Doba na přečtení článku je 5 minut

Přehled: Jak se mění penzijní spoření v roce 2024?

Rok 2024 přináší do světa penzijního spoření změny, které mají motivovat občany k větší odpovědnosti a aktivitě ve vlastním finančním plánování. Nové podmínky penzijka vstoupí v platnost ve dvou etapách, kdy část je účinná již od 1. 1. 2024, další začnou platit od 1. 7. 2024. Připravili jsme pro vás přehled toho, co se v penzijku již změnilo a co se teprve změní.

Od 1. 1. 2024:

  • Maximální sleva na dani se zvyšuje až na 48 000 Kč. Příjemnou novinkou je možnost snížit si daňový základ až dvojnásobně oproti předchozímu zdaňovacímu období. Jakmile vstoupí v platnost i změny ve státních příspěvcích od 1. 7. 2024, ze zaplacených daní bude možné získat zpět až 7 200 Kč každý rok.
  • Minimální doba spoření se prodlužuje z 5 na 10 let. Nově je potřeba spořit alespoň 120 měsíců, aby mohlo dojít k řádné výplatě naspořených prostředků včetně státních příspěvků. Prodloužená minimální doba spoření platí pouze u nových smluv (sjednaných od 1. 1. 2024). Podmínka dosažení věku minimálně 60 let zůstává zachována.
  • Děti mají na částečný výběr penzijka až 2 roky. Děti, kterým jejich rodiče založí penzijko včas, mají oproti vrstevníkům bez penzijka velkou výhodu. Až 1/3 naspořených peněz na penzijním spoření mohou v 18 letech vybrat a použít je třeba na studium, první bydlení nebo rozjezd vlastního podnikání. Podle nových podmínek budou mít na rozhodování, jak s penězi na penzijku naložit, více času. A to až 24 měsíců od dovršení plnoletosti.
  • Klienti spořící v transformovaném fondu (penzijní připojištění) mohou mít dvě penzijka současně. Po předchozím přerušení původní smlouvy si mohou sjednat a spořit na nové smlouvě doplňkového penzijního spoření.
  • Změna v danění příspěvků zaměstnavatele u nových smluv (s účinností od 1. 1. 2024).  V případě výplaty jednorázového vyrovnání nebude nově docházet ke zdanění příspěvků zaměstnavatele. Při předčasném výběru (odbytné) odvádí daň z příspěvku zaměstnavatele za předchozích 10 let nově klient sám ve svém daňovém přiznání. Příspěvky zaměstnavatele zaplacené před 11 lety a více zdaňuje penzijní společnost.
  • Mění se podmínky výplaty penzijka na konci spoření. Nadále bude možné využít kombinaci výplat na konci spoření. K rozdělení prostředků z penzijka může dojít nově pouze jednou, a to jen na 2 části – částečný jednorázový výběr a pravidelnou penzi. Postupné čerpání části prostředků bez nutnosti ukončit smlouvu již nebude možné. Platí pro všechny žádosti doručené od 1. 1. 2024.
  • Nabídka fondů se rozšíří o alternativní účastnický fond. Jedná se o nový fond, zavedený jako dalších z účastnických fondů v doplňkovém penzijním spoření. Bude mít dynamičtější investiční strategii s volnější volbou investičních nástrojů. Předně se bude jednat o investování do realit, což doposud nebylo možné.

 

Od 1. 7. 2024:

  • Zvýší se maximální státní příspěvek na 340 Kč. Příspěvek od státu bude činit 20 % měsíčního vkladu klienta. Na maximální státní příspěvek 340 Kč tak dosáhnete při spoření částky 1 700 Kč a více.
  • Nárok na státní příspěvek od 500 Kč měsíčně. Do 30. 6. 2024 stát na penzijko přispěje, pokud si spoříte od 300 Kč měsíčně. Od 1. 7. 2024 bude třeba pro získání nároku na státní příspěvek spořit minimálně 500 Kč měsíčně.
  • Státní příspěvek nebude náležet starobním důchodcům. Našim klientům pobírajícím státní důchod doporučujeme ve spoření pokračovat a získávat tak státní příspěvek po nejdelší možnou dobu. I poté bude výhodné ve spoření pokračovat, protože peníze na penzijku se mohou dále zhodnocovat.

 

Více se o změnách v penzijním spoření v roce 2024 dočtete zde.

25.09.2025

Jak jsou na stáří připraveni současní a budoucí důchodci?

Právě na to se zaměřil průzkum Generali penzijní společnosti, který zjišťoval, jak jsou na stáří připraveni současní důchodci i lidé těsně před penzí. Češi se na důchod těší, ale zároveň z něj mají obavy.

Státní důchod jako hlavní zdroj příjmů. Ale bude stačit?

