Vznik dopravní nehody můžete ovlivnit především vy – řidiči. Abyste jim úspěšně předcházeli, věnujte maximální pozornost tomu, co se děje kolem vás a dodržujte bezpečné rozestupy mezi dalšími účastníky dopravy.
Za normální situace se doporučuje, abyste za bezpečnou vzdálenost považovali dvě sekundy. Tyto dvě sekundy v sobě zahrnují průměrnou dobu reakce řidiče i začátek brzdění. Pokud však jedete v noci, za deště či jindy, pak se tato doba ještě významně prodlužuje.
Je jasné, že s různými rychlostmi nemůžeme dodržovat stále stejnou bezpečnou vzdálenost, ta se tedy s narůstající rychlostí postupně zvyšuje.
Při 50 km/h by měla být vzdálenost přibližně 28 metrů, u 90 km/h pak už kolem 50 metrů. Problémem jsou zde především samotní řidiči, kteří se rádi „lepí“ na ostatní. Nevyhovující vzdálenost přitom může vyústit nejen v nehodu, ale i dopravní kolony.
Ano, je tomu tak. Za nedodržení bezpečné vzdálenosti u nás nejsou řidiči nijak trestáni, v okolních státech přitom mohou dostat nemalé pokuty. K trestu dochází až v situaci, kdy je problém, tedy nehoda. To by se však mohlo změnit s následujícími léty. Patrně by tak u nás mohl začít platit podobný systém, který znají naši sousedi z Německa. Zde se o podobné záležitosti starají automatizované měřicí systémy.
V roce 2018 se přitom díky tomuto problému událo bezmála 8 000 dopravních nehod a zároveň se tak jedná o čtvrtou nejčastější příčinu havárií.
Pokuta, kterou byste u nás nově mohli za porušení tohoto bezpečnostního opatření získat, by mohla sahat až k 10 000 korun.
U motocyklů a nákladních aut je tomu ještě zcela jinak. Pokud řídíte motocykl, měli byste se řídit pravidlem, že již při 90 km/h by měla být vzdálenost asi 3,2 sekundy. Pokud jedete rychlostí 130 km/h, pak se doba zvedá na 3,7 sekundy.
Nákladní vozidla jsou na tom asi nejhůře. Jízda v rychlosti 80 km/h by měla být doprovázena bezpečnou vzdáleností o časovém intervalu 2,7 sekundy. Hlavním důvodem je zde především odlišné brzdné zpomalení.
Nejčastější komplikací, se kterou se lidé při nárazu potýkají, je poranění krční páteře. Rehabilitace a znovu-zapojení do běžného života je pak většinou otázkou několika měsíců, to v tom lepším případě. Spousta lidí si však mnohdy nese i celoživotní následky. Mnohdy jsou pacienti „pouze“ posílání do léčebných lázní, někdy je však zapotřebí chirurgického zákroku.
Předně tak, že si správně nastavíte hlavovou opěrku – její horní část by měla být v úrovni temene hlavy. Díky správnému nastavení může opěrka poskytnou dostatečnou oporu při nárazu. Správnou volbou může být také pojištění poúrazové péče, které může být sjednáno v rámci autopojištění.
Léčba, která probíhá také za pomoci asistenta přiděleného pojišťovnou, se většinou obejde bez větších čekacích lhůt. Vše je v tomto případě hrazeno pojišťovnou až do výše půl milionu korun.
Přečtěte si:
Jaké rozestupy dodržovat, aby nedošlo k nehodě?
Bezpečně za každé situace: na co bychom neměli zapomínat při pohybu na silnici
Jaké zásady dodržet, aby byla jízda vždy bezpečná pro všechny?
Bouřky jsou častým jevem, zejména v letních měsících. Pro většinu lidí to samozřejmě není nic příjemného, zvláště když jsou někde venku. Ale co když sedíte v autě a do vašeho vozu udeří blesk? Je to zážitek, který vyvolává spoustu otázek a obav. Je to opravdu tak, že se vám při zásahu bleskem do auta nemůže nic stát? Je auto bezpečným útočištěm, nebo existuje riziko, že elektrický výboj zničí auto a ohrozí i vás? I to jsou otázky, které si klade mnoho lidí.
Při zásahu auta bleskem přichází na scénu zajímavý fyzikální princip známý jako Faradayova klec. V tomto článku se dozvíte jak funguje Faradayova klec, odpovědi na otázky týkající se vaší bezpečnosti, a také jak se v takové situaci zachovat.
Faradayova klec je název pro fenomén, který byl objeven v 19. století britským vědcem Michaelem Faradayem. Tento fyzikální princip mluví o tom, že elektrický náboj se distribuuje po vnější straně vodivého materiálu (nejčastěji je to kov) a neovlivňuje jeho vnitřní prostor. Tento kovový obal funguje jako štít, který blokuje vnější elektrická a elektromagnetická pole.
A jakou spojitost má Faradayova klec a auto? V realitě to funguje tak, že v případě bouře, pokud trefí blesk auto, se stane auto nedokonalou Faradayovou klecí. Elektrický náboj blesku neprojde dovnitř, ale je veden po vnější kovové skořepině vozidla. Samozřejmě to platí jen v případě, že jsou všechna okna a dveře řádně zavřená. Tímto způsobem jste vy chráněni a nic se vám nestane.
