu, ale také přesouvají zodpovědnost ze zaměstnavatelů na jednotlivce. Otevřená komunikace o penězích jim proto pomáhá lépe se orientovat a získat zkušenosti od ostatních.

Ekonomické podmínky tento trend ještě posilují. Mnoho mladých dospělých v EUproblém pokrýt nečekané výdaje a jejich rezervy dále oslabují rostoucí náklady na bydlení a energie. OECD zároveň zdůrazňuje, že mladší generace obvykle hospodaří s menším finančním polštářem, což představuje výraznou komplikaci při profesních změnách. Sdílení finančních zkušeností tak představuje jeden ze způsobů, jak tuto nejistotu lépe zvládnout.

Jak se tento trend projevuje v Česku

Koncept „loud budgeting“ v České republice souvisí s proměnou pracovního trhu a rostoucím počtem lidí, kteří nepracují pouze v tradičním zaměstnaneckém poměru. Ačkoli byla zaměstnanost v roce 2024 vysoká, data Českého statistického úřadu (ČSÚ) ukazují posilování práce na volné noze, samostatné výdělečné činnosti i dalších flexibilních forem práce, zejména mezi mladšími dospělými. Pro řadu lidí to znamená přechod od stabilní mzdy k proměnlivějším příjmům a větší odpovědnosti za vlastní finance.

Tyto změny se promítají i do každodenní správy financí. Podle údajů Eurostatu roste podíl domácností, které mají problém pokrýt nečekané výdaje, přičemž větší zranitelnost se týká zejména lidí s nepravidelnými příjmyEvropská komise uvádí, že tento posun podporují také digitální nástroje pro správu financí. Mladí lidé stále častěji využívají aplikace, tabulky nebo online komunity ke sledování výdajů, plánování rozpočtu a výměně zkušeností s ostatními.

Cílem konceptu „loud budgeting“ v této situaci není pouze sdílet finanční starosti a společně čelit stresu, ale také způsob, jak si vytvořit nějaký finanční řád. Díky otevřené komunikaci o financích si lidé mohou vytvořit nový systém, který jim pomáhá zvládat období změn. Sdílení zkušeností nepřináší pouze podporu, ale také větší jistotu při každodenním rozhodování.

Od individuální nejistoty ke společnému řádu 

„Loud budgeting“ přináší odpověď na praktické potřeby, které se během změny profesní kariéry vynořují, a přináší řád a strukturu. Lidé mohou diskutovat o svých příjmových rozmezích, fixních nákladech a krátkodobých prioritách a vytvářet si tak záchytné body v době, kdy vznikají nové finanční návyky. Prostor ke srovnávání přístupů, ověřování předpokladů a případnou úpravu očekávání poskytují skupiny vrstevníků a online komunity. 

Digitální nástroje tento proces dále podporují. Aplikace na tvorbu rozpočtu, sdílené tabulky a platformy umožňují lidem sledovat, jak se v čase vyvíjí jejich příjmy a výdaje. Podle Evropské komise mladí Evropané v daleko větší míře využívají digitální finanční nástroje, zejména pro řízení nestandardních příjmů. Technologie jim poskytuje důležitou infrastrukturu, ale skutečná hodnota spočívá právě v jejich kolektivním používání. 

Od teorie ke každodenním návykům: praktičtí pomocníci na nových cestách 

Při profesní změně nestačí jen vědět, kolik člověk vydělává. Potřebuje také nástroje, které mu pomohou zvládnout nepravidelný příjem a plánovat další kroky:

  • Flexibilní sledování příjmů 

Aplikace umožňující sledovat příjmy po týdnech nebo podle projektů pomáhají sledovat reálný tok financí a u nepravidelných příjmů fungují lépe než stabilní měsíční výkazy. 

  • Jasné vymezení výdajů 

Oddělení základních oblastí životních nákladů (nájem, služby, daně/poplatky) od ostatních nákladů vnáší do situace nepravidelných příjmů přehlednost. 

  • Tvorba rezervy a uhlazování příjmů (income smoothing) 

Odkládání příjmů stranou během lepších období pro případné výpadky v budoucnu je široce rozšířená strategie. Analýza OECD uvádí uhlazování příjmů (income-smoothing) jako klíčový faktor ochrany pracovníků v nestandardních pracovních formách. 

  • Sdílené tabulky a vzájemná zpětná vazba 

Společně vytvářené dokumenty umožňují jednotlivcům vzájemně srovnávat předpoklady, nacházet nesrovnalosti a využívat zkušenosti ostatních, kteří již podobnou profesní změnou prošli. 

  • Komunitní finanční poradenství 

Evropské platformy finančního vzdělávání, newslettery vedené tvůrci a online fóra stále častěji nabízejí otevřené šablony a sdílené rozpočtové výzvy vytvořené na míru freelancerům a samostatně výdělečně činným osobám. 

Podle Evropské spotřebitelské organizace patří aplikace na tvorbu rozpočtů a sledování výdajů mezi nejčastěji používané finanční nástroje lidí do 35 let, zejména u těch s nepravidelnými příjmy. Tyto nástroje sice člověka nezbaví nejistoty, ale nahradí chybějící podporu zaměstnavatele praktickou strukturou. 

Sdílená praxe jako forma učení 

„Loud budgeting“ funguje také jako vzdělávací nástroj. OECD opakovaně uvádí, že finanční gramotnost se zlepšuje prostřednictvím praktických zkušeností z reálného života, nikoli z teorie. Pozorováním toho, jak s nepravidelnými příjmy pracují ostatní, jaké výdaje upřednostňují nebo jak plánují překlenout určitá mezidobí, přináší praktické a využitelné poznatky pro vlastní přechodové období. 

Díky sdílené formě učení není správa osobních financí pouze pevně danou dovedností, ale stává se, zejména v období změny, adaptivním procesem. 

Aktivní přístup k nejistotě 

„Loud budgeting“ neslibuje jistotu, ale nabízí možnost zorientovat se v kritickém období. Sdílením své finanční situace v době profesní změny mladí Evropané aktivně pracují s nejistotou jako s něčím, o čem lze diskutovat, co lze testovat a čemu lze společně s ostatními úspěšně čelit. Cílem tohoto transparentního přístupu není šířit informace, ale spíš budovat strukturu a řád. 

Tam, kde záchranná síť chybí, je nutné se rozhodovat jinak. Otevřená komunikace o financích je vědomým krokem při hledání opory, srovnávání dostupných možností a provádění postupných informovaných rozhodnutí během změny profesního směřování. 

Přečtěte si:

Jak spravovat své finance, když studujete

Přispívají hry k finanční gramotnosti? Spořicí výzvy pomáhají mladým lidem na cestě k finanční nezávislosti

Infografika: Rychlé a snadné tipy na úsporu peněz

Užívat si života, nebo investovat do budoucnosti? Zkoumáme postoje mladých lidí

Vyberte kategorii