Většina Čechů (98 %) zapojených do průzkumu spoléhá na státní důchod jako hlavní zdroj příjmů. To platí jak pro současné seniory, tak pro lidi, kteří mají do penze jen pár let. Jenže právě tato závislost může být problém. 41 % všech respondentů uvedlo, že se na důchod finančně vůbec nepřipravuje nebo nepřipravilo.

Třetina respondentů přiznává, že se bojí nedostatku peněz. Největší obavy dotázaní mají z nákladů na bydlení, potraviny a zdravotní péči. Životní náklady rostou a státní důchod je často nedokáže pokrýt. „Státní důchod poskytne základní jistotu, ale nezaručí zachování životní úrovně. Vyplatí se proto začít tvořit vlastní rezervu včas,“ upozorňuje Jana Zelinková, generální ředitelka Generali penzijní společnosti.

Nepřipravenost je vyšší u žen a lidí s nižším vzděláním. Naproti tomu muži jsou ve srovnání s ženami lépe finančně připraveni na důchod – častěji investují, mají více rezerv.

Češi začínají spořit pozdě. A přicházejí o statisíce

Průzkum ukázal, že většina lidí (42 %) začíná s finanční přípravou poměrně pozdě. Průměrný věk, kdy se lidé začnou finančně zajišťovat, je 42 let. Čím dříve ale začneme, tím lépe. Například ten, kdo začne spořit 1000 Kč měsíčně už ve 25 letech, může mít v 65 letech naspořeno téměř 2 miliony korun. Pokud začne až ve 45, bude mít jen něco málo přes půl milionu. Rozdíl, který může rozhodnout o tom, zda budete v důchodu cestovat, nebo počítat každou korunu.

Čím dříve začnete spořit, tím více získáte

Rozdíly mezi generacemi v přípravě na důchod

Zatímco 70 % současných důchodců nemá žádné úspory ani investice. Naopak lidé těsně před důchodem ve věku 55+ let plánují důchod aktivněji, na stáří se připravuje 72 % z nich:

  • 60 % má úspory nebo investice.
  • 25 % chce v důchodu pracovat.
  • 16 % počítá s příjmy z pronájmu nebo prodeje nemovitostí.

„Je vidět pozitivní trend v proměně přemýšlení mezi oběma generacemi, protože mladší věková skupina (55+), která má penzi teprve před sebou, se na stáří připravuje mnohem aktivněji. Kromě starobního důchodu spoléhá také na peníze z úspor a investic či příjem ze zaměstnání nebo pronájmu,” prezentuje závěry Jana Zelinková.

Třetina lidí těsně před důchodem plánuje pracovat i po nástupu do penze. A není to jen kvůli penězům – 92 % z nich chce zůstat mezi lidmi, být aktivní, necítit se jako „důchodci“. Práce v penzi tak není jen ekonomická nutnost, ale i způsob, jak si udržet životní energii a sociální kontakty.

Práce v penzi

Češi chtějí v důchodu cestovat

Češi se na důchod těší. 61 % ho vnímá pozitivně, 43 % dokonce jako vysvobození. A co plánují?

  • 58 % současných respondentů těsně před důchodem chce cestovat.
  • 54 % se těší na čas s rodinou a vnoučaty.
  • 49 % plánuje turistiku, 30 % kulturní akce, 25 % cyklistiku. A 13 % chce v penzi dokonce studovat.

Zajímavé je, že lidé ve věku 55+ let kladou v penzi větší důraz na zážitky než na péči o vnoučata. Důchod už není jen o klidu, ale i o aktivním životě. A co dotázaní Češi v důchodu plánují? Cestování vede! Až 58 % lidí chce v penzi poznávat svět. Rodina je až na druhém místě.

Češi před důchodem

Odchod do penze nemusí být strašákem, je však potřeba se na něj připravit. Státní důchod je základ, ale spoléhat se jen na něj nestačí. I malé částky, které začneme odkládat včas, mohou znamenat rozdíl mezi svobodou a omezováním. Ať už plánujete cestovat, pracovat nebo si užívat klid, finanční jistota vám dá svobodu.

 

Informace o průzkumu:
Průzkum pro Generali penzijní společnost realizovala výzkumná agentura Response Now v červnu 2025 na vzorku 497 respondentů ve věku 55-75 let z celé ČR. Zastoupeno bylo 62 % současných důchodců a 38 % lidí, kteří mají odchod do penze teprve před sebou. Více informací.

Přečtěte si

5 faktů o penzijku, které jste možná nevěděli

5 mýtů o důchodech, které vás můžou stát klidné stáří

Znáte rozdíl mezi předdůchodem a předčasným důchodem?

Vyřizujete pozůstalost? Nezapomeňte na penzijní spoření

Vyberte kategorii