Blesk je extrémně silný elektrostatický výboj, který může dosahovat teploty až 30 000 stupňů Celsia a nese proud v rozmezí 10 000 až 200 000 ampérů. Když blesk zasáhne auto, elektrický proud se šíří po jeho povrchu – konkrétně po kovové karoserii, která slouží jako vodič. Auto samotné, zejména jeho interiér, však zůstává poměrně dobře chráněno, tedy i vy. Avšak myslete na to, že po blesku, který by vás velmi oslepil, přichází i samotný hrom. No a v případě, že právě vaše auto zasáhne blesk, samotný akustický efekt bude extrémně silný.
Je více než pravděpodobné, že právě takové oslepení a silný akustický efekt může vylekat lidi, a v některých případech to může způsobit i velmi vážnou dopravní nehodu. Pokud se necítíte proto během bouřky v autě bezpečně a bojíte se, že právě vaše auto zasáhne blesk, raději zastavte na nejbližším možném místě a počkejte, než bouřka přejede.
Co ale kromě silného záblesku a hromu můžete očekávat v případě, že trefí blesk do vašeho auta?
Jelikož má blesk velmi vysokou teplotu, na karoserii auta to může zanechat tmavé stopy od spálení a také hrozí i popraskání laku. Nejčastěji to bývají části jako střecha nebo kapota. Dalšími částmi, které mohou být zasaženy jsou například antény nebo zpětná zrcátka, která blesk přitahuje jako nejvyšší body na autě. Takže i tyto části mohou být výrazně poškozeny nebo dokonce spáleny.
I když auto, jako nedokonalá Faradayova klec chrání před přímým zásahem elektřiny, zásah bleskem může vyvolat různé následky, které ovlivní jeho systémy. Elektronické systémy nacházející se v moderních automobilech jsou mimořádně citlivé na náhlé změny napětí. Čili v případě, že blesk zasáhne auto, může nastat situace, kdy se dočasně vypnou nebo naruší tyto systémy. V praxi to vypadá tak, že se vám může vypnout motor, zhasnout světla nebo vypadnou palubní přístroje. Tyto výpadky však většinou nejsou trvalé a po krátké době se systémy znovu nastartují. Avšak v některých případech může zásah blesku do auta způsobit i úplné selhání elektrických systémů ve vozidle.
Ve vzácných případech může zásah bleskem vést i k požáru v autě. Vysoké teploty a elektrické výboje mohou zapálit hořlavé materiály v autě, zejména v motorovém prostoru, kde se nacházejí různé plastové a pryžové komponenty. I z toho důvodu není nikdy na škodu mít v kufru auta hasicí přístroj.
Bezpečnost cestujících v autě je prioritou, avšak i při takovém pokrokovém bezpečnostním systému, jako je airbag, mohou nastat nepředvídané situace. Například právě při zásahu bleskem, kde může dojít, jak jsme zmiňovali již výše, k poruše elektrických systémů. No a právě ty mohou způsobit nečekanou aktivaci airbagů. Ty vás mohou v takovém případě zranit. Abyste minimalizovali toto riziko zranění, měli byste si lehnout na sedadlo a zůstat v klidu.
Je sice pravda, že auto funguje jako nedokonalá Faradayova klec, ovšem to neznamená, že vám nehrozí na 100% žádné nebezpečí.
Je několik pravidel, která během bouřky musíte v autě dodržovat, abyste v případě zásahu blesku do auta minimalizovali riziko nebezpečí:
Zůstaňte uvnitř auta – Jak jsme již zmiňovali, vnější část auta funguje jako ochranná bariéra. Pokud je bouře stále aktivní, nevystupujte z vozidla.
Nedotýkejte se kovových částí auta ani elektroniky – Kovové prvky jsou jako magnet pro blesk a to také platí i pro elektroniku. Nejlepší je nedotýkat se dveří, kovových částí a elektroniky (autorádio) během bouřky.
Zavřete okna a dveře – K tomu, abyste byli chráněni na 100%, měli byste během bouřky zavřít všechna okna a dveře.
Chránit však nemusíte jen sebe, ale také vaše auto.
V případě zásahu bleskem může být finanční náhrada za opravy auta velmi nákladná. Díky pojištění vozidel budete kryti před škodami, které jsou způsobeny přírodními katastrofami. Budete chráněni v případě záplav, vichřice, krupobití či jiných nečekaných situacích.
Faradayova klec je příkladem toho, jak nám věda dokáže pomoci přežít i v extrémních podmínkách. Pokud se během bouře ocitnete v autě, můžete si být jisti, že jste v relativním bezpečí, i v případě, že vaše auto zasáhne blesk. Mějte na mysli ale to, že i když je auto bezpečným útočištěm, není nezničitelné. Proto si vždy během bouřky při řízení dávejte obrovský pozor, dodržujte všechna zmíněná bezpečnostní opatření a myslete i na pojištění vašeho vozidla, které vás bude krýt v případě poškození.
Přečtěte si:
Bouře s krupobitím: jak ochránit své auto proti kroupám
Jak předcházet majetkovým škodám, které způsobí extrémy počasí